Populární knihy
/ všech 37 knih
Nové komentáře u knih František Lazecký
Malinový chodníček
„Půvabná knížka veršů, říkadel, hádanek a her pro děti z pera slezského básníka Františka Lazeckého, jehož jsem doposud znal jen jako autora pozoruhodné spirituální poezie, laděné zprvu katolicky, v závěrečné fázi – pamatuju-li se správně – univerzálněji.
Poezii určenou primárně dětem běžně nečtu, proto se necítím kompetentní k objektivnějšímu srovnávání, dovolím si tedy jen pár postřehů. Jako plus Malinového chodníčku vnímám krajové zaměření, dle předmluvy se zdá, že Lazecký hodně čerpal z vlastního dětství a zaznamenal, popř. adaptoval texty, které coby synek vyrůstající v tehdy ještě nevelké dědině Tísek severně od Bílovce, v kopcovitém kraji na pomezí Slezska a Moravského Kravařska (navíc poblíž hned několika jazykových hranic), slýchal a sám odříkával či zpíval.
Minusem je, že texty mají jen tu a tam nářeční prvky, a to spíše v rovině lexikální než hláskové. To jim podle mého názoru jednak ubírá na ryzosti, jednak na půvabu, ale i dokumentární hodnotě (tu samozřejmě děti nedocení, ale vydal-li knížku ostravský Profil primárně pro děti z regionu, pak by jim asi až tak nevadila a nedětští čtenáři by to docenili). Občas kvůli tomuto „pospisovnění“ dokonce haprují rýmy či rytmus, což je už je nedostatek závažný z hlediska každého čtenáře. Mimoto bych uvítal nějakou krátkou závěrečnou poznámku, kde by Lazecký vysvětlil, nakolik jde o autentickou lidovou slovesnost, třebas jím lehce upravenou (myslím, že většinově), a nakolik o jeho vlastní tvorbu, slovesností jen zčásti inspirovanou.
Velkým plusem pak jsou – jakkoli nedovedu posoudit, zda se líbí dětem – ilustrace Lumíra Ševčíka, který z kraje pocházel a nádherně ilustroval i třeba knížky Josefa Strnadla. V Malinovém chodníčku mají některé z těchto ilustrací rozvernost (či jak to nazvat) bezmála surrealistickou. Zkrátka výtvarná úprava knihy se mi líbí jako celek i v detailech.
A ještě poznámka na závěr: při četbě veršovánek o řemeslnících, ale i obecném životě na vsi, zvířatech nebo třeba jídle (pečení chleba v každé chalupě!) si člověk uvědomí, jak vzdálený je nám svět moravskoslezského venkova první čtvrtiny 20. století. A platí to i pro dobu vydání knihy (1979), kdy už to tam bylo v zásadě jako dnes. Ty dědiny už nejsou jinde jen vizuálně (k jejich nesmírné škodě a estetické újmě), ale radikálně se proměnil i způsob života. To samozřejmě není žádná nová ani objevná myšlenka, ale nečekal bych, jak důtklivě ji pocítím při četbě knížky básní pro děti, získané z jedné východočeské knihobudky.“... celý text
— V_M
Černá princezna a ptáček Konypáček
„Knihu jsem četl v minulosti v dospělém věku. Mám pocit, že tuto knihu mi dal soused, který knihu našel ve sklepě. :)
Autor píše v autorské poznámce následující:
"Nemohl jsem přelétávat od způsobu jednoho vypravěče k způsobu vypravěče druhého. Oni vypravovali po svém, i já jsem chtěl vypravovat svým hlasem. Naslouchal jsem jejich hlasům, mluvním i vypravěčským gestům, ale přitom jsem doloval a utvářel svůj hlas. Použil jsem jejich mluvní a vyprávěčská gesta, ale nepřijal jsem je trpně. Snažil jsem se je obohatit, jak to dělá každý vypravěč pohádek. Také jsem nepřijal trpně náměty a dějové osnovy jejich pohádek. Rozšířil jsem je o mnohé podrobnosti, a někdy dosti značně. Často jsem použil opakování, jednoho ze základních principů pohádky, a to i tam, kde v zachyceném textu nebylo. Nářeční výrazy jsem vkládal do svého textu jen tam, kde lépe a jadrněji než spisovný výraz vystihly dějovou situaci nebo lépe charakterizovaly jednající osobu. Jsou konečně srozumitelné v souvislosti s ostatním textem. Tam, kde by mohly čtenáři působit potíže, najde spisovný význam ve Vysvětlivkách. Jedno jsem ale ponechal, případně i zdůraznil: úsečnost, spád a rytmus slezských nářečí. To, co je tak příznačné pro mluvu člověka a vypravěče z našeho kraje. Sám jsem se stal jedním z vypravěčů. A jedno bych si též přál. Abyste z mého vypravování slyšeli i hlasy těch, kteří tyto pohádky po svém vypravovali na přástkách, dračkách, na večerních besedách a při jiných příležitostech. Oni umlkli, tak je vypravuji místo nich. Dobře, nedobře, to posuďte sami.““... celý text
— Marekh
Dukátová stařenka
„Velmi pekne pohadky/povesti.. Detem i me se libi ;) navic z naseho kraje ..“
— haki34
Zase je betlémská noc - koledy a meditace
„Tato krásná poezie je sice hlavně pro dobu vánoční, ale obsahuje a shrnuje celý smysl života.“
— anthea
František Lazecký knihy
Štítky z knih
pohádky korespondence Vánoce tradice Ježíš Kristus Velikonoce česká literatura básníci říkadla, říkanky úvahy a zamyšlení
Lazecký je 1x v oblíbených.