• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Chris Wooding

Přízračný svět Alaizabel Crayové

„Kniha mě uchvátila nejen příběhem a postavami, ale především dobovým Londýnem. Při jeho popisu měl člověk pocit, že se opravdu prochází zamlženými ulicemi a každou chvíli na něj skočí dlak. Zkrátka kniha byla velmi příjemným překvapením.“... celý text
— niki-chan

---

Přízračný svět Alaizabel Crayové

„Skvělý nápad, rychlý a zajímavý začátek, přitažlivé prostředí. Avšak vyprávění mě prostě nechytilo. Dlouhé a barvité popisy mě nudily, děj se vlekl, nepodstatné informace zdržovaly a postavy, ač sympatické, se mi pod kůži nedostaly.“... celý text
— Ailee

---

Přízračný svět Alaizabel Crayové

„Kniha byla zajímavá, jiná. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už to šlo rychle. Byla hezká, doporučuji si ji přečíst, ale sama už se k ní vracet nebudu..“... celý text
— kubakubikula

---

---

Klubko nářků

„Těšila jsem se na návrat do Saramyru a navzdory rozvláčnější první polovině šlo opět o návštěvu nevšední, plnou dobrodružství, intrikování, soubojů, bitev i nenásilných úvah na téma lidskost, civilizace, životní hodnoty atd. Děj se odehrává pět let po událostech z prvního dílu, hrdinové dospívají, jejich charaktery se zaostřují, přibývá také několik nových zajímavých hráčů. Nikdo nemá zaručenu nesmrtelnost. Příběh sice zdánlivě podléhá fantasy klišé o boji Dobra proti Zlu, leč ve skutečnosti se jedná o střet různých odstínů šedi, čistě bílá je zastoupena minimálně. Chris Wooding píše velmi chytlavě, dokáže vytvořit atmosféru, zprostředkovat silné dojmy a vyhnout se patosu. Dějových linií je více, což obvykle znamená, že na sebe jedna strhává pozornost a zbylé bývají do počtu. Svým způsobem je tomu tak i v “Klubku nářků”, ovšem ani jedna z rozvětvených nitek vyprávění mi nepřipadala vyloženě nudná. Pokud bych měla něco vytknout, pak snad až příliš detailní popisnost v určitých pasážích. Také mě trochu mrzí, že s postavami úplně “nedýchám”. Jsou tedy po psychologické stránce celkem dobře vypracované, ale nikdo mě vyloženě nevzal za srdce ani hrubě neznechutil. U českého vydání je na místě zkritizovat nedbalé korektury – s ohledem na množství slov není pár desítek chyb a překlepů až taková hrůza, nicméně dojem z dobrého autorova řemesla i překladatelské práce to poněkud kazí. Co dodat závěrem? Výborná, netradiční fantasy a dost mě štve má chatrná angličtina, díky které budu poslední díl číst asi nepěkně dlouho.“... celý text
— Metla

---

Tkalci saramyrští

„Tak trochu jsem doufala, že se mi "Tkalci saramyrští" nebudou moc líbit, abych sérii nemusela dočítat v angličtině. Ovšem už první věty zhatily mé naděje - Chris Wooding se mi trefil do vkusu. Vytvořil pestrý svět, ze kterého je patrná inspirace japonskou kulturou, přidal zápletku ne snad vyloženě originální, přesto zajímavě podanou a bohatou na napínavé okamžiky i (poněkud očekávané) zvraty. Postavy jsou různorodé, nešustí papírem, klaďasové mají své chyby a traumata, padouchy lze do jisté míry chápat, přinejmenším letmo zahlédnout jejich lepší stránku... a s hnusákem z nejhnusnějších je možné v návalech odporu pocítit nepatrný soucit. To se týká hlavních hrdinů, vedlejším hráčům se mnoho péče nedostalo - což nevadilo v prvních dvou třetinách příběhu, kdy do děje zasahovali minimálně, později už ano. Ke svým výhradám musím připojit také neuspokojivé řešení závěrečné krize (kéž by bohové nenasedali do strojů a raději spisovatelům vnukli dobré nápady). Velkou pochvalu naopak zasluhuje autorův styl psaní, příjemně jitřící fantazii, místy až básnický, přesto perfektně čtivý. K tomu samozřejmě patří poklona a díky překladateli... kéž by podobně skvělou práci odvedl také tvůrce obálky. Jsem vnitřně přesvědčená, že chopit se tématu např. Jana Šouflová, vytvořila by patřičně atmosférické dílo, které by knihu prodávalo podstatně lépe než ta temná abstraktní zrůda s odpuzujícím účinkem. Jen takový smutný, bezvýznamný povzdech, no. Stručné shrnutí: u "Tkalců saramyrských" si na své přijdou příznivci napětí, akce a dobrodružství, stejně jako ctitelé politického pletichaření a zákeřných intrik. Jedincům se slabšími žaludky tento román nedoporučuji, ale já, zvrhlík, se na pokračování těším.“... celý text
— Metla