Rudolf Wilhelm Adolf Ditzen

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Hans Fallada · pseudonym

německá, 1893 - 1947

Populární knihy

/ všech 13 knih
Ubohý pan Kufalt
Ubohý pan Kufalt
Pijan
Pijan
Každý umírá sám
Každý umírá sám
Občánku, a co teď?
Občánku, a co teď?

Nové komentáře u knih Rudolf Wilhelm Adolf Ditzen

Pijan Pijan

„Trošku jsem sázel na to, že se nějakejm vypitózním eskapádám pořádně zasměju, ale pozor! Byl to omyl jako játra v převleku za paletu cementu. Bylo to k smíchu? Nebylo. Bylo to smutný? Svým způsobem jo. Bylo to strašidelný? Ne, bylo to zatraceně děsivý. Pan velkoobchodník si jednou čuchne ke špuntu, a jak si k němu čuchne tajně a zjistí, že je to celkem fajn, už jede na sáních do úplně jinýho života. Do života, kde játra musej makat přesčas takovým způsobem, že vypadaj jako strojovna Titaniku těsně před tím, než si do ní najde cestu oceán. Takovej nenápadnej člověk jako je Ervín Léto. Nenápadnej, slušnej a najednou vymění koňak za cisternu režný a myslí si, že ta co mu jí nosí po flaškách na něj zabírá. Jenže ta do sebe zasouvá tak leda bankovky a dlužní úpisy a Ervín staví stany na poklopci akorát při pohledu na režnou. První půlka je plná blbostí, úskoků, slibů, útěků, který jsou úplně pitomý, protože je smontovala dohromady vypitá hlava a uzavírá se cestou do kriminálu a léčebny. Kámo, v tý době co to psal se nechceš dostat ani do pakárny, ani do léčebny. Nemusíš se z ní dostat. A jestli jo, tak nevím, jakej máš pak život venku po tom režimu za zdí. V knize hlad je pohled do hlavy člověka, co má větší hlad, než já před večeří po inhalaci špenátu a má ho furt. Tady je to pohled do myšlenek pořádnýho vejpitky. Nepije moc dlouho, ale pije strašně. Sebe a všechny kolem přesvědčuje, že ho to jenom uklidňuje. To jsem někdy dělal taky. Pak se doma kradou stříbrný příbory... Čekal jsem jinej závěr a nezasmál jsem se ani jednou. Myslím že by si to měl přečíst každej, kdo sobě a svýmu okolí říká, že to má pod kontrolou a občas si něčeho tajně přihne v komoře. Já si už nepřihejbám a vydrží mi to aspoň do podzimu, než začnou plískanice. To si budu muset přihnout pořádně, než začnou plískanice v plínách, který budu muset vyměňovat. Mnozí by řekli, že budu vyměňovat leda svoje vlastní, ale tak tomu přeci jen není...“... celý text
— žlučníkář

Pijan Pijan

„Zpočátku velmi živá a zábavná kniha plná zvratů a Sommerových eskapád, zhruba v polovině však zcela změní směr a je trochu hluchou přehlídkou pobytu v léčebně. Nicméně velmi zajímavě napsaná.“... celý text
— Sygi

Pijan Pijan

„Spořádaný člověk, který propadne alkoholu v této knize téměř hned. Někdo pije celý život a dokáže to ustát, někdo je alkoholik po pár skleničkách a zničí si život. Nezřízené pití téměř jistě skončí špatně, tento pán nebyl výjimkou. Postupně přišel o vše. Na konci knihy i po dlouhé abstinenci v ústavu je jediným přáním tohoto muže se ještě alespoň jednou napít a zažít ten slastný pocit alkoholového opojení.“... celý text
— Dera

Vlk mezi vlky I. Vlk mezi vlky I.

„Zkusila jsem čtvrtinu prvního dílu v anglickém překladu, ale nezaujalo mě to. Doba zajímavá, kvůli té jsem se do knihy pustila. Jenže se ukázalo, že autor se moc nezdržuje vysvětlováním historických okolností a já je znám jen velmi povrchně. A příběh o gamblerovi a chudé ženě není úplně lovestory, která by mě zajímala. Vedlejší dějové linky mě ke knize na oné čtvrtině rozsahu také nestihly připoutat, takže s klidným srdcem škrtám obě části románu ze svého seznamu a přečtu si raději jiný 1000 stránek.“... celý text
— Zelený_Drak

Vlk mezi vlky I. Vlk mezi vlky I.

„vznikajici cteni“
— Pavelmokry

Přejít na knížky autora