Anita Frank

Nové komentáře u knih Anita Frank

Ztraceni

„Poslední dobou mě baví knihy z 19. a 20. století, takže když jsem si vybírala další knihu ke čtení, padl mi zrak na Ztraceni. Však ona se přece odehrává v roce 1917! Kniha je poněkud širší a tak jsem se trochu bála, aby nebyla zbytečně rozvleklá. Po první kapitole jsem si pohrávala s myšlenkou, že knihu odložím, protože na horor vlastně nemám náladu, říkala jsem si, o čem tak může být, že mě beztak bude nudit, ale naštěstí jsem knihu neodložila. Od dalších kapitol mě totiž vtáhla. Kapitoly jsou krátké a končí tak, že chcete pokračovat dál. Kniha je velmi čtivá a doba, postavy, sídlo, to je přesně to, co mě poslední dobou baví číst nejvíce. Navíc příběh není jen duchařina. Není to jednohubkový horor, co vás na chvíli zabaví, jako jsou pro mě knihy o Domech od Darcy Coates. Za mě je to velmi propracovaný příběh, který vypráví i něco málo o válce, jak je strašná, co za sebou zanechává, o tragédiích, žalu, se kterým se musí postavy vyrovnat, také o mužích a ženách v té době, o nadpřirozenu, ale také záhadě, tajemství a lžích. Kniha je sice delší, ale já si užívala opravdu každou kapitolu, každá mě bavila a rozhodně to nebyla "omáčka okolo", nic bych nevynechala. Promyšlený a spletitý příběh se sice dá napsat i na méně stránkách, ale já jsem se do příběhu "zažrala" a jsem ráda, že jsem se nemusela ihned loučit, že jsem si to celé mohla vychutnat. Že v domě straší a že bude potřeba vyřešit proč, mi bylo jasné. Taky že příběh byl v podstatě rozdělen do dvou částí. Nejdřív musíme společně se Stellou objevit, že se v domě něco děje a uvěřit tomu. A potom můžeme začít zjišťovat, proč tomu tak je, a odhalit, co se kdysi doopravdy stalo. Něco jsem věděla dřív než Stella, ale to příběh neshazovalo. Za mě výborná kniha, pro mě určitě lepší než zatím přečtené již zmíněné Strašidelné domy, kniha, která toho obsahuje víc než jen děs, přesně podle mého momentálního gusta. Takové příběhy mám opravdu velmi ráda. PS: Mou nejoblíbenější postavou se jednoznačně stala Annie. Ani nevím proč, ale měla mé sympatie už na začátku. Poznámky obsahující spoilery: Co mi trochu vadilo bylo, jak každé odhalení sester bylo odhaleno i ostatním, přestože to odmítali přijímat. Ale chápu, že bez toho by se děj odvíjel jinak. Jak to bylo s novorozenci mi došlo dřív než Stelle. Takže když volal Tristan Stelle se zjištěním, tolik mě to nešokovalo, protože jsem to čekala. Voják, kterého Stella vídala s Annie, tam mi bylo snad už od začátku jasné, že to bude tak, jak to nakonec opravdu bylo. Že to byl ale milý kuchařky, to bych nikdy neodhadla.“... celý text
— Satyrka

Ztraceni

„Příběh má zajímavý námět a je to taková celkem fajn duchařina. Ale na můj vkus se dost vleče. V první polovině knihy se nic moc neděje, až na pár náznaků a docela jsem se místy do čtení i přemlouvala. Nějak víc se to začíná rozjíždět až v druhé polovině knihy, hlavně ke konci a tak si čtenář docela počká. Autorka píše čtivě, ale kdyby tam bylo méně té omáčky kolem, tak by mne to bavilo mnohem víc.“... celý text
— Thalin

Ztraceni

„Povedená duchařina s atmosférou, bohužel poněkud zbytečně rozvleklou na více než 400 stranách....přitom samotný příběh by se dal shrnout do dvou vět. Klobouk dolů autorce, že i přes přebytečný počet stránek čtenáře vyloženě neznudí, jelikož psát určitě umí...v jejím podání se opakující se činnosti v knize jeví jako celkem zajímavé a záživné, i přesto je ta délka ale přepálená a příběhu tolik nesvědčí. Příběh jako takový vypadal z počátku zajímavěji, než jakým byl ve skutečnosti. Líbí se mi zapracování těžkého tématu ohledně vyrovnávání se se smutkem a změnou budoucnosti. Celkově mi přišlo, že autorka umí knize dodat duši a má cit a pochopení pro své postavy. Čtení jsem si celkem užila, hlavně na začátku, potom už to bylo zbytečně zdlouhavé a repetetivní, ale jako celek je kniha fajn...jen už mě to určitě nedonutí přečíst si jí znovu.“... celý text
— knihomolka27