Knihomolka97
komentáře u knih
Skandál
Sandra Brown
(SPOILER) No ufff, i když mám přečteno pár dní, stále ve mně rezonují emoce. Od zhnusení až po uspokojení, dá se říct. Je to opravdu silný příběh, kde hlavní hrdince fandíte, co to jde! Charaktery záporáků autorka vykreslila naprosto perfektně. 2 postavy byly teda absolutně bezpáteřné. Páchat zlo naprosto bez nějakých výčitek svědomí, prakticky vinit oběť, lhát, podvádět... No hnus fialovej! U jiné postavy mě zase šokovala ta neuvěřitelná drzost a sobeckost. No vážně, další hnus fialovej!
V kontrastu s tímhle svinstem se mi moc líbila romantická část. Jade v sobě od oné noci nosí psychický blok a o muže nemá zájem. Ovšem dokud jí do života nevstoupí jeden, který v ní vyvolá něco, co nikdo jiný. Nutno říct, že i on si zažil své...
Vtipné bylo, že se ti dva k sobě na první pohled vlastně vůbec nehodili. Ona byla taková spořádaná dámička a on působil trochu jako neandrtálec. Nemyslím to nějak zle. :-D
Hospůdka v Praze
Julie Caplin
Leo se mihl právě ve Vile v Itálii, už tam jsem si ho oblíbila a těšila se na jeho příběh. Je to sympaťák, samozřejmě fešák, velmi přátelský a komunikativní člověk, který šíří pozitivní energii.
Nejprve začnu pozitivně. Užívala jsem si prostředí Prahy, ochutnávky piva i jídla. Je znát, že se u nás autorce líbilo, protože vše popisuje s velkým nadšením. A myslím, že nejsem jediná, která při čtení dostala hlad.
Příběh se neodehrává jen v Praze, ale také na Jižní Moravě, což oceňuji, protože osobně Jižní Moravu zbožňuji.
Kromě Lea si nejde neoblíbit i vedlější postavy, které příběh hezky zpestřili.
Měla jsem ovšem probém s Annou, která mi jako hrdinka jednoduše nesedla. Ne že by byla vyloženě nesympatická, ale dost si protiřečila a působila jako chorobná žárlivka. Vzhledem k tomu, v jakém prostředí vyrůstala, se sice nebylo čemu divit, ale stejně. Tím se dostávám k romantické lince, která mě celkem zklamala. Mezi Leem a Annou to sice chvilkama hezky jiskřilo, ale jejich vztah mi nepřipadal úplně zdravý a díky rozdílným povahám mi k sobě moc nepasovali.
Nevhodný návrh
Julia Quinn
(SPOILER) Další na řadě je Benedict, který našel svoji Popelku. Ano z příběhu je cítit inspirace touto krásnou pohádkou.
Dvě slova. Miluju to! Příběhy alá Popelka nikdy neomrzí. Líbilo se mi, že Sophie nebyla úplně ustrašěná a plachá, ale uměla odpověďět a jen tak se nedala, i když opravdu nebyla v jednoduché situaci. Araminta, ta zlá bezcitná mrcha, jí dělala ze života peklo, což v jednu chvíli vygradovalo a Sophie se ocitla sama bez střechy nad hlavou.
Benedicta jsem si naprosto zamilovala. Anthony je stale můj favorit, ale Beník mu šlape na paty.
Romantická linka mě bavila, autorka to trochu i protahovala, což bylo moc dobře. Sophie se snažila držet svých zásad a tím si získala ještě větší respekt.
Vikomt, který mě miloval
Julia Quinn
Anthony je můj nejoblíbenější Bridgerton (viděla jsem dvě série seriálu) a sama nevím, proč jsem čtení tak dlouho odkládala.
Neubránila jsem se srovnávání se seriálem a kniha je stokrát lepší! Příběh je skvělý. Mezi Kate a Anthonym to jiskří, jejich slovní přestřelky jsou vtipné, oba umanutí dosáhnout svého.
Líbí se mi ta doba, plesy, tance, šatyy, ale žít bych v ní nechtěla ani za nic.
Ještě musím říct, že mě dost baví postava Colina, coz je vtipný, protože v seriálu mě neba. V knize se objevuje málo, vlastně skoro vůbec, ale je spravně škodolibej. :))
Láska bez obalu
Lexi Ryan
Láska bez obalu je druhý díl této série. Na Jakeův příběh jsem se po prvním díle vážně těšila, protože mi byl sympatický a zvolené téma pro knihu mi přišlo docela vtipné.
Nebudu chodit kolem horké kaše. Zcela a naprosto upřímně jsem si myslela, že se z Jakea a Avy stanou přátelé s výhodama a budou létat jiskry na všechny strany. A ono prdlajs! Víc daleko od pravdy jsem být snad ani nemohla. :-D
Avu jsem si nedokázala moc oblíbit, působila jako ledová královna, která Jakea akorát využívá. I když on byl tak zamilovaný, že se dobrovolně a rád nechával s tím, že Avu získá pro sebe. Obecně nemusím romantické linky od přátelství k lásce, pokud jsou ale dobře napsané a chytnou mě, tak je vítám s otevřenou náručí. Tady se to stalo tak napůl. Nejdříve jsem mezi hrdiny necítíla skoro žádnou chemii, ale naštěstí se to v určitém momentu zlomilo. Celkově jsem z jejich vztahu měla pocit, že on dává zkrátka víc a že by si taky zasloužil víc.
Kniha je ale nesmírně čtivá a návyková.
S kapkou medu
Helena Žáková
Většinou se stává, že když je mi hlavní postava nesympatická, dokáže mi otrávit celý příběh. Tady se to naštěstí a taky kupodivu nestalo. Eleni je přehnaně sebevědomá, na jedné straně cílevědomá na druhé líná, lže jak když tiskně ALE je na ní něco, co mě nutilo jí vlastně fandit.
Má udělat rozhovor s vojákem Billym Wyattem, ale místo něj narazí na jeho mladšího bratra Tonyho. Tony je chlap jak hora, od začátku Eleni nedůvěřuje ale zároveň ho přitahuje a velice rád by se s ní vyspal. Jeho slova. I ona pocítí něco, co nikdy předtím. Líbilo se mi, že autorka do příběhu zakomponovala i určitý psychický problém, kterým Eleni trpěla. S tím jsem se snad ještě nesetkala.
V knize tedy máme hezkou romantickou linku, to ale není vše. V určitém momentě čtenář pochopí, že tu něco nesedí a Eleni se nevědomky do něčeho zapletla. A tady mám výtku k jejímu chování. Být ní, asi bych se snažila víc přijít na kloub tomu, co se děje kolem. A hlavně si vůbec zjistit, o čem mám vlastně psát! Ale poznávání Kréty a románek je samozřejmě lepší, chápu. :-D
Tím, že autorka čerpá ze svých cestovatelských zkušeností a zážitků, dokáže prostředí opravdu nádherně popsat. Čtete román a máte pocit, jako byste četli i cestopis. Poznáváte krajinu, kulturu, lidi atd.
Potěšilo mě, že se objevily i postavy z knihy Kdo zastaví déšť, i když jsem ji četla před cca 4 lety, vzpomněla jsem si.
Po dočtení mi bylo líto, že už je konec, ale má být pokračování, spadl mi kámen ze srdce!
Insomnia
Kateřina Chaloupková
Po přečtení Inferna jsem se na Insomnii moc těšila a byla jsem hlavně zvědavá. Jedná se totiž o volné pokračování a tentokrát je v hlavní roli Andrea, což je Maxova sestra.
Příběh je vyprávěn v ich-formě a střídají se pohledy Andrey a Beta, navíc se autorka vrací zpět do minulosti, kde se ti dva poznali a samozřejmě přeskočila jiskra. Okolnosti jim ale nepřály, na čas se odloučili a nyní se zase setkali.
Čte se to jedna báseň a i tím, že je kniha celkem tenká, máte přečteno coby dub.
Andrea je sympatická hrdinka a autorka si pro ni připravila opravdu peklo. Nečekala jsem, že mě příběh tak zasáhne. Při některých částech jsem trpěla a hrozivé je to, že se to někde děje běžně. Raději snad nevědět, achjo!
Beto naháněl strach a zároveň na něm bylo něco, co k němu přitahovalo jako magnet. Líbilo se mi, že se v průběhu nijak výrazně neměnil, byl stále ''svůj'', a taky nebyl žádný superzachránce, i když bych si to na jednu stranu vážně přála. Max je oproti němu hotový andílek.
Není to romanťárna, ale eroť@rn@ jak vyšitá. Beto a romantik? Hahaa. :-D
A opět zmíním ''mého oblíbeného dědu'', který by titul nejmilejší dědeček určitě nedostal. Tohle je postava, které jsem celou dobu přála pomalou a bolestivou smrt. #sorrynotsorry
Odvážná záměna
Eva Votavová
Jsem tak ráda, že jsem Odvážné záměně dala šanci. Je to jednohubka s necelými 200 stranami a za večer jsem ji slupka. Od začátku je sice příběh předvídatelný, ale mě to fakt bavilo!
Romantická linka je skvělá, mezi hrdiny je přitažlivost skoro hmatatelná a ty jejich provokace a slovní přestřelky neměly chybu. Emily se nenechala zastrašit, byla sama sebou a vůbec jsem se nedivila, že se Drakeovi dostala po kůži. Už jejich první setkání napovědělo, že to mezi nimi bude bouřlivé.
Drake byl docela darebák, se kterým si není radno zahrávat a když si něco umanul, šel si za tím.
Byla jsem zvědavá, jak to autorka vyřeší v závěru a no.. v hlavě jsem si vymyslela scénář, který by se mi líbil více. Ale i tak se mi kniha celkově líbila
Temnoty hlubin
Kateřina Ševčíková
Volné pokračování knihy Přízraky noci a odehrává se cca o 2 roky později. Dá se číst i samostatně, je tu vysvětleno, co se v předchozím díle událo, určitě ale doporučuji přečíst nejdřív Přízraky noci.
Příběh je opět inspirován českou pověstí a tentokrát shodou okolností mou oblíbenou Dívčí válkou, což jde hned poznat.
Díky tomu, že už jsem si zvykla na styl vyprávění, čtení bylo mnohem lepší.
V příběhu vystupují dvě dobře známé postavy a to Noa a Joel, které osud svede opět dohromady. Střídají se jejich kapitoly a my se o nich dovídáme víc. Oba si za dobu, co se neviděli, něco prožili a nosí si stále staré křivdy vůči sobě. Což si neváhají dát najevo. Nechybí ale samozřejmě i nové zajímavé vedlejší postavy.
Začatek je krapet pomalejší, ale celkově je kniha o něco akčnější, temnější, napínavejší a ta atmosféra člověka pohltí. Naše hrdiny totiž čeká dobrodružná a nebezpečná výprava. Není nouze o mrtvoly, lidi tu padají jak hrušky a je to docela masakr.
Nejedná se v žádném případě o romantasy, ale nějaký ten romantický momentík tu taky je.
Dobrodružství Toma Sawyera - grafický román
Juanma Mallén
Dobrodružství Toma Sawyera jsem nečetla a upřímně ani neplánuji, ale před nějakou dobou jsem vyhrála tuto grafickou adaptaci. Takže jsem ji zkusila a bavila mě. Obsahuje opravdu hezké ilustrace i skvělý příběh, prostě jako Páni kluci. Občas jsem ale měla pocit, že je moc urychlený.
Přízraky noci
Kateřina Ševčíková
Na knihu jsem byla zvědavá, dle anotace jsem si říkala, že by to mohlo být něco jako Šest vran. Je tu také vícero hrdinů, konkrétně 4 a střídají se jejich kapitoly. Vlastně ani nevím, která postava mi byla nejsympatičtější. Příběh není špatný, je inspirován našimi pověstmi a mytologií.
Trošku mě mrzí, že je vyprávění v er-formě, chvíli mi totiž trvalo se začíst a vžít se do děje, který neměl takový spád, jak jsem doufala. Je to celkově spíše oddechový příběh, v průběhu se ovšem hezky rozjel a obzvlášť druhá polovina mě bavila. Nechyběly akční scény a také jeden opravdu nečekaný zvrat, který mě teda pěkně naštval. :-D
Farma zázraků
B. K. Borison
Na Farmu zázraků jsem se velmi těšila a splnila má očekávání. Krásný, milý, vánoční příběh, který vykouzlí úsměv na tváři.
Už z anotace je jasné, jakým směrem se bude příběh ubírat a já se na to těšila. Luka se mi zalíbil doslova od prvního momentu, kdy se objevil na scéně. Sympaťák, vtipálek, ochotný pomoci. Je to zkrátka božan.
Stella je také sympatická, ale kolikrát věci zbytečně komplikuje, což mi hlavně v jednom momentu docela vadilo.
Romantická linka je moc krásná, mezi nimi to jiskří a nechybí i jemné pikantní scénky.
,,Bylo divné, že to nebylo divné."
Na farmě panuje parádní atmosféra, i když tu řadí jistý záškodník. Ze začátku si Stella myslí, že se jedná o náhodu, ale postupně vychází najevo, že jí někdo škodí záměrně. Ale kdo a hlavně proč? Tahle zápletka je určitě fajn zpestření.
Některé vedlejší postavy si nejde oblíbit a jistou kočičí rodinku bych si hned nastěhovala k sobě.
Pokud hledáte vánoční oddechové čtení, pak tuhle knížku určitě doporučuji. Už jen kvůli Lukovi.
Propast času (remake)
Roman Bureš
(SPOILER) Občas je opravdu fajn vyjít z komfortní zóny a zkusit něco jiného. Propast času jsem zaznamenala už před lety, když vycházela poprvé, úplně si vybavuju tu obalku. Nyní jsem dostala možnost přečíst remake, který vyšel nedávno. Nápad se zhroucením časoprostoru mě rozhodně zaujal, ale narovinu přiznávám, že kdyby mě nakladatelsví neoslovilo, asi bych se ke knize jen tak nedostala a byla by to škoda!
Od začátku mi byl sympatický autorův styl vyprávění a neměla jsem problém se začíst, i když je tu er-forma. Příběh se točí okolo vícera postav z různých časových dob ať už minulých či budoucích, které se vlastně protnou ve stejný čas. Máme tu třeba neměcké vojáky z období druhé světové války, pralidi, římany a hlavně Toňu, která pochazí z našeho času. Být v její kůži by se asi nechtěl ocitnout nikdo z nás, naštěstí je Toňa fakt velká borka. Joo studium archeologie se vyplatilo.
Autor se s postavami vůbec nepáře, hned na prvních stranách jedna useknutá hlava naznačila, že to opravdu nebude žádná sranda. Některé bitvy nebyly zrovna moc fér. Určité části mě upřímně moc nebavily, zvláště ty s německým velitelem, který byl pěkný pošuk, ale jinak jsem si čtení užila. A nebudu lhát, že mě nepotěšila i mírná romantická linka. No.. nevím, jestli ji přímo nazvat romantickou linkou, ale ''něco'' tu zkrátka proběhlo. Jupí. :-D
Propast času hodnotím 4*/5* a jsem moc zvědavá na další díly, které si určitě nenechám ujít.
A nedá mi to. Kolik nenávisti v sobě musí nosit člověk níže? Co komentář to hejt na nějakého českého autora...
Impuls
Michaela Zamari (p)
Impuls v sobě ukrývá opravdu krásný nejen romantický příběh, který se odehrává převážně ve Španělsku. V knize se řeší vztahy rodinné i pracovní, taky to, jak se člověk vypořádává se smrtí někoho blízkého a nechybí i trocha té filozofie.
Od začátku mi byla sympatická hlavní hrdinka Riley, která si šla za svým snem, i když musela lhát svému otci. Musím říct, že ten mi většinu času šel na nervy. Sice chtěl pro dceru to nejlepší zajištění a to jsem chápala, ale to jak se choval..to nebylo v pohodě. A ty jeho "přívěsky"... ech.
Oproti němu je tu Connor. Connor je velice charismatický muž, samozřejmě pohledný, trošku záhadný a taky starší než Riley.
Musím ještě zmínit postavu Leytona, který je taky kapitola sama o sobě a mám velkou radost, že i on se dočkal svého příběhu, na který jsem dost zvědavá. Po tom, co se stalo na konci.. dobrá lákačka. :-D
Riley je docela ukecaná, zvláště když mluví o své práci a přátelích. Některé momenty mi tedy přišly krapet zdlouhavé.
Mezi Connorem a Riley to hezky jiskří a celkově si hezky rozumí.
Je cítit ta atmoška zakázané lásky a to nejen kvůli vyššímu věkovému rozdílu, což mě bavilo.
Pan Spencer
T. L. Swan
Tak vidím, že jdu proti proudu, protože Pan Spencer se mi líbil o malinko víc než Pan Masters. :-D
Na to, že je to docela bichle, jsem ji přečetla na dva zátahy. Zkrátka jsem se nedokázala odtrhnout a příběh (nebo samotný Spencer?) mě úplně pohltil.
Spencer je nádherný mužský, sexy, žhavý a zároveň vtipálek. Jde si za tím, co chce a momentáně zatoužil po lady Charlotte neboli Lottie. Brzdí ho ale jeho pověst velkého sukničkáře. Nemá rád, když mu kdokoli kecá do života a s lidmi se nepáře! To se mi líbilo.
Lottie je mladší o nějakých 13 let. #agegap v plné parádě, jupíí. Žije v rodině, kde ji střeží jako oko v hlavě, kamkoli se hne, za prdelí bodyguardy. A osobní život? Pečlivě hlídaný. To se zkrátka nedá vydržet, takže se rozhodne k odvážnému kroku. Ať žije svoboda! Vadilo mi na ní ale, že si chvilkama protiřečila a působila opravdu jako taková princeznička. To je má jediná výtka, jinak jsem z knihy nadšená.
Při čtení jsem měla víceméně nonstop připitomnělý úsměv na rtech. Nečekala jsem, že to bude tak vtipné a vlastně docela sladké. Žhavé scény jsou v adektátní míře, mezi Spencerem a Lottie chemie skvěle funguje.
A naprosto miluju nervózního Spencera, takový roztomilouš.
Taky máte někdy takové stavy, že když se blíží závěrečná pasáž, tak se bojíte, co přijde? Tady jsem se toho vyloženě děsila. A přišlo to jako ničivý hurikán. To není spoiler. Že se v romanťárnách skoro vždycky musí něco podělat, je jistota a zavedený vzorec, který očividně stále funguje, i když bych se bez toho v klidu obešla. Nervy mám jen jedny, žejo. :-D
Moc doporučuju oba díly a snad se brzo dočkáme dalšího dílu. Na Sebastianův příběh jsem zvědavá.
Horké vafle a ušité sny
Karin Härjegárd
Loni jsem četla Horké vafle a ledové koupele a pokračování jsem si rozhodně nemohla nechat ujít!
Příběh hezky navazuje, ale tentokrát tu máme dvě dějové linky. Současnost, kde je v hlavní roli opět Helena a minulost, která je o Hildě. Obě jsou si svým způsobem podobné.
Musím říct, že mě o něco více bavila právě Hildina linka a celkově mi přišel tento díl povedenější.
Hilda byla ze začátku taková zakřiknutá, nebylo se ale čemu divit. Postupně však kvetla a to se mi líbilo.
U Heleny mě moc neoslovila romantická část, nebyla výrazná, ale kdyby nebyla žádná, nevadilo by mi to.
Jedná se o oddechové čtení, které se odehrává v opravdu zajímavém prostředí, dýchne na vás ta horská atmosféra a vůně vaflí.
Oba díly můžu doporučit
Inferno
Kateřina Chaloupková
Inferno mě příjemně překvapilo. Ano, je to vcelku jednoduchý a naivní příběh, který má rychlé tempo, ale neustále se něco děje, je tu i několik zvratů a chvilkama mnou silně cloumaly emoce. Jsem zvyklá na mafii italskou a tady je arabská, takže zase jiná kultura. Z Maxova dědy se mi zvedal kufr a neuvěřitelně mě s*al. Hovado. Fuj. Pardoon, jen si na něj vzpomenu a chce se mi do něčeho praštit.
Vicky to neměla jednoduché a v její kůži bych nechtěla být ani za nic. V pár ohledech byla naivní a neviděla očividné, ale jinak mi byla sympatická.
Max se tvářil jako největší drsňák, ovšem pod tou jeho slupkou se skrývalo samozřejmě mnohem více.
Romantická linka je krásná, taková zakázaná láska typu Romeo a Julie. Mezi Vicky a Maxem to jiskřilo, jejich vztah musel projít několik zkoušek. E*otické části jsou napsané dobře a je jich tu docela dost.
Pokud máte rádi mafiánské romance, pak Inferno určitě zkuste! Navíc se brzo dočkáme také volného pokračování.
K smrti dobrý
Tereza Olbrichtová
Jedná se o román pro ženy (ale klidně i pro muže) s detektivní linkou. Příběh se odehrává převážně v kavárně a na některá jídla v knize najdete i recept, což je super doplnění! Celkově je kniha krásně zpracovaná.
Ve vyprávění se střídají dvě hlavní hrdinky Stacy a Ejmy. Ani jedna mi nejdříve nebyla sympatická, k Ejmy jsem si cestu v průběhu našla, ale se Stacy to bylo horší. Za šéfku bych ji asi nechtěla, přiznám se.
Jednou ráno najde Ejmy na zahrádce jejich kavárny mrtvé tělo vcelku oblíbeného zákazníka a rozhodne se, že jeho vraždu vyřeší na vlastní pěst. Máme tu tedy takové amatérské vyšetřování, ale mě to bavilo! A rozuzlení překvapilo!
Kromě detektivní linky se tu řeší samozřejmě také vztahy, rodinné problémy a podobně. Stacy sice vlastní kavárnu, kterou považuje za sve dítě, nicméně ve vztazích zatím nemá štěstí. Ejmy zase nevyšlo manželství, ale má syna, se kterým si docela rozumí.
Každá kapitola začíná i končí stejnou větou, což mě hned trklo do očí a přijde mi to jako skvělý originální nápad.
Výtku mám k vulgarismům, kterých se na můj vkus vyskytovalo až příliš.
Suma sumárum K smrti dobrý mě velmi příjemně překvapilo a hlavně mi sedlo do nálady. Určitě doporučuji.
Vánoční seznam
Beth Garrod
(SPOILER) Vánoční seznam jsem si chtěla přečíst minulý rok, ale nestihla jsem. Zaujal mě, protože je to taková jakoby YA verze filmu Prázdniny - dvě slečny si před Vánoci taky vymění bydliště.
Je to moc pěkná oddechovka, ze které jde vánoční atmosféra opravdu cítit. Střídají se části Holly, která žije v malé anglické vesničce a naprosto miluje Vánoce.
Obě hrdinky mi byly docela sympatické, o něco více mě bavila Holly. I když se zbytečně upínala na jednoho de*ila.
Autorka hezky zpracovala i téma sociálních sítí - co třeba dokáže taková závist a jak je jednoduché ublížit slovy.
Nechybí samozřejmě romantické linky, kterým bych ale klidně dala větší prostor. Něco mi přišlo trochu přitažené za vlasy, za Nickovými tajnostmi jsem čekala teda něco víc --- !!SPOILER!! než že chodí za babičkou..
Nocturno pro Erika
Eva Pospíšilová
(SPOILER) Upřímně jsem se trochu bála délky, přece jen 600 stran není úplně málo. A ano, pár stran bych ubrala a bylo by to perfektní.
Příběh je vyprávěn v er-formě a je doplněn Kasperovými zápisky, které jsou v ich-formě.
Musím říct, že Kaspera jsem si oblíbila snad okamžitě. Ten byl vážně takový číslo! Ale občas mě stval, ne že ne.
Erik byl oproti němu úplný andílek, měl přísně nastolený režim, který poctivě dodržoval.
Moc se mi líbilo, jaký si k sobě postupně budovali vztah a oba se vlastně určitým způsobem měnili.
Kniha je vtipná, milá, autorky se ale pustily i do vážnějšího tématu - Erik měl jistý zdravotní problém..
Prostředí je krásné a zároveň trochu děsivé. Kniha je ideální volba na zimní čtecí období. Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi LGBTQ příběhy.
Ještě si neodpustím zmínit, že ani jeden z rodičů by titul "rodič roku" rozhodně nevyhrál.