Nová kniha
Autistky: O ženách na spektru - Clara Törnvall
Autistické ženy jsou jako nepolapitelné stíny. Dospělá žena s vysokofunkčním autismem je pro nás prakticky neznámým fenoménem pokud se objeví ve filmu či l... detail knihy
Nové komentáře u knih Clara Törnvall
Autistky: O ženách na spektru
„Jsou knihy, které si nejprve půjčím v knihovně a až pokud mě osloví, koupím si je do své knihovny. Na tuto knihu jsem čekala cca rok, než byla dostupná a možná i tím bylo vybičováno mé očekávání na maximum. Zvládla jsem třetinu.
Zajímavý byl začátek, kdy autorka popisovala svůj diagnostický proces, ale pak už to byly nahodilé medailonky různých žen, které ale neměly pojící linku - působily na mě jako různé osobnosti s různými vlastnostmi a zájmy (ale to jsme přece všichni!). Svou roli hraje i fakt, že autorka je Švédka a člověku vytane na mysli, že již před pár lety zrušili gender (což je informace z médií a může se jako obvykle týkat několika málo jedinců a zapůsobil haló efekt), takže na psýché nazírají dost možná jinak než my.
V kontextu volání po dětských psychiatrech v ČR se obávám nálepkování mladé generace, i když tato kniha ukazuje, že onálepkovat lze i starší. Není mi ani 40, ale pořád jsem z generace, kdy byla jakákoli odchylka vnímána negativně a "ocejchování" znamenalo limitované možnosti v uplatnění v životě. Oproti tomu se dnes razí inkluze, což může být na základní škole fajn, ale ze své praxe vím, že od střední školy dále to prostě není dobře. Záměna pacientek na Bulovce je jeden z mnoha příkladů, ale mám kolegu (zdravotníka), který motá i jména Češek, která jsou stejná z poloviny. Vystudoval vysokou školu, byť soukromou, ale je prý dyslektik, tak omluvíme, že není schopný napsat jméno pacientky správně, i když tím může někoho poškodit...
Tím jsem trochu utekla od autismu, kdy bývá intelekt i nadprůměrný, ale člověk je jen "jiný". I já jsem "svá", ale jsem přesvědčena, že pokud by mi byl autismus diagnostikován v dětství, tak by mě to ovlivnilo, i kdyby tehdy už bylo "in" chodit k psychiatrovi. Synovec má diagnostikovaného Aspergera (sic) a mám obavy, aby mu to nezavřelo dveře v nějakém uplatnění, protože je to normální dítě, jen neposedné jako byl jeho otec (takže o genetiku nejspíš jde!).“... celý text
— aenigma
Autistky: O ženách na spektru
„Velmi hezky napsaná kniha ohledně ženského autismu. :)
Nicméně, pokud by někdo očekával tvrdou literaturu faktu, ve které se dozví podrobnosti o zvláštnostech autistických žen, byl by pravděpodobně zklamaný. Respektive - kniha ty informace obsahuje, ale jsou spíše na vedlejší koleji a vložené do popisů subjektivních úvah o emocích, vlastním prožívání a zkušenostech.
Podle mého názoru se nejedná ani tak moc o obecný popis ženského autismu - ten je tam spíše ukázaný na konkrétních příkladech a lidech. Knížka popisuje zkušenosti konkrétních žen. Obsahuje i úryvky o spisovatelích z minulosti, kteří vykazovali známky autismu a způsob, jakým se to mohlo obtisknout do jejich tvorby. To se mi moc líbilo.
Zároveň se tam objevovaly i úryvky týkající se historie, filozofie, či poezie, které nějakým způsobem souvisely s tématem dané kapitoly.
Malé výtky mám k některým obratům - konkrétně například „my všichni jsme stejní autisté“. Já asi chápu, jak to bylo myšleno; nehledě na to, jak moc je každý z nás autistů jiný, nebo jak každý má jinou míru potřeby podpory, všichni sdílíme jednu a tu samou diagnózu. Ano, každý z nás bude mít jiné vlastnosti, jiné prožitky, jiné problémy, jinou potřebu podpory, ovšem ve výsledku jsme všichni autisti, nejedná se o jiný „typ“ autismu nebo jiný „typ“ diagnózy. Nicméně za mě je to dost nešťastný obrat, který měl být formulován jinak. Takhle to může pro někoho vyznívat, že jsme všichni stejní, což je naprostý, absurdní nesmysl. Jedna z nejdůležitějších skutečností ohledně PAS je ta, že každý autista je jiný, a že pokud jste potkali jednoho autistu, potkali jste prostě jednoho konkrétního člověka s diagnózou autistického spektra. Právě proto bych uvítala jiný slovní obrat. Na druhou stranu, je otázka, jak moc je zrovna toto chyba autorky, a do jaké míry je to ovlivněné překladem. Častokrát se nuance původního jazyka mohou v překladu ztratit.
Co mi také vadilo je takové... nevím, jak přesně to popsat, občas (a hlavně v závěru) mi to připadalo skoro jako až nepřátelství vůči neurotypickým lidem. Já naprosto souzním s kritikou některých zbytečných společenských konvencí, které nedávají smysl a vím, že pokud se někdo chová falešně či pokrytecky, je třeba na to upozorňovat. Nicméně moc se mi nelíbilo, jak autorka házela všechny neurotypiky do jednoho pytle a popisovala je obecně jako ty nejhorší lidi na světě (a naopak autisty jako ty nejlepší). Dokážu pochopit, že má špatné zkušenosti - já ostatně taky - avšak jestli je mi něco krajně proti srsti, je to právě takovéto zevšeobecňování a házení do jednoho pytle. Znám spoustu neurotypických lidí, co jsou prostě úžasní a skvělí, a naopak, postřehla jsem i dost autistů, co byli hrozní lidé. Tohle „zbožšťování“ autistů a naopak „zatracování“ neurotypiků mi nepřijde jako úplně ten nejšťastnější způsob jednání. Akorát to prohlubuje míru nedorozumění mezi oběma skupinami.
I přes těch pár negativ se mi kniha velmi líbila a doporučila bych ji všem, co se o toto téma zajímají. :)“... celý text
— PeggyQuella
Autistky: O ženách na spektru
„Knih o autismu je hodně, málokterá se však věnuje ženám. PAS se totiž u žen projevuje opravdu trochu jinak než u mužů. Proto vítám každou knihu, která se ženám na spektru věnuje. Autorka popisuje své vlastní zkušenosti ohledně PAS a zároveň upozorňuje i na ženské osobnosti, které tímto onemocněním mohly trpět. Přínosná kniha, pokud vás téma zajímá, ať už z čiré zvědavosti, či na sobě pozorujete autistické znaky a hledáte informace.“... celý text
— Yorika
Autistky: O ženách na spektru
„Takové to AHA, AU a ACH v jednom.
Jeden z důvodů, proč mě tak moc fascinuje svět PAS je i to, že sama na sobě autistické rysy pozoruji. Vím, jaká jsem, jak věci prožívám a jak myslím. Po přečtení jsem přesvědčená ještě víc.
O ženách s PAS se moc nepíše a nemluví. Statisticky jich je totiž o dost méně. Na druhou stranu, jsem přesvědčená, že spousta žen, co si o sobě jen myslí, že jsou trochu divné, vysokofunkční PAS klidně mít mohou. Ženy se totiž snadněji přizpůsobují rytmu života a společenským normám - a prožívají to tak nějak uvnitř.
Bylo to skvělé!!!!“... celý text
— Bustedka
Autistky: O ženách na spektru
„Pro mě, coby aspergerku, přínosná knížka.
Pomohla mi vyznat se v sobě, pochopit, že nejsem z jiné planety, což jsem si skoro padesát let myslela, zjistit, že je nás takových víc.“... celý text
— absa2611
