mikika komentáře u knih
tohle se mi hodně líbilo, jednak mám ráda spisovatelské prostředí a takový náhled do tvůrčího procesu - hlavní hrdinka Freddie je v Bostonu na literárním stipendiu, jednak je tu skvělý příběh v příběhu, taková hra se čtenáři. Co když je Freddie jen postava v jiné knize, která teprve vzniká?
klasický romantický příběh o věčné optimistce a pracháči s ledovým srdcem, který roztaje pouze s ní, opravdu vylepšuje a pozvedává motiv traumatizovaného jezevčíka. hlavní hrdinka byla jinak tak dokonalá, až mi lezla na nervy.
mám slabost pro italské detektivky a tahle mi sedla. žádná divočina, jen poctivé pátrání, lehký humor, soptící Etna a záhadné italské umění osladit si život dobrotami.
jak se dají hodnotit tajné erotické fantazie? když máte pocit, že lezete někomu do soukromého prostoru. některé sny jsou naprosto ujeté, jiné vtipné, ale překvapivě se tu najdou i takové, které o pisatelkách prozrazují, jak moc jsou nešťastné, osamělé - a přitom třeba ve vztahu, nebo čistý příjem nadprůměrný. člověku to prozradí, jak moc netušíme, co běží hlavou jiným lidem. vůbec.
podle obálky bych čekala něco víc povrchního, takže jsem mile překvapená, jak propracovaný příběh - aspoň co se týče hlavní hrdinky - tady je.
miloučká starosvětská vánoční detektivka, napsaná vyloženě kvůli té sváteční atmosféře. první díl se mi líbil víc, možná díky většímu nadhledu a hraní si s čtenářskými očekáváními. tady mohla autorka klidně přitlačit, očekávání se tak docela nesešlo s realitou.
ano, akademie s drsnými hrami připomíná Čtvrté křídlo akorát bez draků. ale ten závěr dal celému příběhu úplně nový pohled, vůbec jsem to nečekala a docela mi to teď vězí v hlavě. zároveň ale chápu, že jiné čtenářky to mohlo docela namíchnout. holt není všechno zalité sluncem...
pohodová detektivka z prostředí literárního festivalu jenom hýří literárními hříčkami. a neproveditelná vražda ponouká představivost, jestlipak zvládnete vymyslet, jak by to bylo možné spáchat...
i když jsem první díl nečetla, nijak to nevadilo. kdo má rád pátrání v minulosti malého města, kde se všichni znají, ale nikdo nic neviděl, ten si tu užije dosytosti. zvláštní bylo sledovat vyšetřování z pohledu novinářů, co se snaží vybalancovat lidskost se snahou mít první článek...
předchozí román Bodyguardka byl docela veselý, tak mě zaskočilo, kolik těžkých témat sem autorka narvala. prostředí hasičů a žen u nich bylo zajímavé, ale romantická linka hodně slabá a divná.
je paráda znovu se vrátit mezi staré známé (nebo tu část, kterou si opravdu pamatuju) a pobavit se šíleným případem magie propojené skutečnou policejní mašinérií. tahle série mě hodně baví, ale člověk se musí oprostit od očekávání, že se v tom vyzná, že to bude dávat smysl, že dostane odpovědi...
parádně temný detektivní thriller z pobřežního města, které na podzim ztratilo svůj šarm. už od prvních stránek na čtenáře padá solidní depka. dobrá policajtka si vyžírá všechno zlé, a navíc pořád prší. detektivka, ve které sice víte KDO, ale chcete vědět PROČ a Jestli ho chytnou včas!
roztomilé, vtipné, chytré a totálně oddechové. souhlasím, že autorka jede v jednotné formě a její knihy se sobě dost podobají, ale v tomhle žánru je stejně na špici.
kdo by neznal tyhle autokarové zájezdy, plné cizích lidí, o kterých si hned uděláte nějaký názor, aniž byste je opravdu znaly? je teda fakt, že při plném busu není moc možnost všechny poznat, jako tady, když jich bylo jen 14. Ale já se dobře bavila i díky tomu, že jsem měla podobně nevypočitatelnou kamarádku, která mohla říct nebo udělat cokoli... chápala jsem Emmu.
čtvrtý případ volné série s vyšetřovatelkami Marií a Tess, jejichž příběhy nějak kamsi pokračují, ale já předešlé nečetla a nevadilo to. Případ je správně seversky ponurý, sychravý, detailní, téměř dokumentaristický. důraz na autenticitu tady opravdu sedí, máte pocit, jako byste četli true crime. a autorka se opravdu inspirovala skutečným případem, jen k tomu přidala omáčku a zakomponovala do vlastního světa fiktivních postav.
milá a velmi kanadská romantika - kde jinde se dá hrát curling. kdo má rád téma "z přátel milenci" plus trošku té magie, ten si knížku užije. já se usmívala od začátku do konce.
tak tohle mě opravdu hodně bavilo. spojila se tu sympatická lokalita, hrdina jak zapomenutý příbuzný Oty Finka, pražská kavárna na zapadákově, a spousta hrdinových zájmů, které sice znám jen z doslechu, ale i tak mi jsou blízké - ať už šerm, nebo genealogie. moc jsem si to užila.
příjemná detektivka z pobřeží Algarve, úplně tam chcete jet a kochat se, popíjet a cpát se portugalským jídlem... neobvyklý komisař naštěstí najde kolegy, kteří jeho zvláštnosti tolerují a dokonce umí využít ve vyšetřování. ideální čtení pro připomenutí léta.
souhlasím s ŽanetH., bylo to čtivé, ale ta "nečekaná pointa" byla vidět už z dálky a trochu mi zkazila čtení, asi jsem moc paranoidní ze všech těch thrillerů...
Horowitz mě baví. když jsem si tady na začátku pokládala otázku, jestli je vražda nějakýho právníka to pravé ořechové, jestli mě to vůbec bude bavit - tak to samé najednou řešila postava se svou literární agentkou: "to nemohli zabít někoho jinýho? třeba herce? - ne, herec byl minule." :-)
ačkoli první díl jsem si možná užila víc (punc novosti) tohle bylo taky skvělé.