kapr přečtené 298

Mrtvý posel 2016, Vlastimil Vondruška

Vynikající. Tedy, opět vynikající. Dva večery. První večer jsem přečetl necelou čtvrtinu. Druhý večer, tedy dnes, jsem bohužel už dočetl. Díky panu autorovi, i jeho paní za hezké večery nad mnoha krásnými knížkami. Ano, na samotném začátku jsem zprvu váhal, zda jsem knížku již nečetl, ale to se ale stává u každého plodného autora. Myslím si, že postava královského písaře Jiřího Adama z Dobronína je velice užitečná už proto, že je velice tvárná, a je možné ji snadněji naplňovat stále novými odlišnými příběhy. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu je naproti tomu v tomto směru mnohdy omezován právě svou vysokou funkcí. Možná by se vyplatilo po pečlivém zvážení a důkladné přípravě přivést na světlo boží novou ústřední postavu. V tomto směru by možná pan autor mohl vycházet ze své orientace na historické sklo. Ještě chci při této příležitosti panu autorovi moc poděkovat i za tu část jeho díla, kterou věnuje aktuálním problémům, a konečně bych rád připojil veliký dík i autorově manželce. Závěrem. Jako detektivka, jako historická detektivka, výborné. Možná by se mnohý čtenář rád při této příležitosti ale dozvěděl něco i o prostředí města té doby, Prahy, kde se příběh odehrává. Vzhledem k tomu, že já sám vybírám v knihovně z regálu především podle tlouštky, a ty knihy, které je opravdu obtížné držet v ruce prostě nečtu, je to ode mne opravdu velké slovo. Přesto bych uvítal mírné rozšíření tak, aby kniha obsahovala mimo samotnou zápletku i to, že by se čtenář přenesl do prostředí středověkého města, jehož současný obraz velice dobře zná, neboť v něm prožil celý svůj život. V současném podání by bylo teoreticky možné knihu bez velkých úprav "přeložit" do kteréhokoliv z okolních jazyků, včetně převedení do hrubých reálií těchto států. Ano vynikající, přesto se domnívám, že by bylo dobré knihu, byť dodatečně dopsat, nic moc by se nezměnilo, zejména výsledek ne, přibylo by jenom pár stránek navíc, ale čtenář by získal určitě lepší pocit.... celý text

Darwinovy ceny 2004, Wendy Northcutt

Tak trošku náborová knížka České pojišťovny. Mnohé pobaví, byť jde o černý humor, téměř pravidelně ten nejčernější. Každého z vás, i ty zdánlivě nepoučitelné poučí, že není tak těžké stát se čekatelem na další příběh v podobné knížce. Vždyť sáhněte si do svědomí, a zavzpomínejte. Zejména pak vy starší, poučení životem a především řadou vlastních chyb a omylů, které často jen náhodou dopadly více méně dobře. A vy mladší, čtěte a poučte se. Toto jsou chyby, z nichž některé právě vás, nebo některého z vašich blízkých v budoucnosti možná čekají. Proto se snažte podobných experimentů raději vyvarovat. Knížka spíše pro silné povahy, tedy nic pro mne. Jinak Darwinovy ceny samy o sobě jsou výborný nápad, vždyť stačí se jen trochu pečlivěji rozhlédnout kolem sebe, adeptů čekatelů je habaděj, a v genofondu lidstva je zatraceně moc toho co by potřebovalo vylepšit.... celý text

Z pohledu jezevčíka 2015, Frauke Scheunemann

Dobré, hezké, pobaví, potěší. Za mne určitě nejméně 3,5 hvězdy. Doporučuji, neváhejte potěšte se a pobavte s krásnou knížkou a jejími sympatickými zvířecími hrdiny. V každém případě si užijete hezký večer.... celý text

Princ a chuďas / Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše 1976, Mark Twain (p)

Ocenil jsem především první titul. Jde o všeobecně známou knihu, mnohokrát zpracovanou i ve filmu, dokonce i československém. Mne knížka velice oslovila, z filmových zpracování nejraději vzpomínám na staré, zřejmě ještě černobílé verze se špičkovým obsazením. Dávám pět jednoznačných hvězd. Druhý titul už pro mne nebyl tak jednoznačný. Mnohdy mne některé partie od pokračování v četbě spíše odrazovaly. Dávám tři hvězdy. Bude-li čas a příležitost doplním komentář později o podrobnosti a citace. Bohužel jsem poslední rok ještě stačil číst dosavadním tempem, ale k hodnocením a komentářům už jsem se nedostával. Pokusím se to bude-li možno napravit.... celý text

1000 ukrajinských slovíček 2014, kolektiv autorů

V současné době rozhodně více nežli aktuální. Více v diskuzi.

Vražda ve vlaku do Ballaratu 2019, Kerry Greenwood

3,4 až 3,6! Dávám tři, až čtyři hvězdy. Tři jednoznačně. Jde o výbornou, velmi čtivou detektivku. Čtyři s výhradou, tedy pouze v případě, že půjde o nejlepší knihu série. (Upravím až po dočtení zbytku celé české série.) Na rozdíl od mnoha vpravdě mistrovských klasických detektivek ženských autorek, tuto autorka mírně naředila červenou knihovnou, a přisypala i špetku současného feminismu. Jako v každé detektivce, narazíme v knize na vraždu. Ta ale není zbytečně rozebírána, proto zmínky o ní nevyvolávají ve čtenáři odpor, který by rušil. Jednoznačně jde o knihu zaměřenou spíše na ženskou čtenářskou obec. Konkrétně scéna ve které slečna Fisherová svádí krásného mladého blonďatého svalovce, dává stárnoucímu čtenáři docela zabrat. Přesto dobrých detektivek z poslední doby, které se nevyžívají v podrobném líčení násilí, nebo postupného vývoje trestné činnosti, je na trhu celkově spíše nedostatek. Proto si tuto knihu určitě nenechte ujít. Ještě bych doplnil, že bych uvítal hlubší pohled do osobního života především hlavních postav, což by čtenáře daleko více vtáhlo do děje a citově by jej zainteresovalo. Takto hlavní kladné postavy, i sama hrdinka, působí velmi sympaticky přesto trochu šablonovitě.... celý text

Dej mládencům ruku jako lopatu 2008, Ed McBain

Mírně řečeno poněkud atypická detektivka. Četl jsem šest autorových knih těsně po sobě, a tak jsem se jednak namlsal, ale zároveň si trošku i zkazil žaludek. Čtenáře čeká určité překvapení. Za nespornou originalitu dávám autorovi tentokrát plný počet bodů. Pokud vyšetřím potřebnou chvilku, pokusím se přidat vhodnou citací. Příběh začíná nálezem ruky zmíněné v názvu knihy, a končí nálezem těla. Jen příběh je tentokrát trošku o něčem jiném nežli tomu obvykle bývá. Autora i jeho hlavní postavu jsem vždy pokládal za známku kvality. Přečtení šestice příběhů těsně po sobě s tímto mým postojem do značné míry zacloumalo. Komentář píši se zhruba měsíčním odstupem od okamžiku, kdy jsem obě knihy (3 x ...,) dočetl. Prapůvodně jsem byl rozhodnut po dočtení všech šesti příběhů dát každému z nich stejně, čtyři hvězdy. S odstupem teprve doceňuji autorovu genialitu a dávám plný počet hvězd. Pokud bych chtěl hodnotit opravdu pečlivě a přesně, bylo by to za 4,8 z 5 možných.... celý text

Bílá straka 1971, Rudolf Luskač

Zatím jsem zhruba v polovině knížky, jak procházím komentáře ostatních uživatelů, šlo o tu lepší polovinu. S autorem jsem se kdysi osobně setkal v úzkém kroužku, čehož si dodnes velice vážím. Nešlo o nic hlubokého. Došlo k tomu spíše mimoděk, a jen na pár minut, prostě na krátkou chvíli. Nejlépe bych to charakterizoval jako náhodné setkání, takřka mezi dveřmi. Za nádherné líčení karelské přírody mu budu navždy vděčen. I díky němu jsem si patřičně užíval cestu Finskou Karélií podél hranic Ruska, byť k ní došlo o mnoho desítek let později. Bylo to bohužel jen po silnici a se zájezdem. Přesto ten pocit hlubokých lesů plných krásné přírody je úžasným zážitkem. V jedné jeho nádherné knížce mého mládí se už tehdy stopově objevuje motiv špionáže. Za ten jsem jej ani jako dítě nijak nechválil. Přesto celkový dojem z líčení přírody byl tehdy úžasný. I proto tuto knihu dočtu poctivě až do konce, byť po přečtení komentářů ostatních čtenářů tuším, že to pro mne nebude to pravé, pro co jsem si už kdysi dávno zařadil tohoto autora mezi své oblíbené. Předběžně hodnotím třemi hvězdami, u kterých asi nakonec i zůstanu. (Bude tomu asi podobně jako s Agátou, dokud psala detektivky byla to paráda. Jak začala aktivisticky zabředat do válečné špionáže, kvalita šla rapidně dolů.) 16/05 Tak jsem dočetl, a poněkud bych zrevidoval charakteristiku knížky. Jde o policejní, špionážní román, nikoliv o detektivku, nebo dokonce knihu o přírodě. Hodnocení jsem snížil ze tří na dvě. Druhou polovinu knížky jsem už často četl jen s obtížemi, občas jsem skákal po prvních větách odstavců, výjimečně i po prvních větách na stránce, k čemuž přistupuji opravdu jen výjimečně. V zásadě velké zklamání. Kniha je věnována situaci v Karélii mezi oběma válkami, líčenou z pohledu autora, který se vrací zpět již po 2.sv.v. a hodnotí vše v tomto kontextu. Ke komentáři se snad ještě vrátím a doplním o nějakou ukázku, nebo i charakteristiku. V zásadě nedoporučuji, byť Luskačomilové, mezi které se počítám, by přečtení knihy zanedbat neměli.... celý text

Pan Auťák a pražské tajemství 1982, Zbigniew Nienacki

Dnes jsem si knížku byl vyzvednout. V tramvajích jsem dospěl přibližně na třicátou stránku. Prozatím jsem nadšen. Na rozdíl od několika předešlých knih ze série tentokrát narážím na humor snad v každém odstavci. Samozřejmě vysokou úroveň prvních kapitol bude obtížné udržel v celé knížce. Tuto knížku bych rád získal i v jazyce originálu, tedy v polštině, a rád bych oba texty porovnával. Prozatím předběžně hodnotím za 3,51 H, tedy 4H. Jen se modlím, aby kvalita textu vydržela. Knížce chci, (v češtině,) věnovat celé dnešní odpoledne a večer, a jsem docela zvědavý, jak se příběh bude vyvíjet.... celý text

Dobrodružství v tajze 1960, Nikolaj Pečorskij

Noc na Arnwaysu 1968, Eduard Fiker

Čerstvý dnešní přírůstek 2021. Brož ze 60.let, přesto v dobrém stavu. Klasik české detektivky je zárukou příjemného zážitku. Zatím spokojenost. Předpokládám, že po dočtení by mohla jedna další hvězdička knížce přibýt. - Knížka vůbec není špatná, spíše s ohledem na to, že věci se začínají dít až v poslední čtvrtině knihy, zůstávám u třech hvězdiček. Pravidelně se mi stává, že po dočtení knihy cítím potřebu vrátit se přibližně o třicet stránek a přečíst si je znovu. Stalo se mi to i u této knihy. Považuji to za zápor, který v mém případě její hodnocení, někdy i velmi výrazně snižuje.... celý text

Pečeť smrti 2015, Vlastimil Vondruška

Knížku jsem četl v době, která není zrovna lehká, ani jednoduchá. Byla příjemným balzámem na problémy a bolístky. Příběh se značně vymyká z řady ostatních příběhů pana Oldřicha. Dlouho jsem jej považoval až za jeden z jeho nejlepších. Proto mne láká podívat se na knihu kriticky. Ne z hlediska historika, na to rozhodně nemám, ale spíše z pohledu čtenáře, kterému autorovy knihy přinášejí hezké večery a klidný spánek. Jednotlivé knihy ze série čtu tak, jak se mi dostanou do ruky, tedy napřeskáčku. Proto mi případné nelogičnosti vývoje mezi jednotlivými částmi zákonitě unikají. Takže stručně. S kejklířkami, a dalšími podobnými vedlejšími postavami prosím zacházet napříště co nejopatrněji, bývají často těmi nejsympatičtějšími. Jinak souhlasím s ostatními komentáři v tom, že se jak z Otova uzdravování, tak především ze závěrečné scény dalo vytěžit daleko více. Diviš mi ke konci také hodně chyběl. Přesto všechno jedna z nejlepších.... celý text

Vražda na Velký pátek 2004, Lee Harris (p)

Tato série mne prozatím nikdy nezklamala. Pravděpodobně je to i hlavní hrdinkou, která jako vychovaná v klášteře přeci jen nepřichází do kontaktu s mnou milovanou mafií, ruskou obzvláště, drogami, znásilněními a pod. Samozřejmě tam vždy bývá vražda, ale těch negativ, které mne odpuzují bývá jen přiměřeně. Stručně moje oblíbená série.... celý text

Pět neděl v balónu 1963, Jules Verne

Dějiny nizozemské a vlámské literatury 2015, Wilken Engelbrecht

Prozatím dávám základní, střední hodnocení - tři hvězdy. Od knihy si slibuji informace nejen co do národních literatur obou těchto zemí, ale i co do jejich obyvatel. Prozatím jsou mé dojmy jen ty nejlepší, ale netroufám si dávat po stručném seznámení s titulem hned to nejvyšší hodnocení, a pak postupně ubírat. Všem zájemcům o literaturu v tomto jazyku mohu jenom doporučit návštěvu některého z knihkupectví, které jsou součástí tohoto nakladatelství. Cena této nádherné publikace byla v mém případě vpravdě symbolická, jinak bych nebyl měl možnost si její zakoupení zvláště v současné době dovolit. Mé současné dojmy z této knihy jsou zatím jenom ty nejlepší.... celý text

Evropa a SSSR 1983, Ivan Bičík

Knihu jsem získal v posledních dnech, a měl jsem z ní docela velkou radost. Tak nejdříve negativa - papír. Spousty krásných fotografií na použitém médiu do značné míry zanikají. Nyní klady - pevná vazba s plastovým povlakem. Zhruba polovina knihy je věnována Evropě, druhá polovina pak SSSR. Oba tyto regiony jsou po mnoha stránkách velice rozličné, takže informace jsou pouze stručné, jak já říkám pouze telegrafické. Kniha je spíše encyklopedickou příručkou. Seznamovat se s jejími jednotlivými kapitolami podrobně budu jenom postupně, stejně jako hodnotit. U této knihy dochází k velikému dějinému paradoxu. Zatímco nesčíslné řady knih vydaných za socíku byly svým vydáním tvrdě poškozeny, ve své době měly sice určitou informační hodnotu, dnes jsou však z podstatné části bezcenné, podobně jako tomu bylo u titulů vydaných v Německu za doby jistého malíře pokojů. Na druhé straně tato kniha informuje, co do zeměpisných informací poměrně přehledně o tom jak vypadal SSSR v době prakticky bezprostředně před jeho rozpadem. Zvláště cenná pro současného čtenáře je pak nechtěně podávaná názorná informace o tom, jak veškeré informace o tomto žaláři národů byly v této době podávány. To je v současné době pravděpodobně paradoxně největší hodnotou tohoto titulu. Pro mne osobně je pak vzácný onen souborný přehled o této zemi jako takové. Nikdy jsem zemi v jejích současných hranicích nenavštívil, při tom bych se byl samozřejmě velice rád podíval do Karélie, na dálný sever i dálný východ. Cesta transsibiřskou magistrálou zcela samozřejmě patřila mezi několik málo mých cestovatelských snů. Lidé kam se podíváte, jsou v zásadě dobří, cestujícího nebo cestovatele zpravidla dobře přijímají, přinejmenším jejich nadpoloviční většina. Naproti tomu u států jako takových už situace zdaleka tak jednoznačná nebývá. Jsou státy dobré, přátelské, a pak ty druhé, řekněme zlé. Samozřejmě skutečnost bývá v konkrétních případech rozličná, pohybuje se celkově v celém spektru mezi oběma krajními polohami. Navíc pokud bychom každý stát jednotlivě zkoumali, zjistili bychom, že podle toho, na kterou část spektra se zaměříme, opět zpravidla nedostaneme u všech jeho částí stejný výsledek. Tak jak se budu postupně s jednotlivými částmi knihy postupně podrobněji seznamovat, budu tyto části hodnotit a komentovat. Prozatím, při prvním přehledném seznámení, v okamžiku, kdy titul měl pouhé jediné hodnocení - odpad, jsem si dovolil knize přisoudit jednu hvězdičku. Mimo jiné i proto, že i ta nejzápornější a nejodpornější kniha si vždy zachovává důležitou informační hodnotu o osobě a názorech jejich autora, přinejmenším o názorech které hlásal, k jejichž hlásání se propůjčil. Skutečným odpadem jsou pak spíše nesmyslné slátaniny, postrádající i tu nejmenší informační hodnotu.... celý text

Cesta slepých ptáků / Runa rider I.,II. 1976, Ludvík Souček

Jen krůček od Verneovek, a jaký krásný příběh. Celou tuto sérii jsem prostě miloval.

Kniha lesní moudrosti 1970, Ernest Thompson Seton

Už je tomu moc a moc dlouho, ale přesto se na to pořád hezky vzpomíná. Jméno autora je zárukou těch nejlepších informací, které jsou navíc opravdu pěkně podány.

Vzpomínky na Zemi 1996, Orson Scott Card

Knihu čtu vždy večer před spaním už asi od poloviny minulého měsíce a mám s ní docela potíže. Zatím jsem ani ne v polovině. Lítají tam tisíciletí jakoby nic a nikde ten vývoj není znát. Snad jenom v podle mne pokřivených rodinných vztazích. Představa ovlivňování vývoje společnosti řízené "počítačem", tedy umělou inteligenci není principielně zase tak špatná, ale způsob popisovaný v knize je mírně tristní. Ještě k těm rodinným vztahům. Kdysi na základce jsem šel navštívit jednoho spolužáka, tedy zřejmě jsem měl za úkol něco mu donést, jiný důvod si už s odstupem času nedokážu příliš představit. Na dveřích jsem našel jmenovku se třemi jmény a příjmeními. Jedno z nich bylo onoho spolužáka. Odvodil jsem si z toho, že jak jeho "matka," tak i "otec," jsou nositeli jiného příjmení nežli on. Nakonec jsem ani nezazvonil, otočil jsem se, a zmaten šel domů. Dnes už by mne to nevyvedlo z míry, ale tehdy jsem si nějak nedovedl představit život mezi "cizími" lidmi. Podobným způsobem na mne v knížce působily názvy kapitol, DŮM MATKY, DŮM OTCE. Nějak mne to mátlo. Trošku mi to připomínalo detektivku, kde se stala vražda na rodinné oslavě, které se zúčastnilo asi dvacet lidí, a převážná většina z nich byla nositeli stejného příjmení. Kdysi jsem na něco podobného narazil, a ona konkrétní skupina se tehdy navíc ještě vyznačovala tím, že většina mužských i ženských křestních jmen si byla často velice podobna, a většina mužských a ženských křestních jmen začínala téměř vždy týmž písmenem. To se zde zatím nevyskytuje. Pamatuji se, že jsem tehdy knihu dočetl jen s největším úsilím, a v závěru jsem si už pletl oběť s některým z potencionálních vrahů. Zde mne poněkud vyvádí z míry to, že osoby zřejmě vystupují chvíli pod svým oficiálním jménem, a chvíli pod přezdívkou. Převodník mezi nimi je přiložen na začátku knihy. K tomu doplňuji, že Enderova hra mne kdysi uchvátila, a od té doby jsem autora považoval do značné míry za jednoho z mých kandidátů na oblíbence. Enderovu hru samotnou se pokouším používat jako určitý normativ, jako názorný příklad i jako vysvětlení tehdy, když se mi někdo diví, proč čtu rád sci-fi. Až dočtu, a doufám, že to bude ještě letos, tak se v každém případě ke komentáři vrátím. 2020 12 11 Tak už jsem asi ve třech čtvrtinách. Pocity se velmi nepatrně zlepšily, ale i tak je to přinejlepším na průměr, cítím to tak na 2,8. Upřímně čtu to už jen s největším odporem, zatím je to o ničem. Pokud se nestane v závěru ještě něco důležitého co by mé pocity z knihy mohlo změnit, a v což stále ve skrytu duše tak trošku doufám, tak se mé hodnocení bude pohybovat mezi dvojkou a trojkou. Prozatím dávám trojku, ale obávám se, nakonec té dvojky. Pro zajímavost a pro srovnání doplňuji hodnocení na Goodreads.com: The Memory of Earth (Homecoming Saga #1) by Orson Scott Card 3.58 · Rating details · 15,350 ratings · 574 reviews... celý text

Čeští spisovatelé 20. století (slovníková příručka) 1985, Milan Blahynka

Základní informace o autorech doby "socializmu" a jejich dílech. (Původní, podstatně delší komentář se neuložil.)