Bustedka
komentáře u knih
Zapomeňte na neděli
Valérie Perrin
Zapomeňte na neděli je prvotina Valerie Perrin, která však v CZ vyšla jako třetí v pořadí. Její knihy Vyměňte vodu květinám a Tři se mi sice líbily více, ale přesto stojí tahle kniha za přečtení.
Mladá Justine pracuje jako pečovatelka v domově důchodců a poslouchá vyprávění jedné starší paní. Tyhle dvě časové linky jsou zprvu trochu víc zamotané, ale to postupné rozplétání mě bavilo. Není to nic veselého, čtení občas bolí, ale Perrin má svůj osobitý styl psaní, který dokáže vtáhnout.
Mateřství
Sheila Heti
Tuhle knihu jsem musela chvíli zpracovávat. Dlouho se nestalo, že bych se nad tématem takhle zamýšlela. V poslední době je ale téma mateřství ve společnosti velmi diskutováno.
Chvílemi jsem byla nadšená a někdy i dost zděšená. Občas, obzvlášť na konci knihy, jsem si říkala, proč to autorka pořád řeší. Některé myšlenky však byly fakt skvostné a já tak mám spoustu výpisků, ze kterých čerpat.
Pokud tápete a samy v sobě otázku mateřství (ať už z jakéhokoliv pohledu) řešíte, možná vám kniha pomůže najít odpovědi.
“Když jsi žena, nemůžeš jen tak říct, že nechceš dítě. Musíš mít nějaký velký plán nebo představu, co budeš dělat místo toho. A mělo by to být něco fakt velkolepého. A měla bys umět přesvědčivě říct - dopředu -, jaký oblouk tvůj život opíše.
Krotitel splašených myšlenek
Karel Šíp
Asi hovoří za vše, že si po čtvrt roce z knihy nepamatuji vlastně vůbec nic. Krátké fejetony máte přečtené opravdu za chvíli, ale že bych se pobavila, to asi ne.
Karel Šíp je přecejen jiná věková kategorie, a tak se mnohdy člověk trochu rozchází v názorech na jisté věci. A je to v pořádku. Zajímavější tak byly jen “historky z hudební branže
Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
Kniha z roku 1938, ke které jsem se dostala na základě přečtení Knihovny malých zázraků.
Mladá dívka se po krátké známosti vdá za movitého ovdovělého muže. Na jeho panství ji ale doprovází odkaz a stín mrtvé první ženy.
Zprvu vám ta mladinká holka bude pít krev svou hloupostí, naivitou a domyšlením. Kniha je celkem rozsáhlá (475 stran) a to jen proto, že se autorka nebála popisného jazyka a především rozebírání myšlenek co by kdyby (určitě mi řekne toto a já mu odpovím toto klidně na 4 stránkách atd atd).
Druhá půlka byla o poznání čtivější, víc konkrétnější a mnohem zajímavější. Zpětně i ty zdánlivě zbytečné stránky dokreslí celkovou atmosféru.
Knihkupectví ztrát a nálezů
Susan Wiggs
Román ze San Francisca. Láska a emoce prostupují celým příběhem, byť je tu ta romantická linka až na druhé koleji.
Natalie pracuje ve velké firmě na manažerské pozici. V jeden den ji zemře přítel i matka, která vedla malé zadlužené knihkupectví. Majitelem je ale starý dědeček, který dům i knihkupectví odmítá prodat, a tak se Natalie rozhodne dát výpověď v práci a vrátit se domů.
Celkem zajímavě vystavěný příběh, kde se pomalu odkrývá i rodinná historie - kvůli tomu se pak však čím dál častěji (a trochu zbytečně) přeskakovalo do minulosti. Jedna z lepších pěkných oddechovek.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Bolavé. Tísňové. Důležité. Máte chuť za Eddym přijít a obejmout ho a říct mu, že vše bude jednou dobré.
Domácí podmínky, neláska rodičů, šikana, jinakost, odstrkování. Budete přemýšlet. Hodně. A příjemné to nebude.
“Ze začátku však člověka nenapadne utéct, protože neví, že existuje nějaké jinde. Neví o možnosti útěku. Nejprve se tedy snaží být jako ostatní, a i já se snažil být jako ostatní.
Specifika smyslového vnímání u autismu a Aspergerova syndromu
Olga Bogdashina
Zas trochu odbornější kniha pro všechny, kdo kolem sebe mají někoho s PAS. Štefan se ze škatulky PAS dostává, přesto u něj (a nebudu lhát, i u mě) určité AS rysy přetrvávají.
Trochu vám zas rozšíří obzory a možná i odpoví na otázky. Stejně jako mně.
Vlastní pokoje
Jana Poncarová
Vizuální nádhera, hluboké myšlenky, zajímavé názory.
Rozhovory Jany Poncarové s dalšími ženskými autorkami o životě spisovatelek a především o tom, jak dokážou propojit svou práci s rodinou.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Edice romantické útěky mě vždycky bavily především kvůli tomu, že s hrdinkou můžete objevovat zajímavá místa a kulturu dané země - to mi tady trochu chybělo. Místo toho stojíte v kuchyni a vaříte jednu dobrotu za druhou.
Četlo se hezky, což o to, ale chyběla mi tam ta přidaná hodnota. Protože příběh o tom, jak hrdinka zdědí hrad a první na koho narazí je krásný, svobodný a mladý spisovatel je tak do očí bijící, že ani nemusíte číst a víte, jak to skončí.
Moje roky v Izraeli
David Borek
Trochu jsem čekala, že se víc dozvím o historii konfliktu Palestiny a Izraele. Což se z mého pohledu úplně nestalo. Na druhou stranu, o tom by byla samostatná kniha, takže chápu. To, jak je situace komplikovaná vlastně píše i Borek, když vysvětluje, jak nerad na tuhle jasnou otázku odpovídá.
Zároveň vám ale kniha nastíní obraz Izraelců a jejich přemýšlení. Suma sumárum - Izraelcům jste ukradeni, nikdo neřeší, co tomu řeknou lidi (kontext posledních měsíců tomu dává zas trochu jiný nádech).
Ale ke knize - čte se to celkem dobře, oproti jiným knihám zpravodajů televize tu není moc té práce, což mi vůbec nevadí. Problém spíš vidím v samotném Izraeli, protože je to tak extrémně rozdělený stát co se týče názorů, že když jsem byla u pátých voleb a dalších politických stran, už mě to moc nebavilo.
Vražda v Mallowan Hall
Colleen Cambridge (p)
Čtivé, oddechové. Taková ta klasická detektivka. Jakmile je někde Anglie a k tomu vyšetřování ve stylu Hercula nebo Sherlocka, vždycky zbystřím. Tady vraždu vyšetřuje hospodyně samotné Agathy Christie. A to je pro mě asi ten kámen úrazu.
Já nějak nemám ráda, když se někdo zviditelňuje na druhých - chápu, že přesně tyhle triky (v domě Agathy Christie se vraždí) zvyšují prodeje, ale jako čtenářka bych spíš ocenila, kdyby tam návaznost na jednu z nejslavnějších spisovatelek nebyla.
Šok! Hrůza! Média!
Ondřej Neumann
Za prvé - velmi dobré grafické zpracování. Autorem obsahu je pak redakce Hlídacího psa - nezávislého zpravodajského média.
Analýza žurnalistiky po roce 89 byla celkem obsáhlá a především zajímavá. Někdy je dobré vědět, kdo jakým médiím platí a pozorovat, zda tak nejsou vyvíjeny tlaky na obsah (v poslední době například slovenská Markíza).
Určitě doporučuji.
“ Demokracie může přežít i dlouhé sociální a ekonomické těžkosti, ale nepřežije bez svobodného a nezávislého tisku
Moje tlustá opilá svatba
Robert Bryndza
Pokud jste četli jedničku a líbila se vám, tak není o čem a klidně se do dvojky pusťte. Mně se moc líbí zpracování formou e-mailů, protože je to hned zas něco jiného.
Není to samozřejmě nějaká velká literatura, ale naopak parádní oddechová, kde tentokrát není ani nouze o drama.
Venezuela: Rozklad ráje
Eduard Freisler
"My demokratický smýšlející Venezuelané jsme o svou demokracii přestali dbát. Považovali jsme ji za danou, za něco, o co přece nelze přijít"
Čtenářsky skvělé, obsahově dost smutné. Aneb jak se z prosperujícího státu došlo až tam, kde je Venezuela dnes. Moc doporučuji
~V roce 2013 země registrovala přes 26000 vražd - každou hodinu umřeli tři lidé.
~V roce 1998 při nástupu Chaveze měla Venezuela 136 VŠ, na konci roku 2020 jen 47.
~Kdybyste na konci roku 1998, před nástupem socialistů uložili do banky 10 mil bolívarů (k tehdejšímu kurzu 173 000 dolarů) a čekali, jak úroky částku ztuční, v roce 2018 by vám bankéř by vám vrátil pouhých 10 centů.
~Za Chaveze se objevil seznam, na nějž byla zanesena jména milionů lidí, kteří v roce 2004 hlasovali v referendu pro jeho odvolání. Vůdce mnohé z nich potrestal vyhozením z práce, přestal takovým lidem a jeho rodinám posílat dodávky jídla a celkově jim znepříjemňoval život.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Pátrání v historii jedné rodiny, jedné vesnice. Spousta lidí ví něco, co nechce říct. Nebyla by to Klevisová, kdyby se neobjevila ani vražda
Tentokrát to není typická detektivka s detektivem Bergmannem, ale pátrání je tu i tak dost. Bylo to čtivé, velmi, ale i tak mám pocit, že mi něco chybělo.
Světská mafie
Jaroslav Kmenta
Ruská + Světská mafie:
Tyhle dvě knihy si dovolím spojit, protože spolu úzce souvisí. Já jsem Kmentova fanynka. Mám přečtené všechny jeho knihy a na ruskou i světskou mafii jsem se těšila. Ale přiznám se, že jsem docela zklamaná.
Čekala jsem rozplétání všemožných vazeb, historii i současnost a dostala jsem dvě knihy, kde se většina děje odehrává v devadesátkách kolem pár případů. Například Světská mafie je celá o Antonínu Bělovi.
Vzhledem ke Kmentovým předešlým knihám mi to tak přijde, že vykrádá sám sebe. Třetí díl má být o vekslácích, tak snad vše nebude o Mrázkovi.
Ruská mafie
Jaroslav Kmenta
Ruská + Světská mafie:
Tyhle dvě knihy si dovolím spojit, protože spolu úzce souvisí. Já jsem Kmentova fanynka. Mám přečtené všechny jeho knihy a na ruskou i světskou mafii jsem se těšila. Ale přiznám se, že jsem docela zklamaná.
Čekala jsem rozplétání všemožných vazeb, historii i současnost a dostala jsem dvě knihy, kde se většina děje odehrává v devadesátkách kolem pár případů. Například Světská mafie je celá o Antonínu Bělovi.
Vzhledem ke Kmentovým předešlým knihám mi to tak přijde, že vykrádá sám sebe. Třetí díl má být o vekslácích, tak snad vše nebude o Mrázkovi.
V hlavě Sherlocka Holmese: Případ podezřelé vstupenky
Cyril Liéron
Grafická nádhera, ze které si sednete na zadek. Příběh mě ale nijak výrazně nevtáhl. Což však může být nejen tím, že nejsem zvyklá na komiksy, ale i tím, že je kniha zařazena do kategorie pro mládež a tím pádem je případ trochu jednodušší.
Cíťa: Proč svět nutně potřebuje citlivé introvert(k)y
Lenka Blažejová
Knížka spíše pro náctileté, pro které muže mít tahle graficky povedená kniha přidanou hodnotu.
Vzhledem k obecně vysokému hodnocení, jsem asi čekala trochu víc. Tohle je taková ta krásná knížka vizuálně, ale obsahově to není nic světoborného
Americký deník
Jana Ciglerová
Mám ráda knihy novinářů, obzvlášť zahraničních zpravodajů. Jana Cíglerová je reportérkou Deníku N a její Americký deník složený z krátkých zamyšlení pravidelně v tomto periodiku vycházel. Kniha je tak rozdělena hned na velké množství cca 3-5 stránkových mini článků - tu o školství, tu o potravinách, o zdravotnictví, nebo o patriotismu.
Já byla nadšená a mohla bych číst ještě dál, tohle poznávání jiné kultury formou písmenek mě baví ze všeho nejvíc. Jana Cíglerová navíc k textu přidala spoustu fotek, které celou atmosféru na Floridě dokreslují.
