Barbora Linke

česká, 1986

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Písmem mojí přítelkyně - Barbora Linke

Dvě ženy oddělené dobou spojují deníky. Závěrečné rozuzlení románů Jménem mojí sestry a Srdcem mojí babičky. Budoucnost patří těm, kdo v ni věří. Když se čer... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Barbora Linke

Srdcem mojí babičky

„3,5* Oba dva dosud přečtené díly byly velice povedené, čeho si na nich cením nejvíce, je právě ten náhled do života obyčejných lidí v nelehké době. A také toho, že paní autorka vytvořila postavy, které nebyly černobílé, u obou holek byla spousta situací, kdy bych je za jejich jednání roztrhla jak hada, ale na stranu druhou jsem je měla ráda. Nebyly dokonalé, právě o to více však byly uvěřitelné.“... celý text
— Knižní střípky

---

Písmem mojí přítelkyně

„JE TĚŽKÉ SE LOUČIT S KRÁSOU… tato hláška mě napadla hned po dočtení. (Víte, z jakého je filmu? :-)). Úžasné zakončení této mini „série“. Autorka si mé srdce získala hned od prvního dílu a vždy jsem se moc těšila až se budu moct pustit do další knihy. Všechny jsem neskutečně prožívala a nesmírně si je užila. České autorky tyto příběhy z 2. světové války prostě umí. Možná by se mohlo zdát, že už ani není o čem psát, ale autorka tu skulinku vždycky najde a opět mi dokázala vyrazit dech. Sledujeme dvě časové linky, malinko víc mě bavila ta z minulosti, ale já to takhle mám ve většině knih, kde jsou dvě linky současnost vs. minulost. Mám asi trochu radši tu starou dobu. A navíc hlavní hrdinka Julie pro mě nebyla neznámá postava, už jsem se s ní setkala v minulé knize, takže jsem byla neskutečně zvědavá až se konečně dozvím i její příběh plný tajemství. Julie Neumanová byla židovka, žila v milující rodině. Tak jako všichni židé v té době ani ve snu nečekala, že by se mohlo stát to co se stalo, ta krutost a bezmoc se nedá ani popsat. I u nich doma už nebylo vše tak růžové a nastaly velké neshody. Julie chtěla, aby vše, co jako rodina prožívali bylo někde schované, tak psala dopisy, které posílala Ester Gregorové – s tou už jsem se taky setkala v minulém díle. Tyto dopisy si pak čte v současné lince Kamila a celé se nám tímto kruh krásně uzavře. Moc hezky to měla autorka promyšlené. Všechny tři díly k sobě pasují a přitom jsou vlastně každý jiný. I co se týká obálek jsou překrásné, v knihovně se budou vyjímat. Moc děkuji autorce za krásné zážitky, které jsem mohla prožívat při čtení jejich knih a doufám, že už má pro nás něco nového přichystáno.“... celý text
— nada3314

---

Písmem mojí přítelkyně

„Myslím, že lepší uzavření jsme si snad ani přát nemohli. Na jednu stranu je mi líto, že už je konec, ale zase vím, že se k těmto nádherným i když smutným příběhům ještě někdy vrátím. V knize jsou opět dvě časové linky. V současnosti pokračujeme s Kamilou, se kterou se život opravdu nemazlí. Že by už ale konečně našla své štěstí? Pomocí deníků a dopisů, které zdědila po babičce, zjišťuje, jaký osud měla Julie, kterou kdysi babička znala. Autorka mě opět dokázala úplně vtáhnout do děje a Juliin příběh jsem prožívala, jak kdyby byl můj. Vždycky, když čtu tyto válečné knihy, mozek stále nechápe, jak je možné, že se na lidech prováděla taková zvěrstva. I proto jsem ráda za romantickou linku. Takový kontrast zlo vs dobro/láska. Jiskřička naděje na lepší zítřky v podobě lásky, která si k Julii neočekáváně nacházela cestu, i když už jednu milovanou osobu ztratila. Po delší době jsem dokonce měla motýlky v břiše! Líbilo se mi také zakomponování Nicholase Wintona. Trochu jsem si i poplakala - smutkem i dojetím. A jeden moment, který přišel opravdu zčista jasna, mě úplně paralyzoval.“... celý text
— Knihomolka97

---

---

Písmem mojí přítelkyně

„Napsat o knize o druhé světové válce, že je nádherná? Jednoduše musím. Autorka má neskutečný talent dostat vás do knihy a nepustit. Seznamuje nás v podobě dopisů od Julie, židovské dívky v období okupace v Československu za druhé světové valky, své kamarádce Ester. Čte si je v přítomnosti Kamila, vnučka od Ester a odkrývá tak pravdu o svých předcích a skutečnost, jak byli všichni Židé za války ze dne na den stíhané i občany, sousedy, kteří s nimi do té doby neměli problém. Jenže strach o svojí rodinu a o svůj život jim nedovolil chovat se jinak. Je to svým způsobem pochopitelné, přesto je to velmi bolavé. Příběh v minulosti začíná rokem 1939 a vypráví postupné omezování, ztráta zaměstnání, školy, různých omezení až po transport do Terezína a život neživot v koncentračním táboře. V přítomnosti má Kamila také pěkně naloženo. Je poměrně osamělá, vyrovnaná se s nástupem do nového zaměstnání, se svou bolavou minulostí spojenou s nevydařeným manželstvím a navíc je tak trochu “šťastný smolař “. Co může, to se jí postaví do cesty. A nechtěně se tak ocitne mezi dvěma muži. Bavily mě obě linky stejně, knihu jsem zhltla na dvě otevření, potřebuju víc, víc stránek, víc takových knih! V knize je více minulosti a je to tak moc hezky zakomponované, že vás přechody vůbec nerušili, ba mnohdy přišli vhod, protože nám dali na chvilku odpočinout od hrůz války. Julie mi bylo neskutečně líto. Jí i celé její rodiny. Nedávno jsem četla knihu o válce, kterou jsem hodnotila jako průměr. Tato kniha je jedna z těch, které mi zlomily srdce.“... celý text
— EvikU.

---

Písmem mojí přítelkyně

„I tento díl byl ctivy. Ale přišel mi malinko méně propracovanější než předchozí dva díly. Hlavně linka s Kamilou byla trochu slabší. U linky z války mi bylo ovšem hodně smutno.“... celý text
— HH77

Žánry autora

Romány Pro ženy Literatura česká Historické romány

Štítky z knih

česká literatura dvojčata úzkost sestry pátrání v minulosti Protektorát Čechy a Morava holokaust, holocaust historické romány prolínání minulosti a současnosti české romány

Linke je 12x v oblíbených.