Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Anna Novotná

Aby po nás něco zůstalo: Zpověď novodobých zámeckých pánů Aby po nás něco zůstalo: Zpověď novodobých zámeckých pánů

"Driv, kdyz lide neco delali, tak na tisic let." Skvele dilo, moc me bavil entuziasmus, nadseni a odhodlani majitelu a zachrancu historickych ruin. Smekam pred nimi a dekuji ta to, ze se takovi donkichoti stale rodi a sviti svou energii! A take dekuji autorkam - sesbirat takove mnozstvi materialu, proniknout k majitelum, kteri jsou casto i celkem podeziravi k zajmu okoli (a dle nekterych pribehu se neni cemu divit), to musela byt sichta.... celý text
Sandalkar


Skladatelník Skladatelník

Velmi pěkná publikace, která jde čtenáři naproti. Abecední řazení zjednodušuje vyhledávání. Rozdělení informací do menších sekcí a jejich heslovitost přispívá k přehlednosti textu, k tomu samostatně pátrat dál. // Líbí se mi. // Dovedu si představit její uplatnění nejen v hudební výchově, ale i v hodinách českého jazyka (až bude řeč o charakteristice, je tu rubrika: povahové rysy) a v zeměpisu (podle vlajky určit stát, ukázat ho na mapě, příp. lépe se orientující žáci mohou vyhledat i konkrétní města). Dovedu si představit, že už čeká v domácí knihovně a v pravý čas bude pro rodiče neokoukaným pomocníkem, s nímž dítě rozmluví, s nímž ověří, jestli dítě dává pozor. Nenásilně, náhodně, hravě. I v předškolním věku. A protože počet medailonů činí doopravdy pětapadesát, láká mě to k jejich vzájemnému porovnávání…. Takže, co takhle dva dotazníky z knihy ofotit a pak dětem šikovně položit pár otázek, např.: mohli se setkat; který z nich měl více dětí; který z nich se dožil vyššího věku?! // Dávám maximální počet hvězdiček a palec nahoru za průběžný slovníček. Ke čtyřem českým velikánům, které ve svém komentáři minulý měsíc vyzdvihla uživatelka Josh, připisuji ještě tyto: - Gustav Mahler (1860-1911) - Josef Mysliveček (1737-1781) - Josef Suk (1874-1935) - Jan Dismas Zelenka (1679-1745) --------------------------- CITÁT CITÁTU: Hudba je záležitost srdce.... celý text
milamarus


Skladatelník Skladatelník

ČVd 5 naučná. Každý dospělý by měl přinejmenším znát 4 česká jména a alespoň něco co napsali - Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Za mne ještě z cizích jmen P.I.Čajkovskij, který byl v r.1888 v Praze a potkal se s AD :o)) Jeho balety - překrásné Labutí jezero (všichni znají malý kousek z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku) a krásný vánoční Louskáček - by nemělo být povinné, ale je to "must", protože stojí za to je vidět....a pak posuzovat balet :o)) Muzikály jako "moderní" nikomu nevadí.... Pokud jde o děti tahle kniha je seznámí s mnohem více jmény a přehledně jim nabídne něco k zapamatování a třeba si budou chtít poslechnout Lišku Bystroušku, vidět Šípkovou Růženku apod. Hudba přece není jen součást našeho vzdělání, ale i národní vzdělanosti, společnosti a také je to zábava, stačí jen objevit něco více než rock, metal, pop,........ celý text
Josh



Kdo se směje naposled - Druhý lehko i vážný slovník přirovnání, pořekadel a přísloví Kdo se směje naposled - Druhý lehko i vážný slovník přirovnání, pořekadel a přísloví

Začetla jsem se hned na zastávce, a než jsem dojela domů, dmula jsem se pýchou, kolik slovních obratů znám a každodenně používám. To byla první myšlenka. Pak mě napadlo, jestli to není nějaká úchylka… ----- říct ve chvíli, kdy něco trvá příliš dlouho, že “je to na dlouhé lokte“ nebo když někdo uškodil sám sobě, že si “pod sebou podřízl větev“. Člověku to ani nedochází. Řekne to automaticky. Řekne to, protože to mockrát slyšel. A pak, je-li v blízkosti dítě, přijde otázka, protože představa, když slyší o “ohni na střeše“, o “slepičí prdelce“, o “pozvání na kobereček“, je asi taková jako na obrázcích pana Votruby. Jasná a přece nejasná. Rozumí? Nerozumí?! Samo neví… Zkrátka: je dobře, že takový slovníček existuje. Ledacos osvětlí. Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.... celý text
milamarus


Aby po nás něco zůstalo: Zpověď novodobých zámeckých pánů Aby po nás něco zůstalo: Zpověď novodobých zámeckých pánů

Vyrástla som pri starom kaštieli, denne ho navštevovala ako dieťa, kým ešte slúžil ako škôlka, neskôr, keď ho už pre zlý technický stav pre verejnosť zatvorili, som sa ako typický malý rebel, ktorý vie šikovne preliezať múry a brány, hrala v jeho útrobách a okolí, celé dni tu trávila so sestrou, hľadala poklad s kamarátkami, v mladom veku tancovala s jedným a pusinkovala sa s druhým mládencom... A celý čas som snívala, že raz, až vyrastiem, tento kaštieľ kúpim, zrekonštruujem a budem v ňom žiť šťastne, až kým neumriem... alebo nespadne :-). No a potom som vyrástla, mala iné sny, spohodlnela; a kaštieľ si ďalej chátra. Aj mi je ho ľúto, aj občas, keď okolo neho pri návšteve rodnej obce prechádzam, cítim nostalgiu, aj by som bola rada, ak by o jeho záchrane sníval a najmä ju zrealizoval niekto iný... O to viac obdivujem všetkých aktérov tejto knihy, ktorí sa podujali investovať svoj čas, energiu a peniaze do záchrany zámkov a kaštieľov (mnohé odprezentované boli ozaj v stave ruiny). Čo človek, to iný príbeh, iný (ne)úspech, iná životná filozofia... Všetkým im fandím a som vďačná autorkám, že ich príbehy máme my čitatelia takto pekne pokope, navyše vo veľmi peknom vydaní. Pridanou hodnotou sú pre mňa najmä fotografie Kateřiny Sýsovej; v knižnom medailóne sa píše, že cielene pracuje s fotografickým vtipom a gýčom, nuž a za seba môžem povedať, že sa mi to páči. Škoda, že podobná publikácia (zatiaľ) nevyšla aj o novodobých "hradných pánov" zo Slovenska.... celý text
Starmoon