Emanuel Svoboda

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1883 - 1967

Populární knihy

/ všech 6 knih
Alšovy listy milostné
Alšovy listy milostné
Alšovo přátelství se Svatoplukem Čechem
Alšovo přátelství se Svatoplukem Čechem
Alšova mosaika v Staroměstské radnici
Alšova mosaika v Staroměstské radnici
Aleš a Jirásek - listy dvou přátel
Aleš a Jirásek - listy dvou přátel

Nové komentáře u knih Emanuel Svoboda

Alšovo přátelství se Svatoplukem Čechem Alšovo přátelství se Svatoplukem Čechem

„Po Listech dvou přátel další pětihvězdičková knížka, která dává nahlédnout do Alšova života. A také do redakce časopisu Květy, jež byl vydáván Vladimírem Čechem (1848-1905), mladším bratrem Svatopluka Čecha, a později Vladimírem Svatoplukem Čechem. Z větší části jde o pracovní korespondenci - žádosti o vytvoření ilustrací, domlouvání honorářů za ně, výtky po jejich otisknutí, atd., kdy poznáte, že pro redaktory plyne čas docela jinak, tj. že dubnové číslo nutno řešit již v lednu a v listopadu myslet na nový rok; z té menší jde o korespondenci hřejivější (nebo jaké přídavné jméno zvolit) – o pozvání na návštěvu, přání k narozeninám, sdělení o rodinných záležitostech…, přičemž v obou případech za pozornost stojí i průběžně rozeseté zmínky o pražských bydlištích obou pisatelů. // Vhodné pro osmou, čtrnáctou, patnáctou či šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy. Některé osoby, jejichž jména se v knížce rovněž objevují: • Servác Heller (1845-1922) • Josef Thomayer (1853-1927) • Osvald Polívka (1859-1931) • Julius Zeyer (1841-1901) • Jan Štenc (1871-1947) • Adolf Heyduk (1835-1923) • František Bohumír Zvěřina (1835-1908) • Jan Otto (1841-1916) • Max Švabinský (1873-1962) ---------------------------------------------- ÚRYVEK: (…) Bylo to tedy v sobotu 5. srpna toho roku, kdy si Aleš s Čechem v jeho Havránce pobesedovali zase po staročesku srdečně a přátelsky. Dým jejich doutníků kroužil nad nimi, když v mysli své vybavovali z hlubin svých pamětí vzpomínkově zašlé děje minulých let, v nichž jejich tvůrčí práce je spojila ve vzájemném obdivu a čistém duchovním přátelství. A jaké myšlenky a dojmy zaplavily jejich srdce, když spolu stáli v horní části svahovité zahrady a dívali se z besídky za stříbrnou strunou Vltavy a zelenou stuhou Obory v hořící záplavě paprsků srpnového slunce na královskou Prahu, jejíž krásu a půvaby, velebnost, slávu i utrpení vyjádřili národu oba ve svých dílech tak vroucně a nadšeně?“... celý text
— milamarus

Alšova idyla v Příbrami Alšova idyla v Příbrami

„Vzhledem k trvající nedostupnosti Alšových listů milostných, které autor sestavil o sedm let dříve, se právě tato skladovka městské knihovny stává tou, s níž můžete nahlédnout do korespondence, potažmo vztahu Mikoláše Alše a jeho ženy Mariny. // Ozdobeno Alšovými ilustracemi (uvidíte jeho rodnou chaloupku v Miroticích, věž příbramského kostela sv. Jakuba Většího, hrad Žebrák, stráň pod Svatou Horou atd.) // Vhodné pro druhou, osmou, dvanáctou, čtrnáctou, patnáctou či šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Pět hvězd. Některé další osoby, jejichž jména se v knížce objevují: • Alois Jirásek (1851-1930) • Alexandr Brandejs (1848-1901) • František Ženíšek (1849-1916) ----------------------------------- CITÁT CITÁTU: Přetrpíme-li mnoho, bude nám náš cíl zajisté dvakráte tak drahý: nebyloť by nám jaro tak vítané a milé, kdyby před ním byla dlouhá zima nepředcházela.“... celý text
— milamarus

Akty Akty

„Krásná jednohubka ve formě oslavy převážně ženských křivek v podání mého nejoblíbenějšího Českého umělce. Kniha obsahuje zhruba 145 skic a kreseb.“
— LuckyVagabond

Aleš a Jirásek : listy dvou přátel Aleš a Jirásek : listy dvou přátel

„Skvostná publikace, u které je vskutku „radostno sledovati, jak oba přátelé mají stále neutuchající zájem o tvorbu druh druha“. Publikace, v níž si i po přečtení listuji a vracím se k určitým stranám a formulacím. Proto maximální hodnocení. (…) A důvodem, proč chci ke knize napsat také pár vět, jsou spojovací texty. Vidím totiž, že na ně anotace shora upozorňuje bez uvedení jejich autora. S dovolením tedy opravuji. Tím důležitým mužem č. 3 je dr. Emanuel Svoboda (1883 -1967), zeť Mikoláše Alše. Titulní strana knihy jeho roli charakterizuje jako ten, kdo dopisy uspořádal a slovem doprovodil. Je třeba ale říct, že toho pro čtenáře vykonal mnohem víc. Pan Svoboda je čtenáři trpělivým průvodcem - poodhaluje mu fakta za korespondencí skrytá; dovysvětluje chování obou pisatelů a těžkosti, kterým museli čelit; rozvádí informace o lidech v dopisech zmíněných,...; a činí vše tak jasně, srozumitelně a hned. Jeho výklad je včleněn přímo mezi dopisy. Stejná velikost písma=stejná důležitost. To se mi moc líbilo. Musím se totiž přiznat, že s obvyklým heslovitým pidi-poznámkovým aparátem bojuji. Tady jsem přečetla plynule všechno. Žádné přeskakování, a pak výčitky. Závěr: Doporučuji a přidávám krátký úryvek z dopisu napsaného dne 3. ledna 1875. ------------------------------------- ,,(…) Nejvolněji mně je, když podvečer u kamen sedám a venku se chumelí – Oheň praská, zář jeho kmitá se na stěně – je mně tu jako za mladých let a vzpomínám – a že na tebe také, to asi můžeš si myslit – Nepíšeš, jak se máš - Za těch mrazů jsem mnoho na Tebe myslil, nekřehneš-li někde zimou, nečervenají-li Ti prsty, v nichž tužku držíš a básníš – Rozvažuji, proč jsme se tak pozdě seznali – a kolikrát jsem si vzpomněl, jak jsem se na Karlovu náměstí s Tebou chodě těšil, že letos budeme mít komůrku společnou – Mám krásný pokoj, ale tisíckrát raději bych se odstěhoval do té tvé komory s oknem zamřežovaným. Nový rok jsem vítal po boku dívky – jsem jako u vidění – nerozumím sám sobě – měl jsem se za Kozáka, jenž se jen šavlí recte brkem těší – ale – snad se to ohlašuje láska – ale ne, za nějaký den to přejde – Jen klidu a spokojenosti krůpěj bych si přál - Potěšils mne nemálo, píšeš, že pilným Jsi – Pán Bůh Ti dej štěstí k prvnímu kroku. Doufám v Tebe a jak to myslím, víš předobře – Kéž bych se teď na Tvé práce mohl podívat a hodinku aspoň s Tebou pohovořit. Těším se o Velkonocích budeš v Praze – Míním, že tam dozajista v ten čas přijedu a pak – těším se, hochu, velice. (…) Piš mně, Mikulášku, zas brzo. Tvůj list na mne blahodárně působí – Piš, na sloh nehleď, jako já toho nečiním – vždyť víme, že hladká slova nejsou srdce. Je v neděli odpoledne – kolem tak mrtvo, ticho a já jsem sám – cítím takové prázdno – stýská se mně – Měj se dobře! Pozdravuj stokrát Lišku, aby mně jen psal, a pozdravuj všechny známé – Piš brzo, piš. Líbám Tě Tvůj vždycky věrný Alois.““... celý text
— milamarus

Přejít na knížky autora