Boris Leonťjevič Gorbatov

Boris Gorbatov · pseudonym

ruská, 1908 - 1954

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Boris Leonťjevič Gorbatov

Hrdinové Arktidy Hrdinové Arktidy

Počkala si na mňa na poličke vedľa schodiska k našej sídliskovej knižnici, kde sú knihy na rozobranie, zaujala ma názvom, tak som ju odniesla domov a s radosťou zistila, že autor sa narodila na Ukrajine, tým pádom by sa mi hodila aj do výzvy a priznám sa, že som ani nemala vysoké očakávania... Napokon sa mi poviedky veľmi páčili! Popravde som ich so zaujatím zhltla všetky, deje mnohých a silné scény si pamätám, ale nechcem spoilerovať. Vydajte sa do arktickej tundry s hrdinami Gorbatova, ktorí sú skutočne viac ľudskými než sovietskými hrdinami, a to mu na jeho dobu slúži ku cti ;)... celý text
Hradčiatko


Nepokoření Nepokoření

Knihu som čítal dávno, spomínam si na totožné začiatky a konce kapitol, no to je to jediné, čo mi utkvelo v pamäti. Spomínam si na partizánov, no viac stôp vo mne zanechali aj memoáre Liňkova ako toto útle dielo. Ťažko povedať či to spôsobila mladosť alebo proste obyčajnosť diela.... celý text
JankoStirbey


Hrdinové Arktidy Hrdinové Arktidy

Zajímavá povídková sbírka, která začala velmi dobře. První povídky se odehrávají na osamělých polárních základnách, kdy hlavní roli hrají telegrafy a radiogramy, kdy se zprávy přenáší morseovkou o 140 znacích za minutu. Působilo to na mě dojmem sci-fi románů a povídek z 50. let, které se věnovaly kolonizaci Marsu, Sluneční soustavy apod. Očekával jsem nános komunistické propagandy, byla zde v mnohem menší míře než jsem čekal. Z osamělých polárních stanic jsem se v několika povídkách dostal do tundry, do domorodých vesnic a pak přišlo zklamání. Poslední povídky se mi nelíbily. Nejslabší byla o Eskymácích, kteří odešli na Wrangelův ostrov – to jak kdyby psal nějaký jiný spisovatel. Chtěl jsem dát čtyři hvězdičky, ale za povídky o Eskymácích a podivný zmatek v několika posledních povídkách, kdy se někam vytratil děj, musím dát jen tři hvězdy. Skvěle se to četlo s horkým čajem, v noci a přes francouzské okno jsem se díval na svou zasněženou zahradu…... celý text
Adapa



Nepokoření Nepokoření

Poměrně krátký nic moc záživný socialistický realismus. Má však jistý umělecký záměr a jak jsem se dozvěděl z doslovu překladatele Jiřího Taufera "Těžkému dramatickému ovzduší příběhu, jehož děj se odehrává jakoby v příšeří, z něhož se ozývá stále jen přidušený šepot, výstřely, kroky hlídek a sténání mučených lidí, odpovídá i zvláštní rytmická stavba románu: téměř každá kapitola začíná větou, jíž končí předchozí, což připomíná strofy jakési chmurné a přitom hrdinské lidové balady." V kostce se jedná o hodně patetický román s až komicky přehnanými postavami.... celý text
KM Phoenix