kapr komentáře u knih
Vynikající. Tedy, opět vynikající. Dva večery. První večer jsem přečetl necelou čtvrtinu. Druhý večer, tedy dnes, jsem bohužel už dočetl. Díky panu autorovi, i jeho paní za hezké večery nad mnoha krásnými knížkami. Ano, na samotném začátku jsem zprvu váhal, zda jsem knížku již nečetl, ale to se ale stává u každého plodného autora. Myslím si, že postava královského písaře Jiřího Adama z Dobronína je velice užitečná už proto, že je velice tvárná, a je možné ji snadněji naplňovat stále novými odlišnými příběhy. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu je naproti tomu v tomto směru mnohdy omezován právě svou vysokou funkcí. Možná by se vyplatilo po pečlivém zvážení a důkladné přípravě přivést na světlo boží novou ústřední postavu. V tomto směru by možná pan autor mohl vycházet ze své orientace na historické sklo. Ještě chci při této příležitosti panu autorovi moc poděkovat i za tu část jeho díla, kterou věnuje aktuálním problémům, a konečně bych rád připojil veliký dík i autorově manželce.
Závěrem. Jako detektivka, jako historická detektivka, výborné. Možná by se mnohý čtenář rád při této příležitosti ale dozvěděl něco i o prostředí města té doby, Prahy, kde se příběh odehrává. Vzhledem k tomu, že já sám vybírám v knihovně z regálu především podle tlouštky, a ty knihy, které je opravdu obtížné držet v ruce prostě nečtu, je to ode mne opravdu velké slovo. Přesto bych uvítal mírné rozšíření tak, aby kniha obsahovala mimo samotnou zápletku i to, že by se čtenář přenesl do prostředí středověkého města, jehož současný obraz velice dobře zná, neboť v něm prožil celý svůj život. V současném podání by bylo teoreticky možné knihu bez velkých úprav "přeložit" do kteréhokoliv z okolních jazyků, včetně převedení do hrubých reálií těchto států. Ano vynikající, přesto se domnívám, že by bylo dobré knihu, byť dodatečně dopsat, nic moc by se nezměnilo, zejména výsledek ne, přibylo by jenom pár stránek navíc, ale čtenář by získal určitě lepší pocit.
Zase přišla ona chvíle, a byla dokonce právě při ruce. Kdysi jsem ji dostal od vzácné "paní knihovní," fanynky A.R.
Tu moji někdo tehdy přinesl do knihovny po tom, co mu děti odrostly. Mám ji zařazenu mezi ty, kterých si nejvíce vážím.
Je pro mne studánkou křišťálově čisté vody, ze které se čas od času potřebuji maličko napít. Kniha krásně přibližuje dětskou fantazii a podnikavost. Je velice zajímavé pozorovat, jak autor pečlivě odlišuje rozdíly, které mezi dětmi v tomto směru v závislosti na jejich věku panují. To ale samozřejmě není tím pravým důvodem k tomu proč se k některým z autorových knih opakovaně navracím. Je to u mne spíše taková psychohygiena.
Kdykoliv dočtu, musím panu autorovi znovu moc, moc poděkovat.
Měl jsem ji kratičko i v originále. Pořídil jsem si ji za tehdy nemalý peníz. Nežli jsem dojel domů tramvají, tak mi neznámý cestující nabídl za ni dvojnásobek, a já podlehl. Snad si někdy udělám radost znovu.
Tak trošku náborová knížka České pojišťovny. Mnohé pobaví, byť jde o černý humor, téměř pravidelně ten nejčernější. Každého z vás, i ty zdánlivě nepoučitelné poučí, že není tak těžké stát se čekatelem na další příběh v podobné knížce. Vždyť sáhněte si do svědomí, a zavzpomínejte. Zejména pak vy starší, poučení životem a především řadou vlastních chyb a omylů, které často jen náhodou dopadly více méně dobře. A vy mladší, čtěte a poučte se. Toto jsou chyby, z nichž některé právě vás, nebo některého z vašich blízkých v budoucnosti možná čekají. Proto se snažte podobných experimentů raději vyvarovat. Knížka spíše pro silné povahy, tedy nic pro mne.
Jinak Darwinovy ceny samy o sobě jsou výborný nápad, vždyť stačí se jen trochu pečlivěji rozhlédnout kolem sebe, adeptů čekatelů je habaděj, a v genofondu lidstva je zatraceně moc toho co by potřebovalo vylepšit.
Dobré, hezké, pobaví, potěší. Za mne určitě nejméně 3,5 hvězdy. Doporučuji, neváhejte potěšte se a pobavte s krásnou knížkou a jejími sympatickými zvířecími hrdiny. V každém případě si užijete hezký večer.
Ocenil jsem především první titul. Jde o všeobecně známou knihu, mnohokrát zpracovanou i ve filmu, dokonce i československém. Mne knížka velice oslovila, z filmových zpracování nejraději vzpomínám na staré, zřejmě ještě černobílé verze se špičkovým obsazením. Dávám pět jednoznačných hvězd.
Druhý titul už pro mne nebyl tak jednoznačný. Mnohdy mne některé partie od pokračování v četbě spíše odrazovaly. Dávám tři hvězdy. Bude-li čas a příležitost doplním komentář později o podrobnosti a citace.
Bohužel jsem poslední rok ještě stačil číst dosavadním tempem, ale k hodnocením a komentářům už jsem se nedostával. Pokusím se to bude-li možno napravit.
V současné době rozhodně více nežli aktuální. Více v diskuzi.
3,4 až 3,6! Dávám tři, až čtyři hvězdy. Tři jednoznačně. Jde o výbornou, velmi čtivou detektivku. Čtyři s výhradou, tedy pouze v případě, že půjde o nejlepší knihu série. (Upravím až po dočtení zbytku celé české série.) Na rozdíl od mnoha vpravdě mistrovských klasických detektivek ženských autorek, tuto autorka mírně naředila červenou knihovnou, a přisypala i špetku současného feminismu. Jako v každé detektivce, narazíme v knize na vraždu. Ta ale není zbytečně rozebírána, proto zmínky o ní nevyvolávají ve čtenáři odpor, který by rušil.
Jednoznačně jde o knihu zaměřenou spíše na ženskou čtenářskou obec. Konkrétně scéna ve které slečna Fisherová svádí krásného mladého blonďatého svalovce, dává stárnoucímu čtenáři docela zabrat. Přesto dobrých detektivek z poslední doby, které se nevyžívají v podrobném líčení násilí, nebo postupného vývoje trestné činnosti, je na trhu celkově spíše nedostatek. Proto si tuto knihu určitě nenechte ujít.
Ještě bych doplnil, že bych uvítal hlubší pohled do osobního života především hlavních postav, což by čtenáře daleko více vtáhlo do děje a citově by jej zainteresovalo. Takto hlavní kladné postavy, i sama hrdinka, působí velmi sympaticky přesto trochu šablonovitě.
Opět poněkud netypická detektivka. Četl jsem šest autorových knih těsně po sobě, a tak jsem se jednak namlsal, ale zároveň si trošku i zkazil žaludek. Za nespornou originalitu dávám autorovi tentokrát téměř plný počet bodů. Pokud vyšetřím potřebnou chvilku, pokusím se přidat vhodnou citací. Příběh se tentokrát opět liší od schéma detektivky na které jsme zvyklí.
Autora i jeho hlavní postavu jsem vždy pokládal za známku kvality. Přečtení šestice příběhů těsně po sobě s tímto mým postojem do značné míry zacloumalo. Komentář píši se zhruba měsíčním odstupem od okamžiku, kdy jsem obě knihy (3 x ...,) dočetl. Prapůvodně jsem byl rozhodnut po dočtení všech šesti příběhů dát každému z nich stejně, čtyři hvězdy. S odstupem jsem se snažil každý příběh hodnotit samostatně. Pokud bych chtěl hodnotit opravdu pečlivě a přesně, bylo by to za 4,4 z 5 možných.
Samu podstatu příběhu odhaluje již sama anotace. Koníček velice dobře vystihuje zásadní odlišnost od mnoha dalších podobných příběhů. Případ je vyšetřován, lépe řečeno znovu vyšetřován celých šest let po tom co se odehrál. Postupně sledujeme, jak při spolupráci celého vyšetřovacího týmu pomalu, ale jistě postupujeme vpřed. Vynikající záležitost, ale vzhledem k tomu, že jsem knihu četl vždy večer před spaním, a co nejhorší, nepoužíval jsem tentokráte záložku, četl jsem mnohé úseky opakovaně, a děj na mne působil poněkud rozvláčněji, nežli je zdrávo. Asi zejména proto je moje hodnocení v tomto případě nepatrně horší, nežli u druhých dvou příběhů, které vyšly spolu v edici 3 x jako jedna kniha.
(SPOILER) Trošku jiná detektivka nežli bývá obvyklé. Četl jsem šest autorových knih těsně po sobě, a tak jsem se jednak namlsal, ale zároveň si trošku i zkazil žaludek. Čtenáře čeká překvapivý závěr. Za značnou originalitu dávám autorovi tentokrát opět plný počet bodů. Pokud vyšetřím potřebnou chvilku, pokusím se přidat vhodnou citací. Autora i jeho hlavní postavu jsem vždy pokládal za známku kvality. Přečtení šestice příběhů těsně po sobě s tímto mým postojem do značné míry zacloumalo. Komentář píši se zhruba měsíčním odstupem od okamžiku, kdy jsem obě knihy (3 x ...,) dočetl. Prapůvodně jsem byl rozhodnut po dočtení všech šesti příběhů dát každému z nich stejně, čtyři hvězdy. S odstupem teprve doceňuji autorovu genialitu a dávám plný počet hvězd. Pokud bych chtěl hodnotit opravdu pečlivě a přesně, bylo by to za 4,6 z 5 možných.
(SPOILER) Mírně řečeno poněkud atypická detektivka. Četl jsem šest autorových knih těsně po sobě, a tak jsem se jednak namlsal, ale zároveň si trošku i zkazil žaludek. Čtenáře čeká určité překvapení. Za nespornou originalitu dávám autorovi tentokrát plný počet bodů. Pokud vyšetřím potřebnou chvilku, pokusím se přidat vhodnou citací. Příběh začíná nálezem ruky zmíněné v názvu knihy, a končí nálezem těla. Jen příběh je tentokrát trošku o něčem jiném nežli tomu obvykle bývá.
Autora i jeho hlavní postavu jsem vždy pokládal za známku kvality. Přečtení šestice příběhů těsně po sobě s tímto mým postojem do značné míry zacloumalo. Komentář píši se zhruba měsíčním odstupem od okamžiku, kdy jsem obě knihy (3 x ...,) dočetl. Prapůvodně jsem byl rozhodnut po dočtení všech šesti příběhů dát každému z nich stejně, čtyři hvězdy. S odstupem teprve doceňuji autorovu genialitu a dávám plný počet hvězd. Pokud bych chtěl hodnotit opravdu pečlivě a přesně, bylo by to za 4,8 z 5 možných.
Zatím jsem zhruba v polovině knížky, jak procházím komentáře ostatních uživatelů, šlo o tu lepší polovinu.
S autorem jsem se kdysi osobně setkal v úzkém kroužku, čehož si dodnes velice vážím. Nešlo o nic hlubokého. Došlo k tomu spíše mimoděk, a jen na pár minut, prostě na krátkou chvíli. Nejlépe bych to charakterizoval jako náhodné setkání, takřka mezi dveřmi. Za nádherné líčení karelské přírody mu budu navždy vděčen. I díky němu jsem si patřičně užíval cestu Finskou Karélií podél hranic Ruska, byť k ní došlo o mnoho desítek let později. Bylo to bohužel jen po silnici a se zájezdem. Přesto ten pocit hlubokých lesů plných krásné přírody je úžasným zážitkem.
V jedné jeho nádherné knížce mého mládí se už tehdy stopově objevuje motiv špionáže. Za ten jsem jej ani jako dítě nijak nechválil. Přesto celkový dojem z líčení přírody byl tehdy úžasný. I proto tuto knihu dočtu poctivě až do konce, byť po přečtení komentářů ostatních čtenářů tuším, že to pro mne nebude to pravé, pro co jsem si už kdysi dávno zařadil tohoto autora mezi své oblíbené.
Předběžně hodnotím třemi hvězdami, u kterých asi nakonec i zůstanu.
(Bude tomu asi podobně jako s Agátou, dokud psala detektivky byla to paráda. Jak začala aktivisticky zabředat do válečné špionáže, kvalita šla rapidně dolů.)
16/05
Tak jsem dočetl, a poněkud bych zrevidoval charakteristiku knížky. Jde o policejní, špionážní román, nikoliv o detektivku, nebo dokonce knihu o přírodě. Hodnocení jsem snížil ze tří na dvě. Druhou polovinu knížky jsem už často četl jen s obtížemi, občas jsem skákal po prvních větách odstavců, výjimečně i po prvních větách na stránce, k čemuž přistupuji opravdu jen výjimečně. V zásadě velké zklamání.
Kniha je věnována situaci v Karélii mezi oběma válkami, líčenou z pohledu autora, který se vrací zpět již po 2.sv.v. a hodnotí vše v tomto kontextu.
Ke komentáři se snad ještě vrátím a doplním o nějakou ukázku, nebo i charakteristiku.
V zásadě nedoporučuji, byť Luskačomilové, mezi které se počítám, by přečtení knihy zanedbat neměli.
Mooc váhám, kolikže hvězdiček dát. Marlowe 100%, atmosféra rovněž, stejně tak začátek a první ženská postava. Příběh hodně zamotaný, a po dočtení, (domnívám se, že samotný začátek mi byl poněkud povědomý,) docházím k přesvědčení, že by bylo nutno knížku pročíst ještě nejméně dvakrát tak, abych si dal dohromady která tvrzení jednotlivých osob jsou pravdivá. Život je krátký, a proto nic takového riskovat nebudu. Celkově se této škole detektivek zásadně vyhýbám. Příjemně mne překvapilo, že mimo vražd se autor vyhnul popisování různých nechutných ukrutností, mučení a podobně. Jméno autora jsem považoval za záruku té nejvyšší kvality. Po této stránce mne kniha poněkud zklamala. Příliš mnoho výborného, a příliš mnoho špatného, namíchané v jediném koktejlu. Určitě zajímavé, snad i čtivé, ale doporučit si vám to prostě netroufám.
Kniha si přímo říká o ilustraci citacemi opravdu nádherných odstavců, podobně jak už učinili mnozí ve svých komentářích přede mnou. Snad i kvůli těm stojí za to si tuto knihu přečíst.
- komentář k vydání z roku 2013 -
Dnes jsem si knížku byl vyzvednout. V tramvajích jsem dospěl přibližně na třicátou stránku. Prozatím jsem nadšen. Na rozdíl od několika předešlých knih ze série tentokrát narážím na humor snad v každém odstavci. Samozřejmě vysokou úroveň prvních kapitol bude obtížné udržel v celé knížce.
Tuto knížku bych rád získal i v jazyce originálu, tedy v polštině, a rád bych oba texty porovnával.
Prozatím předběžně hodnotím za 3,51 H, tedy 4H. Jen se modlím, aby kvalita textu vydržela. Knížce chci, (v češtině,) věnovat celé dnešní odpoledne a večer, a jsem docela zvědavý, jak se příběh bude vyvíjet.
Beru knížky, jednu za druhou, tak jak leží na hromádce. Odkládám stranou pouze ty, o kterých se domnívám, že by mne nezaujaly, nebo se z nich zdá čpět pesimizmus. Na tuto konkrétně se už příliš nepamatuji. Jenom vím, že byla jako detektivka opravdu dobrá. Velice mne zaujal i popis života židovské komunity všeobecně, a v USA zvláště. Jako úvodní seznámení to ale vůbec nebylo špatné. Hodnotit budu až po dočtení, jsem ale přesvědčen, že bude spíše vyšší.
Knížku právě čtu, zatím jsem asi tak ve třetině. Takový laskavý humor mi v dnešní době moc a moc chybí. Definitivně hodnotit budu až po dočtení, prozatím jsem spokojen, a tak dávám tři hvězdičky, a předpokládám, že časem určitě přidám.
Prapůvodně jsem se na jména autorů díval s despektem. Soudil jsem, že jde do značné míry jen o přepis scénáře. Svého oblíbeného Bedřicha Zelenku jsem mezi autory přehlédl.
Později jsem zjistil, že tato autorská dvojice, která byla vlastně trojicí, (nepřipomíná vám to tak trochu ony tři mušketýry, kteří byli ve skutečnosti čtyři,) ve spolupráci s další autorkou. Kateřinou Boušovou vydali v roce 2005 knihu s obdobným názvem a stejným tématem - https://www.databazeknih.cz/kniha-v-bazaru/kristian-cesta-do-historie-108361
zato dvojnásobného rozsahu. Její druhou částí je:
studie, která přibližuje dobu jeho vzniku, porovnává výslednou podobu filmu s původní divadelní předlohou. Za pozornost jistě stojí i dobové recenze a kritiky. (Citováno z anotace této knihy zde na DK.)
Já sám Kristiána, jako film příliš rád nemám. Pravděpodobně na to u mne má vliv jak postava Kristiána, která mého, teprve později oblíbeného, a nakonec jednoho z nejoblíbenějších našich herců - Oldřicha Nového přece jen do určité míry zlehčuje, a moji snad nejoblíbenější herečku, Natašu Gollovou odkazuje do role téměř nedůstojné jejímu vynikajícímu komediálnímu talentu. Tu jsem měl nakonec dokonce čest osobně poznat, bohužel až v poslední dekádě jejího života.
Dovolte mi prosím ještě další zajímavou citaci, tentokráte z ČSFD:
Scénář: Martin Frič, Josef Gruss, Eduard Šimáček, Yvan Noé (divadelní hra)
Jak vidno, na autorství se podepsala hned celá řada známých vynikajících osobností.
A aby toho nebylo málo, dovolím si ještě jednu citaci, tentokráte opět z CSFD tentokráte z komentáře uživatele "Oskar": Scénář předběhl svou dobu o kilometry. Podívejte se na to takhle - kolik bylo natočeno komedií o tom, jak se někdo vydává za někoho jiného a nestíhá obě své identity? Ve 30. letech každá druhá. A čím mezi nimi právě Kristián tak vyniká? Právě stavbou scénáře. V devíti případech z deseti bychom v takové komedii sledovali nejprve uťápnutého Aloise Nováka, jak se nudí v cestovní kanceláři, bojácně mžourá zpoza brejliček na svého šéfa a hraje s Mařenkou domino. Až pak by dostal nápad udělat ze sebe někoho jiného. Nejenže by byl takový začátek zdlouhavý a nudný, ale úplně by změnil náš pohled na hlavního hrdinu. V okamžiku, kdy by - už jako Kristián - poprvé vstoupil do Orient-baru, bychom zadržovali smích v očekávání, kdy a jak asi udělá chybu, vypadne z role. Tím by se změnila celá základní filosofie příběhu. A představte si, že původně to právě taková tuctová veselohra od běžícího pásu být mohla! V pozůstalosti Martina Friče se našly poznámky k původní verzi scénáře, tehdy ještě otrocky věrné divadelní frašce Yvana Noé. Hrdinou nebyl žádný sváteční snílek, ale normální děvkař, jeho žena byla ukřičená herdekbaba, Zuzana neměla daleko ke štětce a do děje měla zasahovat i její matka, vdova po jakémsi generálovi. To vše se změnilo a podle mé teorie zásluhou Oldřicha Nového. Ačkoli to nebývá nikdy uvedeno v titulcích, snad na všech filmech, které točil s Fričem, se autorsky podílel.
Ano, on byl tím pravým gentlemenem českého předválečného filmu, a byl jím i v životě, což jednoznačně ukázal například tehdy, když nastoupil do transportu do kterého nemusel, společně se svoji manželkou, která se tomu v oné smutné době vyhnout nemohla.
Teprve o mnoho později se stal i on mým oblíbeným hercem. Skutečně přiblížit mi jej dokázala nakonec až matka mojí přítelkyně, pro jejíž generaci byl on tím idolem. Časem jsem se na něj postupně začal dívat jinýma očima. Pro moji generaci byl v době mého mládí spíše představitelem stylu, který jsme tehdy nedokázali příliš pochopit. Naše zájmy byly v bouřícím socializmu diametrálně odlišné, ať už naše přesvědčení bylo jakékoliv.
(SPOILER) Čerstvý dnešní přírůstek 2021. Brož ze 60.let, přesto v dobrém stavu. Klasik české detektivky je zárukou příjemného zážitku. Zatím spokojenost. Předpokládám, že po dočtení by mohla jedna další hvězdička knížce přibýt.
-
Knížka vůbec není špatná, spíše s ohledem na to, že věci se začínají dít až v poslední čtvrtině knihy, zůstávám u třech hvězdiček. Pravidelně se mi stává, že po dočtení knihy cítím potřebu vrátit se přibližně o třicet stránek a přečíst si je znovu. Stalo se mi to i u této knihy. Považuji to za zápor, který v mém případě její hodnocení, někdy i velmi výrazně snižuje.
(SPOILER) Knížku jsem četl v době, která není zrovna lehká, ani jednoduchá. Byla příjemným balzámem na problémy a bolístky. Příběh se značně vymyká z řady ostatních příběhů pana Oldřicha. Dlouho jsem jej považoval až za jeden z jeho nejlepších. Proto mne láká podívat se na knihu kriticky. Ne z hlediska historika, na to rozhodně nemám, ale spíše z pohledu čtenáře, kterému autorovy knihy přinášejí hezké večery a klidný spánek. Jednotlivé knihy ze série čtu tak, jak se mi dostanou do ruky, tedy napřeskáčku. Proto mi případné nelogičnosti vývoje mezi jednotlivými částmi zákonitě unikají. Takže stručně. S kejklířkami, a dalšími podobnými vedlejšími postavami prosím zacházet napříště co nejopatrněji, bývají často těmi nejsympatičtějšími. Jinak souhlasím s ostatními komentáři v tom, že se jak z Otova uzdravování, tak především ze závěrečné scény dalo vytěžit daleko více. Diviš mi ke konci také hodně chyběl. Přesto všechno jedna z nejlepších.
Tato série mne prozatím nikdy nezklamala. Pravděpodobně je to i hlavní hrdinkou, která jako vychovaná v klášteře přeci jen nepřichází do kontaktu s mnou milovanou mafií, ruskou obzvláště, drogami, znásilněními a pod. Samozřejmě tam vždy bývá vražda, ale těch negativ, které mne odpuzují bývá jen přiměřeně.
Stručně moje oblíbená série.
Prozatím dávám základní, střední hodnocení - tři hvězdy. Od knihy si slibuji informace nejen co do národních literatur obou těchto zemí, ale i co do jejich obyvatel. Prozatím jsou mé dojmy jen ty nejlepší, ale netroufám si dávat po stručném seznámení s titulem hned to nejvyšší hodnocení, a pak postupně ubírat. Všem zájemcům o literaturu v tomto jazyku mohu jenom doporučit návštěvu některého z knihkupectví, které jsou součástí tohoto nakladatelství. Cena této nádherné publikace byla v mém případě vpravdě symbolická, jinak bych nebyl měl možnost si její zakoupení zvláště v současné době dovolit.
Mé současné dojmy z této knihy jsou zatím jenom ty nejlepší.
Knihu jsem získal v posledních dnech, a měl jsem z ní docela velkou radost. Tak nejdříve negativa - papír. Spousty krásných fotografií na použitém médiu do značné míry zanikají. Nyní klady - pevná vazba s plastovým povlakem. Zhruba polovina knihy je věnována Evropě, druhá polovina pak SSSR. Oba tyto regiony jsou po mnoha stránkách velice rozličné, takže informace jsou pouze stručné, jak já říkám pouze telegrafické.
Kniha je spíše encyklopedickou příručkou. Seznamovat se s jejími jednotlivými kapitolami podrobně budu jenom postupně, stejně jako hodnotit.
U této knihy dochází k velikému dějinému paradoxu. Zatímco nesčíslné řady knih vydaných za socíku byly svým vydáním tvrdě poškozeny, ve své době měly sice určitou informační hodnotu, dnes jsou však z podstatné části bezcenné, podobně jako tomu bylo u titulů vydaných v Německu za doby jistého malíře pokojů.
Na druhé straně tato kniha informuje, co do zeměpisných informací poměrně přehledně o tom jak vypadal SSSR v době prakticky bezprostředně před jeho rozpadem. Zvláště cenná pro současného čtenáře je pak nechtěně podávaná názorná informace o tom, jak veškeré informace o tomto žaláři národů byly v této době podávány. To je v současné době pravděpodobně paradoxně největší hodnotou tohoto titulu.
Pro mne osobně je pak vzácný onen souborný přehled o této zemi jako takové. Nikdy jsem zemi v jejích současných hranicích nenavštívil, při tom bych se byl samozřejmě velice rád podíval do Karélie, na dálný sever i dálný východ. Cesta transsibiřskou magistrálou zcela samozřejmě patřila mezi několik málo mých cestovatelských snů.
Lidé kam se podíváte, jsou v zásadě dobří, cestujícího nebo cestovatele zpravidla dobře přijímají, přinejmenším jejich nadpoloviční většina.
Naproti tomu u států jako takových už situace zdaleka tak jednoznačná nebývá. Jsou státy dobré, přátelské, a pak ty druhé, řekněme zlé. Samozřejmě skutečnost bývá v konkrétních případech rozličná, pohybuje se celkově v celém spektru mezi oběma krajními polohami. Navíc pokud bychom každý stát jednotlivě zkoumali, zjistili bychom, že podle toho, na kterou část spektra se zaměříme, opět zpravidla nedostaneme u všech jeho částí stejný výsledek.
Tak jak se budu postupně s jednotlivými částmi knihy postupně podrobněji seznamovat, budu tyto části hodnotit a komentovat. Prozatím, při prvním přehledném seznámení, v okamžiku, kdy titul měl pouhé jediné hodnocení - odpad, jsem si dovolil knize přisoudit jednu hvězdičku. Mimo jiné i proto, že i ta nejzápornější a nejodpornější kniha si vždy zachovává důležitou informační hodnotu o osobě a názorech jejich autora, přinejmenším o názorech které hlásal, k jejichž hlásání se propůjčil. Skutečným odpadem jsou pak spíše nesmyslné slátaniny, postrádající i tu nejmenší informační hodnotu.