Populární knihy
Nové komentáře u knih Andrej Líbal
2071
„1984 nebo 2071 to je tu, oč tu běží :D
Proč to říkám.. Příběh knihy je inspirován knihou 1984, místy je to cítit více, místy je to cítit méně, nicméně si nemyslím, že kdokoliv, kdo četl Orwella, by to nepoznal.
Nejedná se ale opis Orwellovy knihy, toho se bát nemusíte. I když Postavu Velkého bratra bychom tu našli :D A to nemluvím ani o ztrátě soukromí, zejména pro Sama. A to jen kvůli bludu..
Příběh nabízí vcelku reálný pohled na Prahu v budoucnosti samořídící kočárky, samovařící kuchyně, voda na příděl, autonomních vozidel, samoroznášečí drony.. Zkrátka, autor si dokázal pohrát s vizí, která je sice vzdálená, ale přesto velmi lehce dosažitelá.
Bohužel si myslím, že kniha je psaná pro specifickou skupinu čtenářů a né všem může sednout. Důvod?
Žádné velké akce se nekonají. Příběh je spíše zaměčen na popis prostředí (které je velmi dobře promyšlené!), poukazování na absurditu některých věcí a obrovské dávce štěstí pro Sama (i když to štěstí není tak náhodné jak se může jevit).
Ale i tak po začtení nemáte chuť knihu odložit a chcete víc... Chcete vědět, jak to se Samem vlastně dopadne zvítězí nad postavou umělého boha? Dostane odpovědi na všechny své otázky?
Na závěr bych jen rád zmínil ilustrace, které jsou v knize. Příběh krásně doplňují :)
Za možnost si knihu přečíst děkuji samotnému autorovi. Přeji i další skvělé knihy jako je tato.“... celý text
— Al3x4nd3r
Pražský Casanova
„Kniha se četla dobře a příběh byl také pěkný. Co musím ovšem vyzdvihnout jsou sexuální scény, které čtenáře doslova pohltí. Kniha je jimi perfektně okořeněná. Určitě stojí za přečtení.“... celý text
— Taffable
Pražský Casanova
„Kdyby se nejednalo o štafetu, knihu ani nedočtu. Nelíbilo. :(“
— Knihomolka97
2071
„Po dlouhé době jsem přečetla české sci-fi, které stálo za to.
Ocitáme se v budoucností, kde byla objevena již nesmrtelnost. Tu však nemůže mít každý. Moc se mi líbilo vyobrazení budoucnosti - voda na příděl, zapomnětlivost lidí, technologie, narážky na dnešní velmi známé firmy ...
Hlavní hrdina mi zpočátku sympatický nebyl. Postupně jsem s ním začala soucítit a byla jsem zvědavá na jeho příběh. Nejvíce jsem si oblíbila Ariel, avšak na konci mě lehounce zklamala. Snad svoji reputaci ve druhém díle napraví.
Příběh samotný měl spád. Jedna událost střídala druhou. Když se z jednoho průšvihu Sam dostal, tak do druhého spadl. Jednu chvíli jsem si už říkala, že má hodně velké štěstí až to uvěřitelné není, ale pak přišel velký zvrat a vše do sebe zapadlo.
Celkově jsem se během čtení cítila jako Jon Snow, když mu Ygritte dokola říkala, že nic neví. Fakt jsem nic nevěděla do úplného konce.
Konec jsem čekala více akčnější. Také jsem čekala, že mi bude zodpovězeno na více otázek, než nakonec bylo. To však omlouvá ten fakt, že bude pokračování, na které se moc těším.
Velký palec také dávám za nádherné černo červené ilustrace. Klidně by jich mohlo být více.
Za knihu moc děkuji autorovi.“... celý text
— PajinaRo
2071
„Hlavním hrdinou je Sam, žijící v Praze v roce 2071, kdy technologie už postoupila tak daleko, že se začaly provádět i operace nesmrtelnosti. Sam se díky své práci stal jedním z těchto vyvolených. Tedy až do chvíle, kdy jej obviní ze špionáže pro východní mocnosti. V tu chvíli je jeho život vzhůru nohama. Snaží se dokázat svou nevinu, ale v patách má agenty a v hlavě jedinou myšlenku. I nesmrtelní mohou zemřít.
V situaci Sama bych se tedy rozhodně octnout nechtěla! Spousta otázek okolo jeho vlastního života ho pronásleduje kudy se hne, a navíc si díky vyspělým technologiím nemůže být nikdy jistý, zde jej někdo nesleduje. Ano, tohle byl opravdu solidní rozjezd a barvité popisy technologií skvěle navodily atmosféru budoucnosti. Autor je měl promyšlené opravdu do detailu a líbilo se mi, že vzal při popisu budoucnosti v úvahu i možný vývoj problémů současného světa. Například to, že by v budoucnu voda mohla být na příděl.
Čím více Sam pátrá, tím více otazníků se objevuje, takže jsem u knihy hodně přemýšlela. Zároveň mi ale přišlo, že Sam má v některých situacích až příliš mnoho štěstí. Byla jsem tedy ráda, že na tohle všechno mi příběh dokázal postupně dát odpověď. Co jsem ale naopak postrádala, byla nějaká větší a drsnější akce. Vybavuji si dvě situace, kde mohl děj skvěle vygradovat, ale nestalo se tak. Chvílemi jsem tak lehce ztrácela pozornost, což je škoda. Já totiž chtěla mít o Sama pořádný strach a číst se zatajeným dechem!
Z vedlejších postav mi nejvíce sedla Ariel, u níž mě mrzelo, že s námi nebyla po celou dobu. Ani Tom ale nebyl k zahození a klidně bych si střihla pokračování, kde bude v hlavní roli.
Na závěr ještě zmíním, že kniha obsahuje i stylové ilustrace v černo-červeném provedení, které dobře dokreslují děj.
Hodnocení: 75%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorovi. :)“... celý text
— knihomolkajanca