Knihomolka97
komentáře u knih
Farma zázraků
B. K. Borison
Na Farmu zázraků jsem se velmi těšila a splnila má očekávání. Krásný, milý, vánoční příběh, který vykouzlí úsměv na tváři.
Už z anotace je jasné, jakým směrem se bude příběh ubírat a já se na to těšila. Luka se mi zalíbil doslova od prvního momentu, kdy se objevil na scéně. Sympaťák, vtipálek, ochotný pomoci. Je to zkrátka božan.
Stella je také sympatická, ale kolikrát věci zbytečně komplikuje, což mi hlavně v jednom momentu docela vadilo.
Romantická linka je moc krásná, mezi nimi to jiskří a nechybí i jemné pikantní scénky.
,,Bylo divné, že to nebylo divné."
Na farmě panuje parádní atmosféra, i když tu řadí jistý záškodník. Ze začátku si Stella myslí, že se jedná o náhodu, ale postupně vychází najevo, že jí někdo škodí záměrně. Ale kdo a hlavně proč? Tahle zápletka je určitě fajn zpestření.
Některé vedlejší postavy si nejde oblíbit a jistou kočičí rodinku bych si hned nastěhovala k sobě.
Pokud hledáte vánoční oddechové čtení, pak tuhle knížku určitě doporučuji. Už jen kvůli Lukovi.
Propast času (remake)
Roman Bureš
(SPOILER) Občas je opravdu fajn vyjít z komfortní zóny a zkusit něco jiného. Propast času jsem zaznamenala už před lety, když vycházela poprvé, úplně si vybavuju tu obalku. Nyní jsem dostala možnost přečíst remake, který vyšel nedávno. Nápad se zhroucením časoprostoru mě rozhodně zaujal, ale narovinu přiznávám, že kdyby mě nakladatelsví neoslovilo, asi bych se ke knize jen tak nedostala a byla by to škoda!
Od začátku mi byl sympatický autorův styl vyprávění a neměla jsem problém se začíst, i když je tu er-forma. Příběh se točí okolo vícera postav z různých časových dob ať už minulých či budoucích, které se vlastně protnou ve stejný čas. Máme tu třeba neměcké vojáky z období druhé světové války, pralidi, římany a hlavně Toňu, která pochazí z našeho času. Být v její kůži by se asi nechtěl ocitnout nikdo z nás, naštěstí je Toňa fakt velká borka. Joo studium archeologie se vyplatilo.
Autor se s postavami vůbec nepáře, hned na prvních stranách jedna useknutá hlava naznačila, že to opravdu nebude žádná sranda. Některé bitvy nebyly zrovna moc fér. Určité části mě upřímně moc nebavily, zvláště ty s německým velitelem, který byl pěkný pošuk, ale jinak jsem si čtení užila. A nebudu lhát, že mě nepotěšila i mírná romantická linka. No.. nevím, jestli ji přímo nazvat romantickou linkou, ale ''něco'' tu zkrátka proběhlo. Jupí. :-D
Propast času hodnotím 4*/5* a jsem moc zvědavá na další díly, které si určitě nenechám ujít.
A nedá mi to. Kolik nenávisti v sobě musí nosit člověk níže? Co komentář to hejt na nějakého českého autora...
Impuls
Michaela Zamari (p)
Impuls v sobě ukrývá opravdu krásný nejen romantický příběh, který se odehrává převážně ve Španělsku. V knize se řeší vztahy rodinné i pracovní, taky to, jak se člověk vypořádává se smrtí někoho blízkého a nechybí i trocha té filozofie.
Od začátku mi byla sympatická hlavní hrdinka Riley, která si šla za svým snem, i když musela lhát svému otci. Musím říct, že ten mi většinu času šel na nervy. Sice chtěl pro dceru to nejlepší zajištění a to jsem chápala, ale to jak se choval..to nebylo v pohodě. A ty jeho "přívěsky"... ech.
Oproti němu je tu Connor. Connor je velice charismatický muž, samozřejmě pohledný, trošku záhadný a taky starší než Riley.
Musím ještě zmínit postavu Leytona, který je taky kapitola sama o sobě a mám velkou radost, že i on se dočkal svého příběhu, na který jsem dost zvědavá. Po tom, co se stalo na konci.. dobrá lákačka. :-D
Riley je docela ukecaná, zvláště když mluví o své práci a přátelích. Některé momenty mi tedy přišly krapet zdlouhavé.
Mezi Connorem a Riley to hezky jiskří a celkově si hezky rozumí.
Je cítit ta atmoška zakázané lásky a to nejen kvůli vyššímu věkovému rozdílu, což mě bavilo.
Pan Spencer
T. L. Swan
Tak vidím, že jdu proti proudu, protože Pan Spencer se mi líbil o malinko víc než Pan Masters. :-D
Na to, že je to docela bichle, jsem ji přečetla na dva zátahy. Zkrátka jsem se nedokázala odtrhnout a příběh (nebo samotný Spencer?) mě úplně pohltil.
Spencer je nádherný mužský, sexy, žhavý a zároveň vtipálek. Jde si za tím, co chce a momentáně zatoužil po lady Charlotte neboli Lottie. Brzdí ho ale jeho pověst velkého sukničkáře. Nemá rád, když mu kdokoli kecá do života a s lidmi se nepáře! To se mi líbilo.
Lottie je mladší o nějakých 13 let. #agegap v plné parádě, jupíí. Žije v rodině, kde ji střeží jako oko v hlavě, kamkoli se hne, za prdelí bodyguardy. A osobní život? Pečlivě hlídaný. To se zkrátka nedá vydržet, takže se rozhodne k odvážnému kroku. Ať žije svoboda! Vadilo mi na ní ale, že si chvilkama protiřečila a působila opravdu jako taková princeznička. To je má jediná výtka, jinak jsem z knihy nadšená.
Při čtení jsem měla víceméně nonstop připitomnělý úsměv na rtech. Nečekala jsem, že to bude tak vtipné a vlastně docela sladké. Žhavé scény jsou v adektátní míře, mezi Spencerem a Lottie chemie skvěle funguje.
A naprosto miluju nervózního Spencera, takový roztomilouš.
Taky máte někdy takové stavy, že když se blíží závěrečná pasáž, tak se bojíte, co přijde? Tady jsem se toho vyloženě děsila. A přišlo to jako ničivý hurikán. To není spoiler. Že se v romanťárnách skoro vždycky musí něco podělat, je jistota a zavedený vzorec, který očividně stále funguje, i když bych se bez toho v klidu obešla. Nervy mám jen jedny, žejo. :-D
Moc doporučuju oba díly a snad se brzo dočkáme dalšího dílu. Na Sebastianův příběh jsem zvědavá.
Horké vafle a ušité sny
Karin Härjegárd
Loni jsem četla Horké vafle a ledové koupele a pokračování jsem si rozhodně nemohla nechat ujít!
Příběh hezky navazuje, ale tentokrát tu máme dvě dějové linky. Současnost, kde je v hlavní roli opět Helena a minulost, která je o Hildě. Obě jsou si svým způsobem podobné.
Musím říct, že mě o něco více bavila právě Hildina linka a celkově mi přišel tento díl povedenější.
Hilda byla ze začátku taková zakřiknutá, nebylo se ale čemu divit. Postupně však kvetla a to se mi líbilo.
U Heleny mě moc neoslovila romantická část, nebyla výrazná, ale kdyby nebyla žádná, nevadilo by mi to.
Jedná se o oddechové čtení, které se odehrává v opravdu zajímavém prostředí, dýchne na vás ta horská atmosféra a vůně vaflí.
Oba díly můžu doporučit
Inferno
Kateřina Chaloupková
Inferno mě příjemně překvapilo. Ano, je to vcelku jednoduchý a naivní příběh, který má rychlé tempo, ale neustále se něco děje, je tu i několik zvratů a chvilkama mnou silně cloumaly emoce. Jsem zvyklá na mafii italskou a tady je arabská, takže zase jiná kultura. Z Maxova dědy se mi zvedal kufr a neuvěřitelně mě s*al. Hovado. Fuj. Pardoon, jen si na něj vzpomenu a chce se mi do něčeho praštit.
Vicky to neměla jednoduché a v její kůži bych nechtěla být ani za nic. V pár ohledech byla naivní a neviděla očividné, ale jinak mi byla sympatická.
Max se tvářil jako největší drsňák, ovšem pod tou jeho slupkou se skrývalo samozřejmě mnohem více.
Romantická linka je krásná, taková zakázaná láska typu Romeo a Julie. Mezi Vicky a Maxem to jiskřilo, jejich vztah musel projít několik zkoušek. E*otické části jsou napsané dobře a je jich tu docela dost.
Pokud máte rádi mafiánské romance, pak Inferno určitě zkuste! Navíc se brzo dočkáme také volného pokračování.
K smrti dobrý
Tereza Olbrichtová
Jedná se o román pro ženy (ale klidně i pro muže) s detektivní linkou. Příběh se odehrává převážně v kavárně a na některá jídla v knize najdete i recept, což je super doplnění! Celkově je kniha krásně zpracovaná.
Ve vyprávění se střídají dvě hlavní hrdinky Stacy a Ejmy. Ani jedna mi nejdříve nebyla sympatická, k Ejmy jsem si cestu v průběhu našla, ale se Stacy to bylo horší. Za šéfku bych ji asi nechtěla, přiznám se.
Jednou ráno najde Ejmy na zahrádce jejich kavárny mrtvé tělo vcelku oblíbeného zákazníka a rozhodne se, že jeho vraždu vyřeší na vlastní pěst. Máme tu tedy takové amatérské vyšetřování, ale mě to bavilo! A rozuzlení překvapilo!
Kromě detektivní linky se tu řeší samozřejmě také vztahy, rodinné problémy a podobně. Stacy sice vlastní kavárnu, kterou považuje za sve dítě, nicméně ve vztazích zatím nemá štěstí. Ejmy zase nevyšlo manželství, ale má syna, se kterým si docela rozumí.
Každá kapitola začíná i končí stejnou větou, což mě hned trklo do očí a přijde mi to jako skvělý originální nápad.
Výtku mám k vulgarismům, kterých se na můj vkus vyskytovalo až příliš.
Suma sumárum K smrti dobrý mě velmi příjemně překvapilo a hlavně mi sedlo do nálady. Určitě doporučuji.
Vánoční seznam
Beth Garrod
(SPOILER) Vánoční seznam jsem si chtěla přečíst minulý rok, ale nestihla jsem. Zaujal mě, protože je to taková jakoby YA verze filmu Prázdniny - dvě slečny si před Vánoci taky vymění bydliště.
Je to moc pěkná oddechovka, ze které jde vánoční atmosféra opravdu cítit. Střídají se části Holly, která žije v malé anglické vesničce a naprosto miluje Vánoce.
Obě hrdinky mi byly docela sympatické, o něco více mě bavila Holly. I když se zbytečně upínala na jednoho de*ila.
Autorka hezky zpracovala i téma sociálních sítí - co třeba dokáže taková závist a jak je jednoduché ublížit slovy.
Nechybí samozřejmě romantické linky, kterým bych ale klidně dala větší prostor. Něco mi přišlo trochu přitažené za vlasy, za Nickovými tajnostmi jsem čekala teda něco víc --- !!SPOILER!! než že chodí za babičkou..
Nocturno pro Erika
Eva Pospíšilová
(SPOILER) Upřímně jsem se trochu bála délky, přece jen 600 stran není úplně málo. A ano, pár stran bych ubrala a bylo by to perfektní.
Příběh je vyprávěn v er-formě a je doplněn Kasperovými zápisky, které jsou v ich-formě.
Musím říct, že Kaspera jsem si oblíbila snad okamžitě. Ten byl vážně takový číslo! Ale občas mě stval, ne že ne.
Erik byl oproti němu úplný andílek, měl přísně nastolený režim, který poctivě dodržoval.
Moc se mi líbilo, jaký si k sobě postupně budovali vztah a oba se vlastně určitým způsobem měnili.
Kniha je vtipná, milá, autorky se ale pustily i do vážnějšího tématu - Erik měl jistý zdravotní problém..
Prostředí je krásné a zároveň trochu děsivé. Kniha je ideální volba na zimní čtecí období. Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi LGBTQ příběhy.
Ještě si neodpustím zmínit, že ani jeden z rodičů by titul "rodič roku" rozhodně nevyhrál.
Kašlu na prince, to radši lamu
Jana Portas
Tahle kniha mi skvěle sedla do nálady. První cca třetinu se toho v podstatě moc nedělo a celkově je to oddechové nenáročné čtení, ale zamilovala jsem se do prostředí Argentiny, kde se příběh odehrává. Zajímavá kultura i zvyky, samozřejmě příroda a také lidé. Pojem gaucho jsem možná někdy slyšela, ale teď už aspoň vím, co znamená, nebo spíš kdo to je.
Amy je sympatická hrdinka, krapet nešikovná ale s dobrým srdcem.
V příběhu figurují různé tajnosti, kterým by ráda přišla na kloub. Třeba co skrývá ten protivný Nicolás? Je určitě dobře, že se občas objevila část, kde autorka popsala jeho myšlenky a pocity, protože bych ho jinak vůbec nedokázala odhadnout. Nálady střídal jako ponožky.
Nejedná se vyloženě o romantický příběh, ale romantika tu také hraje roli.
V závěru autorka přidala i pár intrik, které byly fajn oživení.
Nad hodnocením jsem chvíli váhala, ale 3,5*/5* je podle mě adekvátní.
Tajně tvá
Tessa Bailey
(SPOILER) Je to moc hezká romanťárna, která zahřeje u srdíčka, to rozhodně ano! Ale zároveň jsem z ní krapet rozpačitá.
Hlavní hrdinové jsou hoodně velké protiklady, které se ale silně přitahují. Hallie je neřízená střela, která má v životě chaos, naopak Julian všechno pečlivě plánuje.
Ze začátku mi chvíli trvalo se začíst a ponořit do příběhu. Hallie opravdu ztělesňovala chaos a měla praštěné nápady, i když to myslela dobře.
U Juliana jsem nejdřív nechápala, co je na něm tak úžasného, ale v průběhu jsem se do něj taky zamilovala. Hlavně kvůli jeho ochranitelské stránce.
Líbilo se mi, jak postupně vycházelo najevo, že oba mají pro svoje chování a povahy důvody a vlastně si navzájem pomáhali, ani o tom nevěděli. Jejich sbližování jsem si užívala.
Nelíbily se mi ale žhavé scény, které tady na mě působí jako pěst na oko. Julian, který je takový slušnák s rytířskými sklony z ničeho nic z úst vypouští sprosťárny a ne, nepřišlo mi to sexy, ale spíš takové ech, cože? Nesedělo mi to k němu.
A dost mě zklamal závěr. Zbytečné drama, které vlastně nedávalo smysl.
Proto hodnotím 3,5*/5*
Den po dni
Olga Zbranek
Kniha je opravdu vymazlená, obsahuje nejen krásný vánoční romantický příběh, ale také různé výzvy i třeba tipy, na co se podívat. Seznam vánočních filmů, co musím vidět, se rozrostl.
Budu se opakovat, ale knížky od Oly mi zkrátka sedí a ani tato není výjimkou. Tady jsem tušila už před čtením, že se mi bude líbit. Protože 1) knihomolka, která miluje Vánoce 2) hokejista 3) můj oblíbený trope fake dating, který mě baví čím dál víc.
Ze začátku mi to připomnělo Dashe & Lily, nechala jsem se pohltit tou vánoční atmosférou a taky chtěla plnit výzvy.
I když jsem si čtení chtěla šetřit, slupla jsem ji jako nic. Čtivé, vtipné, milé, mezi postavami to hezky jiskřilo a jejich sbližování zahřálo u srdíčka. Do Jaxona se nejde nezamilovat už jen proto, že čte!
Rozhodně stojí za zmínku Addiina babička a také Kóča. Skvělé zpestření. Pobavila mě část věnovaná filmu Prázdniny. Nojo Jude Law je prostě dokonalý..
Příběh je předvídatelný, ale v závěru čekal jeden nečekaný moment, který překvapil.
Příští rok si dám určitě rereading a pojedu hezky každý den jednu kapitolu jako adventní kalendář.
Elegie zapomenutých bohů
Alžběta Bílková
Příběh navazuje tam, kde vyprávění nečekaně skončilo v předchozím díle.
Robin nalezla legendární Alisterovu věž, momentálně se snaží získat důvěru k mágovi Ainarovi. Ten po ní chce, aby zastavila jeho bratra, který hrozí válkou, která může zničit svět...
Příběh je vyprávěn er-formou a střídají se časti Robin a také Kaie. Ten se ocitl v zajetí právě u zlobratra, který si jde za svým cílem a v Kaovi se snaží vnuknout do hlavy svou vizi. I já jsem měla chvilkama pochybnosti a rozhodně překvapila část s Willemem, to jsem nečekala!
Bavily mě části tréninku nebo spíš učení/příprav? Robin s Ainarem. Někdy by se i hodilo umět se dostat někomu do hlavy.
Magie, runy, odkrývání zajímavé minulosti bratrů i historie světa zase z druhé strany. Opravdu dobře a hlavně originálně vymyšlené.
Jedná se o oddechové čtení, které ale hezky odsýpá a graduje do finále.
Závěr by klidně mohl být více rozepsaný a napínavější, bylo to takové docela rychlé.
Romantická linka tu je, ale, není výrazná, i tím, že jsou postavy velkou část knihy od sebe. O to víc jim ale přejete brzké shledání.
Nová zkouška
Kinga Litkowiec
V rámci žánru, který mám ráda a mám něco načteno, je tohle podprůměrné ..
Musím však zmínit jednu vedlejší postavu a to Joaquina, který mě od začátku zaujal a byla jsem zvědavá, co se z něj vyklube. Tím, že jsem zjistila, že je o něm další díl, změnila jsem názor a v sérii budu pokračovat.
Písmem mojí přítelkyně
Barbora Linke
(SPOILER) Myslím, že lepší uzavření jsme si snad ani přát nemohli. Na jednu stranu je mi líto, že už je konec, ale zase vím, že se k těmto nádherným i když smutným příběhům ještě někdy vrátím.
V knize jsou opět dvě časové linky. V současnosti pokračujeme s Kamilou, se kterou se život opravdu nemazlí. Že by už ale konečně našla své štěstí? Pomocí deníků a dopisů, které zdědila po babičce, zjišťuje, jaký osud měla Julie, kterou kdysi babička znala.
Autorka mě opět dokázala úplně vtáhnout do děje a Juliin příběh jsem prožívala, jak kdyby byl můj. Vždycky, když čtu tyto válečné knihy, mozek stále nechápe, jak je možné, že se na lidech prováděla taková zvěrstva. I proto jsem ráda za romantickou linku. Takový kontrast zlo vs dobro/láska. Jiskřička naděje na lepší zítřky v podobě lásky, která si k Julii neočekáváně nacházela cestu, i když už jednu milovanou osobu ztratila. Po delší době jsem dokonce měla motýlky v břiše!
Líbilo se mi také zakomponování Nicholase Wintona.
Trochu jsem si i poplakala - smutkem i dojetím. A jeden moment, který přišel opravdu zčista jasna, mě úplně paralyzoval.
Prokletá Mimzie
Tess M. Puffrová
(SPOILER) Prokletá Mimzie je ideální knihou na toto podzimní dušičkové období. Po dočtení jsem ještě přemýšlela, jak ji mám hodnotit, abych byla co nejvíce objektivní. A asi první, co bych tedy měla napsat, že nejsem cílová skupina. Být o 5-6 let mladší, pravděpodobně by mi kniha sedla víc. Ale rozhodně přečtení nelituji!
Začnu pozitivně.
Amy neboli Mimzie je vcelku sympatická hrdinka. Nemá to jednoduché, s maminkou se totiž stěhuje do nového města k nové rodině. Naštěstí pro ni ale není žádný problém se hned začlenit. Obdivuju! S maminkou má krásný vztah, který by mohl leckdo závidět.
Líbila se mi ta mystery linka, autorce se povedlo vytvořit fajn atmosféru. Ne nijak extra strašidelnou, ale takovou, že vás udrží ve střehu. Malé městečko, kde kolují legendy o čarodějnicích a nechybí i dům, ve kterém straší. Při čtení se mi v hlavě honily otázky, zda je tu opravdu nějaké nadpřirozeno a nebo je za tím vším člověk? Závěrečné rozuzlení mi přišlo smutné...
A teď k tomu, co se mi nelíbilo. Bohužel je to nečekaně romantická linka.
Angelo je zkrátka bad boy, letí na něj všechny holky a on je střídá jako ponožky. Tento typ hrdinů preferuji, to kouzlo tkví v tom, že i když se chovají jako kr*téni, stejně je nejde nemilovat. Jenže tento pocit jsem u Angela neměla. Snad až vážně ke konci.
Máme tu jakýsi milostný čtyřúhelník, problémy v komunikaci, části přitažené za vlasy a mě to nebavilo. :(
Suma sumárum, knihu bych doporučila mladším čtenářkám a hodnotím 3,5*/5*
Česká démonologie: Tucet příšerných strašidel Čech, Moravy a Slezska
Jan Kravčík
Kniha je krásně zpracovaná a přehledná, plná zajímavých pověstí a nechybí ani nádherné ilustrace. Je to sice jednohubka, ale já si čtení tedy vychutnávala.
Pokud máte rádi pověsti a českou mytologii, pak vám určitě doporučuji přečíst.
Byli jsme tady
Cassie Gustafson
(SPOILER) Uff, tohle bylo silné kafe. Ale i takové příběhy je třeba číst. Na začátku je i varování, jaká témata kniha obsahuje. Šikana, sxuální obtěžování, victim shaming a další...
Autorka hodně sází na popisy pocitů a myšlenek, o nich je v podstatě skoro celá kniha. Díky tomu se do postav a celé té šílené situace opravdu lehce vžijete. Vyprávěno je z pohledu Eriky a Thomase. Oba se v tom dost plácají a garantuji vám, že to přenesou i na vás. Fakt jsem s cítila zle a některe momenty jsem musela prodýchávat. Bylo mi líto Eriky, Thomas na mě působil jako ufňukánek, zbabělec, sobec a neuvěřitelně mě štval. Bože, ten mě tak štval! I když neustále opakoval, co pro něj Erika znamenala, nevěřila jsem mu.
V závěru bych ještě přidala pár stran. Na jednu stranu jsem ráda, ze jsem to dočetla, protože na mě padala depka a na*raní (pardoon), ale zároveň to tak nějak rychle skončilo a nejsem s tím úplně spoko.
Překvapily mě ale komiksové ilustrace, ty byly moc pěkné.
Můra noční, předvánoční
Tim Burton
Ukradené Vánoce jsem neviděla, věděla jsem jen zhruba o čem příběh je, ale chtěla jsem si nejdřív přečíst knížku. Je velmi útlá, takže jsem ji zhtla na posezení u odpolední kávy a vlastně k ní nemám moc co říct. Je krásně ilustrovaná, verše se hezky rýmují, jsou vtipné, strašidelné a samotný příběh rozhodně stojí za to.
Magořina
Carlton Mellick III
Ještě před pár lety by mě nenapadlo, že budu číst knihy typu Magořina, ale zase proč ne?
Je to jednohubka, vyvražďovačka, fakt bizárek plný úchyláren a nechutností, ale dost jsem se pobavila a má očekávání byla naplněna. Název je opravdu výstižný.
Postava jedna divnější než druhá. Snad poprvé jsem se setkala s tím, že někoho vzrušují potraty. Samozřejmě existuje spousta sexu@lních úchylek, ale toto? Co je to proboha?! :-D
Autor se toho opravdu nebojí a určitě si přečtu i jeho další kousky.
