Henry Morton Stanley

velšská, 1841 - 1904

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Henry Morton Stanley

Vyprávění černých kamarádů Vyprávění černých kamarádů

Tak jak už název napovídá, tak kniha je souborem příběhů, které vyprávěli domorodí nosiči, či askariové u táborových ohňů během Stanleyho výprav. Příběhy jsou náhledem do africké kultury a etnografie. Některé příběhy jsou zajímavé, ale často mi přijde, jako by tomu něco chybělo. Mám rád takovéto příběhy a hodně jich znám z indiánského prostředí. Nevím, jestli to je Afrikou, ale některé příběhy mi prostě vyznívají prázdně. Mám za sebou četbu všech Stanleyho děl vyšlých na našem území a to i těch z 19. století. Stanley je z novinářského hlediska extrémně detailní a chce mít všechno tak, jak to je a bylo. Tady ho z toho podezřívám také. Jak to bylo řečeno, tak jak jsem si to zapsal do deníku, tak ten příběh prostě je. Nic víc, nic míň. Potěšilo, ale úplně nenadchlo. I tak díky za zajímavé setkání s africkou kulturou.... celý text
Antoramix


V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie, sv. III V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie, sv. III

Poslední díl velkého cestopisného eposu od H.M. Stanleyho o záchranné výpravě za Eminem pašou. Začátek knihy pokračuje ve stejné linii předchozích dílů a to až precizní detailností. Jen, co se se výprava konečně hne směrem k východnímu pobřeží Afriky, tak je popis méně obsáhlý a tím čtivější. Možná Stanley spěchal s ukončením knihy, což ale těžko soudit. Pro mě jako geografa bylo zážitkem studovat staré mapy Afriky v jedné z kapitol a také část o pohoří Ruwenzori byla velmi zajímavá. Několik měsíců četby všech dílů konečně dospělo do cíle a to stejně jak celá výprava. Překvapila mě velká ochota Němců vůči celé výpravě a jejich až idylická pomoc v posledních fázích této expedice. Knihu doplňují opět nádherné rytiny a mapa tentokráte Aequatorie. Na konci je mnoho dodatků, které opět detailně doplňují celý obraz o této slavné expedici. Mé lepší hodnocení je možná z nostalgie, že to vše již končí. Projít si celou výpravu po ještě plně nedotknuté Africe bylo zážitkem a budu na ní rád vzpomínat. I když je osoba Stanleyho díky jeho působení v Kongu rozporuplná, tak za jeho přínos na poli "zeměvědném" mu vzdávám hold. Díky sire, bylo pro mě čest se s vámi díky četbě setkat.... celý text
Antoramix


V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie sv. II. V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie sv. II.

Druhý díl pojednávající o záchranné expedici za vyhledáním Emina paši, guvernéra egyptské provincie Aeqatorie. Stanleyho charakteristická detailnost zde dosahuje přímo obludných rozměrů. Dočtete se na několika stránkách o tom, jak rostou plodiny u pevnosti Bodo. Seznámíte se podrobně snad s každým úmrtím při návratu po vyzvednutí zadního voje. Pomyslnou třešničkou na dortu je jakákoliv korespondence, či písemná sdělení důstojníků, která jsou tu psána miniaturním písmem, takže tím je díl mnohonásobně obsáhlejší. A to tu máme na závěr ještě přílohy z deníků, či depeší mezi důstojníky zadního voje. Kniha má opět nádherné ilustrace a velmi podrobnou mapu. Když se zaměříme na obsah, tak je díl jen o setkání s Eminem, o cestě za vyzvednutím zadního voje a o přípravách na odchod z Aeqatorie. Kapitola o životě v pralese a o domorodcích je zatím nejlepší částí kterou jsem od Stanleyho kdy četl. Bohužel je to jen ojedinělé intermezzo v obsáhlém expedičním deníku. Je až neuvěřitelné, jaká blamáž postihla zadní voj. Je jen škoda, že tu nejsou popsány hrůznosti, které důstojníci tohoto voje a to především major Bartellot prováděli svému mužstvu. Je také přímo šokující, že vyzvednutí zadního voje a návrat trvalo 9 měsíců. Díl končí neschopností Emina zvládat vedení provincie a rozhodnout se, kdy a jestli vůbec Aeqatorii opustit. Všem natěšeným čtenářům doporučuji mačetu a hrr na prosekání se záplavou slov.... celý text
Antoramix



V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie sv. I. V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie sv. I.

První díl, pojednávající o poslední expedici velkého objevitele H. M. Stanleyho. Cílem výpravy byla záchrana guvernéra Aequatorie Emina paši, jenž díky Mahdího povstání byl odříznut od Egypta, jemuž toto území patřilo. Tímto nelehkým úkolem byl pověřen právě Stanley a kdo zná jeho díla, tak nelehká je i četba. Dílo je tak podrobné, že vám neunikne opravdu ani sebemenší detail. Ač měl Stanley s touto částí Afriky zkušenosti a měl snad nejlépe vybavenou výpravu ze všech jeho předešlých expedicí, tak od poloviny knihy zažíváte se všemi účastníky opravdové peklo. Nemoci, bojovné kmeny a hlavně nedostatek potravy totálně decimují jeho výpravu. Když si ale na Stanleyho zvyknete a navnadíte na něj svou mysl, tak ty všechny svízele zažíváte s ním, že vám snad ani nevadí, že po tak dlouhé četbě jste teprve na konci 1. dílu. Kniha má nádherné rytiny i s portréty účastníků. Součástí svazku je i podrobná mapa celé expedice, i když v angličtině. První část končí nalezením místa pro výstavbu pevnosti Bodo.... celý text
Antoramix


Jak jsem našel Livingstona Jak jsem našel Livingstona

Po přečtení Temnou pevninou od stejného autora se mi ze začátku zdálo, že tady snad čtu jiného Stanleyho. Zajímavé byly ty přípravy expedice a i to, že vůbec než vyrazil do Afriky, musel absolvovat pro Herald ještě jiné cesty. Pak byla ale četba svízelná, jako výprava sama. Prostě se někam složitě jde a podrobně se to místními názvy popíše. Výprava se tu setkává vždy s nějakým kmenem a jeho náčelníkem ( tady překládají jako sultán ) a tomu se zaplatí látkou za průchod. Od války s Mirambem do nalezení Livingstona je to ale čtivé i napínavé. Četl jsem vydání z roku 1912, jenž je dvoudílné, a tady musím konstatovat, že druhou část si pro sebe naprosto ukradl Livingstone. Obdivujete zarputilost a nezdolnou vůli obou cestovatelů, ale Livingstone k tomu přidává křesťanskou lásku , pochopení a duševní moudro. Byla to velká osobnost a je smutno, že ho nakonec touha stůj, co stůj, objevit pramen Nilu, dohnala až ke smrti. Končím komentář slavnou větou: "Doktor Livingstone, nemýlím-li se", i když tady přeloženou trochu jinak. Kniha je spíš pro milovníky cestopisů a i když nepatří k těm nejlepším, tak ponořit se v mysli do doby, kdy bylo co objevovat, za to stojí.... celý text
Antoramix