Nové komentáře u knih Aliya Whiteley
Úkryt v nebesích
„naprosto zvláštní, nepopsatelná, magicky neurčitá kniha z daleké budoucnosti, kde si budete vychutnávat podivnosti toho nového světa. evidentně nesedne každému. ale kdo má rád styl Jeffa Vandermeera, ten si ji užije.“... celý text
— mikika
Úkryt v nebesích
„Zvláštní kniha. Nebyla jsem si jistá, o čem má být, když jsem četla anotaci. Nejsem si jistá, o čem měla být, když jsem ji dočetla.
Sci-fi to rozhodně není.
Psychologický román to není.
Romantický příběh z červené knihovny to není.
Pohodové čtení na dobrou noc to není.
Napínavé čtení, které nutí mozek přemýšlet nad souvislostmi, to taky není.
Opravdu nevím, jaké emoce kniha měla vlastně vzbudit.
Ke zmatení asi dopomáhá i nesmyslně zvolená forma vyprávění, která mi nesedla od začátku do konce. Hlavní hrdinka byla nesympatická, hloupá, jednala bezdůvodně, často nijak, z kdovíjakého důvodu se vykašlala na svého syna, pak toho údajně těžce litovala, ale dál se spokojeně rochnila v opakování toho, jak lituje, že ho opustila. Když se jí konečně splnilo její životní přání, kvůli kterému opustila syna i rodinu, vyřeší to zbabělým útěkem a následným "romantickým" smutněním a hledáním zbytků své životní lásky v moři nekonečna.
Kloudné příběhy jsem nenašla ani u mimozemšťanů, ani u popisu planet nebo politického uskupení. Překvapivý závěr se tak "nenápadně" naznačoval od prvních stránek, že když k němu skutečně došlo, bylo to už jen trapné opakování dávno řečeného.
Případným dalším čtenářům doporučuji knihu zkusit, ale pokud vás neosloví po prvních deseti stránkách, nemá smysl zkoušet číst dál, nic jiného se v příběhu nedozvíte.“... celý text
— Kexina
Úkryt v nebesích
„Já ani nějak nedokážu popsat, o čem to bylo.. tak asi od každého trochu ?
Prostě Země zaútočila na Quitu (dle anotace), ale žádný extra velký útok v knize popsán nebyl. Země vyhrála válku a quitané stáhli ocas (neřekla bych když jeden dostal povolení žít na Zemi a dalšího tam posléze taky nechali i když jen ve sklepě)
Hospoda Úkryt v nebesích měla poskytovat útočiště a bezpečné místo, ale vlastně tam převážně chlastali a povídali si jen provozovatelé lidská Jem a quitan Isley. Byl tam Jemin psychicky labilní syn o kterého se nestarala a který žil u svého strýce Doma - Jemiina bratra. Klišé rodinných problémů splněno
Invaze quitanu na zemi
Zkáza lidstva - za pomoci dost zvláštního rozkladu všech těl...
Přijde vám můj popis chaotický, nelogický? Taková byla celá tahle kniha.
Jak já se těšila na další vesmírné sci-fi a ona to taková slátanina!
Zcela vážně jsem uvažovala nad hodnocením "ODPAD", ale asi sem to celé jen nějak nepochopila... - tohle už znova fakt ne “... celý text
— SamMarešová
Úkryt v nebesích
„Okamžitá klasika? Panebože...jestli se tohle může stát klasikou tak zahazuji svůj knihkupský certifikát.
Kdyby byla celá kniha v duchu posledních cca 40 stránek, tak by možná mohla být dobrá. Takhle? Patos, který neví co chce být...2* za myšlenku s 'obsazením' Země.
Jediné co mohu dodat je, že se kniha dobře čte...“... celý text
— Ládja
Úkryt v nebesích
„Nechtěla jsem psát komentáře ke knize, kterou jsem sotva začala číst. Ale prošla mi rukama jen krátce (v knihovně při katalogizaci) a nedostanu se hned k tomu, abych ji dočetla. A mrzelo mě, že tu ještě nemá komentář ani hodnocení. Je totiž nesmírně zajímavá. Kvalitní soft sci-fi o ženě a mimozemšťanovi, kteří spolu vedou hospodu v kraji, kde lidé odmítají moderní technologie. Je psána poněkud poetickým stylem, který obvykle vídám spíše u nežánrové beletrie, a ve sci-fi mě příjemně překvapil. Quitanská kultura je zatím hrozně zajímavě naznačená. Když jsem četla hlášku "Okamžitá klasika" na obálce, skepticky jsem pozvedla obočí, protože tyhle hlášky se nedají brát moc vážně. Ale tentokrát možná...
EDIT
Dodatek: dnes jsem dočetla. Za mě mohla být kniha trochu delší; nějak jsem čekala, že se tam stane víc věcí. Nevím, jestli pořád ještě tak bezvýhradně souhlasím s tou "okamžitou klasikou," ale rozhodně to je jedna z nejzajímavějších a nejkvalitnějších sci-fi, které jsem četla. Nejvíc mě na ní baví to, jak se nebojí překračovat hranice svého žánru a používá takový... u filmu bych řekla "artový" styl, nevím, zda se to smí říci i o knize. Nebojí se být trochu divná. Chtěla bych, aby takových knih bylo víc.“... celý text
— Tessuna
