Astrid Holleeder

Nové komentáře u knih Astrid Holleeder

Jidáš

„Tahle kniha mě skutečně dost potrápila, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní, pak už se to četlo dobře. Autorka nám v knize popisuje svůj život. Od útlého dětství, přes dospívání až po současnost. Nejdřív, jaké je to žít v rodině s násilnickým otcem, který umí jen mlátit a křičet. Na ni, její sourozence i její matku. Když si jako dítě myslela, že tak je to v pořádku. Že otec má svou ženu a děti týrat. Později pochopila, jak to ve skutečném světě chodí a rozhodla se vymanit ze sevření svého otce. Tou dobou už její nejstarší bratr Willem bydlel mimo rodinu. Bohužel pro všechny a celou budoucnost se „potatil“. Její mladší sestra si našla muže, který se s jejím bratrem zapletl do sítí mafie. Jejich prvním velkým počinem byl únos pana Heinekena. Po tom, co se na to přišlo, si odseděli několik let ve vězení. Ale to ho nijak nezměnilo. I po tom nadále terorizoval celou svou rodinu. Držel je v neustálém strachu. Vydíral je, vyhrožoval jim a neváhal je odstranit z cesty, když se mu nepodřídili. Tento příběh je vyprávěním jeho nejstarší sestry. Nejprve o tom, jak je dlouhé desítky let držel v šachu. Poté se příběh přesune do části, kde se rozhodne se svou sestrou a jeho bývalou partnerkou vzepřít svému osudu a začít proti němu bojovat i přes neustálý strach ze smrti. Konec knihy je potom o jeho uvěznění. Ale taky o tom, že i přesto se každý den musí bát o svůj život. I ve vězení má pořád moc. Chápu, že nám autorka chtěla co nejlépe popsat jaké hrůzy prožívala, ale ony se pořád opakovaly. Myslím, že kdyby kniha měla alespoň o 100 stran méně, četlo by se to mnohem lépe. Takhle to pro mě bylo někdy zbytečně zdlouhavé a já se u toho snad i nudila.“... celý text
— Elion

Jidáš

„Nesedl mě styl napsání knihy i když téma bylo zajímavé. Působilo na mne chaoticky skákání v čase. Některé pasáže byly zajímavé, další zase nezáživné a nudné. Musela jsem se do čtení nutit, proto jsem knihu četla tak dlouho. Možná kdyby měla polovinu stran, někdy méně znamená více.“... celý text
— maličkán

Jidáš

„Kniha mohla být tak 200 stran kratší. Stále se opakující informace, natahované, zbytečně zdlouhavé. Trápila jsem se s dotčením, ale pokousala jsem se, až do konce.“... celý text
— renata5042

Jidáš

„O skutečném případu, který byl spojený s rodinou Helleeder jsem nic nevěděla, takže jsem netušila, co mám očekávat. Příběh je to strhující a čtivý. Byla bych radši, kdyby byl napsaný chronologicky, ale zvykla jsem si. Neumím si představit, jak náročný musel být celý život členů jedné rodiny pod neustálým tlakem a terorem. Doufám, že Astrid i Sonja budou žít dlouho a jednou najdou i klid. Zajímavý je popis emocí ve vztahu k někomu, koho se bojíte a koho nenávidíte a přitom ho vlastně nedokážete nemilovat, protože je to váš bratr. O tom, že zlo plodí zlo zde není pochyb. Vše, co se stalo, začalo už kdysi hodně dávno a předávalo se to z generace na generaci. To v čem vyrůstáme nás do jisté míry formuje. Budu sledovat osudy Astrid a ostatních členů rodiny, protože příběh ještě neskončil...“... celý text
— kramver

Jidáš

„Obdivuji barvité vylíčení krutého každodenního života týrané dívky/ženy. Nejen fyzického, ale zejména toho psychického, které je nemožné dokázat. Žádný patos. Jen realita všedního dne. Knížka mě dokázala chytnout. Strachovala jsem se o hlavní hrdinku a fandila jsem jí. Postavit se zlu je velice obtížné. Chápu, že nahrávky byly velice důležité, ale občas byly zmatečné. Stejně jako velké množství postav, které český čtenář nezná.“... celý text
— pige

Přejít na knížky autora