Nové komentáře u knih Alan Macfarlane
Japonsko za zrcadlem
„Britský sociální antropolog nabízí svůj pohled na japonský svět i se všemi podivnosti,jak je vidí Evropa.
Zajímavé.
(2013)“
— lencin
Japonsko za zrcadlem
„Pozoruhodný vhled do jinakosti Japonska a Japonců. Kdo se o japonskou kulturu zajímá, možná se nedozví mnoho nového, díky textu ale lze mnohé pochopit - anebo alespoň přijmout jako pro Evropana nepochopitelné.
"Japonci se vymykají naší pojmové soustavě".“... celý text
— pabouk
Japonsko za zrcadlem
„Stručný přehled myšlení a specifického chování Japonců z pohledu britského antropologa. Velmi dobrá populárně naučná kniha, která předkládá srozumitelnou formou některé pro Evropana těžko pochopitelné rozpory a zvláštnosti japonské společnosti. Řekl bych, že jsem typický čtenář této knihy: nejsem odborník na Japonsko, nikdy jsem tam nebyl ani neznám žádného Japonce a ani si s žádným nedopisuji. Jen mě obecně zajímá japonský způsob života a pohled na svět. A v této knize jsem našel spoustu zajímavých informací. Jedna z knih, ke kterým se tu a tam vracím. Za mě tedy plný počet a doporučuji.“... celý text
— puml
Japonsko za zrcadlem
„Kniha popisuje rozdíly mezi japonskou a západní kulturou. Autor knihy je Angličan a proto bohužel pod západní kulturou vidí pouze Británii, rozdíly jsou tedy někdy trošku zkreslené. Trošku mi také vadilo, že ne vždy je přesně vidět, o jakém časovém období japonské historie autor píše. Každopádně i tak jsem se dozvěděl spoustu zajímavých věcí o Japonsku a Japoncích.“... celý text
— xxtom
Japonsko za zrcadlem
„Nekritické nadšení rozhodně nesdílím. I když uznávám, že kniha v té české bídě, co se knih o Japonsku týče patří k nadprůměru. Uroveň kapitol se postupně zlepšuje, a zatímco ze začátku je většina úsudků autora nepřesná, či přímo chybná, zejména poslední 3 kapitoly jsou v obecné rovině celkem výstižné, ačkoliv i ony obsahují řadu nesmyslů.
Kniha je bohužel postavená na tom, že autor porovnává svůj britský svět a do protikladu staví japonský svět. V podstatě zcela nepodloženě a náhodně pak generalizuje, když dochází k názorům, že jedni nebo druzí jsou v tom či onom světově unikátní. Je zřejmá hrubá neznalost okolních asijských zemí, i zbytku světa (dokonce i Evropy). Za chybné považuji již základní východisko, že Japonsko pozná z diskusí s japonskými profesory a z oficiálních pramenů. Jistě to není špatný zdroj informací, a mnozí z nich se i velmi snažili, ale je to stále velmi jednostranný pohled, zatížený tím, že jsou věci o kterých mu neřeknou, a které si mnohdy ani sami neuvědomují. Mezi nadprůměrné části knihy tak patří řada citátů děl z 19. století, jejichž autoři v japonsku strávili delší dobu a mnohé postřehy jsou nadčasové. Je škoda, že autor nevyužil širší základnu imformací ke komparaci. Určitě by prospělo, pokud by se seznámil s kulturami i jiných zemí světa, než japonska a anglie (a třetí zemí, s kterou někdy porovnává je Nepál) - zjistil by, že řada věcí je v jiných zemích asie podobná, či částečně podobná, a v lecčem je podobný třeba i tradiční evropský venkov. Stejně tak by bylo přínosné zahrnout mezi zdroje informací i cizince z různých kultur žijící dlouhodobě v Japonsku a naopak Japonce, kteří již dlouhodobě žijí v zahraničí. V rámci japonska rozhodně existuje i celá řada jiných společenských skupin, než právě profesoři v Tokiu, a mnozí vidí řadu věcí jinak. Autor se mohl alespoň seznámit s venkovem.Stejně tak je zajimavý i pohled sousedních zemí (i minulých) na Japonsko.
Autor nedokáže překročit svůj stín a zůstává značně etnocentrický. Navíc jeho vidění západního světa bude patrně většině lidí v ČR vzdálené - autor je zjevně silně věřící křesťan, dříve narozený, s dosti přísnou a studenou výchovou v dětství. A představuje si takto celý nejaponský svět.
Také není schopen oprostit se od svého monoteistického pohledu na věc, ač se o to snaží.
Bohužel, nepatří mezi lidi, kteří hledají podobnosti a paralely mezi společnostmi, ale naopak inklinuje k ukvapeným závěrům o obřích rozdílech.
Kniha je značně nevyrovnaná, obsahuje celou spoustu citací různých zdrojů a lidí, kdy některé postřehy jsou brilantní a jiné zcela zcestné. Je to tak půl na půl, víc nesmyslů je na začátku, míň na konci. Kniha je dobrá k zamyšlení pro lidi, kteří s japonci již mají dost zkušeností, aby dokázali kritickým myšlením oddělit zrno od plev. Takoví ji ale zase ani moc číst nepotřebují.
Více informací viz můj článek v rubrice recenze.“... celý text
— Y2T
