Božena Kuklová-Jíšová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1929 - 2014

Populární knihy

Verše psané za mříží
Verše psané za mříží
Krásná němá paní
Krásná němá paní

Nové komentáře u knih Božena Kuklová-Jíšová

Krásná němá paní Krásná němá paní

„Útlá, velmi působivá kniha, kterou si budu dlouho pamatovat. Autorka prostě a bez patosu líčí osudy spoluvězeňkyň, jeden děsivější než druhý.“
— Alma-Nacida

Krásná němá paní Krásná němá paní

„Krátké příběhy žen, se kterými se autorka setkala během svého věznění v komunistických lágrech. Krátké, ale o to víc se zažerou do mysli. Odvážné a statečné ženy, které trpěly pro svá odhodlání pomoci, nemlčet. Byla to odporná doba, která dala příležitost sadistickým tyranům legálně ukájet svoje choutky.“... celý text
— lapagerie

Krásná němá paní Krásná němá paní

„velmi zajímavé a emotivní“
— Havrnka

Verše psané za mříží Verše psané za mříží

„Působivá vyjádření a básnické obrazy, autentičnost, melodičnost, rytmičnost a překvapivě dobrá práce s jazykem zdobí verše pro mě dosud zcela neznámé autorky. Zapůsobila na mě už autorčina předmluva. Čtyřicítka básní se vrací k zážitkům z vězení (útržky lidských osudů bodají jako třísky), obrací se ke snům, kraji jižních Čech, lásce, víře, rodinným poutům, mateřskému jazyku, tradičním hodnotám, přírodním dějům i stáří. Silně působí například i báseň řešící dilema, zda emigrovat. Velkou devízou je pravdivost a upřímnost, která i přes mnohdy zprofanované motivy nedovolí básním sklouznout k sentimentu. Zaujaly mě básnické obrazy, přirovnání, metafory, nebanální rýmy i to, jak je přitom text srozumitelný. Za tohle náhodné setkání jsem moc ráda. Ukolébavka v bouři Spinkej, má dívčičko, mé malé klubíčko, spinkej už. Tma deštěm šlehaná houstne jak smetana, po blatech chodí divý muž. Voda mu kape z modrého límce, v rukách má paličky orobince, a jak se dotkne hladiny, naráz se zavřou lekníny. Jak zdvihne hřeben z jehličí, labutě vzlétnou a zakřičí, jak vlny prudce rozčesá, zčernají nebesa. A když hrom ze skály balvany kutálí, strhává blesky na dno tůní, na bubny rybníků po kraji duní a duní a duní. Při této písni kdysi tvé babičky stavěly na stůl rozžaté hromničky o Velké noci svěcené stříbrem a vodou z lučního pramene. Při této písni divně se usíná, padají hvězdy jak prsteny do vína, z poháru vodních lilií divý muž s námi si připíjí na smutek, na krásu této země. Dívčičko moje, pojď blíž ke mně, divého muže se nesmíš bát. Nejsi tu cizí, jsi krev naší krve, uč se i v bouři klidně spát.“... celý text
— Litocha

Krásná němá paní Krásná němá paní

„Toto by měla být povinná četba. Zvlášť důrazně by měla být předčítána těm, kdo vzpomínají nostalgicky na "staré dobré časy".“
— zaranda

Přejít na knížky autora