Ocelová liga
Adéla Rosípalová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540591/bmid_ocelova-liga.jpg
3
36
36
Akční LGBTQ+ fantasy inspirované světem starověkého Říma. Je veřejným tajemstvím Pěti svobodných republik, že Akademie smrtících umění učí své studenty především tři věci: bojovat, rozpřádat intriky a v případě nutnosti taky zabíjet. Když je však během slavnosti bohyně života nalezena studentka posledního ročníku mrtvá, začíná jít do tuhého. Všichni tuší, že za tím stojí někdo ze školy, jenže jak najít vraha mezi vrahy? Vitus sice patří mezi školní elitu, jenže někdo, jehož minulost je tak temná, že ji skrývá i sám před sebou, se automaticky stává podezřelým.... celý text
Přidat komentář
Přiznávám, že já jsem si knihu na rozdíl většiny čtenářů přede mnou užila. Je pravda, že začátek je poněkud matoucí. Nějakou dobu jsem si nebyla jistá, jestli je jméno ženské nebo mužské. Naštěstí jsem se i já k výsledku dobrala. Spoustu lidí asi naláká ta smrtící akademie a obálka. Čekáte akci, ale tady jsou spíš intriky a vztahy, což mně ale vůbec nevadí. Akce se taky dočkáte. Vitus jako hlavní postava byl rozhodně zajímavý (dokonalé klaďasy přeci v takové akademii nemůžete hledat) a ačkoliv jsem konec tak nějak odhadla, přesto jsem si nebyla jistá jestli to autorka dotáhne do konce.
(knížku jsem měla v rámci spolupráce s Humbook blogery)
Tohle bylo něco. Něco v dobrém slova smyslu.
Když bylo oznámeno vydání téhle knížky, bylo mi jasné, že tohle bude něco, co budu milovat. A taky ano!
Nejvíc mě oslovil svět, inspirovaný starověkým Římem, s čímž jsem se zatím nesetkala a strašně moc se mi to líbilo! Svět byl dobře vybudovaný a všechno mi dávalo smysl, což je něco, co moc cením.
Další věc jsou postavy. Všechny byly aspoň trochu šedé, nikomu bych vlastně ani moc nevěřila, ale zároveň jsem si je všechny zamilovala. Taky mi tam ty morálně šedé postavy seděli, vzhledem k tomu, že hlavní zápletka se točí kolem nevyřešené vraždy, u které jsem do poslední chvíle nevěděla, kdo ji má na svědomí. Žádně postavě jsem ne úplně věřila a to mě moc bavilo!
Je tady ještě spoustu věcí které bych chtěla zmínit, například romantická linka, která byla queer, takže něco pro mě. Overall bylo tohle pro mě hrozně dobře napsaná fantasy, kterou moc doporučuju!
Ocelová liga aneb Vítejte na Akademii smrtících umění je fantasy od české autorky Adély Rosípalové. Která kromě toho, že odmalička píše, ráda čte, výletí, hraje na klavír, nebo kouká na animáky. Autorka na poli literární tvorby není žádným nováčkem a její díla Lásky čas nebo Zlomky nekonečna si mnozí čtenáři velmi oblíbili.
Tentokrát se dostáváme do smyšleného světa Daecie složeného z pěti svobodných republik. Kde na neutrálním místě a v utajení sídlí Akademie smrtících umění. Vychovávající elitu národa, ty nejlepší diplomaty, špióny, obránce, ale i zabijáky. Je velkou ctí zde studovat a studenti po celý rok pilně sbírají body z různých předmětů, ať už je to šerm, lukostřelba, chemie nebo třeba box. Procházejí tvrdým výcvikem a na základě umístění v ligách dostanou adekvátní zaměstnání. Vrcholem celého studia je Ocelová liga, ale ne všichni se dostanou k vytouženému cíli.
Já osobně mám ráda knižní trend dark academia (tedy akademické prostředí s ponurou atmosférou) a těšila jsem se na další temné a mystické fantasy navíc s detektivní zápletkou. Obálka se nadmíru povedla, je vážně podmanivá a anotace mě nalákala. Těšila jsem se, až si přečtu o partě zabijáků v nelítostné škole, kde se bude bojovat, intrikovat a zabíjet.
Nápad (se v autorčině hlavě zrodil v roce 2016 při poslechu skupiny Dymytry a dokonce dvě kapitoly z knihy se jmenují podle veršů z jejich skladeb) i svět mi sednul. Ani mi nevadilo, že se autorka rovnou vrhla do děje bez úvodního vysvětlování. A společně jsme byli ihned součástí vyšetřování a hledání viníka. Jelikož během slavnosti Ersity zemřela studentka posledního ročníku Livia Lattara. A vrah se stále ukrývá mezi studenty a uniká spravedlnosti.
Bohužel jsem se musela hodně soustředit a snažit, abych se rychle vyznala v neotřelých jménech a neobvyklých přezdívkách. Ze začátku jsem se tedy v ději ztrácela, pak se točil kolem vztahů a upadala akce. Celkový zážitek z knihy velmi vylepšil překvapivý konec. Který jsem nečekala a přinesl vítané zpestření a vzpruhu. Ale zanechal ve mě otázky.
Příběh byl místy uspěchaný, jindy vleklý, chvílemi brutální, ale hlavně se točil kolem hlavního hrdiny Vituse Asadera, který si liboval v bolesti, zažíval utajený vztah, nepamatoval si svoji minulost a hledal odpovědi. Dílo má méně než 300 stran. Ale většinu prostoru dostávají vztahy na úkor akci. Myslím, že potenciál tentokrát nebyl úplně naplněn. Vůbec by nevadilo rozvést vyšetřování, zaměřit se víc na nebezpečné úkoly či předměty ve škole.
Jedná se o samostatný román inspirovaný světem starověkého Říma s prvky LGBTQ+. V díle nechybí sexuální scény, paranoia, podezření, konspirační teorie, obviňování, tajemství i nebezpečí. Ať už mám k Ocelové lize jakékoli výhrady, nelze ji upřít, že díky šokujícímu konci o příběhu přemýšlím ještě teď.
Ocelová liga - Adéla Rosípalová
Anotace slibovala fantasy s kapkou nebezpečí a jedním velkým tajemstvím.
Ocitneme se na Akademii smrtících umění, kde se seznámíme hned s několika postavami. Nahlédneme tu do jejich studia jako je boj s nejrůznějšími zbraněmi či jistá forma tělocviku. A taky tu máme jednu mrtvou spolužačku.
Těšila jsem se na fantasy inspirované starověkým Římem s detektivní zápletkou. Bohužel jsem nedostala ani jedno. Prakticky tu vyšetřování nemá žádný prostor a místo toho jsem sledovala každodenní dění na škole, jako kdyby se nic nestalo a budování vztahů. Místo vraždy jsem se tu řítila za hledání pravdy o původu hlavního hrdiny Vita. Sice to bylo zajímavé, ale mohla to být pouze vedlejší linka. Co se týče toho Říma, tak jediné co, tak jsou tu zmínky o pár bozích a zápasy připomínající boj gladiátorů. Dovedu si představit, že by se z takového období dalo vytežit mnohem více.
Kniha se mi bohužel nečetla dobře, protože v ní bylo jen pár akčních scén a zvratů, jinak jsem četla prakticky den za dnem studenta školy. Ve většině případů to byla nezáživná rutina. Každý z žáků, kterého jsem poznala měl jeden svůj charakteristický rys, ale jinak byly postavy ploché. Ani prvek LGBT+ to nezachránil.
Abych nebyla jen kritická, jsou tu tři věci, které chválím. Jako první je obálka, která je naprosto fantasticky zpracovaná. Dále se mi líbily názvy kapitol a jako poslední závěr. Ten byl překvapivý a dojemný k tomu.
Celkově bych ale Ocelovou ligu zařadila do škatulky průměr. Nepřinesla mi nic nového a pro mne to bylo spíše trápení.
Ocelovou ligu jsem si pořídila z jediného důvodu a to je že jsem četla Zlomky nekonečna a Lásky čas z obou knih jsem byla nadšená.
Anotace zněla skvěle.
Pravda je taková, jak jsem se na knihu těšila tak pro mě byla akorád zklamáním.
Zabitá studentka na Akademii smrtících umění, to jsem si myslela, že bude hlavní téma, že se bude řešit kdo jí zabil, ale vlastně se to neřešilo skoro vůbec. Z orientovat se v postavách taky nebylo úplně jednoduché a celkově celý příběh se mi zdál zmatený.
Odhalení vraha nebylo žádné překvapení a jeho důvod vraždění byl celkem úsměvný.
Kniha má pěknou obálku a dobře se četla, ale to je tak vše.
Další kniha do seznamu zklamání za rok 2024
Kniha "Ocelová liga" mě spíše zklamala a hodnotím ji jako průměrné čtení. Už zhruba v polovině příběhu jsem měl jasný odhad, kdo je vrah, a na konci se mi to potvrdilo, což výrazně ubralo na překvapení a napětí. Přestože je kniha prezentována jako detektivka, děj se více zaměřuje na vztahy mezi postavami, vypouštění jejich frustrace a řešení napětí mezi studenty.
Očekával jsem propracovanější zápletku, která by mě více vtáhla a donutila přemýšlet, ale místo toho jsem měl pocit, že hlavní fokus je na postavách a jejich vnitřních dramatech. Kniha jako celek není špatná, ale nenabízí nic nad rámec toho, co by mě jako čtenáře opravdu oslovilo nebo překvapilo. Možná by lépe sedla někomu, kdo preferuje vztahová dramata s detektivní linkou spíše v pozadí.
Já se těšila, ale bylo to pro mě spíš zklamání. Podle anotace jsem čekala drsnou školu, kde se budeme učit vraždit a bude to i nebezpečné. Také jsem čekala detektivní zápletku, víc toho napětí. Bohužl jsem se toho nedočkala.
V knize se spíše řešily vztahy mezi postavami než vražda a vrah. Svět, akademie i nápad jsou skvělé a kdyby dostaly více prostoru tak by to bylo ještě lepší. Začátek knihy byl skvělý, potom nastal úpadek a zachránil to konec. Ten podle mě nikdo nečekal, ale knize to dalo tu atmosféru a kterou jsem doufala, že bude mít pořád.
Máme tady úplnou novinku od známé české autorky, která dle mého umí perfektně vystihnout LGBTQ komunitu!
Jedná se o akční fantasy knihu, která mi přišla dokonalá už jen tou perfektní obálkou. Jak už nám název napovídá bude to rozhodně stát za to.
Autorka se nechala inspirovat starověkým Římem a za mě je to originální a vlastně jsem ještě nic takového doposud nečetla, takže bylo zajímavé a záživné si knihu přečíst.
A o čem tedy příběh je?
Příběh se odehrává na smrtící akademii, kde se momentálně vyšetřuje vražda jedné studentky. Byla brutálně zavražděná a je jasné, že za tím stojí někdo ze školy. Proto začne vyšetřování a hledání vraha. Jenže na škole je každý podezřelí. Na akademii smrtícího umění se žáci učí jak bojovat, intrikovat a zabíjet. Výcvik ve škole je náročný a brutální. Postavy v příběhu si rozhodně zamilujeme. Hlavní postavou je Vitus, který má temnou minulost, o které zatím nic moc nevíme. Vitus udržuje svůj milostný vztah s Mitem, kterého si rozhodně zamilujeme. Rozhodně vás zaujmou i další postavy ve škole. Ze začátku mi trvalo se ve všech těch postavách zorientovat, kdo je kdo. Čekala jsem, že v příběhu budeme řešit a snažit se zjistit, kdo je oný vrah, ale tohle bylo dáno do pozadí, což je škoda. Za to jsme tady měli možnost sledovat jak hlavní postavy cvičí v boji a soutěží.
Romantická linka mezi Vitem a Mitem se mi rozhodně líbila. Bylo to hezky a barvitě popsáno a klidně bych od autorky brala i něco víc spicy, protože tohle jí opravdu jde.
Do příběhu jsem se hezky začetla a líbilo se mi to. Mělo to na mě takovou dark academi vibes. Rozhodně doporučuji čtení na podzim a věřím, že to bude mít své kouzlo.
Konec příběhu mě překvapil a strašně bych brala klidně i pokračování.
Za poskytnutí knihy moc děkuji @humbook a @humbookblogeri spolupráce.
Z anotace jsem očekávala asi něco trochu jiného, hlavně co se týkalo řešení vraždy, na které jsem se těšila, ale které vlastně dost rychle ustoupilo do pozadí a mělo minimální prostor. Druhým mým problémem bylo, že mi trvalo docela dlouho, než jsem se na začátku zorientovala v postavách, vztazích a okolnostech, vše se vysvětluje postupně, což mě pak už bavilo, když jsem se do toho dostala, jen na začátku jsem z toho úplně radost neměla. (Důvod, proč si to přečíst znovu? :-)) Celkově se mi ale knížka líbila, kdyby měla pokračování, ráda se do něho pustím.
Nevím, jestli se dá úplně srovnávat s autorčinými dalšími knihami, je to přece jen něco úplně jiného, ale osobně bych asi zařadila tuhle knihu doprostřed - užila jsem si ji více než Zlomky nekonečna, méně než Lásky čas.
Kniha má skvěle propracovaný a uvěřitelný svět, který mě vtáhl do děje a poskytl silný základ pro celý příběh, pro čtenáře, kteří milují worldbuilding je kniha jako dělaná.
Zpočátku mi však kniha zamotala hlavu příliš postavami s komplikovanými jmény, ale jak se příběh soustředil na hlavní postavy, četlo se to snáz. Bohužel, pomalý děj a nedostatek akce a napětí neodpovídaly mým očekáváním, těšila jsem se na fantasy zasazené do starověkého Říma s detektivní zápletkou, ale bohužel jsem čekala asi až příliš.
Přeci jenom je to určeno pro mladší čtenáře a bylo znát, že nejsem cílovka:)
Podle anotace jsem očekávala něco jiného, víc akčního a hrozně jsem se na knihu těšila. Seznamovali jsme se s pravidly školy, s vymyšleným světem, spisovatelka píše čtive, knihu Zlomky nekonečna zbožňuju, ale tohle mě moc nebavilo. Akce minimální, intriky žádné, pořád jsem čekala, kdy se začne něco dít a ono nic. Vražda studentky se tam skoro neřeší, neměla jsem pocit, že by ji někdo vyšetřoval, šlo spíše o studium a vztahy. Přiznávám, že na začátku jsem se zamotávala i ve jménech. Když jsem se blížila k závěru knihy, vypadalo to konečně na akční podívanou, ale i to mě zklamalo. Konec byl moc uspěchaný a jestli měl šokovat, tak se moc nepovedlo. Za sebe dávám 2,5 *
Škoda, že se jedná o jednorázovku (což samozřejmě má taky svá pozitiva) a ne o delší sérii - neboť mi přišlo, že by se některé dějové linie daly ještě více rozvést nebo osvětlit... Každopádně se jedná o napínavé a nemilosrdné čtení, které mi vyhovuje, takže jsem spokojena - i přes ten brutální konec...
Štítky knihy
přátelství vraždy thrillery násilí starověký Řím romantika bisexualita LGBT, queer, LGBT+ dark academia
Autorovy další knížky
| 2022 |  Zlomky nekonečna |
| 2024 | Lásky čas |
| 2024 |  Ocelová liga |
| 2014 | Čarodějčina dcera |
| 2023 | 4 povídky |
České autory příliš nečtu a nevyhledávám, tím jsem známá, ale tady jsem se rozhodla udělat výjimku. Hlavně kvůli obálce, která prostě láká jako prase (ano, vzhledově mi připomíná knihu Lore). Druhá věc, která mě nalákala, tak je zasazení do prostředí starověkého Říma a Akademie smrtících umění. No uznejte sami, že to zní prostě skvěle!
Očekávání byla asi příliš velká. Mám ve fantasy už opravdu hoooodně načteno a tak mi neuninou jistá klišé, kterými je tento žánr poměrně hojně obohacen. Nemůžu říct, že by mi to nějak extrémně v knize vadilo, to ne, ale chyběl mi tam takovej ten “wow efekt. Vlastně kecala bych, ten přišel na konci knihy! Ale nebudeme přeskakovat. Svět je zajímavej, možná bych uvítala trošku víc takové té omáčky okolo aby byl uvěřitelný. Největší problém jsem měla s postavama. Zpočátku jich tam na mě bylo strašně moc a nedokázala jsem se orientovat kdo je kdo. Časem si to sedlo a taky časem se vlastně příběh zaměřil pouze na ty hlavní postavy, takže to bylo o to jednodušší. Zrovna třeba postava Vita mi nebyla vůbec sympatická a měla jsem docela problém se do něj vcítit. Mrzí mě, že z Akademie smrtících umění tam toho nebylo víc. Víc o té výuce, víc praxe, víc zabíjení, víc nechutností! :D Ten konec příběhu byl skvělej. Byl takový nejvíc emotivní a nejvíc mě vtáhnul během celého čtení. Teprve ke konci jsem začala pociťovat takový ten stav, že knihu nemůžu odložit dokud nebudu mít dočteno.
Jsem ráda, že jsem se odhodlala a dala šanci další knize od české spisovatelky, ale úplně jsem si z toho na zadek nesedla. Nicméně příběh je to povedený a věřím, že své pětihvězdičkové čtenáře najde, jen já jsem chtěla od toho víc.