• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Andrew O’Hagan

Víkend v Kalkatě

„Série povídek/reportáží z Kalkaty. Pokud vás tato část Indie, historie Indie zajímá, doporučuju. Je to tak jiná Indie ve srovnání s Bangalore, jsou to vzpomínky na matku Terezu, Rabindrata Thakura...“... celý text
— barbara7379

---

Naši otcové

„Moc osobní...“
— palka452

---

Buď se mnou

„Tuto knihu jsem našla v "budce" pro "odloženou literaturu" a jelikož mě zaujala anotace, půjčila jsem si ji ... a zase ji tam vrátím :-) Příběh se čte dobře, čtenář se snadno orientuje, ovšem za sebe musím říct, že zhruba v polovině jsem obrátila oči v sloup, jiní by si třeba zase řekli "No jasně..." Nicméně je to zajímavý náhled i na vztahy mezi Skoty a Angličany. Líbí se mi toto - cituji: Člověk si ve svém nitru nemůže vybrat, koho bude milovat. Může si vybrat život, který povede, a může být věrný svému já, jak jen to jde. Ale nemůže si vybrat, koho bude milovat, stejně jako si nemůže vybrat, jak bude vysoký nebo kolik v něm bude dobra. ... Láska totiž není záležitostí volby, ale otázkou bezpodmínečné kapitulace. SPOILER: Tak mě napadá, co provedl P. David s tou hostií, kterou si při mši strčil DO KAPSY ???“... celý text
— Netopyr07

---

---

Naši otcové

„Pro mě velký objev - hned jsem si objednala z knihovny další autorovy knihy.“
— MatoLenka

---

Buď se mnou

„„Měl jsem samozřejmě rád knihy, v nichž se životní pravdy snoubí s krásou jazyka,“ říká hlavní hrdina při vzpomínce na své studijní roky. A tahle kniha určitě obě kritéria splňuje, je skvěle napsaná a řada výroků z ní by stála za zapsání. Autor jako by zároveň objevil nový styl, který je mimo jiné založený na principu určitých náznaků. Ne že by informace proplouvaly mezi řádky, vše je naopak obsaženo ve slovech. Netvrdím, že číst ji je vždy jednoduché, některé úseky se zdají být nepřiměřeně dlouhé a pro děj tak nepodstatné, až si říkáte, proč tam vlastně jsou. Ale zpětně si uvědomíte, že i ony měly svůj význam a pomohly dokreslit postavy i okolnosti tak, že je před sebou vidíte skoro plasticky. Příběh katolického kněze středních let, který v převážně protestantském skotském městečku zažívá neobvyklý rok, sestává z bilancování jeho vlastního života i popisu nových zážitků. Otec David Anderton je velmi inteligentní, stejně jako nepochybně autor knihy. Neprojevuje se přitom arogantně, ale naopak skromně, empaticky, jen v mnoha případech ne dost jednoznačně nebo rozhodně, což vede i k událostem, které postupně dodávají jeho počátečním úvahám a vzpomínkám nový rozměr. Vše, co knížka předkládá, rodinné vztahy, osudy dalších postav, otázky náboženství, politiky, ale například i psychologie davu, popisuje vypravěč s citem a vyrovnaností pozorovatele, který upřednostňuje zájmy jiných nad vlastními. U některých pasáží (zvláště úvodních a pak těch pojednávajících o studiu na Oxfordu) bych si to nepomyslela, ale bezprostředně po dočtení mám v plánu se ke knížce v budoucnu vrátit. Hodnotím 4,5 hvězdičkami, tedy 90 procenty.“... celý text
— Clair16