mikika komentáře u knih
roztomilý a sladký příběh, kdy je hrdinka chytrá a vtipná, což se cení. čtenář dokáže tolerovat jen určitý počet vykulených blbek v literatuře.
jak mě minule protivná Julie Starková rozčilovala, tak teď, když už víte, co má za problém, je vám vlastně dost lhostejná, což paradoxně příběhu škodí. taky jsem se těšila na zajímavé prostředí divadla, ale je tak zvláštně upozaděné, herci tu jsou jen lehce načrtnutí, zato do detailů popsaný bordel v hereččině bytě... jsem kapku zklamaná.
i když se autorka snažila nacpat do příběhu nějaká vážnější témata, jako je posttraumatický syndrom nebo zlomené srdce, stejně jde o tak sladký románek, že z toho až trnou zuby. a hlavní hrdinka je tak nejistá, že ji hravě převálcuje její vlastní babička - to babi Agnes a její trable s láskou jsou tady to zajímavé...
další báječný případ-nepřípad, tentokrát odněkud z konce světa, ale opět doplněný takovými hláškami, které by se měly tesat do kamene, a které mě spolehlivě rozesmějí.
důkaz, že i ve Švédsku byly devadesátky dost divoké...
Napínavý příběh s poldou a novinářkou, jejichž osobní životy jsou snad ještě komplikovanější a dramatičtější než samotné vyšetřování vraždy. I když oba pracují na stejném případu, jejich neustálé míjení a křížení je neskutečně frustrující a zároveň dodává další level napínavosti.
milý a hřejivý příběh, kapku předvídatelný, ale to je tak, když pořád čtete jen detektivky, už vidíte i za roh.
vtipná a pohodová detektivka s tím správným šmrncem, potrhlým Cornwallem a neohroženou Jodie, kterou od vyšetřování neodradí ani ten fakt, že se snaží prorazit v cateringu.
moje první seznámení s autorkou, ale určitě ne poslední. nádherná atmosféra, podmanivý styl vyprávění. tempo uspávací, ale tady to záhadně vůbec nevadilo. ruším Krušné Hory, na léto jedu do Austrálie...
Další díl série nabízí tentokrát opravdu komplikovaný případ, který mě bavil a zajímal. rodina inspektora tu má i tentokrát značně oddychovou úlohu a i tentokrát maličko napomůže k vyřešení záhady. v hlavní roli je piplavá policejní práce.
tahle série rozhodně nestaví na bůhvíjak perfektních detektivních zápletkách, což dokládá i tady. Hlavní hrdina se spíš zoufale snaží přežít a nenechat se zatáhnout do žádných malérů. čili důraz je na humoru a tady taky mnohem víc na romanci, kdy Kit už konečně přestal sabotovat svůj vztah s JXem...
Výsledkem je vtipná kombinace gay romance a detektivky...
třetí díl mé oblíbené série o partě akčních důchodců pokračuje tam, kde skončil druhý, takže je dobré znát předchozí knihy. je to opět nesmírně vtipné, hřejivé a s drsným černým humorem, který připomíná film RED - špioni, mrtvoly a senioři, kterým už je všechno celkem jedno.
je celkem ironické, že tenhle queer fantasy román má celkem rozpoznatelné potterovské inspirace, když víme, jaký na to má názor naše J.K.R.
jinak je fajn, že autorka nijak nerozmazává odlišnosti a bere je prostě tak, jak jsou, na druhou stranu tu ale postavy působí dost ploše právě proto, že o nich jinak nic moc nevíme. První knížka byla výrazně lepší.
pohodová, vtipná, milá. sice opravdová bezpečnostní firma asi nebude takový spolek blbců, ale člověk si u toho odpočal, a o to jde.
tohle mě hodně bavilo. první díl byl takový seznamovací, tady už se paní Brightová rozjela ve velkém. líbil se mi literární festival, skuteční autoři jako hosté, nebo jak jdou všichni paní Brightové z cesty, protože má autoritu buldozeru. svou vírou ve vlastní genialitu mi dost připomínala ženskou verzi Poirota. také bylo vtipné, jak se tady vražda řeší zezdola, zapojením personálu v domech všech podezřelých.
autorčina předchozí série byla skvělá, tak jsem zkusila i tohle. a to teda byla jízda. a nemyslím cestu karavanem - kdybych se nebála, že nebudu mít na chatě co číst, sfoukla bych knížku za jediný den. nešlo se odtrhnout. adrenalin proudil žilami, nervy na pochodu... zápletka s ostřelovačem sice divná, ale celé to bylo hlavně proto, aby dostala pod tlak šest přátel tak moc, až jim ujíždí nervy a obrátí se proti sobě navzájem... no teda!
tohle mě bavilo. jednak mám ráda detektivky z šlechtického prostředí, druhak ta záhada zamčeného pokoje, to byla zápletka přímo pro mě.
přeslazená romance, která se hodně snaží být děsně vtipná, ale moc tlačí na pilu. lepší je Jo Watson.
oddechová fantasy, kde jsou hlavními hrdiny trpaslíci, mluvící roztodivnými nářečími, to byla pohodička. krásný překlad, kde se smějete neskutečným hláškám a nápadům (slepice vydávající "kvokafonii"). hodně mi to připomínalo pratchettovskou linku s přerostlým trpaslíkem, kterému neřekli, že je adoptovaný.
bála jsem se, že mě to nechytne, když se o koně nezajímám, ale tady byly koně jen kulisou - hlavním tématem byla dysfunkční rodina, snaha zapadnout v novém prostředí atp. líbil se mi ironický tón vyprávění, nenápadná manipulace a taky fakt, že až do poslední chvíle nevíte, kdo zemře.