Barbora Rezlerová-Švarcová

česká, 1890 - 1941

Populární knihy

Nové komentáře u knih Barbora Rezlerová-Švarcová

Ze života průkopníků sociální demokracie Ze života průkopníků sociální demokracie

Knížka Ze života průkopníků sociální demokracie, napsaná Josefem Rezlerem a jeho dcerou, byla dokončena na počátku minulého století a později vyšla v roce 1950. Už soudružský úvod dává napovědět účel jejího vydání, nic to však nemění na tom, že se jedná o důležité svědectví části dělnických dějin o těžkých podmínkách v primitivních provozech. Josef Rezler vypráví o svém boji proti vlastní negramotnosti i negramotnosti okolí, těžké hradbě nevzdělanosti i pronásledování mocnářstvím. Jako sociální demokrati se snažili zakládat odbory, spolky pro podporu vzdělanosti i dotýkat se jiných sociálních témat. Později skončili ve vězení i ve vyhnanství. Kniha je psána velmi emotivně a sugestivně a čtenáře skutečně vtáhne do pocitů bolesti a nespravedlnosti. I tak je však nutné zachovat si odstup a kritické myšlení a výpověď srovnávat s dalšími historickými prameny. I když není možné Josefa Rezlera v žádném případě obvinit ze lži, je nutné mít na paměti účel jeho vyprávění a to byla také politická činnost. I tak však knihu doporučuji jako jednoduchý a čtivý vhled do již pozapomenuté části našich dějin.... celý text
katy238


Ze života průkopníků sociální demokracie Ze života průkopníků sociální demokracie

Nečetla jsem knížku celou, nýbrž jen obsáhlou část, kterou nám poslal naskenovanou vyučující sociálních dějin. Ujišťoval studenty, že se jim to bude zaručeně líbit, a nemýlil se. Bylo to hodně silné čtení. Pětileté děti, které ještě neuměly pořádně mluvit, pracující v sirkárně. Autorova šestiletá sestřička, která byla ze školy poslána do služby jako výpomocná síla, ale měšťanská rodina ji musela vrátit, jelikož byla vyčerpaná. Patnáctiletý autor nosící matce putny s vodou z Košíř na Smíchov - pěšky. Ztráta náboženské víry a rouhání jeho maminky v důsledku utrpení. Dělníci pracující v nedýchatelném horku (a pachu) v podvlékačkách, dělnice v jediné sukni. Spáči po dvou hodinách buzení nakopnutím. Chléb s máslem jako jediné bolestné za to, že muž přišel o prsty. Židovští dozorci bijící muže i ženy a nutící děvčata, „aby s nimi šla do kanceláře“. Dívky od 12 do 20 let stydící se za své bosé nohy, a proto tančící jen pod okny hospody, které byly znásilněny mimojdoucími opilci, jestliže nestačily včas utéci. Dělníci v noci světélkující fosforem; dělníci, již se po vypuknutí epidemie hroutí při chůzi a zůstávají ležet. Vyčlenění přadláků a tkalců ze společnosti, takže v hospodě musí sedět na nejhorším místě u dveří. Život v hliněných dírách s jediným oknem a dveřmi z prken. Fakt, že vyhořelé sklady, které se v sirkárně vznítily kvůli nepozornosti unavených dětí, musely dělníci hradit neplacenou prací od 6. ráno do půlnoci. Že si museli platit lékaře, k němuž však nesměli jít. Že byli nuceni kupovat v továrně odstřižky za dvojnásobnou cenu. A pak autorovo „ne". Dělníci shromáždění kolem gramotného druha, který jim na dvoře pod lipou předčítal z novin o prusko-francouzské válce. Angažmá v Dělnické jednotě a Dělnických listech. Oslavné písně na Lassalla a na odkaz Velké francouzské revoluce. Založení dělnické čítárny na Smíchově, kde chudí studenti vyučovali čtení, psaní a němčině. „Bída je nejlepší učitelkou socialismu“. Letáky zastrkávané pod kladiva, na stroje, do ruky sv. Jana na Mostě. Opakovaná ztráta zaměstnání kvůli Rezlerově politické aktivitě. A jeho stejně chudá manželka. Zkrátka - silné čtení.... celý text
JulianaH.