Eva Rodenová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1924 - 2020

Populární knihy

Životy ve vypůjčeném čase
Životy ve vypůjčeném čase
Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940
Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940

Nové komentáře u knih Eva Rodenová

Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940 Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940

„Tahle knížka byla hrozně nešťastně pojatá a celý výsledek jí opravdu ublížil... Vzít takto krátký a občasně psaný deník náctileté dívenky a udělat z něj knížku, aniž by se čtenář dozvěděl něco více o jejím životě, osudu či životě během války, prostě nejde. Myslím si, že by deníku jako takovému prospělo mnohem více, kdyby byl součástí nějaké ucelenější knihy, která vypráví příběh jeho autorky, a použil by se jako doplněk k vyprávění celého příběhu.“... celý text
— sar.janurova

Životy ve vypůjčeném čase Životy ve vypůjčeném čase

„Knihy kolem holocaustu a celkově 2. světové války čtu rád, i když je to silné téma. Tahle knížka stojí za přečtení, formát vyprávění mi úplně nesedí, je to jakoby referát, nebo reportáž, raději mám romány. Proto menší hodnocení.“... celý text
— Kortez

Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940 Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940

„v pondělí, 18. prosince 1939 ,,(…) Táto, mámo, snažím se být statečná, všichni si to myslí, že jsem, a možná, že si i myslí, že na vás myslím příliš málo, och, vy, kteří mě znáte od mého prvního vydechnutí, vy znáte, když se člověk v noci vzbudí a počítá hodiny, převaluje se z boku na bok, oči pálí a bílé záclony strašidelně září do tmy. A hrozně všecko bolí a mozek praská ustavičným myšlením na jednu a tutéž věc. A ráno se vstává s bolící hlavou a šíleným steskem. Táto, mámo, tak se mi stýská a připadá mi tak strašné někdy být rozumnou: ,,Vždyť už jsi velké děvče a musíš to pochopit.“ Člověku se těžce chápe, když touží po jediném slovíčku a jediném polibku od svých nejdražších a ví, že je to nemožné, nemožné; spát, spát, nebo číst a utápět se ve čtení a přesvědčovat se, že jsou lidé, jichž hoře je daleko větší než naše vlastní. Lehké to není, a proto spát, spát a nemyslet. – ““... celý text
— milamarus

Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940 Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940

„Tínedžerský sporadicky písaný denník, ktorý dokumentuje hrôzu obdobia praktického politického antisemitizmu len na vedľajšej koľaji. Zväčša opisuje len dievčenské zaľúbenia a hľadanie seba samej. Možno by bolo lepšie denník doplniť skutočným príbehom, a state z denníku použiť len ako doplnok príbehu, ktorý denník nepodáva vôbec jasne. Každopádne dôležitá kniha, minimálne z dokumentárnych dôvodov.“... celý text
— onRock

Životy ve vypůjčeném čase Životy ve vypůjčeném čase

„I když to bylo jen o štěstí (v textu pana Rodena bylo několikrát zmíněno, že stačilo málo a čekal ho plyn), bylo to i o velmi silné vůli přežít. Při posledním pochodu smrti stačilo málo a byl konec. A v neposlední řadě jsou tu potom zmíněné obrovské výčitky svědomí lidí, kteří to peklo přežili. Z pohledu dneška se to může někomu zdát jako nepochopitelná věc, ale už jen to, že mohl několikrát utéct, ale neudělal to z obavy msty esesáků na ostatních vězních, je důkazem o jeho lidskosti. Děkuji manželům Rodenovým, že jsem si knihu mohl přečíst.“... celý text
— Foks

Přejít na knížky autora