Elena Lappin

Nové komentáře u knih Elena Lappin

„Velmi zajímavé úvahy o tom, jak jazyk a prostředí, ve kterém vyrůstáme a žijeme, ovlivňuje naši osobnost. Úvahy podložené nejen autorčinou životní zkušeností, ale také znalostmi z oboru, který vystudovala a kterému se věnovala. Souhlasím s komentářem, který napsal Pablo70. A přidávám další citát: "Všichni emigranti mohou vyprávět tentýž základní příběh: o malé smrti, když opouštějí svoji domovinu, o krátkodeché euforii, kdy mají dojem, že se jim dostalo požehnané příležitosti přepsat svůj scénář ve svobodné společnosti, načež následuje celoživotní smutek, jakmile si uvědomí, že se rozhodli odříznout od vlastních kořenů, a to rozhodnutí se nedá zvrátit. Na pohled mohou být úspěšní a vést pozoruhodný život, ale ať jsou, kde jsou, budou si vždycky připadat jako druhořadí občané. A tu hlubokou prázdnotu uvnitř už nikdy nic nezacelí."“... celý text
— vlaj

V jakém jazyce sním?

„Z této knihy se dozvíte, co je být emigrantem. -Emigrantova zrada je zároveň ránou, kterou si způsobil on sám ,a těžkým hřichem.- Mám také mezi svými známymi lidi, co emigrovali. Jeden z nich žije v Luxemburku, mluví francouzsky, anglicky bez přízvuku, je bohatý Ale přiznal se, že jeho rána se zacelovala celých 13 let. S tím souvisí i druhý citát z knihy: - Dětství je svět sám o sobě, sen přináležející do reality, do jaké se člověk narodí.- Se spolužačkami jsme se často přeli, zda bylo naše dětství v socialismu šťastné. Autorka to vystihla přesně. Ony ne. A samozřejmě na ně vzpomínají s láskou. Sestra mé ženy žije v USA. Nedávno se její muž přiznal, že jsou coby přistěhovalci stále lidmi třetí kategorie. Tato kniha vám toho hodně poví o vystěhovalectví a přistěhovalectví. Třeba pak snáze pochopíte...“... celý text
— Pablo70

V jakém jazyce sním?

„Životní cesta autorky,která vždy,když se někde začala cítit být doma,tak zase emigrovali. Umí několik jazyků,ale stále přemýšlí kým vlastně je. Navíc v průběhu života zjistí,že má dva otce....“... celý text
— Runinka