Bustedka komentáře u knih

Nikdy jsem nebyla fanynkou romantismu, obzvlášt ruského (potažmo ukrajinského) a povinné četbě z tohoto období jsem se vyhýbala. Revizor je ale celkem krátké dílo, satirické, a tak trochu atypické. Navíc ve formě divadelní hry. Příběh sám o sobě není špatný, děj ubíhá, autor jasně poukazuje na vlastnosti některých lidí, ale můj šálek kávy to prostě není.

2 10.01.2024

Marketingová instagramová kráska. Titulka, co táhne.
Asi bude hodně záležet na tom, v jakém rozpoložení ji budete zrovna číst. Pokud se budete nacházet na nějaké životní křižovatce, může vás to doslova vtáhnout. Já jsem zároven sledovala seriál Loki, kde se taktéž cestuje časem a mezi paralelními světy, a tak jsem o všem přemýšlela zase z jiné perspektivy.
Závěr není překvapivý, ale občas je třeba si připomínat ty životní pravdy a moudra, aby na ně člověk nezapomněl.

12 10.01.2024

(čteno v rámci výzvy) Pokud jste viděli film, nic na příběhu vás nepřekvapí. Já měla jen tu výhodu, že jsem už zapomněla, jak to všechno dopadlo. Na druhou stranu mě text samotný už ničím neoslovil. A protože neholduju zrovna scifi ani vesmírné tématice, znovu bych po něčem podobném nesáhla. Film je podle mě lépe uchopitelná, Matt Damon v hlavní roli naprosto skvělý.

10 10.01.2024

Knihy od Stanislava Rudolfa jsem nikdy nečetla (vždycky jsem byla spíš tým Lancové). Vzhledem k tomu, že už nějakou dobu nejsem cílovka, se to hodně špatně hodnotí. Věřím, že mé náctileté já by bylo nadšené, ale je mi o 20 let víc a to už tak super prostě není.

3 10.01.2024

Saturnina bud milujete, nebo ne. Ve výzvě mi chyběla kniha, kterou budete znovu číst. To já většinou nedělám, tak jsem nakonec zvolila audioknihu v podání Oldřicha Víznera. Bylo to milé scény z filmu mi naskakovaly před očima. Jen si myslím, že tady bude film vždycky o drobátek lepší - teta Kateřina v podání Jany Synkové totiž nemá konkurenci.

11 10.01.2024

Sagitariovka opět skvělá. Detektivky z Jablunkovska jsou moje srdcovka. Tentokrát pátrá Roman Saran po spolužačce své přítelkyně. Dostaname se do Těšína, Třince, Mostů, ale třeba i do Řecka.
Doporučuju všemi 10 a už se moc těším na další díl.

2 10.01.2024

Isabella Maldonado je sázka na jistotu. Příběh celkem odsýpá, je to čtivé, velmi propracované a trochu děsivé. V hlavní roli opět psychopat s úchylkou.

4 10.01.2024

Docela mě zaujalo, jak je tu hned několikrát napsáno "na prvotinu dobré". Nevím jak vy, ale já už mockrát narazila na autory, kdy právě ta první kniha, na které často autoři pracovali déle, byla ta nejlepší ze série. Ale to jen tak na okraj.

Mám moc ráda detektivky, kde je rozehráno hned několik příběhů, potenciálních motivů, postav a postupně se všechno splétá a zase rozplétá. To Klevisová evidentně umí. Po těch všech severských detektivkách mě hodně potěšilo i to české prostředí, české reálie. Postavy jsou fantasticky vykreslené. Jasně jsem si je dokázala představit a paradoxně mi mnohdy připomínali i někoho známého.

Moc dobré, moc doporučuji.

19 10.04.2023

V recenzích se hodně opakuje naprosto nepředvídatelný závěr. Netvrdím, že byl předvídatelný, ale na zadek jsem si z toho nesedla. Detektivka bez strhujícího závěru prostě není dobrá detektivka.

Velmi oceňuji prostředí psychiatrické léčebny, to já ráda. Příběh je docela dobře rozepsán, vystavěn. Jsem moc zvědavá, zda bude poutavý Michaelides i v Pannách :-)

7 10.04.2023

V první řadě bych se chtěla vyhradit k tomu, aby kniha byla označovaná jako detektivka. Tohle prostě není detektivka, ale reportážní literatura typu Jaroslava Kmenty. Pokud se podíváte na povedenou titulku knihy, chtě nechtě si budete myslet, že budete číst klasickou detektivku z prostředí české justice. Tak bacha na to.

Podcast jsem nikdy neslyšela a kupodivu ho ani neznala. Pro mě tedy úplná novinka, která byla tématem jistě zajímavá, dobře napsaná. Určitě stojí za další diskuzi a další vyšetření. Napsané je to čtivě, je to celkem krátké.

I tak mám ale z té knihy trochu rozporuplné pocity. Velmi špatně napsaný konec. Jak kdyby autorka přestala psát v polovině reportáže. Chápu, že se vyšetřování žádného závěru jen tak nedočká, ale aspoň nějakého krátkého shrnutí se knize dostát mohlo. Působilo to na mě, jak kdyby bylo nejdůležitější knihu co nejrychleji vydat, dokud je podcast v kurzu (mimochodem na motivy knihy byl natočen už i seriál). Co mi ale paradoxně vadilo nejvíc bylo to, že autorka v poděkování nepoděkovala Brit Jensen, se kterou celou tu reportáž, podcast a vyšetřování tvořila.

4 10.04.2023

O tom, že je životní prostředí problém, se ví. I o tom, že je potřeba něco dělat. No a tak se ví o tom, že se s tím vlastně nic moc nedělá. A ti co všechno toto popírají, tu knihu číst ani nebudou.

George Marshall se ve své knize snaží přijít na to, proč. Proč spousta lidí klimatickou krizi ignoruje, nebo sice přiznává, ale nic nedělá. Daří se mu to? Já vlastně nevím.

Ta kniha je bezesporu zajímavá, plná myšlenek, já si výpisků udělala spoustu, ale... Přišlo mi, že se točil v kruhu, nemělo to nějaký ucelený koncept, jasnou osnovu, podle které by postupoval. Postupně se vše začalo opakovat, spousta názorů byla vyslovena znovu jen trochu jinými slovy. Popírače to ještě víc utvrdí, podporovatele možná víc vyburcuje, ale spíš to s vámi neudělá vůbec nic.

2 10.04.2023

12 nových povídek z per 12 autorů kriminálních příběhů.

Já byla vždycky spíš tým Hercule Poirot. To vědomí, že se obyčejná ženská připlete za život k tolika vraždám je dost děsivé. Marplovou jsem tedy nečetla, což nejspíš umocnilo ten zážitek z téhle knihy, protože jsem s tou originální slečnou Marplovou neměla žádné srovnání.

Ale povídky jsou super, některé lepší, některé horší, některé kratší, jiné zas trochu delší. Kdo má rád styl Agathy Christie ale zklamán nebude. Jako bonus má tahle kniha navíc tu nejkrásnější titulku, kterou jsem za poslední dobu viděla.

1 10.04.2023

Vídeň, konec 19. století a pár zavražděných služek v Prátru.

Jako malá holka jsem zbožňovala seriál Dobrodružství kriminalistiky a staré metody vyšetřování. Tahle detektivka pojednává právě o jednom takové detektivovi, který chce nové metody u vídeňské policie prosadit. Velkou pomoc a podporu najde kupodivu u hrobníka ohromného vídeňského hřbitova, který přesně ví, jak se taková mrtvola chová.

Mně se to líbilo moc, možná bych trochu ocenila větší zapojení těch kriminalistických metod, ale pro začátek dobré.

4 10.04.2023

Pokud vás nebaví moc číst, zajímá vás sex, drby a fun facts, tohle bude kniha pro vás.

Je útlá, čte se snadno a v rámci těch 120 stran projedete cel svět od Polynésie, přes Čínu, africké muslimy až po indiány.

Já se do toho pustila ze studijních důvodů, v rámci četby antropologické knihy do jednoho předmětu. Byl to bizár, chvílemi mi bylo doslova zle (zvlášť když jsem si dělala výpisky z ženské obřízky a zasvěcovacích rituálů žen do sexuálního života). Na druhou stranu informací a zajímavostí se dočtete víc než dost.

Je to opravdu populárně naučná kniha, trochu to klouže po povrchu, chybí tomu ucelenější koncept, není výjimkou ani přeskakování témat, ale svůj základní účel to plní.

Najdete tam fakt všechno, od pohádky o náčelníkovi s vlnícím se pyjem, který najde každou ženu v chýši, přes doporučení taoistů pro muže souložit za noc s 10 ženami bez ejakulace, aby byla nastolena rovnováha mezi jing a jang až po indiánské chlapce, kteří se kvůli snům stanou ženami a začnou uspokojovat mužovi choutky.

Hezké čtení přeju. Já si jdu dát něco konzervativnějšího.

2 10.04.2023

Finlay na zabití je knížka, ke které jsem přistupovala lehce v rozpacích. Humorná detektivka je sice krásná věc, ale málokdo ji umí. Obálka (která mimochodem nemá moc s příběhem nic moc společného) také nic moc.

Zprvu extrémně nesympatická hlavní hrdinka (byť dle recenzí vzbuzovala spíše soucit) si mě začala získávat až postupně. Jako oddechová knížka naprosto postačila, příběh lehce gradoval, mělo to celkem spád a po dočtení ve vás zbudou celkem příjemné pocity. Možná.

09.04.2023

To jsou takové ty knihy, které byste si vlastně přáli vůbec nemuset číst. Ale nedalo mi to. To, zda je syn asperger, sice ještě není jisté. Ale je dobré být připravená.

Tony Attwood je jeden z nejznámějších odborníků, který se věnuje právě studiu Aspergerova syndromu. Je to jedna z forem PAS. A stejně jako není žádný autista stejný, tak to platí i u Aspergera. Spoustu vysokoufunkčních aspergerů dostane diagnózu až v dospělosti. Často to provází ten AHA moment, kdy vám zpětně začne spousta věcí dávat smysl. Kdy přijmete tu svou podivnost a je vám najednou lépe.

A tak jsem paradoxně při čtení knihy, kterou jsem si půjčila kvůli synovi, prožila svůj malý AHA moment.

Moc dobře naspané. Pokud tápete, odpoví vám to na základní otázky.

09.04.2023

Je to jedna z těch knih, která asi nesedne každému. Není to ani tak o příběhu, jako spíš o atmosféře záhadného nočního cirkusu, který se zjevuje znenadání a jak název napovídá, otvírá své brány až se setměním.

Hlavní spojující linkou je souboj dvou kouzelníků. Ani jeden však zprvu neví, s kým bojuje, jakým způsobem a jak se rozhodne o vítězi.

To vykreslení nočního cirkusu bylo ale famózní. Záhadná, tajemná atmosféra z těch stran úplně čišela. Jediné co mi vadilo bylo časté přeskakování v časech, graficky slabě odděleno. Občas jsem se tak musela vracet a kontrolovat o jaké roky se vůbec jednalo.

5 09.04.2023

O montessori metodě slyšel snad každý, kdo má děti. Méně se už ví, jak tato metoda vznikla a kdo vůbec byla Maria Montessori.

Moc hezky se to četlo, je to opravdu zbeletrizovaná forma Mariina několik let života. Ovšem i zde můžeme najít prvky fikce (autorka na konci vše vysvětlí). Laura Baldini navíc skvěle popsala tehdejší dobu a její pravidla.

Neskutečný, jak se naše společnost proměnila. Montessori se stala první italskou lékařkou, zaváděla nové metody výchovy, ale hlavně bojovala za ženská práva v mužském světě.

2 09.04.2023

Stručné dějiny pro mladé čtenáře jsem poslouchala v rámci příprav na zkoušku z historie, kdy jsem chtěla nějak využít čas v autě, při cvičení, u jídla a tak... a kupodivu to docela pomohlo.

Původní kniha byla napsaná už v roce 1935. Později byl ještě dodán doslov. Jedná se tak o dějiny od pravěku po 1. světovou válku. Velmi hezky napsáno, jasně a stručně popsány všechny důležité události a co je hlavní, tak nějak vám to tu historii hezky propojí.

Mám jen 2 výtky:
- tykání - jako chápu, že je to pro mladé, ale já jsem stará škola. Mně by ani nenapadlo někomu náctiletému tykat jen tak. Ale chápu, že to tehdy asi bylo normální.
- lehké podsouvání názorů a domněnky - trochu to souvisí s tím prvním bodem "říkáš si ty si myslíš, už víš..."

Jsou to ale fakt drobnosti, důležitý je obsah a ten byl bravurní.

Já teda poslouchala audioknihu a tady bych ještě dodala - bože jak někdo může mluvit tak pomalu. To bylo strašný. Já si po hodině řekla, že to nedám, čekat na každou větu sekundu. Ale nakonec jsem to vyřešila zrychlením 1,5x a bylo to akorát.

1 09.04.2023

Víte co se stane s bohy, ve které lidi přestanou věřit? Chodí dál po světě a živoří. Vydělávají si všemi možnými způsoby, legálními i nelegálními a vzpomínají na staré dobré časy. Zároveň ale bojují proti bohům novým. Bohům internetu, kreditních karet a digitalizace.

Jedinou výtku, kterou jsem k tomuhle neskutečně vystavenému fantasy románu měla byla místy hluchá místa způsobená velkým rozsahem románu (v audio verzi to mělo 23 hodin). Ale jak jsem posléze zjistila, tak se jednalo zrovna o nezkrácenou verzi románu.

PS. Zápletka smrti mladých dětí by vydala na super samotnou detektivku.

6 09.04.2023