Hermann-Josef Zoche

Nové komentáře u knih Hermann-Josef Zoche

Vidím svět i z druhé strany: Mimořádné schopnosti leváků

„Po knize jsem sáhla, protože jsem levák, a to levák stoprocentní. Dost zajímavé čtení, třeba to, že psaní levou rukou je jen třešnička na dortu, leváctví je prý vlastně úplně jiný typ osobnosti a vlastnosti leváků a praváků se hodně odlišují. Zajímavá stať o trampotách přecvičených leváků – přeučení na psaní pravou rukou nazývá autor trochu drsně „nekrvavým zásahem do mozku“. Autor podrobně popisuje techniku, kterou má levák při psaní používat, většina leváků prý píše špatně; já naštěstí už ve svém věku nic měnit nemusím; dávno a dávno jsem se naučila psát levou rukou po svém (nikdo mě naštěstí nenutil do psaní pravou rukou, ale taky se mi nikdo nijak extra kvůli mému leváctví nevěnoval) a nikdy mě to nijak nehendikepovalo, a že jsem toho napsala dost a dost… Akorát jsem byla vždycky děsivě nešikovná na ruční práce, mnou cvičně přišitý knoflík vzbudil ve škole ve 3.třídě všeobecné pobavení a můj největší výtvor byl asi metr a půl dlouhý uháčkovaný řetízek (víc jsem z háčkování nezvládla) a asi 15 cm šály, kterou jsem začala plést ve dvanácti letech a nikdy nedokončila… Podle autora dominantní pravá ruka vznikla tak, že ženy nosily dítě u srdce, tedy vlevo, a tak ta volná pravá ruka se musela logicky stát tou šikovnější… Potvrdila se mi tak jedna moje zajímavá zkušenost, ač zcela jednoznačný levák, děti jsem vždy nosila – úplně stejně jako matky pravačky - na levé ruce (u srdce), a volnou jsem měla tedy tu pravou, pro mne nešikovnější ruku. Nosit dítě u srdce je pro matku vrozené, a tak automatické, že to nepřebilo ani moje stoprocentní leváctví. Zajímavé, co? A ještě něco: Autor uvádí, jaké výjimečné vlastnosti leváci mají a kolik slavných umělců, politiků a dalších velikánů bylo leváky. Tak jsem se zamyslela nad sebou, mám nějakou výjimečnou vlastnost, kterou na rozdíl od praváků vynikám? Ano, mám! Bez jakéhokoliv tréninku a nacvičování umím bezproblémově psát zrcadlovým písmem. Ale nikdy jsem nepřišla na to, jak tuhle schopnost v životě úspěšně uplatnit… :)“... celý text
— Rade

Vidím svět i z druhé strany: Mimořádné schopnosti leváků

„Chtěla jsem se dozvědět něco o leváctví, protože můj syn už ve dvou letech používá výhradně levou ruku. Ostatní mi říkají: "No tak koupíš nůžky pro leváky a je to. " Jsem ráda, že jsem knížku přečetla a uvědomila si, že jedny nůžky celou věc neřeší... Je to spíš taková populárně-naučná knížečka (vzhledem k rozsahu), žádná velká věda, spíš základní pohled do problematiky. Nejvíce mě oslovila první část, kde autor popisuje, čeho všeho se leváctví dotýká, čím je způsobeno, problematiku vnímání "vpravo-vlevo"... Kapitolu o přeučených levácích jsem celou vynechala, nebyla pro mou potřebu nijak zajímavá a poslední kapitoly týkající se leváků a školy, mě zklamaly... Čekala jsem více návodný popis "jak s levákem pracovat z pohledu rodiče". Spíše se zde ale opakovalo už dříve řečené. Pro základní pochopení problematiky knihu doporučuji, knížka je napsaná "pro blbce", aby ji pochopil každý, je plná příkladů z vlastní zkušenosti autora a navíc ji stihnete přečíst za odpoledne. Pokud hledáte něco hluboce odborného, tak tato kniha není to pravé. Kapr: Knihu nechci poškodit, líbí se mi na ní právě ten rozbor problematiky vpravo-vlevo, příklady z každodenní praxe. Syna určitě přeučovat nebudu a už teď přemýšlím "jak mu to, propánakrále, usnadním, když je toho tolik"! Snažila jsem se přečíst i část o přeučených levácích, ale přišlo mi, že to co autor řeší, mi k ničemu není... Jinému se to samozřejmě bude hodit. Od kapitoly o škole jsem čekala mnohem víc, když si tím autor prošel... Osobní zkušenost je nejcennější. Problém jsem díky knize sice pochopila, ale řešení budu muset hledat jinde. Velmi oceňuji odkazy na literaturu a weby s touto problematikou. Je to moje první kniha s tímto tématem, pokud se synova levorukost potvrdí, určitě budu hledat další knihy. Možná pak také zjistím, že tato publikace byla nejlepší, teď nemám srovnání. Poslední větou nehaním, jen jsem chtěla případné čtenáře upozornit, aby zde nečekali sáhodlouhé popisy odborných studií a z nich vyplývajících statistik, či něco podobného. Např. třeba pro studenty speciální pedagogiky by byla kniha zřejmě nedostačující. Kapr: klidně mi napište do zpráv na těchto stránkách ke komentářům diskuse asi úplně nepatří... Nebo můžeme diskutovat v záložce "diskuse" u této knihy...“... celý text
— Petass

Vidím svět i z druhé strany: Mimořádné schopnosti leváků

„Zatím nejlepší, (byť pouze tenoučká,) knížka na téma leváctví, na kterou jsem doposud narazil. Najdete zde i mnoho informací zajímavých a přínosných pro každého, tedy i pro praváky. Teprve po jejím přečtení jsem si uvědomil o jak široký problém jde, kolika orgánů v těle se týká, a jaké dalekosáhlé důsledky přináší. Nyní po jejím přečtení je mi jasné, že zřejmě stojí za to se celým problémem zabývat hlouběji, a podívat se po dalších, snad poněkud rozsáhlejších publikacích na dané téma. Mimo jiné jsem si v této knize ověřil, že se téma týká daleko větší části celé populace, než se doposud hlásá, přesně tak jak jsem si myslel. V knížce se dozvíte mnoho zajímavého i o sobě samé/m. 26.února 2018 Doplňuji v reakci na následující komentář uživatelky Petass: Ne tato kniha skutečně není pedagogickou příručkou Jak s levákem pracovat z pohledu rodiče. Mimo to přiznávám, že já sám jsem po knížce s podobnou tematikou nepátral. Na druhé straně, kdykoliv jsem na cokoliv souvisejícího s tematikou leváctví narazil, vždy jsem si to půjčil a pečlivě prostudoval. Bylo to jen několik málo dalších publikací, a především ani zdaleka nedosahovaly kvalit a především komplexního pohledu této knihy. Nikdy jsem do té doby nenarazil na informace o tom do čeho všeho se problematika laterality promítá. Tato kniha má jedno další plus, řeší totiž jak otázky leváctví, tak praváctví. Každé má své výhody a nevýhody. Moje matka byla levačka, a nepřeučovaná. Moje manželka je levačka a přeučovaná! A to tchýně měla dostudovanou medicínu. Druhá polovina 20.století. Před měsícem jsem zaslechl v knihovně zajímavý rozhovor o "boji", mezi oběma rodiči malého dítěte, zda přeučovat nebo ne. Žijeme zřejmě stále v době bujejícího tmářství. Ještě k uživatelce Petass. Je možné, (a já doufám,) že skutečně narazíte na příručku přesně pro Vás. Obávám se ale, že na toto téma je publikací poskrovnu. Je to hluboce zanedbané téma, (které se ve skutečnosti dotýká každého z nás.) Na druhé straně bych se možná i oněch odborných publikací trochu bál, rozhodně bych byl v tomto směru spíše opatrnější! Doposud totiž ona odborná veřejnost mnohdy v tomto směru chybovala. Co je podle mne důležité - citlivý přístup a vycházení vstříc potřebám dítěte, snaha dívat se na věc jeho pohledem. Pak zřejmě pořízení, těch několika již v jeho věku užitečných potřeb, které jako levák bude postupně při náročnějších činnostech potřebovat. Samozřejmě je důležité i jeho seznamování s pravorukým světem tak, aby si především v zátěžových situacích byl schopen poradit. A pokud by jeho zaměření směřovalo k čemukoliv manuálnímu, ať už by šlo o truhlařinu, nebo o snahu stát se houslovým virtuosem, možná by vůbec nebylo špatné, kdyby jako učitele i jako určitý vzor mělo třeba právě leváka. A na závěr hlavně hodně štěstí a úspěchů jak uživatelce, tak zvláště jejímu potomkovi.“... celý text
— kapr

Vidím svět i z druhé strany: Mimořádné schopnosti leváků

„Fajn knížka na pochopení levorukých :)“
— Domuly

Přejít na knížky autora