• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Anita Johnston

Ženy, které jedí ve svitu Luny

„Úžasná kniha, která stojí za přečtení. Ať už máte poruchy příjmu potravy či ne. Plno z nás má i jiné problémy, které si neuvědomujeme, potlačujeme je, nebo o nich víme a nic s nimi neděláme. Tady si na hodně z nich můžete přijít a zároveň dostanete návod jak s nimi pracovat. Já si původně myslela, že v knížce půjde o jídlo a nastavení během cyklické fáze. O to víc mě překvapila kniha samotná. S jídlem problém nemám, ale po přečtení mi přijde že tak trošku asi jako každý mám. Nemusí jít přímo o poruchu příjmu potravi, ale došlo mi, že dost často taky něco jím na základě kdo ví čeho, ale hlad to není. A tak teď jím vědoměji, mívám míň hlad. Zároveň jsem si ze života začala odstraňovat, některé mé překážky v životě, ve kterých jsem se dřív motala pořád dokola. Najdeš mě na ig citronekodvedle.“... celý text
— citronekodvedle

---

Ženy, které jedí ve svitu Luny

„Jedním slovem úžasná kniha, a neni jen o problematice příjmu potravy...je to tak vse provázané, že vam začnou docházet spojitosti v životě a zároveň krásné příběhy pomáhají k dalšímu uvědomění.“... celý text
— hanulinda

---

Ženy, které jedí ve svitu Luny

„Výborná kniha pro všechny ženy, které chtějí objevovat své ženství a přejí si naslouchat své vlastní jedinečné moudrosti. Kniha mě velmi oslovila a pomáhá mi s odhalováním vlastní duše. Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení.“... celý text
— noni

---

---

Ženy, které jedí ve svitu Luny

„Kniha, která mě konečně dokázala nasměrovat správným směrem. Plná krásných příběhů a myšlenek.:)“
— elyonka9643

---

Ženy, které jedí ve svitu Luny

„Kniha se sice tváří, že je určena hlavně ženám s poruchami přijmu potravy, ale vůbec není jen pro ně. Zabývá se podstatou ženských emocí, celkovým nastavením společnosti a tím, co v sobě mnohé ženy potlačují, aby zapadly a přizpůsobily se a jak to kompenzují jídlem nebo hladověním. I ženy, které přímo žádnou poruchou příjmu potravy netrpí, si zde mohou najít to své. Ne, že bych vše v knize hltala na sto procent, místy mi přišla trochu moc hozená do směru, který není úplně můj, ale to nebylo tak podstatné, abych ji přestala číst. Nakonec jsem se začetla víc, a musím knihu pochválit hlavně pro to, jak je potřebná. Autorka vyjádřila principy, které mohou otevřít oči mnoha ženám, ať už trpí nějakou formou poruchu příjmu potravy nebo ne. Kniha se dotýká hodně pojmů sebevědomí, sexuality, přijetí svého ženství a hlavně toho být v souladu sama se sebou a vyjadřovat své pocity.“... celý text
— Zmiu