Alžběta Komrsková

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1997

Populární knihy

Dcera ztracených bohů
Dcera ztracených bohů
Průvodkyně duší
Průvodkyně duší

Nové komentáře u knih Alžběta Komrsková

Dcera ztracených bohů Dcera ztracených bohů

„Oddechové čtení. Je pravda, že mě to nijak nenadchlo, protože mě zaujal více příběh jejich rodičů. To bych si raději přečetla.“
— vintage_soul

Průvodkyně duší Průvodkyně duší

„Kniha byla rozhodně hodně zajímavá, ale trochu mne i zklamala. Reinkarnaci mám spojenou spíše s Indií, ale i tak bylo zajímavé o ní číst. Kniha se mi líbila, beru ji jako oddechovku. Sice mám jisté malé výhrady, ale celkově knihu hodnotím kladně.“... celý text
— M.C.SMITH

Průvodkyně duší Průvodkyně duší

„Jsem překvapená i zklamaná zároveň. Kniha se četla vcelku rychle, ačkoliv jsem měla ze začátku problém s autorčiným stylem psaní. To se však velmi rychle změnilo, protože mě děj přímo pohltil. Hlavně kvůli námětu knihy. Což hodnotím jako jedno velké plus. Byla jsem ale zmatená, zda je kniha skutečně zasazená do Asie. Reinkarnaci si spojuji spíš s indickou kulturou. Ale budiž. Moje nadšení však rychle opadlo, když se oba hrdinové dostali do Mezisvětí. Otázek začalo přibývat a odpovědi žádné. Hlavní hrdinové jsou tak trochu ploché postavy, romantická linka je jen linka s náznaky čehosi co romantiku připomíná jen z vlaku a samotný konec mi přišel strašně useknutý. Pominu-li otevřenost konce, kniha se nečetla zle. Nečekejte však hlubokomyslné pojetí smrti jako třeba v případě N. Shustermanna. Nevěřila jsem, že to při takto závažném tématu jako je smrt, toto někdy napíši, ale kniha je nenáročná oddechovka.“... celý text
— *Pájuše*

Dcera ztracených bohů Dcera ztracených bohů

„Kniha mě prekvapila,není to tak úplně můj žánr.Ale i tak jsem byla zvědavá jak to dopadne.“
— anna7852

Dcera ztracených bohů Dcera ztracených bohů

„Ach jooo. Taková trojefková sranda. FoFrFantasy. Spoiler od teď: Hrůzostrašný labyrint, kde skoro všichni zařvou a jen ti výjimeční se dostanou ven, tak tahle holka tam vběhne, jednou si vybere směr, něco ji štípne do nohy a pomyslí si: "ahá, pasti." ujde pár kroků a propadne se a natluče se. Vyjde z jeskyně a už ji čeká poslední bitva a jupiii do světa. Proběhnout smrtící labyrint během pár stránek? No tak, cítím se okradena. Není to divný? Je... A takhle si ta fofr kniha frčí dál. V každé zajímavé situaci se projeví takovéhle sekance. Fakt škoda...“... celý text
— lucakuca

Přejít na knížky autora