Catherine O’Flynn

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Co se ztratilo

Zprávy o tobě

Nové komentáře u knih Catherine O’Flynn

Zprávy o tobě

„Bohužel mně kniha vůbec nesedla. Dočetla jsem do půlky a dál už jsem neměla sílu. Postavy mi vůbec nepřirostly k srdci, humor jsem nenašla, jenom melancholii....celé to bylo takové nijaké, nudné, nemělo to šťávu....Škoda.“... celý text
— katerina5544

Co se ztratilo

„Velmi příjemné překvapení! Těžko napsat něco a neodhalit důležité části děje, tak se omezím na to, že po první části psané lehce a až dětsky přijde obrat a plno temných tušení. Ale i vtipných a výstižných popisů lidí a osudů v meganákupáku. Mimochodem, taky mě taková místa poněkud děsí, teď ještě víc než dřív.“... celý text
— Alma-Nacida

Co se ztratilo

„Nedivím se, že kniha byla oceněna ...... je to napsáno tak zvláštním jednoduchým až dětským způsobem, který má ale velký efekt, co se týče emocí a dojmů u čtenáře, tedy alespoň u čtenáře vnímavého a citlivého ... kniha vyžaduje plnou pozornost, i když se zpočátku tváří jako dětská literatura, není tomu tak.. naopak ve druhé části knihy navozuje spoustu znepokojujících otázek o lidském životě a plynutí času a jeho plnohodnotném využití, ustrnutí v čase a stereotypu, odvaze posunout se někam dál, tedy mimo jiné.... za mě skvělá kniha, která se tváří jinak, než jaká ve skutečnosti je :-)“... celý text
— aralka

Zprávy o tobě

„K téhle knize jsem se dostala přes výbornou prvotinu autorky Co se ztratilo, a přestože to je vlastně o něčem jiném, styl se nezapře. Zprvu trochu nesourodá změť jednotlivých příběhů, útržků a krátkých nakouknutí do různých životů – a postupně se nám vynořuje životní příběh pár lidí a závěrečná pointa, kterou ale v průběhu čtení tak nějak vytušíme, aspoň částečně. Zamyšlení o pomíjivosti lidského života, o stárnutí, ztrátách, lásce, smrti, vzpomínkách, ale i tom, jak rozdílný přístup k životu a k životním hodnotám může lidský osud úplně změnit, i o tom, že co je pro někoho břímě a prázdno, může někdo považovat za štěstí. Přitom psáno věcně, bez patosu. Motiv bourání brutalistních betonových staveb v Birminghamu mi připomněl osud obdobné brutalistní budovy Transgasu ze 70. let v Praze a její zbourání v roce 2019; ať se člověku líbila nebo ne, trošku té lítosti nad pomíjivostí hodnot i jakýsi pocit ztráty tu jsou taky… Některé situace se prostě opakují. Váhám čtyři – pět, nakonec plný počet, za srdce to chytlo na každý pád. * „Třeba z tebe bude taky architekt, jako byl dědeček.“ Mo zavrtěla hlavou. „Já nechci být architekt.“ „Proč?“ „Protože když umřou, bourají jejich domy.“ „To se ale nestane každému architektovi,“ povídá Frank. „Ovšemže ne, zlato,“ dodala Maureen. „Někteří jsou ještě naživu, když se s bouráním začne.“ * „Takové je prostě stáří, Mo. Když jsi mladá, celý život je v budoucnosti; když jsi stará, je zase celý v minulosti.““... celý text
— Rade

Co se ztratilo

„V mém věku už mě tak nic moc nedojme a knížky čtu většinou tak trochu s odstupem, bohužel. Jenže u téhle knihy je to jinak. Nejdřív setkání s neuvěřitelnou holčičkou, kterou si okamžitě oblíbíme, s jejím úžasným světem detektivní kanceláře Sokol, věrným parťákem jménem Mickey (není vůbec důležité, že je to hadrový opičák), vyšetřovacím notýskem a detektivní kartotékou. A setkání s dalším důležitým aktérem celého příběhu – obchodním centrem Zelené doubí, v jehož umělém uzavřeném světě se vše podstatné odehrává. A pak setkání s dalšími postavičkami toho příběhu, všemi těmi, kteří se horko těžko probojovávají životem, lidmi, kteří někdy klopýtli a snaží se vše napravit, nebo těmi houževnatými, kteří se přes pády opět pokoušejí postavit na nohy. Nebo zoufalci, kterým se to už nepodaří… Nakonec jsem dočítala se sevřeným hrdlem, ze změti lidských osudů se pomalu vynořuje příběh, psaný neokázale a vlastně hodně věcně, který ale chytne za srdce. Po delší době bez váhání za plných pět.“... celý text
— Rade

Přejít na knížky autora