Nové komentáře u knih Gülbahar Haitiwaji
Přežila jsem čínský gulag
„Čekala jsem knihu o gulagu, o tom, jaké to tam bylo strašné..... Zatím jsem četla neosobní vyprávění o ženě, která se ocitla v převýchovné škole. Nezastírám, muselo to být hrozné, ale kniha spíše rozebírá politickou situaci, emoce, co by kdyby. Než se dobereme k jádru věci, vypravěčka to vezme kolem lesa, přes náves, což je velice nudná procházka, a pak pustí střípek toho, co se dělo. Jsem zklamaná. O Ujgurech jsem už slyšela, četla a rozhodně bych se ráda dozvěděla víc, ale to co jsem četla v knize mě opravdu nijak nezaujalo.“... celý text
— lalela
Přežila jsem čínský gulag
„Jsem trochu rozpačitá.
Hrůza, která probíhá v Číně je srovnatelná s plánem na vyhlazení Židů. Ujgurové prožívají genocidu vlastního národa aniž by se nad tím svět aspoň pozastavil.
Ovšem zpracování hodně pokulhává. Pořád se opakují některé věci, celý příběh působí neuspořádaně. Gülbahar mi nebyla vůbec sympatická. Je dobře, že se nesesypala, ale pořád jak kdyby visela na pomoci ostatních a donekonečna věřila přisluhovačům režimu, že splní to co slíbili. Její naivita mě pořádně rozčilovala.
Jak můžu naivně uvěřit úřadům země ze které jsem kvůli represím utekla, s celou rodinou a vrátit se tam?
Jak můžu odsuzovat lidi, kteří s režimem spolupracují a vzápětí slibuji a odvolávám všechno co mi nařídí?“... celý text
— tami1
Přežila jsem čínský gulag
„"Nekonečná řada identických dní, kdy nerozlišujeme rána a večery, smutek ani naději. Už není žádné pondělí, úterý nebo pátek,nevnímáme rozdíly mezi obědem a večeří...ne, jen prázdné dny beze smyslu. Mlaskání vězeňkyň v jídelně, řev dozorců, tupé propagandistické proslovy vyučujících - vše se slévá do jednolitého zvukového monolitu."
V prvé řadě jsem vděčná paní Haitiwaji za odvážnou a srdcervoucí "zpověď" a autorce za osvětlení pro mě dříve neznámých informací o Číně (zejména o severozápadní části). U knih s podobnými tématy se nikdy nemohu dobrat toho - a zde tomu nebylo jinak-, jak a kde se v lidech rodí tolik zla, proč se neumí ponaučit z historie a dopouštějí se stále stejných chyb. Zkrátka takové knihy jsou potřeba jako sůl.“... celý text
— _Knihomolka_
Přežila jsem čínský gulag
„Trýznivý a strhující příběh Gülbahar, Ujgurky, kterou čínské úřady oklamaly, aby se vrátila do Číny poté, co několik let žila ve Francii. Po návratu do Číny byla zadržena a poslána do „převýchovného” tábora.
Pro ty, kteří nevědí, Ujgurové jsou etnická a náboženská menšina žijící v provincii Sin-ťiang. Aby čínská vláda tuto oblast ovládla, instalovala CCTV, zbourala mešity, zakázala modlitby a uvrhla lidi do „převýchovných” táborů, kde jsou nuceni slíbit věrnost Komunistické straně Číny a jejímu vůdci Si Ťin-pchingovi.
V této knize Gülbahar líčí psychické mučení, hladovění, nekonečné výslechy, nucené sterilizace a vymývání mozků. Je děsivé a nepředstavitelné, že zkušenosti, které vypráví jsou z posledních let, že to není jen hrozná část historie, ale že se to děje právě teď.
Čínská vláda popírá dění v táborech a tvrdí, že v provincii Sin-ťiang nedochází k porušování lidských práv a že pouze pracuje na převýchově lidí ovlivněných extremismem. Tato kniha je však svědectvím o ujgurské genocidě. Je to vymazání kultury. Míra růstu populace Ujgurů v Sin-ťiangu se v posledních letech snížila o více než 70%.
Je skutečně udivující, jakým způsobem ČKS pronikla do světových mocností, včetně toho, že čínští představitelé mají své místo v Radě OSN.“... celý text
— Jitty82
Přežila jsem čínský gulag
„Ať už čtu příběhy z Číny nebo Severní Koreje, hodně mě z toho mrazí. Příběh je velmi dobře napsán. Dozvíme se i o historii Ujgurů.“
— Páájinka
