zaranda komentáře u knih
Myslím, že sérii více prospívalo, když se děj odehrával převážně lokálně a "necpal se" do celosvětových problémů... Takto už se mi zdají některé věci přitažené za vlasy a těžko uvěřitelné. Čtu už spíš proto, že mě zajímá, co bude s jednotlivými postavami, než že by mě extra uchvacovala detektivně-politická linie příběhu.
Tak nějak nevím, kolik dát hvězdiček. Oblíbené postavy opět skvělé, ale některé dějové linky příběhu už na můj vkus trochu překombinované.
Krásné, dojemné, smutné i nadějné. Podle obálky jsem to považovala za typickou romantickou oddechovku, ale příběh je mnohem hlubší a dojemnější a naprosto mě vtáhnul.
Geniální. Je pravda, že jisté okolnosti dávají pravděpodobnosti dost na frak, ale pro mě opět kniha, od které se nejde odtrhnout. Už se těším na překlad třetího dílu.
I když primárně jsou určené jiné věkové kategorii, vůbec mi nevadí se ke knihám o Anně vracet, jak už tu několikrát zaznělo, je to vždy pohlazení pro duši.
"Na tomhle světě musí člověk prostě doufat v to nejlepší, připravit se na to nejhorší a přijmout to, co mu pánbůh sešle."
Věřím, že slyšet většinu historek někde ve sklépku u vínka, tak se budu smát, až mi potečou slzy. Ale takto stroze přepsané na papíru vyvolávaly příběhy až na výjimky spíš sem tam letmé pousmání...
Luxusní záležitost. U mnohých kapitol jsme se smáli nahlas. Vyzdvihuju zvláště zeleninovou zahrádku, vánoční cukroví nebo dezinfekce, ale to zdaleka nejsou jediné skvosty této knížky :-)
Málokterá kniha mě natolik chytne doslova od prvních stran. Sice situace, ke kterým docházelo v poslední třetině knihy už byly na můj vkus místy až trochu moc, na druhou stranu ono "co by se mohlo pokazit" známe často i tady na Zemi, natož ve vesmíru :-)
Každopádně se četla jedním dechem a všem fanouškům tohoto žánru vřele doporučuji k přečtení.
Popravdě mám po přečtení rozporuplné pocity. Život paní Čáslavské byl rozhodně velmi zajímavý a knižní zpracování si zaslouží, ale mám pocit, že by si zasloužil to zpracování v poněkud čtivější a modernější podobě. Celou dobu čtení jsem se nemohla zbavit pocitu, že čtu knihu napsanou tak někdy v roce 1970...
Kniha představuje zajímavý koncept tzv. spoluzávislostí a problematika spoluzávislých lidí je vysvětlena na celé řadě příkladů z reálné praxe autorů. Navíc kniha nabízí konkrétní podněty, jak ve svém životě se spoluzávislostí pracovat. Doporučuji především všem spoluzávislým, i když často člověk vůbec netuší, že do této kategorie spadá...
Konečně zase kniha, kde nevíme už od první třetiny, kdo je vrah. Takhle to mně osobně sedí mnohem víc. Rozuzlení trochu překvapivé, ale pro mě i lehce rozpačité. Jako by docházely nápady nebo tam byla křečovitá snaha vměstnat určitá témata... Ale určitě se mi líbila víc než předchozí 2 díly.
Dobře psaná detektivka v klasickém stylu - není vždycky potřeba spousta krve, násilností a nechutností, abyste udrželi čtenáře v napětí :-) Inspektor Gamache je sympaťák, ráda si přečtu i o jeho dalších případech.
Jsem opravdu ráda, že se mi dostalo do rukou krásně ilustrované nové necenzurované vydání Anny (protože to staré, které jsem četla jako malá, mělo část kapitol vyřazenou pány soudruhy). Příběh mě bavil i teď a určitě se ke knize ještě někdy vrátím, jen co dočtu všechny další díly:-)
Ke knize jsem se dostala jen díky čtenářské výzvě. První povídka super, z druhé jsem spíš rozpačitá (pokud měla obsahovat nějaké speciální poselství, tak jsem ho neodhalila) a třetí bych zařadila někam do průměru.
Styl Markéty Lukáškové mě baví. Losos v kaluži asi o něco více, ale i tak jsem si četbu užila a už se těším, až se mi do rukou dostane nějaká další kniha této autorky.
Oakley mi leze na nervy čím dál víc a konec byl na můj vkus zas až trochu předramatizovaný, ale rozhodně tímto dílem s autorovou tvorbou nekončím.
Těžko se rozhodovat, jestli se mi víc líbí v tomto zpracování Vivaldiho Čtvero ročních dob nebo právě Louskáček. Skvěle vybrané ukázky a opět nádherné zpracování. Dítě je nadšené:)
Na oddechovku dobré, ale některé dějové linky už se mi zdály trochu překombinované.
Že si hlavní hrdinky Táni Kubátové sebou nesou do života různá traumata, na jejichž překonávání je pak vystavěn celý příběh, to je klasika. Ale tady mi to přišlo už přehnané a na můj vkus příliš melodramatické.