Elion
komentáře u knih
Prokletá
Thomas Wheeler
Už vám někdy někdo řekl, že se dá vzít legenda, obrátit naruby a pak o ní napsat příběh? Ne? Tak tady je jedna kniha, která tohle kritérium rozhodně splňuje.
Autor vzal artušovskou legendu, úplně ji převrátil a vystavěl na ní úplně nový příběh. A ono to docela i funguje. Když si tedy odmyslíte tu původní legendu. Jinak to nepůjde.
Hlavní hrdinka má sice dost náročný osud, ale věřte mi, když říkám že ji, i přes to, budete chtít praštit její knihou po hlavě, opakovaně. Občas se totiž chovala jako totální spratek, který si neváží ničeho okolo sebe a hlavně lidí, co jí chtějí pomoci a jen si dál mele tu svou.
I přesto musím říct, že kniha měla něco do sebe. Rozhodně to nebude top kniha roku, ale takový hezký průměr to určitě byl.
Takže pokud si chcete v hlavní roli artušovské legendy představit dívku, tady máte knihu, která tuto kategorii dokonale splňuje. Ale skutečně při čtení dělejte, že původní legenda neexistuje.
Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
Moje první setkání s autorkou. Musím říct, že do této chvíle jsem o ní vůbec nevěděla.
Vlastně vůbec nevím, jak knihu uchopit. Četla se dobře, ale… Kniha má v sobě více dějových linek, které se postupně proplétají. Myslím si, že kdyby bylo trochu lépe řečeno, jakým způsobem jsou propojené, bylo by to mnohem lepší. Autorka nám to poví až na samém konci a do té doby jsem třeba já, vůbec netušila, že to tak má být. Na konci mi to vlastně bylo líto. Kdybych to věděla dříve, nejspíš by na mě kniha působila jinak.
Třeba jsem jen já něco v textu přehlédla a proto mi to nezapadlo tak, jak mělo. Nebo jsem ty lehké náznaky, pokud tam byly, přehlédla. Nevím.
Kniha se odehrává v období druhé světové války na území Čech a ukazuje nám život obyčejných lidí, jedné rodiny, na pozadí válečných hrůz. To zde bylo vykresleno moc dobře. I setkání obyčejného obyvatelstva s vojáky.
Nikdo si nedokážeme představit, jakým peklem si lidi museli projít během tohoto období a jsem ráda, že vychází knihy, které nám to dokáží přiblížit. Nikdy bychom neměli zapomínat na naši minulost. Jinak jsme předurčeni k tomu, abychom ji zopakovali.
Divotvůrce
Sebastien de Castell
Kellen by se měl stát divotvůrcem. Člověkem, který ovládá magii, protože mu magie koluje v žilách. Je synem nejvýznamnějšího rodu, tak proč je jeho magie tak slabá, že nic nezmůže? A to netuší, jak moc se jeho život změní po tom, co do města přibude cizinka Ferius Parfax a co se mu pod nohy připlete mluvící kočkoveverčák
První díl z, docela dlouhé, série o Kellenovi, jeho přátelích a taky o jeho snaze získat svou magii, kterou nemá, nebo je pravda jinde? Přiznám se, že jsem o knize slyšela v době, kdy vycházela a pak jsem na ni úplně zapomněla.
Celá kniha se nese v duchu zkoušek a toho, že on je není schopný splnit. Nicméně, protože městečko hostí velmi zajímavého hosta, se mu jako zázrakem povede projít první zkouškou. No a pak už se to celé sesype jak hromádka z karet. Ne ale ledajakých karet, s těmahle se dá dělat spousta velmi zajímavých věci.
Před šesti lety, kdy první díl vyšel, bychom si řekli, vau, to je ale parádní příběh. Bohužel dneska už ho převálcuje mnoho jiných a tento se zařadí někam mezi průměr. I přesto je to průměr, který má co nabídnout. Má moc hezky vystavěný svět a užívání magie je taky velmi zajímavé.
Určitě se pustím i do dalších dílů, abych zjistila, jak to s hlavním hrdinou dopadlo a co všechno se tam dál stane.
Když jsme ještě věřily na mořské víly
Barbara O'Neal (p)
Čím tak u této knihy začít. Námět to byl moc hezký a neotřelý, ale myslím, že potenciál knihy se ne tak úplně využil.
Příběh o dvou sestrách které, v dětství, osud rozdělil. Starší Josie zahynula při teroristickém útoku na vlak. Mladší Kit, od té doby, zůstala jen sama s matkou. Později v dospělosti Kit svou sestru zahlédne v televizi a i když si ze začátku myslí, že je to jen její představivost, ona žena je její sestře až příliš podobná. Na popud své matky se proto vydává hledat tuto tajemnou ženu a doufá, že je to skutečně její ztracená sestra.
Stíny minulosti, které provázely obě ženy byly moc dobře vykreslené, ale celý příběh byl až příliš sluníčkový. Všechno vycházelo tak jak mělo, oba muži hlavních hrdinek neměli snad jedinou chybičku a všechno bylo odpuštěno jako mávnutím kouzelného proutku.
Z příběhu se nakonec vyklubalo příjemné, nenáročné čtení někam na letní dovolenou. Uměla bych si k tomu představit nějaký parádní drink, a pak už se jen nechat kolébat tímhle oddechovým čtením.
O kolečko víc
David Lauda
Máte rádi tak trochu praštěné pohádky? Pokud ano, mám tu pro vás jednu, která svou ztřeštěností předčí všechny ostatní. Seznamte se s pohádkou O kolečko víc.
Hlavní hrdina Vincent se kvůli nešťastné nehodě ocitne na vozíku a proto má o pár koleček víc. To mu ale nebrání v tom, aby ve snech unikal do svého krásného světa fantazie. Takže pokaždé, když usne, zdají se mu sny, ve kterých jsou on a jeho přátelé superhrdiny, co zachraňují svět.
Kniha je svým rozsahem takovou malou, krásnou jednohubkou. Je v ní spousta zajímavých slovních obratů a je vidět, že když se rozdávala fantazie, autor si byl několikrát pro nášup.
Kniha je primárně cílená na dětské čtenáře, ale myslím si, že i ti starší si zde přijdou na své a u některých pasáží se i hezky nasmějí. Třeba u takového pana ředitele s čokoládovou pleťovou maskou, tančícího na hudbu od Shakiri.
Určitě je tohle jedna z knih, které podporují fantazii, protože tady se bez ní určitě neobejdete. S ní se ale můžete ponořit do tohohle hluboce bláznivého světa a celý si ho představovat. Bláznivé ilustrace vám s fantazií pomohou.
Určitě se po ní poohlédněte pro své mladší čtenáře i vy. Je škoda, že právě tato kniha není tak moc vidět, jak by si zasloužila
Naslouchač
Petra Stehlíková
Na tuhle knihu mě nalákala moje sestra a jsem jí za to moc vděčná. Rozhodla jsem se pořídit si ji jako audioknihu na cesty a nakonec jsem ji poslouchala pořád, protože jsem musela vědět, jak to dopadne.
Myslím, že nemá cenu abych tady představovala o čem kniha je. Věřím, že když vycházela, musel kolem ní být velký shon. Ona si to totiž zaslouží. Lituji jen toho, že série ještě není dokončená. Co nejdříve se chystám na druhý díl, protože osudy sklenařky Ilan a vlastně celé pětadvacítky mně neskutečně učarovaly a já věřím tomu, že i druhý díl bude tak skvělý jako ten první.
Moc se mi líbí jak je popsaný svět, ve kterém Ilan žije. Všechny ty kontrasty. Jako sklenařka žije v ghettu. Mezi těmi nejpodřadnějšími. I chudina je víc, než ona a její lid. Pak tu máme ty bohaté a vlivné. A to všechno v jednom světě. Pak tu máme druhou část, ta je zamořená jedovatými plyny a nic v ní nemůže přežít. Nebo může?
Pokud jste tuhle sérii ještě nezaznamenali, určitě se po ní koukněte. Venku jsou tři díly z plánované pentalogie a určitě si zaslouží, aby se i teď o nich mluvilo.
Jsme nevyhnutelní
Nofreeusernames (p)
Musím říct, že když hledám nenáročnou oddechovou knihu, u které chci vypnout a jen si užívat text, je tohle taková jistota.
Vlastně už na samém začátku si dokážeme domyslet, jak kniha skončí, ale to jí vůbec neubírá na kráse. Protože ta cesta se čte moc dobře. V prvním díle jsem si zamilovala všechny postavy a všem jim přeji ten jejich HappyEnd. Proto mě moc baví číst si o nich dál a zjišťovat jací jsou a kdo je a není ten jejich pravý.
V téhle knize jsem si neskutečně užívala prostředí kapely a koncertů. To jak se všichni členové dokáží pohádat a zase udobřit. To jak se semknou, když jeden z nich nemůže. Nejdřív jsou naštvaní, ale pak si vzájemně pomáhají. A je jedno jestli je to něco s kapelou nebo třeba vztahy. Líbilo se mi, jak se dokáží skvěle popichovat.
Jsem ráda že autorka do své knihy zapracovala i osobu na vozíčku. Ukázala ji jako velmi silnou osobnost navenek, ale zároveň křehkou v soukromí. Ukázala, že ať je člověk jakýkoliv, není třeba se ho bát, stranit se nebo cokoliv jiného. Každý z nás je jedinečný a originální a i na vozíčku se dají dělat skvělé věci.
Pokud chcete nenáročnou romantiku, určitě se po téhle knize koukněte, a i po těch předchozích. Myslím, že nebudete litovat.
Jidáš
Astrid Holleeder
Tahle kniha mě skutečně dost potrápila, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní, pak už se to četlo dobře.
Autorka nám v knize popisuje svůj život. Od útlého dětství, přes dospívání až po současnost. Nejdřív, jaké je to žít v rodině s násilnickým otcem, který umí jen mlátit a křičet. Na ni, její sourozence i její matku. Když si jako dítě myslela, že tak je to v pořádku. Že otec má svou ženu a děti týrat.
Později pochopila, jak to ve skutečném světě chodí a rozhodla se vymanit ze sevření svého otce. Tou dobou už její nejstarší bratr Willem bydlel mimo rodinu. Bohužel pro všechny a celou budoucnost se „potatil“.
Její mladší sestra si našla muže, který se s jejím bratrem zapletl do sítí mafie. Jejich prvním velkým počinem byl únos pana Heinekena. Po tom, co se na to přišlo, si odseděli několik let ve vězení. Ale to ho nijak nezměnilo.
I po tom nadále terorizoval celou svou rodinu. Držel je v neustálém strachu. Vydíral je, vyhrožoval jim a neváhal je odstranit z cesty, když se mu nepodřídili.
Tento příběh je vyprávěním jeho nejstarší sestry. Nejprve o tom, jak je dlouhé desítky let držel v šachu. Poté se příběh přesune do části, kde se rozhodne se svou sestrou a jeho bývalou partnerkou vzepřít svému osudu a začít proti němu bojovat i přes neustálý strach ze smrti. Konec knihy je potom o jeho uvěznění. Ale taky o tom, že i přesto se každý den musí bát o svůj život. I ve vězení má pořád moc.
Chápu, že nám autorka chtěla co nejlépe popsat jaké hrůzy prožívala, ale ony se pořád opakovaly. Myslím, že kdyby kniha měla alespoň o 100 stran méně, četlo by se to mnohem lépe. Takhle to pro mě bylo někdy zbytečně zdlouhavé a já se u toho snad i nudila.
Slunce života
Andrea Klimešová
Kniha, kterou zavřete, až potom, co ji celou dočtete. Nebudete mít na vybranou. I přesto, že si autorka vybrala dvě neskutečně silná témata, jsou zpracované s láskou a citem k nim samým.
Autorka tu popisuje, jak si musíme sáhnout až na samé dno, abychom se od něj mohli odrazit a vyplavat nad tu pomyslnou hladinu a zhluboka se nadechnout.
Dva životy, dvě kamarádky, dvě diagnózy. Navenek život obou působí jako sluncem zalitá pohádka. Uvnitř se ale skrývají obrovské problémy, které tohle slunce skrze mraky nepustí.
Tahle kniha nese obrovské poselství, že život na fotkách je úplně jiný než ten, který žijeme. Že ať je náš problém jakýkoliv, není důvod ho podceňovat jen proto, že někdo jiný má jiný problém, který se nám zdá větší. Proto ten náš problém není menší, ani méně bolestivý. Každý si neseme své břímě a každý máme jinou míru emocí, pocitů a síly. Proto není proč ten náš problém podceňovat. Pro nás samotné je stejně velký jako ten jiný pro ostatní.
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Další kniha ze série rozhovorů od Martina Moravce. Tentokrát si posvítil na známého českého kriminalistu Josefa Mareše. A že je o co stát.
Pan Mareš se rozpovídal nejen o své práci u policie, ale i o tom, jak prožíval své první případy nebo jak později, společně se svým kamarádem, psali scénáře k seriálu Případy 1. oddělení. Je pro nás možná nepochopitelné, proč navštěvoval některé z odsouzených ve vězení a proč si myslí, že se i člověk, který zabil, může změnit v lepšího. Je to vyprávění a rozhovor, jak se postupně z mladého policisty stal velmi dobrý kriminalista, který za těch třicet let u policie odvedl veliký kus práce a policie má určitě na koho vzpomínat.
Je jasné, že na některé otázky pana Moravce nemohl odpovědět přímo. Přeci jen, knihy nečtou jen slušní lidé a vyprávět o technologii a přesném postupu sbírání důkazů a usvědčování by mohlo být dvousečné.
Je to velmi čtivá kniha, pan Moravec moc dobře ví, jak pokládat své otázky, případně jak se přizpůsobit plynoucímu rozhovoru, aby z něj dostal co nejvíc informací.
Nedivím se, že se jeho rozhovory těší takové oblibě. Skutečně jsou to skvěle propracované texty.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Překrásná odlehčená fantasy jednohubka.
Kolem téhle knihy jsem doma chodila hodně dlouho. Pořád jsem měla co číst jiného a ani nevím proč, se mi do ní nechtělo pouštět.
Nakonec jsem se do ní pustila a měla ji přečtenou za DVA dny. Byla to tak nádherně lehká fantasy. Když nad tím přemýšlím zpětně, vlastně se tam nestalo vůbec nic převratného. Prostě jen pohoda a klídeček s latté v jedné ruce a skořicovým šnekem v druhé. Ano, nějaká zápletka tam samozřejmě byla, ale nebylo to úplně to ústřední, na co jsme se měli zaměřit. Tahle kniha v nás měla s největší pravděpodobností vyvolat chuť na kávu a sladké a navodit pohodovou atmosféru. A to za mě dokázala víc, než dobře.
Možná právě proto mi nakonec tolik učarovala. Pro jednou jsem nemusela přemýšlet nad dějem a netrnula jsem v napětí, co se s hrdinkou stane na dalších stránkách. Jen jsem si užívala toho klidu, kterým je kniha prosycená.
Všechny kladné postavy v knize jsem si zamilovala a hned bych si je vzala domů a udělala si z nich kamarády. Jak ráda se do tohohle světa zase vrátím.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
V první řadě bych ráda řekla, že si nemyslím, že je to horor. Slovo horor je v tomhle případě asi dost přitažené za vlasy. U hororu by se měl člověk skutečně bát, mít strach. To se tady nestalo ani jednou.
Moc se mi líbil námět. Myslím, že něco podobného jsem ještě nečetla. To, jak se hlavní hrdinka dostala do města, bylo vlastně dost uvěřitelné. Vím, že záměna mezi dvojčaty je dost známá věc, hlavně v dětství a dospívání, ale i v dospělosti to není až tak neuvěřitelné.
Život ve městě je vlastně bez sebemenší chybičky. Člověk má všechno o čem snil. Sejde na tom, jakou je ochoten zaplatit cenu. O tom ale hlavní hrdinka nemá nejmenší tušení.
Myslím, že kniha by si zasloužila více stran. Ráda bych se mnohem více dozvěděla o fungování městečka a celém tom uskupení v něm.
Konec mi přišel trochu uspěchaný a unáhlený. Taky by si zasloužil trochu rozvést. Samotná poslední kapitola by mohla trochu víc přiblížit to, jak to vlastně celé dopadlo. Takhle mi to přišlo takové hodně neurčité.
Celkově to, nakonec, bylo moc příjemné čtení. Rozsahem je kniha ideálním společníkem na cesty. Takže pokud chcete knihu se zajímavým námětem, tady ji máte.
Klekánice
Tereza Bartošová
Samotný název knihy nám, o příběhu uvnitř, nic moc neřekne a přijde mi trochu zavádějící. Zmínek o mytologii a samotné Klekánici tam totiž je jak šafránu, takže skoro žádné. Ale jako lehká detektivka je to skutečně moc dobré čtení. Je to hlavně o nepochopení a možná spíš ještě víc o tom, co lidé vidět nechtějí i když to mají přímo pod nosem a jiný jim na to ukazuje prstem. Tahle kniha hlavně říká, že i když si myslíme, že je člověk úplně vyšinutý, možná není od věci trochu zpomalit a podívat se na situaci jeho pohledem. Možná budeme překvapeni.
Po Klekánici doporučuji sáhnout všem, kteří nemají rádi moc krvavé detektivky, ale zároveň se nebojí odkrýt těžké téma, kterým únos dítěte bezpochyby je.
Ženy bez slitování
Camilla Läckberg
Kniha byla napsaná moc dobře, děj odsýpal a nikde nebyla hluchá místa. Poměrně krátké kapitoly jsou z pohledu tří hlavních hrdinek. Nicméně v ději se pořád krásně orientujete a vždy víte (pokud autorka chce), v které době se ta daná událost děje a proč. Ze začátku se jejich příběhy nijak neprolínaly, ale postupně začínáte odkrývat, cože se to vlastně děje a jaké plány začínají postupně spřádat.
Jsem moc ráda, že jsem na tuto autorku narazila a zařazuji ji do svého seznamu autorů, od kterých si ještě někdy chci něco přečíst.
Pokud jste o ní ještě nikdy neslyšeli a máte rádi krimi, zkuste se po jejích knihách poohlédnout. Myslím, že nebudete litovat.
Rudý vrabčák
František Kotleta (p)
Už čtvrtý díl ze světa Legie. Tentokrát nás František Kotleta vezme na Planetu tisíců světel, abychom se společně s posádkou Kraksny, ehm Vzdorující, pokusili o další z možná nemožných misí za záchranu lidstva a celé planety. Prostě jen další z obvyklých práciček Kapitána Bouchače a Lorda Mrdáka. Co by se tak mohlo podělat?
Ehm, to by to nesměla být tahle posádka, aby všechno šlo jako po másle.
I přesto, že mám celou tuhle sérii doma jako knihy (abych se mohla dívat na vesmírnou loď přeci), poslouchám ji jako audioknihy a jsem z toho velmi nadšená. Skvělý text společně s hlasem Martina Stránského dávají tak neuvěřitelnou kombinaci napětí, že mě nutí poslouchat pořád a pořád dokud neskončí díl.
Možná, že někdy nastane chvíle, kdy si řeknu, že je to zbytečně zdlouhavá série a že už v ní není nic nového, ale teď to rozhodně říct nemohu. Vlastně k tomuto dílu mohu říct už jen dvě věci, první je ta, že jsem ke konci uronila slzu a druhá je Nic než Petragun!
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Tak i já už jsem se konečně dostala k tomu, abych si přečetla tuhle jednohubku od Ali Hazelwood. Po tom, jaké jsem na ní slyšela ohlasy, jsem se neskutečně bála, jestli se mi bude líbit. Nebylo by to poprvé, co bych se spálila. Ale jak moc jsem se pletla.
Hlavní hrdinku Olive jsem si neskutečně zamilovala, tím stylem, že bych ji za její naivitu občas praštila její vlastní knihou po hlavě =D Kolikrát jsem si řekla: „Holka no táááák, to přeci musíš vidět“. A když už to viděla, tak si řekla, že vidí blbě. No nemilujte ji za to. =D
A Adam… co k němu říct. Vysoký, krásný, svalnatý a ještě takový „drsňák“, který pod tvrdou slupkou schovává nádhernou a citlivou duši.
Celá kniha tak byla plná slow-burn romantiky, zároveň ale předstírané romantiky, parádního humoru, sarkasmu a klišé. A všechno to do sebe skvěle zapadalo a ladilo. Chemii mezi hlavními hrdiny jste viděli na první pohled a jen jste se bavili nad tím, jak jsou oba úplně praštění.
Zasazení do vysokoškolského prostředí se tady hodně osvědčilo. Konečně nám nějaký autor ukázal, že krásná romantika se dá psát i pro postavy, kterým není max dvacet. Tím, že jsou postavy starší, vyspělejší, si s nimi autorka mohla více pohrát a dodat tak celé knize nádech reálnosti.
Za mě to byla skvěle napsaná romantická kniha a myslím, že jsem dlouho takovou nečetla. Určitě brzy sáhnu po další knize od této autorky. Jestli jsou i její další knihy takovéhle, tak není na co čekat.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Tak tohle jsem skutečně nečekala že knihou dostanu.
Věděla jsem, už na začátku, že to bude nelehké čtení ale vůbec by mě nenapadlo, že mě ta kniha na konci vyplivne úplně semletou. Dokonce jsem pak nedokázala večer spát, protože se mi pořád honila hlavou.
Kniha vypráví o tom, jak neskutečně těžký může být lidský osud když není v našich rukách a co všechno musí člověk udělat jen pro to, aby přežil nebo ochránil své blízké. A jak moc musí bojovat za to aby, ve světě který je prolezlý útlakem a donášením, dokázal být pořád sám sebou.
Dalo mi to neskutečně mnoho a až se z toho trochu vzpamatuju pustím se do dalších knih od této autorky. Jsou to knihy které rozhodně nezapadnou v zapomnění, až takový příběh v nich je.
Případ zlověstných kytic
Nancy Springer
Další díl o sestře Sherlocka a Mycrofta Holmesových a opět moc povedená kniha. Každá kniha ze serie je jeden případ a i když nejsou moc dlouhé, vejde se toho do nich opravdu hodně.
Na tuhle serii jsem narazila úplnou náhodou v knihovně a od té doby se moc ráda vracím do Londýnských ulic právě těmito stránkami. Enola Holmes jsou příběhy psané pro mladší čtenáře ale určitě si najdou oblibu i u těch starších.
Kdo by taky nechtě být, občas, mladou detektivkou řešící případy a jdoucí ve stopách svého slavnějšího bratra.
Těším se, až se začtu do dalšího dílu a budu s Enolou prožívat nějaké jiné dobrodružství. Taky doufám že se nějak vyvine její vztah s bratry. Snad k té dobré straně. Bylo by moc krásné kdyby třeba řešila případy společně se svým bratrem a nebo si alespoň vzájemně vypomáhali.
Panda a dráček
James Norbury
Milá a velmi laskavá kniha s mnoha krásnými myšlenkami a moudry. Jsem moc ráda že jsem se nakonec rozhodla knihu přečíst.
Je to krásná jednohubka na večer, ale pokud si skutečně chcete její hloubku vychutnat a zahloubat se do jejích myšlenek, rozložte si ji na více chvil. Přečtěte si kousek a zamyslete se nad tím co vám kniha chce říct.
Textu v knize není mnoho, ale o to větší hloubku má. Doplněný je o krásné ilustrace které celou knihou provází.
Knihu vám musím určitě doporučit a nad myšlenkami v ní se zamyslete.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Tuto knihu jsem si pořídila jako audioknihu na cesty. Přejezdy do práce s písničkami mě nikdy moc nebavily ale s audioknihou je to najednou fajn cesta.
Do série Romantické útěky jsem se chtěla pustit už dlouho ale nikdy jsem se k tomu nedostala a tak když na Audiotéce měly slevy, řekla jsem si že by to mohlo být fajn. A hlavně, kdo by neslyšel na slevy na knihy žejo. =D A taky že to bylo fajn, nebo spíš, bylo to mnohem víc než to. Krásná romantická jednohubka která velmi pohladila po duši a zanechala pocit že svět je ještě v pořádku a že správní chlapi ještě pořád po světě chodí.
V knize je i pár zvratů a nečekaných událostí ale i když vlastně všichni víme jak kniha nakonec dopadne, těšíme se na to, co se stane než dojdeme ke konci.
Moc se těším na další díly z této série protože v ní chci pokračovat. Možná za to může hlas Veroniky Lazorčákové která knihu nádherně namluvila a prostě si to spolu náramně sedlo.
Tyhle krásné romantiky které pohladí po duši jsou pro mě zpestřením a oddechem mezi fantasy knihami a já skutečně doufám že i ty další díly na tom budou úplně stejně.
