Jiří Rejzek

česká, 1964

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jiří Rejzek

O jazyce bez hranic O jazyce bez hranic

Knížka je natolik napěchovaná nejrůznějšími zajímavostmi z češtiny (a to nejen čistě lingvistickými, ale i kulturně historickými), že skoro vylučuje, aby si tu někdo pro sebe něco pozoruhodného nenašel, i když třeba nebude číst všechno. Ukazuje mimo jiné, jak mocně nás jazyk ovlivňuje a má schopnost zcela zásadně měnit naše smýšlení o světě. Např. k mediálnímu nešvaru typu "M.P. trpí agresivní povahou" je tu trefný komentář: "Pokud si novinář nedá záležet na výběru vhodných lexikálních prostředků, může se mu třeba i proti jeho vůli stát, že ve svých článcích omlouvá vrahy a drží palce sexuálním násilníkům". Uvítal bych jenom trochu podrobnější a promyšlenější členění jednotlivých příspěvků do většího množství tematických kapitol. Zejména první kapitola (ze tří) docela nelogicky nazvaná "Čeština mezi jazyky" je naprostá všehochuť příspěvků, které spojuje snad jen to, že s názvem kapitoly většinou vůbec nesouvisí. Ale na druhou stranu to má zas tu výhodu, že jde o knihu, kterou si lze pročítat jen průběžně, namátkově a výběrově dle zájmu. Skvělý češtinářský počin!... celý text
witiko


Zrození češtiny: Jazyková situace a jazykový vývoj v českých zemích mezi 6. a 11. stoletím Zrození češtiny: Jazyková situace a jazykový vývoj v českých zemích mezi 6. a 11. stoletím

Kniha má své nedostatky, ale jinak hezky a ilustrativně ukazuje zrod českého jazyka. Skvělé je chronologické zařazení jevů a příklady rekonstrukce jazyka.
Cortegos


Zrození češtiny: Jazyková situace a jazykový vývoj v českých zemích mezi 6. a 11. stoletím Zrození češtiny: Jazyková situace a jazykový vývoj v českých zemích mezi 6. a 11. stoletím

Nějak jsem asi úplně nepochopila, kdo byl zamýšleným adresátem této knihy. Pro laiky podle mě naprosto nevhodné - lingvistické pojmy bez dalšího vysvětlení létají vzduchem jako šílené, což je bohužel hlavní slabina této knihy. Ani tabulky změn nezachrání tu šílenou nepřehlednost a nahuštěnost informací, nekonečné výčty změn bez hlubších souvislostí a návazností. Pro bohemisty existují lepší a přehlednější publikace, nehledě na to, že pro studenty bohemistky je kniha zase na informace docela chudá. Jediné, co mě zaujalo, je zasazení změn do historického kontextu a výčet různých teorií a náhledů na tuto problematiku. Pro laiky moc, pro odborníky však zatraceně málo. Myslím, že i bez této příručky bych se jakožto vystudovaná bohemistka v životě obešla.... celý text
Tyyynab



O jazyce bez hranic O jazyce bez hranic

Popularizující publikace pro hlubší zájemce o český jazyk. Patří do rukou nejen studentům bohemistiky, ale i lidem, kteří již získali slušný přehled a v problematice se trochu orientují. Nenajdou tu žádné zbytečně podbízivé ilustrace: informace zde uváděné jsou velmi hutné a chutné, které ovšem vyžadují delší čas ke spokojenému trávení :-) Kniha má tři části: Čeština mezi jazyky, Příběhy slov, Jazykové památky a osobnosti. Každá z nich dále obsahuje soubor jednotlivých studií, vázaných k dané tematice. Jako bonus je přiloženo i několik vysvětlujících kapitol: Jazyky v České republice, Rozvrstvení češtiny, Gramatiky češtiny, Slovníky českého jazyka, Jazykové korpusy, Pravidla českého pravopisu apod. Poutavou i věcnou formou se dozvíme nejen zajímavosti z historie českého jazyka, postavení češtiny mezi ostatními jazyky, ale i fakta, jak je to s psaním problematických jevů /spřežky, čárky, Y a I/. Některé názvy kapitol mluví za vše: "Co se o přechodnících snad ještě ví"; "A co se o přechodnících často neví"; "Jak mluvíme s dětmi"; "Tácy, skici: o tzv. tvrdých a měkkých souhláskách"; "Když mluvíme líp než správně"; "Termíny doma i za hranicemi"; "Lidová etymologie". Rozhodně nejde o knihu suchopárnou, naopak - já se při čtení skvěle bavila. Asi nejvíc mě dokázaly rozesmát vtipné a skvěle zvolené citace, trefně dokumentující daný jev. "Nezbývá než vybrat si: buď rypadla, nebo nezaměstnanost." "Uprchlíky vzali v saském Annabergu za své." "A když pak naše soužití s manželem vzalo zasvé, došlo mi, že nestálo za nic už od samého začátku." "A rovněž existuje protetické J, které máme dochováno např. ve tvarech slovesa být /jsem, jsi/, ale i v řadě dalších slov /např. jeden, jestli, jiskra/, avšak na rozdíl od protetického V již není užíváno produktivně /stěží si lze představit, že například budeme děravý sýr pojmenovávat jementál, anebo výbuchu říkat jexploze/." "Labutí porodnice v Zábřehu vydala už čtvero potomstvo, loni se vylíhlo sedm mláďat." "Šedesátka fotbalových fanoušků si domluvila rvačku." "Šmejdi znovu úřadovali. Z důchodců vylákali peníze na nádobí a čističe /titulek/" "Sáblíková si na kilometru zajela 'osobák'" /.../ (titulek)" "Na Jiřáku zavoní husa se zelím /mezititulek/. Třetí ročník známých Svatomartinských slavností na náměstí Jiřího z Poděbrad /.../." "Češi napustí do svých bazénů dva 'Mácháče' /titulek/. Množství vody, kterou Češti napustí do svých bazénů, by naplnilo dvě Máchova jezera." "Nervózně poskakoval kolem auta a pak se rozeběhl ke stánku, kde si koupil kelímkáče a panáka." "Akční pecky, scifáče, romanťárny." "Tvrdé písmenko můžeme najít v polévce, když se nedostatečně uvaří, ale na papíře jsou všechna písmena tvrdá stejně. Přesnější by bylo říkat oněm dvěma skupinám - podle jednoslovných názvů písmen I a Y - písmena jotová a ypsilonová." "Uslyšíme-li v žoviální předpovědi počasí na soukromé rozhlasové stanici teploty od mínus čtyřky do mínus sedmičky, pochopíme to jako jeden z mnoha projevů křečovité snahy o ležérnost, kterou se dikce takových rádií vyznačuje. Moderátorce se jaksi 'vykouřilo z hlavy', že ona čísla ve skutečnosti něco počítají, totiž že označují počty stupňů Celsia; je prakticky jisté, že bude mínus čtyřka až mínus sedmička stupňů Celsia by moderátorka neřekla. Ani autorům zpráv veřejnoprávního rozhlasu nebudeme vyčítat, že hovoří o TOP nula devítce, protože tak možná činí proto, aby mohli název této politické strany skloňovat, tj. tvarově přizpůsobit větnému kontextu." "Našel více než 6 tisícovek let staré malované figury." "Skupinové číslovky má e zvláštní oblibě Česká televize. Právě z jejího internetového zpravodajství pochází vítěz pomyslné soutěže o jejich nejhustší koncentraci. Při jeho čtení máme dvě možnosti: buď se smát, nebo se začít strachovat o osud českých základních číslovek označujících 'kulatá' čísla. Desítky tisíc Rusů vyrazily do ulic proti Putinovi. /.../ Demonstrovalo se i v desítkách dalších ruských měst, ale podle médií se v regionech sešly až stovky lidí, od dvacítky ve Vladivostoku po necelou tisícovku v Petrohradu. Tisícovka láter a u stovky hromů!" "Bývalý předseda vlády M. Topolánek v projevu citovaném sdělovacími prostředky řekl, že Evropská unie má na čemsi vitální zájem. Vitální znamená v češtině jednak 'plný elánu, temperamentně se projevující', jednak (v odborném stylu) 'související s životní schopností', avšak expremiér toto slovo použil po vzoru anglického vital ve významu 'životně důležitý'." "Hybridní názvy jako vedoucí úseku non-food můžeme vnímat jako komické, avšak úsměv nám ztuhne na rtech, když zjistíme, že mnozí zaměstnanci se s hybridními nebo zcela anglickými názvy pracovních pozic, které zastávají, ztotožňují a uvádějí ve formulářích do kolonek 'povolání' např. junior event manager nebo sales and marketing specialist."... celý text
Snoopi


Zrození češtiny: Jazyková situace a jazykový vývoj v českých zemích mezi 6. a 11. stoletím Zrození češtiny: Jazyková situace a jazykový vývoj v českých zemích mezi 6. a 11. stoletím

Kniha je skvělá v tom, že vývoj jazyka zkoumá nejen lingvistickými metodami, ale velmi důkladně zapracovává i historické souvislosti. Téma vzniku a vývoje češtiny je tu tak podané v širokém a čtenářsky poutavém kontextu. Autor věcně a kriticky shrnuje odbornou diskuzi k řadě témat a otázek (např. jestli se u nás přicházející Slované mohli potkat s odcházejícími Germány, jestli máme v češtině nějaká toponyma keltského původu, co vlastně znamená a jak vzniklo etnonymum "Čech"...), na které jsou různé, až protikladné názory, a to s odkazy na příslušnou literaturu. Výborný nápad je průběžné sledování vývoje češtiny po etapách na příkladu pěti vět. Některé kapitoly (např. o hláskotvorných nebo morfologických procesech) jsou pro laika v zásadě nečitelné, ale i tak je základní vyznění víceméně jasné. Pokud má být kniha určena i laické veřejnosti (jak se píše na obálce), pak mi tu citelně chybí poznámka o výslovnosti lingvistických interpunkčních znamének a výklad aspoň některých základních odborných pojmů (např. palatalizace, monoftongizace diftongů, labializace, metateze likvid...). Nicméně každý, kdo má rád češtinu nebo se zajímá o naše nejranější dějiny, tu najde celou řadu velice zajímavých faktů a souvislostí.... celý text
witiko