Nová kniha

Polévka pana Leprona - Giovanna Zoboli
Zajíc pan Lepron vaří své početné rodině jednou za rok fantastickou polévku. Všichni, kdo ji jednou ochutnali, by rádi zjistili, jak to dělá, ale ať se snaží se... detail knihy
Nové komentáře u knih Giovanna Zoboli

„Zatím se mi daří plnit letošní výzvu s každou přečtenou knihou. Téma 8. - recept by tam byl, splněno.
Campbell - světoznámý výrobce polévek, vybaví se mi při pohledu na obálku. Být známý a slavný, to chce asi i pan Lepron. Vaří jednou ročně... cože? Samozřejmě, že vaří denně, to by tu jeho rodina moc dlouho nebyla. Jednou za rok ale vaří neobyčejnou polévku, při které mu všichni pomáhají. Pokaždé když si při vaření oddechne, zdá se mu o jeho slávě, že ho obdivují pro jeho kulinářské umění. Probudí se a polévka je hotová. Voní přes celou noru. Každý z těch, kteří ochutnali, chce recept, aby mohl tu dobrotu uvařit doma. Za krátký čas se pan Lepron proslavil, s Campbellem by si mohli konkurovat.
Ubíhajícími roky se ale pan Lepron mění a s ním i polévka...“... celý text
— simca9342

„Nádherné ilustrace a příběh sice není pro nejmenší, ale je krásně poukázáno na to, že odevzdat se práci není nejlepší životní styl ani volba, za to čas s rodinou je velmi důležitý.“... celý text
— Pokreslenej

„Těžko se mi hodnotí. Souhlasím s komentářem od L.K., nedokážu určit, pro jakou věkovou kategorii je knížka určená. Ilustrace jsou ale nádherné! I text a celková myšlenka se mi líbila. Ovšem já to vše dokážu ocenit z pohledu dospěláka. Myslím, že dítě si z příběhu nic moc neodnese, pokud ho dospělý celým příběhem neprovází a nevysvětluje. I tak si ale říkám, jestli není škoda dětem už odmalička podsouvat témata o přepracování a vyhoření - protože malé děti věří, že dokáží cokoliv. To až s vlastními zkušenostmi postupně přichází na to, že svět není tak jednoduchý. Dá se z toho ovšem vyvodit ještě jedna (pro děti) hezká myšlenka - že čas s blízkými je ten nejcennější.“... celý text
— BeeShifer

„Ilustrace a zpracování zaujalo.
Příběh, ale spíš kontextem pro jinou věkovou skupinu.“
— bibi.r

„Další dětská kniha, která má krásné ilustrace, je dokonale, s velkou péčí zpracována, řekla bych vizuálně vymazlena. Ale co ten text? Co má dětem vlastně sdělit? Čím je může nadchnout a přitáhnout? Pokud jde o varování před vyhořením, těžko se potká s dětským viděním světa, s dětskou zkušeností. Jediné, co mě při čtení napadlo, že chce autorka naučit děti názvy zeleniny (nemyslím to ironicky). Knihu jsme se synem ani nedočetli, což mě moc mrzí. Nebo jde o nějaký kontext, který zapadá do italského prostředí?“... celý text
— L.K.