Jean-Marie Blas de Roblès

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Tam, kde jsou tygři domovem

Půlnoční hora

Ostrov v bodě Nemo

Nové komentáře u knih Jean-Marie Blas de Roblès

Ostrov v bodě Nemo

„Pocta knihám, pocta čtení a pocta čtenářům... Zdánlivě chaotický děj je vlastně dost důmyslně vystavěný a čerpá z mnoha klasických děl (namátkou Doyle a Sherlok Holmes, Agatha Christie a Vražda v Orient Expresu, Verne a kapitán Nemo). Předčítání dělnicím v továrně na elektronické čtečky je výborný nápad: revoluce skrz čtení, vzdělání a poslech :-). Knížka není pro každého, ale já zase jednou přečetla něco na jeden zátah a moc mě to bavilo.“... celý text
— IYv

Tam, kde jsou tygři domovem

„„I když si stěžuji, že nejsem schopen zahlédnout nic víc než stín minulosti, mohu být necitlivý k realitě, která se právě v tuto chvíli formuje, protože jsem nedosáhl vývojového stupně, ve kterém bych byl schopen vnímat to.“ (Lévi Strauss – Smutné tropy) Když už Francouzi srovnávali tento román se Smutnými tropy, je třeba zmínit tuto myšlenku, protože to je, oč tu běží. A také druhý citát: „Jako barbar se projevuje ten, kdo ví, co to barbarství je.“ Ten sice není z této knihy (Smutné tropy), ale je pro náš příběh výstižný. S jinými kulturami se tu setkáváme a není to vždy radostné setkání. Máme pocit viny (možná – máme ho mít?), vždyť křesťanství mělo vliv na vyhubení mnoha kmenů indiánů. (Proto je název Smutné tropy stále platný.) A kniha je vlastně úvahou o schopnosti zahlédnout víc než stín minulosti. Nedaří se. A současnost je silnější než věda. Kircherův příběh zpomaluje děj knihy a vy jste zvědavi, jak napínavé děje dopadnou … ne vždy se to dozvíme. Jakého kdo dosáhl vývojového stupně? Lidi věřili ve svého Boha! "Vědec není člověk, který dává správné odpovědi, je ten, kdo klade správné otázky." (Lévi Strauss) Kircher dával takové otázky, jaké uměl... (Jestli vás Kircher zaujal, najděte si o něm více – jeho postava je opravdu skutečná.) I když je příběh s dávným misionářem trochu spekulativní: přečtěte si tuto šarádu a přemýšlejte!“... celý text
— Pablo70

Ostrov v bodě Nemo

„Je to skvělá jízda. Od začátku je zřejmé, že autor má smysl pro humor. Pokud na to přistoupíte, nechte se unést jeho bezbřehou fantazií. Snad jen závěr byl pro mě trochu slabší.“... celý text
— Jindor

Půlnoční hora

„Nenápadný stárnoucí školník Bastien pracuje jako školník v jezuitském lyceu, kde přesluhuje díky ochraně ředitele ústavu. Přichází nové vedení a Bastien musí odejít. Rozhodne se, že odejde na zimu do hor a tam tiše ukončí svůj život. Žije sám ve svém bytě jako lámaistický mnich, obklopen prázdnými bílými stěnami. Na chodbě jejich domu potkává Rózu s malým Pavlem. Dají se do řeči a Róze je starý pán čímsi sympatický. Bastien doma pracuje na písečné mandale a rozhodne se uspořádat setkání pro rodiče a děti z jejich domu. Nikdo ale na pozvánku neodpoví, a tak Bastien přinese obálku s penězi Róze, aby si Pavlík vybral nějakou hračku. Róza pozvání přijme. To, že šlo o první Bastienovu návštěvu po 30 letech, si nechává pro sebe a ukazuje fascinovanému dítěti mandalu. Róza pak vypráví příběh o své matce, mučené za války gestapem, ale část pravdy zamlčuje. Nabídne mu cestu do Tibetu a Bastien přijímá. Ve Lhase všichni potkávají Toma, francouzského učitele, který si sem už podruhé zajel z Číny. Píše se rok 1986, všude jsou Číňané, ničí tibetské kláštery a kolonizují zemi kvůli nalezištím vzácných drahých kovů. Bastiena, který ovládá východní jazyky, přijímají místní jako svého. Jak tento příběh dopadne? Jaký osud přinese cesta do vzdálené země hrdinům tohoto příběhu? Tady navíc nepůjde jenom o samotný příběh, ale také o něco mnohem hlubšího…“... celý text
— Miloš333

Ostrov v bodě Nemo

„Tohle tedy bylo zklamání. Dobrodružná část poněkud šílená, takže mi bylo vcelku fuk, jak to dopadne. Za polovinou jsem to vzdal, takže nějaké případné geniální spojení obou linií mi ušlo. Jsem zvědav, jaké budou dojmy, až si znovu přečtu "Tygry".“... celý text
— Disease

Přejít na knížky autora