Nové komentáře u knih David Diop

„Francie získala první kolonie v 17. století na frontě první světové války bojovali muži z těchto kolonií, bojů se zúčastnili i muži z Asie , Afriky. Do jednotek vstupovali dobrovolně , nebo byli verbováni násilím. Hlavní postava, Senegalec Alfa Ndiay prožívá trauma jako miliony mužů v této válce, typický prvek této války byly zákopy a ostnatý drát. Smrt kamaráda, válečné utrpení mu otevřeli mysl už netouží po pomstě. Dost neobvyklé jsou Alfovi myšlenky a uvažování Afričana a jeho pohled na válku.“... celý text
— vvikingg

„Neobvyklá.“
— Mishka_a7

„za mňa nadhodnotené, s výnimkou prvej a posledných dvoch kapitol.“
— netopýr088

„V prvej svetovej vojne bojovalo dva a pol milióna afrických „čokolád“. A napriek tomu som si ju doteraz predstavovala ako vojnu bielych. Táto kniha si svojich 5 hviezdičiek zaslúži. Stredná časť knihy síce trochu stratila paru a opakovacie figúry už neboli také pôsobivé, ako skôr monotónne, ale úvodná kapitola je jeden z najúžasnejších a najbrutálnejších literárnych úsekov, aké som mala tú česť v živote čítať.
Dôstojníci považovali Afričanov za divochov. A napriek tomu, keď si jeden z nich zvolí vlastnú a nie prikazovanú divokosť, keď všetko v okamihu pochopí, keď mu dôjde, že myslieť si môže čokoľvek, vtedy zájde podľa spolubojovníkov a veliteľa priďaleko a pošlú ho do poľnej nemocnice, aby sa vyliečil z psychického zrútenia. Vyvrcholenie celého príbehu je mementom pre všetkých, ktorý stále veria v ideu spravodlivej vojny. Alfa Ndiaye v konečnom dôsledku zabil sám seba.
„Madembo! Bylo mi moc líto, že jsem tě nezabil hned ráno, za bitvy, když jsi mě o to žádal ještě laskavě, přátelsky a s úsměvem! Že jsem tě v té chvíli nepodřízl, jako bych ti vyvedl poslední žertík v životě, abychom mohli na věky zůstat přáteli. Já ti však nevyhověl a nechal tě umírat a přitom klít, plakat, smrkat, řvát, dělat pod sebe jako smyslů zbavené děcko. Jménem nevímjakých lidských zákonů jsem tě ponechal bídnému osudu. Snad pro spásu vlastní duše, snad proto, abych zůstal takovým, jakým mě chtěli mít před Bohem a lidmi ti, kteří mě vychovali. Ovšem před tebou, Madembo, jsem člověkem být nedokázal. Nechal jsem tě, abys mě proklel, můj příteli, můj více než bratře, nechal jsem tě řvát a rouhat se, protože jsem ještě neuměl sám myslet.““... celý text
— kurama45

„Dlouho se mi nestalo, že bych přečetl knížku za dvě dopoledne. Napínavé, strhující, primitivní.. Příběh a myšlenky vojáka ze Senegalu v první světové válce.“... celý text
— Bedrich84
David Diop knihy
2022 |
![]() |
Žánry autora
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) přátelství, kamarádství smrt francouzská literatura pomsta válečné romány Bookerova cena
Diop je 2x v oblíbených.