Nové komentáře u knih Ana Teresa Pereira
Karen
„útle, ale mnohovrstevnaté dielko.
o žene, ktorá sa po páde do vodopádu zobudí v Kareninom doráňanom tele, v dome s domnelým manželom-spisovateľom, ktorý otvorene prizná, že si ju zobral pre peniaze, ktoré má zdediť. Ana Teresa Pereira stavia na mystériu straty pamäti a necháva na čitateľovi, aký príbeh číta. Za mňa jedna pasáž, ktorá mi celú vec objasnila. v prvej a poslednej kapitole nám ATP premieta film Biele noci takto: ...pak závěrečný zápas mezi mladou ženou v bílém habitu a mladou ženou v červených šatech...Kdysi jsem si myslela, že všechny příběhy jsou jeden jediný, zápas mezi dobrým a padlým andělem, a vždycky na pokraji propasti. Ale byl tu i druhý příběh, o dívce, která se zamiluje do muže v domě prostoupeném stínem jiné ženy.
Karen je tak výsledkom boja. A ktovie, čo sa vlastne prihodilo pri vodopáde? A možno je ten vodopád len alegóriou svadobného závoja, a strata pamäti inotají iné straty? A prečo Karen miluje práve červenú? Ktohovie?“... celý text
— netopýr088
Karen
„Neobyčejně plodná portugalská autorka a u nás prakticky neznámá. Do sebe zavinutý příběh, spíš vyprávěný přes obrazy a asociace než přes situace. Doslov Anny Tietzové, zvící třetinu knihy a dovysvětlující zdroje a inspirace. Pro mne kniha nejvíc připomíná Woolrichovy detektivky a Rebeku/ Mrtvou a živou Daphne Du Maurier. Díky za doporučení, Škuchu.“... celý text
— petrarka72
Karen
„Bom dia.
Jelikož umím ronaldovsky, rozhodl jsem se, že s podívám na to málo co se k nám přeloží, ale raději jsem se měl podívat třeba na hrnec, nebo traktor. V tomhle díle se jedna čmafíta probudí a není ten stejný člověk jako předešlého večera. Toto se mi stává dost často o víkendech. Na rozdíl ode mě se čmafíta probudí do bytu, kde není puštěná plotna, spálenej hrnec a poblitá koupelna, takže vyrazí očekovat okolí. Má nějakýho nabíječe, služky a hezkej barák, takže si nestěžuje, drží kušnu a přemýšlí o svém minulém životě. Trochu jsem doufal, když se hlavní hrdinka jmenuje Karen, že dojde k nějakému drama, jakože třeba půjde do Starbucks a pak tam po obsluze začne házet kelímky nebo se vykadí na pokladnu, ale bohužel, nic dalšího se v podstatě nepřihodí. Z velmi neoriginálního nápadu tak vznikne jen stylistické cvičení na téma "tohle nejsou moje gatě a kde to jsem?" a já si jdu dát další Negroni.“... celý text
— Palivo
Karen
„Tak tohle mě bohužel spíš minulo, četl jsem to ale dost zběžně a ve spěchu. Při četbě jsem si vzpomněl na skvělý film Alaina Resnaise Loni v Marienbadu. Jinak cením edici, která se snaží přicházet i s experimentálnějšími romány a díly portugalsky psané literatury. Jen mě ten příběh moc nezaujal a ty četné aluze na film a literaturu působily spíš rušivě, i když chápu, že to má v ději své místo, a že to byl záměr. Ale i tak je to pěkný kousek do Lusobrazilské knihovny. Své čtenáře si Karen určitě najde. Kdybych měl hodnotit, byly by to asi silnější 3 nebo slabší 4 hvězdy. Nechávám ale bez hodnocení. Možná se totiž ke Karen ještě někdy vrátím.“... celý text
— puml
