aralka
komentáře u knih
Velrybí divadlo
Joanna Quinn
Kniha je nekompaktní, dlouhé pasáže i nudná, jako kdyby bylo naroubovaných víc knih do jedné, nedrží pohromadě, myslím, že by jí prospělo tak o polovinu zkrátit a děj jaksi zhustit...K postavám jsem si nedokázala najít žádný vztah a čtení jsem si neužívala, ale spíše přetrpěla... a to začátek vypadal tak nadějně :-)
Dům za duhovou zdí
Pavel Hejcman
Hodně dobře vystižená atmosféra místa děje - psychiatrické léčebny v 60.letech minulého století, všeobecná ponurost celé oblasti bývalých Sudet ještě 20 let po válce a nitky sahající do válečné minulosti, zajímavá je i postava detektiva a jeho příčiny a následky a celý způsob vyšetřování. Na tu dobu fakt kvalitně napsaná detektivka :-) film jsem neviděla, ale určitě vyhledám a kouknu ..
Ruce houslisty
Alena Ježková
Nádhera, naprostá nádhera! přečetla jsem jedním dechem... okouzlila mě nevšední stavba románu, kdy jednotlivé kapitoly vypráví vždy jiný člen rozvětveného příbuzenstva židovské rodiny Schillerů a zároveň se s každou další kapitolou posouváme i v čase, který je neúsprosný, ale zároveň i milosrdný, sledujeme veletoč dějinných událostí a různých životních osudů napříč celým 20. stoletím, jednotlivé střípky mozaiky si čtenář musí sám sestavit ....je to román, které ve své úspornosti má nesmírnou hloubku, připomíná mi v tom styl pana Štiftera... zcela zásadní pro orientaci v ději je vyobrazený rodokmen, který je součástí knihy....
Ještě jeden den s panem Julem
Diane Broeckhoven
Lehce poetický a křehký příběh o stáří, smrti, smíření, loučení ....líbil se mi kontrast mrtvého starého muže a autistického chlapce, který smrt přijímá s klidem a věcně, čímž se vytvoří jemné pouto mezi ním a čerstvou vdovou, která se chce s manželem ještě rozloučit a říct mu něco, co nestihla nebo nechtěla za života... kniha je napsána úsporným jazykem a přečtená je za dvě hodinky, ale něco ve vás po ní zůstane...
"Jako kdyby vám jazyk počural andílek" řekl David a po stole jí přisunul otevřenou láhev.
Bylo to poprvé, co ho slyšela říkat něco, co nebylo čistě funkční.
"To říká tvoje maminka, když pije víno?"
"Ano", řekl David.
Rozhovor skončil.
Krutý měsíc
Jana Jašová
Jde o velmi zručně a poutavě napsanou detektivku z českého prostředí, která dle mého názoru je naprosto uvěřitelná, není tam nic přehnaného, co by se ve skutečnosti stát nemohlo.... a myslím, že jsem trochu oprávněná toto tvrdit, jelikož jsem 33 let pracovala na odvolacím soudě na trestním úseku a setkávala se s různými i velmi bizarními způsoby vražd...napsáno je to "lehkým perem" , dialogy jsou realistické, někdy i s kapkou humoru, děj je vystavěný tak, že si to čtenář pěkně užije, atraktivní střídání postav i postupně gradované rozkrývání, co se vlastně stalo... zatím je to má druhá kniha od této autorky a mám v plánu si přečíst i všechny, co budou následovat :-)
Frida Kahlo a její mistrovská díla
Julian Beecroft
Jde o monografii Fridy Kahlo, kde text stručně shrnuje život této úžasné mexické malířky a je doplněn množstvím barevných reprodukcí, které jsou tematicky rozdělené. Kniha je krásně vypravená, na křídovém papíře a ve velmi příjemném čtvercovém formátu. Bohužel v textu jsem našla několik chyb, například hned na začátku rok narození Diega Rivery je 1886 a nikoli 1882, jak je v knize uvedeno.
Půjdu s tebou
Lina Nordquist
Není to úplně špatné, ale knihu s hodnocením 91 procent si tedy představuji jinak. Tohle bylo zbytečně patetické, laciná ždímačka citů, vyloženě na sílu zakomponované dramatické a extrémní chování a vyjadřování postav např. utíkání dětí do nočního lesa, proč se nešly schovat třeba jen do dřevníku, když přišel sedlák? Proč problém řešila hned odložením dítěte? Vadila mi také absence přímé řeči, časté opakování stejnych výrazů, zbytečně melodramatické jednání i použita slovní spojení, určitě by dle mého názoru knize prospělo v tomto ubrat a naopak přidat trochu víc logiky a širší vysvětlení.. hlavní zápletku jsem uhodla malinko za polovinou knihy, bylo tam spoustu různých indicií,ze kterých se to dalo odvodit, takže ani žádné překvapení mě nečekalo... Shrnu to tak, že jde o typický severský ponurý baladický příběh silně útočící na city čtenářů a to na úkor uveřitelnosti .
Volání hvězd
Emma Donoghue
Připadalo mi, že jde v podstatě spíše o nějakou beletrizovanou příručku poválečného porodnictví v Irsku... jsou zde příběhy nebo spíše typy porodů několika pacientek, některé skončí dobře, některé špatně, vše je zkomplikováno celosvětovou epidemií španělské chřipky po první světové válce... kniha je jinak dosti ubíjející svou beznadějností a jednostranným zaměřením (průběhy porodů a porodními komplikacemi) , sice se dotkne i jiných témat ale jen velmi povrchně......v ostatním se naprosto ztotožňuji s komentářem uživatelky Han-nah .
Tři sestry
Táňa Keleová-Vasilková
Objednávala jsem si v antikvariátu knihu Tři sestry od Laury Poggioli a přišla mi tato kniha... tak jsem si řekla, že jí dám šanci, ale byl to omyl :-( je to klasická usedlá konzumní trošku pitomoučká ženská literatura, naprosto předvídatelný šablonovitý děj, naivní romantické "tanečky" a scény... přesně typ literatury, který nesnáším, takže poletí do knihobudky, trošku se divím celkem vysokému hodnocení zde ..
Jednadvacet
Marie Čermínová
Připadá mi velmi vtipné, že tato brožurka kolorovaných erotických kreseb od Toyen, která se nyní téměř nedá sehnat a když, tak stojí cca 2900,- Kč, jsem si před 12 lety koupila ve výprodeji za 19,- Kč!! :-) :-)
Toyen: První dáma surrealismu
Andrea Sedláčková
Nádherná záležitost! TOYEN je určitě jedna z nejzajímavějších a nejpozoruhodnějších osobností výtvarného umění 20.století a tato kniha je důstojnou poctou jejímu dílu a životu. Objasňuje a faktograficky dokládá některé aspekty dosud utajeného možná i záměrně utajovaného života této umělkyně, její vazby a přátelství s ostatními umělci té doby, její politické názory, povahové rysy a vůbec nekonvenční styl jejího života. Velký obdiv autorce, která musela podniknout téměř detektivní pátrání, aby kniha mohla v tomto rozsahu vzniknout. Kniha je nabitá informacemi, fotografiemi z běžného života a reprodukcemi obrazů doplněnými příběhy a okolnostmi jejich vzniku. Pro milovníky meziválečné avantgardy a surrealismu je tato kniha pohlazení po duši a určitě nejen pro ně. Ještě doporučuji doplnit četbu knihy shlédnutím dokumentárního filmu z r. 2022 také od paní Sedláčkové - Toyen - baronka surrealismu, ve kterém jsou některé fotografie a záběry, které v knize chybí, např. fotografie z první poválečné výstavy Toyen, kde stojí vedle prezidenta Edvarda Beneše a další Tleskám a velká spokojenost!!!!
Když jsme ještě věřily na mořské víly
Barbara O'Neal (p)
Na pozadí skutečné tragické události - zemětřesení v roce 1989 Loma Prieta v oblasti San Francisca, které rozmetalo dosavadní životní jistoty dvěma sestrám /12 a 15 let/ se odvíjí příběh o tom, jak zvláštní extrémně volná výchova v dětství a nevšímavost rodičů, kteří měli radši sebe navzájem než své děti, může ovlivnit celý následující život.... připadá mi, že autorka hodně tlačí na pilu, pokouší se ze čtenáře vyždímat co nejvíce emocí....
pozor spoilery: čtenář musí strávit znásilnění devítiletého dítěte, dětský alkoholismus, drogy, teroristický útok, změnu identity, potrat, týrání a jizvy na těle i duši a pak se to autorka snaží vyvážit romantickými pasážemi, sjížděním mohutných mořských vln při surfování a popisy přírody v Californii a na Novém Zélandu...
ta linka o vraždě herečky Parkerové a jejím domě z 30.let tam byla jakoby uměle naroubovaná, moc tam neseděla a byla téměř zbytečná, podle mého názoru jí měla autorka více provázat s dějem nebo úplně vypustit... celé je to tak trochu ve stylu Jak pejsek s kočičkou dělali dort.. jako celek je ale kniha příjemně čtivá, psychologie postav je docela dobře zpracovaná ... a ještě chci poznamenat k českému názvu knihy, že "mermaids" jsou mořské panny a ne mořské víly :-)
K autorce se možná ještě někdy vrátím, až budu potřebovat zase vypnout mozek a u knihy si příjemně odpočinout..
Svět, co byl mým
Jitka Závodná
Knihu jsem si koupila na základě výzvy jedné čtenářky, která sháněla dostatečný počet zájemců pro dotisk. Paní autorku jsem znala, protože jsem četla už její knihu Lastočka, mimochodem výbornou. Svět, co byl mým je svojí úrovní o hodně níž, je to spíš takové jednoduché a velmi smutné vyprávění, prokládané úryvky veršů. Přestože tam vlastně jsou dvě časové linie, určitě bych to nenazvala román, na to je tohle vyprávění moc krátké a klouže po povrchu. Také mě mrzelo množství překlepů v textu, je to celé tvz. šité horkou jehlou. Samotný příběh baronky Alžběty von Steinberg mě ale zaujal a při popisování rabování a demolice zámku a kácení staletých stromů mi i slza ukápla, tohle opravdu těžce snáším...sama ráda navštěvuji tyhle malé zapomenuté zámečky, kterých je u nás opravdu velké množství a mám radost, když vidím, že některé z nich prošly nebo teprve procházejí rekonstrukcí, ale bohužel většina je v dezolátním stavu, ale i tak mají svoje kouzlo ... asi většina jejich původních majitelů by mohla nějaký takový podobný příběh vyprávět...
Holky se čtečkou
Vítězslav Jareš
Přečteno za jeden den.... hlavní hrdince se život převrátí naruby, přesto to je odpočinkové a lehce úsměvné čtení, některé z dialogů mezi "holkami se čtečkou" mi připadaly trapné, ale chápu, že autor chtěl navodit takové to ženské souznění... Myslím, že obal i název knihu trošku devalvují v očích potencionálních čtenářů ... ale suma sumárum šlo hlavně o to, že v životě jsme jednou nahoře a jednou dole a není třeba "házet flintu do žita", pouze je důležité si začít věřit a zabojovat a kola osudu se otočí v náš prospěch a novou situaci můžeme brát jako další životní etapu a nový začátek...
Stín Černého motýla
Petr Hugo Šlik
Tohle je taková knižní lahůdková jednohubka :-) já jsem byla nadšená, jezdila jsem tramwayemi, bloudila pražským podzemím, létala vzducholodí a navštívila Jedovou chýši ... vše jsem si náramně užila společně se studentem, hráčem na klarinet a milovníkem poezie Josefem Václavem a jeho tajemným společníkem Františkem...šmrnc tomu všemu dávaly úryvky z dobového tisku, jemné náznaky a nitky, které vše krásně pospojovaly a smazávaly hranice skutečnosti a fikce.... trochu v pohádkovém a dobrodružném vědecko-fantastickém stylu Julese Verna, trochu naivní, ale úsměvné a velmi osvěžující ... a identitu odvážného Františka jsem odhalila docela brzy :-) :-)
Domov na konci světa
Michael Cunningham
Prostě nádhera!! Je to typ knihy, ke které se můžete pořád vracet a stále budete nacházet nové a nové věci k zamyšlení, definice krásy, života, času, lásky, povahových rysů člověka.....postavy jsou vymyšlené a napsané tak, že k nim čtenář pociťuje stejný vztah jako ke skutečným lidem, ať už sympatie, blahosklonnost, obdiv, odpor, nesouhlas.....Cunningham píše tak lehce a jakoby mimochodem vyjadřuje nejniternější pocity a myšlenky člověka, které se obvykle těžko dají zformulovat, ale pouze se cítí, že to tak nějak je... já jsem si velmi oblíbila Clare..."Toužila jsem po životě, který by byl současně poklidný i šokující. Chtěla jsem být milována někým přísným a rozvážným, a zároveň jsem si přála pobíhat s opileckým jekotem a s flaškou v ruce mezi světly rozjetých aut. To bylo naše rodinné prokletí , mívali jsme sklon pěstovat v sobě hejna ničím nezkrocených přání, která se navzájem nesmiřitelně střetávala a potírala..."
Vlaštovky z Černobylu
Morgan Audic
Nesouhlasím s komentářem pode mnou, jde naopak o nadprůměrně kvalitní detektivní thriller, perfektně napsaný, muselo mu předcházet spoustu rešerší a ta destinace je zvolena skvěle.. samo o sobě jde o prostředí, ze kterého má normální člověk husí kůži, a to i bez nějaké té vraždičky ... přidanou hodnotou této detektivky jsou právě informace o tom, jak to v současné době ve stále zamořené oblasti Pripjati a Černobylu vypadá a chodí, jaká jsou tam omezení, jací lidé dostávají povolení ke vstupu apod., jsou zde popsány i různé druhy šmeliny a černého obchodu, který zde jenom kvete, vše je velmi realistické a dle mého soudu to není daleko od skutečného stavu věcí.... "bljat" :-( touto ruskou nadávkou se to v knize jen hemží a i další hlášky jsou přiléhavé .....i samotná havarie čtvrtého reaktoru černobylské elektrárny 26.dubna 1986 v noci je zde popsána autenticky, jelikož vyšetřování toho současného zločinu sahá až do této doby a je s ním provázáno.... čtenářsky jde o dílo velmi atraktivní, čtivé a napínavé, kdy právě ponuré, nebezpečné a tajemné prostředí prosycené neviditelným, ale smrtícím radioaktivním spadem, mu dává ty pravé grády ...
Podivná Sally Diamondová
Liz Nugent
Pozoruhodná kniha o tom, že způsob prožitého dětství ovlivňuje člověka po celý život a že s tím v podstatě nejde nic moc dělat..... všechny ústrky, ošklivé prožitky,nespravedlnosti, strachy a vzpomínky si neseme s sebou, ovlivňuje to naše myšlení a chování v dospělosti, které je pro ostatní mnohdy těžko pochopitelné. Tato kniha je dost těžký kalibr, jde tu hodně o psychologii jednotlivých postav, jak prožívají to, co se jim právě děje a proč jednají, tak jak jednají....Sally - hlavní hrdinka knihy - ani v nejlepší konstelaci nemohla být v dospělosti tak říkajíc úplně normální, a to že jí vlastně otčím podporoval v její "podivnosti" jí do budoucího života také moc nepomohlo....zkraje to vypadá, že Sally je autistka, ale není tomu tak... je to moc smutný příběh, ale dá se o něm hodně přemýšlet, jaké příčiny a následky mělo jednání všech zúčastněných, téměř nikdo nebyl bez viny..... opravdové PSYCHO a navíc uvěřitelné a dobře napsané...
Tržiště
Petr Hugo Šlik
Malá nenápadná knížka, o to větší v ní čeká překvapení...Jedinečný a velmi osvěžující nápad s deseti příběhy, které se dají číst napřeskáčku, a tím evokují samotné tržiště, kde se v jednu chvíli setkají protagonisté jednotlivých příběhů , životních osudů.... já poslechla autora a opravdu četla na přeskáčku stylem, že poslední příběh jako první, pak první, pak předposlední, pak druhý atd. Vše je tak super vymyšleno, že sice jde o samostatné příběhy, ale existují nenápadná vlákna, kterými jsou přece jen lehounce propojeny.... vyřezaná brambora, odcizená peněženka, jablko... Autor perfektně zvládl umění na malém prostoru v podstatě vylíčit životní osudy deseti lidí, a to velmi neotřelým a zábavným způsobem, zabrousí přitom do různých oborů lidské činnosti, dozvíme se ledacos o kávě, také jak to chodí v malých rodinných farmách, chráněných dílnách a dětských domovech ...mrkneme i do doby znárodňování v padesátých letech , do 68. roku, kdy do Prahy přijely sovětské tanky..... nesouhlasím s komentáři, že nejde o nic zvláštního, ta kniha je hodně zvláštní právě tím svým konceptem a lehkostí, s jakou je napsaná, autor použil jednoduchý jazyk adekvátní trhu, ale kniha má v podstatě široký záběr, je poučná, osvěžující a zábavná... za mě jednoznačně 5 hvězdiček, knihu si budu dlouho pamatovat a autora si dávám do oblíbených a těším se na jeho další literární počin pro dospělé čtenáře ... :-) za zmínku stojí i skvělý grafický doprovod Tomáše Cikána ..
Dům pod náměstím
Markéta Hejkalová
Knihu jsem si pořídila kvůli tomu, že mám moc ráda staré domy a jejich atmosféru a druhý důvod byl ten, že jsem chtěla srovnat tento ne úplně původní nápad, kdy sám Dům vypráví příběh s knihou, kterou jsem kdysi četla od jiné autorky... Ale bohužel knize Anny Sedlmayerové Dům tato "nesahá ani po kotníky", potenciál tam byl velký, ale nebyl využitý... začátek měl našlápnuto celkem dobře, ale pak se vše jaksi rozdrobilo, objevuje se množství postav v různých časových obdobích, v ději nabíhají jedna postava za druhou, hodně z nich v různém příbuzenském vztahu,pak už jsem se v tom ztrácela... ani ta atmosféra starého domu nebyla podaná tak, aby z ní měl čtenář požitek, jen různé přestavby na obchod, na kavárnu, maximálně jeden výklenek a pod. Bavilo by mě více popisů, jak dům vypadal, jaká měl okna, podlahy, stropy, schodiště, zábradlí atd. Kniha není kompaktní, nedrží pohromadě, rozbíhá se mnoha směry, mění se vypravěči, místa i styl vyprávění... možná za nějakou dobu přečtu knihu ještě jednou, třeba z ní budu mít lepší pocit :-(