• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Hana Kulasová

Kapka kámen vyhloubí

„Knihu nehodnotím, protože se ve mě bijí dva názory… Zápisky jedné neuvěřitelné ženy/maminky, která udělala maximum v péči a výchově syna s autismem v době, kdy tahle diagnóza neexistovala. Podrobný popis výchovných metod, běžného života, příprav do školy a koleček s lékaři a medikací je velmi zajímavý a kniha může pomoci maminkám se stejnými starostmi. Na druhou stranu se jedná o osobní zápisky, které primárně nesloužily k publikaci i přes mnoho zajímavých ukázek života a medicíny v 60.letech je mnoho záznamů stereotypních a knihu tak za půlkou odkládám. Ale před maminkou smekám a heslo v nadpise se mi vrylo pod kůži. Obálka z nakladatelství Paseka je úžasná, a tím, že je kniha k dostání v Levných knihách je dostupná všem.“... celý text
— Limonadovyjoe

---

Kapka kámen vyhloubí

„Neuvěřitelná žena, která i v takové těžké době, kdy se o autismu vědělo velmi málo nebo spíš nic, dokázala své dítě naučit nejen běžné věci do života, ale ještě svou píli i vzdělávat.. Před paní smekám.“... celý text
— ještěrka38

---

Kapka kámen vyhloubí

„Deníkové zápisky zachycující bezmála dvě desetiletí jedné rodiny, která se musela od padesátých let poprat s výzvou, která ani v dnešních podmínkách není snadná a samozřejmě překonávaná. Starší syn Jiří se narodil s poruchou autistického spektra a již brzy dostal na čelo razítko NEVZDĚLATELNÝ. Maminka Hana však svůj boj nevzdává, odmítne jakékoliv náznaky, že má syna Jiřího umístit do ústavní péče a každý den bojuje o jeho schopnosti i samostatnost. Bez opory úřadů, lékařů, škol a s minimem informací skládá sama vzdělávací plán a zkouší různé metody, jak Jiřímu pomoci. A úspěchy, mnohdy dílčí, jindy velké, se dostavují. Její boj vnější i vnitřní zachycuje malá a designově velmi povedená knížka, která nabízí mnohá zamyšlení i naději, že nic není nemožné a že každý má dostat svou šanci. Těm zdánlivě silnějším navzdory.“... celý text
— katy238

---

---

Kapka kámen vyhloubí

„Než jsem knihu začala číst, tak jsem se bála, že pro mě bude hrozně depresivní. A opravdu mě potěšilo, že to tak není (nebo alespoň ve většině knihy). Kniha je naopak o neskutečné síle, víře a vytrvalosti jedné (ne)obyčejné mámy, která se rozhodla to se svým synem nevzdat, i když to muselo být neskutečně náročné. Vůbec si neumím představit, jak zoufalá musela v některých situacích být (především když vlastně neměla žádnou odbornou podporu a neměla se kde poradit, protože nikdo neměl zájem jí něco radit nebo s ní cokoli konzultovat; ale třeba i tehdy, když nemohla pro domácí vzdělávání sehnat obyčejné tužky či sešity). Obdivuji i to, že ještě brala sílu na to, aby s rodinou podnikaly o víkendech a dalších volnech různé výlety a aktivity. Je škoda, že se nikde v těchto zápiscích moc nezmiňuje o tom, jaký měl vlastně na její přístup názor manžel, jestli ji v tom nějak podporoval či nikoli, ale chápu, že tyto zápisky byly primárně o výchově synů a ne o vztahu s manželem. Ke konci knihy už byla cítit větší skepse, čemuž se není co divit, ale je skvělé, že i přesto tam stále bylo cítit další odhodlání (a také trochu povinnost vůči dítěti, které přivedla na svět).“... celý text
— tereza_p

---

Kapka kámen vyhloubí

„Nejednoduchá doba s nejednoduchým osudem. Kdo nebyl "normální" mazal do ústavu, jiné řešení pro tyto lidi nebylo a pokud se někdo snažil vzít osud do svých rukou, tak se na něj všichni vykašlali. Lékaři psali jen sedativa, učitelé nepomohli s domácím vzděláním a pokud byl někdo tak hodný a poslal léky ze zahraničí, celnící je ukradli. Tu paní obdivuju, že si zachovala chladnou hlavu a dokázala rodině věnovat co mohla.“... celý text
— S.H.