• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih António Lobo Antunes

Návrat karavel

„Právě jsem dočetla. Nemohla jsem se odtrhnout, i když jsem měla celou dobu pocit, že se nacházím někde mimo realitu a čas, ve světě fantazie, nočních můr a snů. Styl psaní vás pohltí a zahltí neskutečnými vizemi, které však odrážejí skutečnost prožitou v minulosti i přítomnosti, osudy lidí nějak spjatými s historií Portugalska, významných i malých, běžných lidiček snažících se přežít všelijaké zvraty v životě i v dějinách. Klobouk dolů před překladatelkou!“... celý text
— helenita

---

Hra o prekliatych

„román o jednej disfunkčnej rodine, ktorá navyše musí opustiť krajinu zo strachu pred blížiacou sa revolúciou. Lenže, čo ak patriarcha rodiny zomrie a zanechá po sebe dlhy a postihnuté potomstvo? Kniha je štylistickým orieškom, striedanie rozprávačov a časových rovín, priamych rečí a vnútorných monológov, môže byť pre niekoho mätúce. Ale nič to nemení na fakte, že je to stále skvelá kniha. 90%“... celý text
— netopýr088

---

Návrat karavel

„To se opravdu nedalo: od první strany jsem vůbec netušila, co tím chce autor sdělit. Pomíchané bláboly, nesrozumitelné. A přitom karavely, moře a mořeplavci, to je moje, a portugalské obzvlášť. Škoda.“... celý text
— soukroma

---

---

Návrat karavel

„Všechna sláva - polní tráva. Tak nějak lze shrnout poselství této knihy. :-) Autor se zaměřil na slavné portugalské mořeplavce, objevitele a vojevůdce, nechal je dožít se neslavného konce koloniální říše a možná až příliš detailně popisuje jejich návrat domů do "království". Je to poněkud náročnější četba, výhodu mají znalci portugalských dějin. Není to nic příjemného pro sentimentální čtenáře, občas se dočteme docela odpudivé věci, ale také se tu najde pár hodně vtipných pasáží, kvůli kterým se mi kniha nepochybně vtiskne do paměti.“... celý text
— Teckovana

---

Jidášova díra

„Rozhodně to bylo jiné, než jsem čekala. Lepší? Horší? Já nevím - jiné. Styl, kterým autor píše je úžasný, netradiční a... prostě jiný, jiný než co jsem zatím kdy potkala. Je mistrem líčení. Zpětně je mi líto, že jsem knihu louskala v tramvajích cestou do/z práce. Tohle není knížka do tramvaje, je to knížka na klín, do deštivého večera se sklenkou vína v ruce. Takhle mě to neustálé líčení spíše rozčilovalo - užila bych si ho mnohem víc v jedné-dvou pasážích, ale v celé knize mi to přišlo trochu moc namáhavé. Ovšem hloubka knihy a pocit lítosti a zmaru vás bude provázet ještě dlouho po zaklapnutí...“... celý text
— Terhalta