Populární knihy
/ všech 7 knihNové komentáře u knih Boris Leonťjevič Gorbatov
Hrdinové Arktidy
„Počkala si na mňa na poličke vedľa schodiska k našej sídliskovej knižnici, kde sú knihy na rozobranie, zaujala ma názvom, tak som ju odniesla domov a s radosťou zistila, že autor sa narodila na Ukrajine, tým pádom by sa mi hodila aj do výzvy a priznám sa, že som ani nemala vysoké očakávania... Napokon sa mi poviedky veľmi páčili! Popravde som ich so zaujatím zhltla všetky, deje mnohých a silné scény si pamätám, ale nechcem spoilerovať. Vydajte sa do arktickej tundry s hrdinami Gorbatova, ktorí sú skutočne viac ľudskými než sovietskými hrdinami, a to mu na jeho dobu slúži ku cti ;)“... celý text
— Hradčiatko
Nepokoření
„Knihu som čítal dávno, spomínam si na totožné začiatky a konce kapitol, no to je to jediné, čo mi utkvelo v pamäti. Spomínam si na partizánov, no viac stôp vo mne zanechali aj memoáre Liňkova ako toto útle dielo. Ťažko povedať či to spôsobila mladosť alebo proste obyčajnosť diela.“... celý text
— JankoStirbey
Hrdinové Arktidy
„Zajímavá povídková sbírka, která začala velmi dobře. První povídky se odehrávají na osamělých polárních základnách, kdy hlavní roli hrají telegrafy a radiogramy, kdy se zprávy přenáší morseovkou o 140 znacích za minutu. Působilo to na mě dojmem sci-fi románů a povídek z 50. let, které se věnovaly kolonizaci Marsu, Sluneční soustavy apod.
Očekával jsem nános komunistické propagandy, byla zde v mnohem menší míře než jsem čekal.
Z osamělých polárních stanic jsem se v několika povídkách dostal do tundry, do domorodých vesnic a pak přišlo zklamání. Poslední povídky se mi nelíbily. Nejslabší byla o Eskymácích, kteří odešli na Wrangelův ostrov – to jak kdyby psal nějaký jiný spisovatel.
Chtěl jsem dát čtyři hvězdičky, ale za povídky o Eskymácích a podivný zmatek v několika posledních povídkách, kdy se někam vytratil děj, musím dát jen tři hvězdy.
Skvěle se to četlo s horkým čajem, v noci a přes francouzské okno jsem se díval na svou zasněženou zahradu…“... celý text
— Adapa
Nepokoření
„Poměrně krátký nic moc záživný socialistický realismus. Má však jistý umělecký záměr a jak jsem se dozvěděl z doslovu překladatele Jiřího Taufera "Těžkému dramatickému ovzduší příběhu, jehož děj se odehrává jakoby v příšeří, z něhož se ozývá stále jen přidušený šepot, výstřely, kroky hlídek a sténání mučených lidí, odpovídá i zvláštní rytmická stavba románu: téměř každá kapitola začíná větou, jíž končí předchozí, což připomíná strofy jakési chmurné a přitom hrdinské lidové balady." V kostce se jedná o hodně patetický román s až komicky přehnanými postavami.“... celý text
— KM Phoenix
Boris Leonťjevič Gorbatov knihy
1949 | Moje pokolení |
1954 | Hrdinové Arktidy |
1953 | Donbas |
1957 | Nepokoření |
1945 | Lidé z Arktidy |
1949 | Tu budú hučať mestá |
1956 | Alexej Kulikov, voják |
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) Arktida ruská literatura hornictví tundra východní fronta (2. světová válka) Donbas
Gorbatov je 0x v oblíbených.