Nové komentáře u knih Eva Brykner
Beze stopy
„Začnu tím, co bych knize vytkla.
Vadily mi nekonzistentní časy (přepínání mezi přítomným a minulým), častý head-hopping, stylistické nedostatky jako opakování slov a několik nelogičností (nechci spoilerovat), kvůli kterým text působil místy nedotaženě.
Nějak jsem si nedovedla představit, kde konkrétně se příběh odehrává. Podle jmen a názvů by se mělo jednat snad o Anglii, ale chyběly mi tam další anglické reálie a několik prvků působilo naopak typicky česky (Člověče, nezlob se; chleba s marmeládou…). V tomhle ohledu to bylo dost neukotvené, což ubíralo na realističnosti.
Ze začátku mi tam chyběly emoce, jako by je autorka jen popisovala, místo aby čtenáře přiměla je cítit spolu s postavami (což může být tím, že jsem je ještě neznala). Taky jsem nechápala, proč se některé postavy chovají tak, jak se chovají, ale to mi vlastně později začalo dávat smysl.
Když už jsem u těch postav, všechny byly odlišitelné a uvěřitelné. Cením volbu různorodých jmen a charakter hlavní hrdinky. Moc knih, kde je protagonistou někdo neurodivergentní, jsem nečetla, takže to byla zajímavá změna. Navíc byla její osobnost vykreslená věrohodně, po nějaké době jsem se do ní dokázala vcítit a pochopit ji. Tedy až na ten závěr.
Do půlky se mi děj vlekl, ale pak mě začalo už slušně mrazit a opravdu mě zajímalo, co se sakra děje. Upřímně jsem čekala něco jiného, takže mě rozuzlení trochu… ne vyloženě zklamalo, ale minimálně překvapilo. Přiznám se, že jsem napoprvé došla k chybnému závěru, a podle všeho nejsem jediná. Možná by příběhu prospělo trochu víc náznaků, možná mi jen nesedl způsob, jakým byly podávány informace.
Celkově kniha stojí za přečtení, jen má několik nedostatků, které se snad autorce podaří v další tvorbě eliminovat. Hned po dočtení bych jí dala čtyři hvězdy, ale takhle s odstupem to za sebe vidím spíš na lepší tři.“... celý text
— DeWom
Beze stopy
„Další z českých autorek, ke které jsem se dostala a musím říct, že tady jsem opravdu velmi spokojená a moc se těším na další knihu autorky.
Ze začátku jsem měla trochu strach z poměrně malého počtu stran (na mě, vůbec mi nevadí knihy, které mají 400+ stran), ale vůbec to příběhu nevadilo. Ano, na konci zůstalo pár nevysvětlených vějiček, ale na druhou stranu tyto, ve výsledku nepodstatné, detaily dokázaly čtenáře skvěle zmást.
Do knihy jsem se začetla hned od první strany, napomáhaly tomu i krátké, svižné kapitoly a já ani nevěděla, jak a byla jsem téměř v polovině knihy. Knihu jsem přečetla na dva zátahy (a to jen proto, že první den jsem začela až večer, jinak bych ji v pohodě dala naráz).
Některé postavy jsem si oblíbila, jiné prakticky od první chvíle nesnášela. Zároveň mě potěšila zmínka o seriálu Zoufalé manželky, které jsem kdysi milovala a pak taky jedna postava, která se jmenuje stejně jako postava z dalšího mého oblíbeného seriálu.
Příběh byl skvěle zamotaný, přestože mě něco málo napadlo, tak rozhodně ne vše a po dočtení jsem chvíli ještě zpracovávala, co se vlastně stalo a jestli jsem to pochopila správně.
Za mě teda kniha, kterou vám můžu s čistým svědomím doporučit a já už se teď těším na další knihu autorky.
Hodnocení 4,5*/5*“... celý text
— Lovana
Beze stopy
„Co tohle bylo? Tolik zvratů v jedné knize a přitom tak krátké. Kvůli malému množství stránek, jsem se bála, že spisovatelka nepůjde moc do hloubky a vše bude jen klouzat po povrchu, ale opak byl pravdou. Něco jsem uhádla, ale asi jen jednu věc z dalších xx?! Opravdu tahle kniha mě mile překvapila. Určitě to není poslední kniha od paní autorky kterou čtu. Už se těším na další. Hlavně jde vidět, že autorka se nebojí opravdu žádného zvratu v příběhu a přijde prostě vždy něco, co nečekáte. Co ještě na knize je super, jsou ty krátké kapitoly a parádní fotky. 4,5*“... celý text
— FejKýý
Beze stopy
„Jooo tak tohle se mi líbilo i když kniha byla občas předvídatelná, vůbec mi to nevadilo. Autorka vás bude napínat až do samého konce.
Jsem sama matka a představa ztraceného dítěte je pro mě strop nejděsivější noční můry. Díky tomu jsem knihu nemohla odložit a zvládla ji za jeden den.
V celé knize jsem našla asi dvě takový zvláštní věci, které se týkaly chování postav. Ale ty už jsem zapomněla, takže asi zase tak důležitý nebyli.
Oceňuji krátké kapitoly, protože i to je jeden z hlavních důvodu proč vám stránky budou utíkat pod rukama.
Bylo super číst pohledy ostatních postav a dozvědět se i informace z jejich životů.
Nory mi bylo strašně líto.
Kniha měla vše co by pořádný thriller měl mít.
Takovýto konec jsem tak nějak očekávala a stejně když jsem otočila poslední stránku, chvilku jsem si nemohla spojit nějaké souvislosti. Nakonec ale do sebe vše zapadlo jako skládačka.“... celý text
— kniznisvetsjiri
Beze stopy
„Ty jo, tak to byl docela masakr.Fakt jsem netušila, o co tam jde, kdo za čím stojí a už vůbec jak to dopadne. Jo, bylo to dobré a určitě si autorku a její práci ohlídám.“... celý text
— katasukivasukim
