Dominique Barreau

Nové komentáře u knih Dominique Barreau

„Připouštím, že moje hodnocení je asi do značné míry zatíženo tím, že jen velice těžko hledám porozumění pro národy, které bez špetky sebereflexe jako své největší svátky mají připomínky událostí, které vedly ke statisícům mrtvých doma a dalším miliónům v Evropě a ve světě, kam se, vědomy si svojí historické vyvolenosti, rozhodly svojí představu svobody exportovat. Ale ona tahle knížka za moc nestojí ani objektivně. Začátek ještě jde, věřím autorům, že Francouzi jsou srdeční, družní atd. Má to jen jeden háček. Musíte ovládat tu divnou řeč. Těžko jako zahraniční návštěvník chápu zmiňovanou vstřícnost, když i v řadě muzeí jsou popisky pouze ve francoužštině. Ale budiž, jde o rys, který aspoň nějak ilustruje to, co je uvedeno v titulu. Záhy se z knihy stává něco mezi turistickým průvodcem a ódou na velikost a nedostižnost Francie. Jenže i jako průvodce selhává. Skáče od jednoho tématu k druhému naprosto nahodile, někdy se opakuje a celkově je naprosto zmatený. Ale dna spisek dosahuje, když se ve snaze dokázat dokonalost Francie sníží ke lžím a polopravdám. Fondue vymysleli Francouzi, do Itálie nemá cenu jezdit, protože kromě antických památek tam není, co vidět, čipovou kartu vymyslel Francouz (ano, ale na základě německých výzkumů a pro americkou firmu Honneywell), a britský přínos k vývoji a výrobě Concordu byl nepochybně tak mizivý, že ho není třeba zmínit ani okrajově. Jen tak namátkou. Nicméně pokud je člověk nekritický obdivovatel Francie, jistě ho kniha potěší. Za mě ale určitě nebrat.“... celý text
— vlkcz

Umění žít po francouzsku

„Atmosféra Francie doplněná krásnými fotografiemi tentokrát ne z pohledu užaslých a ze všeho nadšených Američanek, ale z pohledu Francouzů, kteří neposuzují jen krásu Francie, ale dokáží vidět i druhou stranu.“... celý text
— mariva

Přejít na knížky autora