kapr přečtené 298

Večery u krbu 1986, Ondřej Neff

Celkem drobná a tenká knížka mne k přečtení upřímně nijak zvláště nelákala. O to větší překvapení nastalo když jsem se do ní začetl. Jako jediné mínus jsem zaznamenal okolnost, že přes úvodní návod jsem občas ztrácel přehled o tom, zda jde o vzpomínky otce, či syna. Všechno ostatní hodnotím jako maximum. V knížce naleznete spoustu informací o vývoji české, zpravidla pražské společnosti prakticky od poslední čtvrtiny 19.století do poslední čtvrtiny století 20. Prožijete postupnou přeměnu české společnosti jako součásti Rakouska-Uherska k první republice, přes období 2.světové války, "osvobození," i jednotlivá často roztodivná období "socialismu." To vše na pozadí rodin obou autorů. Mnohé se dozvíte o jejich životních osudech i tvorbě. Zajímavých informací o mnoha známých jménech české kultury zde najdete povícero. Kniha mne velice překvapila a potěšila, i skutečnost, že vyšla už v roce 1986. Rozhodně si pro zajímavost zkusím přečíst i druhé vydání. Knihu mohu vřele doporučit nejen fanouškům obou autorů, ale prakticky každému zájemci o seznámení se s vývojem české společnosti v průběhu 20.století. Myslím si, že tato kniha poslouží mladé generaci daleko více, nežli seriály typu Vyprávěj. Mne osobně knížka přinejmenším bude motivovat k bližšímu seznámení s díly obou autorů.... celý text

Z klenotnice staršieho slovenského písomníctva I. Stredovek 2007, Jozef Minárik

Mám moc rád staré knihy. A z této jsem měl zvláště velkou radost. Jen se tentokrát bojím, zda jsem se trošku nepřecenil. Ke knize se budu po delší čas opakovaně vracet, a hledat k ní cestu. Především doufám, že s dalšími díly udělám větší štěstí, už se na ně teď moc těším. (pokračování příště) Pokud s knihou budu mít potíže, budu to přičítat jenom sobě, a pro tentokrát ji raději hodnotit nebudu. - 20200524 Nakonec jsem si odškrtl přečteno, spíše ve smyslu toho, že jsem se s publikací seznámil. Opakované příležitostné návraty budou nejspíše nezbytné, přeci jen je velmi obtížné materiály tohoto typu, už z hlediska časového odstupu, systematicky, asi bych spíše řekl studovat, nežli jenom přečíst, přeletět. Vždy to bude chtít delší čas i patřičnou dávku trpělivosti.... celý text

Rodinný podnik 2004, Ivanka Devátá

Komentář ke v současné době poslednímu, pátému vydání z roku 2018. Ještě poznámka: Spoiler, spoilery v komentáři ke knížce po výtce humorné samozřejmě neznamenají, že by vám zde bylo prozrazeno kdo že byl vrah, spíše jde o upozornění, že zde najdete i několik vět, ve kterých paní autorka opravdu přímo perlí humorem, a které jsem si vybral pro názorné doložení kvalit této knihy. Jak jsem už psal v komentáři k autorce samotné, tato knížka na mne zapůsobila jako blesk z čistého nebe. Dlouho jsem se nad žádnou českou knížkou nenasmál tolik jako nad tímto poměrně útlým svazečkem. Knížka má tři části, většina obsahu je osobní, převažují autorčiny vlastní zážitky nebo pohledy. Ilustrace k prvnímu vydání byly dílem autorčina prvního manžela, stejně jako předmluva Knize na cestu, která je ve vydání, které komentuji. Původní předmluvu tehdy napsal autorčin syn Marek. Prostě, od začátku do konce, RODINNÝ PODNIK! Jde o soubor vybraných a přepracovaných fejetonů a povídek, jež autorka začala na přelomu osmdesátých a devadesátých let publikovat v časopise Vlasta a některých dalších novinách a magazínech. (Doslovná citace z předmluvy.) První část, 'Nám, nám narodil se', je přímo rodinného charakteru, a obsahuje celkem sedmnáct miniatur. Druhá část, přináší dvaadvacet fejetonů, a je nazvána jednoduše - 'Fejetony'. Třetí a poslední část, 'Povídky a monology', to je šest útvarů, včetně závěrečného, 'Zdaleka ne posledního slova'. Dlouho jsem zvažoval k čemu z české literatury tuto knížku přirovnat. Skutečně neznám nic podobného. Snad jen hodnotou přinášeného zážitku bych zmínil Saturnina a Dobrého vojáka Švejka. Ne, není to něco co by bylo těmto knížkám snad podobné, za to zasmějete se nad ní stejně dobře, v některých okamžicích, bojím se to napsat, snad dokonce i o trošku víc. Co mne zaujalo, čili citace z textu knihy: I. - 'Nám, nám narodil se' Zaujala mne část v pořadí šestá, která nese název 'Což takhle Hadrián?', a je věnována klasickému manželskému dialogu, v tomto případě věnovanému výběru jména očekávaného potomka, a v ní bych vypíchl závěrečné dva odstavce, překrásně dokumentující onu situaci: Nuže, my jsme tenkrát vybírali, a vybírali a já navrhla Marka. V té době bylo v Čechách Marků asi tolik jako Na příkopě lanýžů. Miloš se však projevil coby konzervativec, řka, že je to až moc neobvyklé, zní to jako příjmení, a tak vůbec. I přetřásali jsme dál, dny a týdny, všechny Šimony, Hynky a Cyrily, až zbýval snad už jen Hadrián a my z toho dočista zhloupli. Miloš zhloupl do té míry, že zčistajasna prohlásil: "A což takhle Marek?" Tu jsem náramně rychle vzala rozum do hrsti, a místo co bych dotčeně opáčila: "Když jsem to navrhovala já, tak ti to nebylo vhod," jsem se na něj uchváceně zahleděla, jakoby to byl Michelangelův David a ne zvrtačený mužský, a vydechla: "No, Mílo! To je nápad!" - A bylo rozhodnuto. Hle, manželství - vysoká škola diplomacie. II. - 'Fejetony' Jedenáctý v řadě se jmenuje: 'Škola v přírodě' /Vytrhuji z kontextu pouze samotný závěr:/ Vydrhnuté dítě zásobené skrovným kapesným a bohatými radami je pak přepraveno k autobusu, usazeno, násilně zulíbáno a odvezeno. Velmi by se mýlil ten, kdo by se domníval, že se rodiče neprodleně oddají zábavě a radovánkám! Sotva totiž zmizí autobus v zatáčce, přepadnou je nejrůznější obavy a předtuchy, které si žertovně pohrávají s jejich nervy až do té doby, kdy dojde první zpráva od dítěte, nebo dokonce od paní učitelky. Zprávy se často výrazně liší. Když byl syn na škole v přírodě v sedmé třídě, psal veselé dopisy, z nichž vyplývalo, že je spokojen se školou, s celým světem, a nejvíce sám se sebou. Ne tak paní učitelka. Byla to však žena rozumná, nechtěla přidělávat rodičům starosti podrobným líčením prohřešků svých svěřenců, omezila se tudíž v krajním případě na stručná sdělení. Zpráva pro nás zněla: ----------- Adam strávil noc v mém pokoji. Nejsem s ním spokojena. ---------- Kolegové řvali smíchy a naváděli mne k odpovědím jako: -------------------------Paní učitelko, mějte trpělivost!------------------------------------ ----------------Každý začátek je těžký, on se chlapec do toho vpraví. ------------ III. - 'Povídky a monology' Poslední, nebo spíše předposlední část třetího dílu mne zaujala snad nejvíce. 'Premiéra' Pravděpodobným vrcholem této knížky je povídka Premiéra. Když jsem se nad ní zamyslil, napadlo mne, že by jí slušelo rozvedení a úprava. Je to skvost české literatury, který by si možná zasloužil stát se námětem pro divadelní hru, nebo film. Vybavil se mi například Brouk v hlavě, a podobné klenoty. V každém případě už tak, jak je, jde o nezapomenutelnou záležitost, hodnou porovnání snad jedině s podobně zaměřenými literárními útvary světové literatury. K této povídce žádný spoiler uvádět nebudu, nechci případného čtenáře připravit o ten krásný zážitek, kdy se v tomto případě opravdu budete smát na plné pecky. Knížce dávám 5, slovy pět hvězd. Původním úmyslem bylo dát dohromady něco mezi 4 a 4,5, přičemž jsem si byl vědom, že některé části díla jsou tak mezi 3 a 4. Zvláště ty části, které v komentáři přímo uvádím, hodnotím zhruba za 5. Vzhledem k tomu, že pro mne jde po dlouhé době o objev, navíc tam, kde bych jej nebyl čekal, považuji těch 5 * za zasloužené. Rozhodně se budu snažit přečíst všechny autorčiny knihy, a při hodnocení dát, případně ponechat té, kterou budu považovat za nejlepší, pět hvězd, a druhé nejlepší pak nejvýše čtyři hvězdy. S mnohými komentáři ostatních uživatelů souhlasím, a líbí se mi, nedokáži ale dávat palce za sice milé, ale až příliš stručné, ve své většině prakticky jednořádkové komentáře.... celý text

Vteřinu poté 2018, William R. Forstchen

Komentář k vydání které vydal v roce 2012 Knižní klub: Opravdu dobrá, užitečná kniha. Jen se příliš dobře nečte právě v těchto dnech, byť máme, přinejmenším všichni kolem mne, dojem, že jsme z nejhoršího již venku. Kéž by tomu tak bylo, a snad tomu nakonec opravdu tak i bude. Typické post-apo, byť tentokrát trošku jinak, řekl bych realističtěji. Kniha velice poučná. Nečte se dobře. Bohatě nám stačí současné problémy, byť často jenom tušené. Zatím většinu z nás na štěstí spíše míjejí. Prvních 100, možná až 200 stránek přečteno slovo od slova. Pak už jsem šel po stránkách, později po deseti stránkách. Problémy jiného typu vás, když řešíte ty současné, tak trochu nechávají chladnými, byť si velice dobře uvědomujete jejich aktuálnost. Posledních 100, ale možná jen 50 stránek opět čteno poctivě, řádku za řádkou. Kniha by si zasloužila všech pět hvězd. Jen nedokážu dát čemukoliv tohoto typu to maximální ocenění. Dám čtyři. Příliš si vážím knih, které vás dají do pořádku, zahladí šrámy, abych tak řekl, téměř vás opraví, a vy jste zase schopni fungovat na 100%. Tato kniha vás spíše zburcuje. Seznámí vás s tím jak bude svět vypadat, až se dostaví nějaký bod zlomu. Samozřejmě pravděpodobně nebude takový, jaký je popisován v této knize. Skutečnost přesto bude mít řadu shodných, nebo přinejmenším podobných prvků. Možná za deset, ale možná také až za 1000 let. Každá společnost prochází mnoha peripetiemi. Nevyhne se tomu žádná, proto asi bohužel ani ta naše. Jenom je potřeba se připravit, a počítat s tím, že to může přijít kdykoliv. Nejspíše se nikdo z nás s ničím podobným za svého života nesetká. Pravděpodobně to odnesou spíše až někteří z potomků. Obvykle se snažím, ke každému komentáři vložit stručnou citaci odstavce, který mne něčím zaujal. Možná se někdy k tomuto komentáři vrátím, a ukázku doplním. Teď tedy jenom citát, který na samotném konci knihy předchází doslovu, a který hovoří za všechno: "Podstatná otázka není, JESTLI se to stane, ale KDY se to stane." (Eugene Habiger, generál USAF ve výslužbě bývalý velitel Velitelství strategických sil USA - květen 2002.) Paradoxně právě čtu paralelně - na střídačku - Lemův Deník nalezený ve vaně, a velice mne zaujaly jevy, na které narážím v současné době jak v obou těchto knihách, tak i v současné společnosti.... celý text

Tři případy a Jordan Poteet 1998, Jeff Abbott

Zvláště zpočátku jsem zvažoval až *****. Proč? Každá ze tří detektivek má svůj příběh, nejde jen o vraždu samotnou, každá část této knihy vás seznamuje se životem hlavní postavy, jeho rodiny, jeho přátel, i celého města. Tento typ detektivek mi maximálně vyhovuje. Samozřejmě ne vždy se autorovi daří zcela vyhnout nejčastějším tématům až stereotypně převažujícím ve většině současné tvorby v tomto žánru. V těchto třech knihách se objevují okrajově, není na ně kladen důraz. Zaujmou vás spíše jednotlivé příběhy. Ty jsou líčeny z pohledu amatérského vyšetřovatele J.P., nakladatelského redaktora, který byl nucen se pro těžké onemocnění matky vrátit zpátky domů do místa kde se narodil a prožil své mládí. Jen těžko hledá odpovídající uplatnění, které nakonec nachází jako vedoucí městské knihovny. Takové povolání mu ale nepřináší finanční ohodnocení, na jaké byl doposud zvyklý. Nemá možnost hradit své matce potřebnou pečovatelskou péči. Nakonec se o ní dělí se sestrou, která pracuje jako kuchařka v motorestu. V průběhu tří příběhů se postupně seznamujeme se členy rodiny, s jeho přáteli, spolužáky, i dalšími obyvateli městečka. - Nejvíce se mi líbil první z příběhů. Naopak v posledním z nich jsem občas ztrácel orientaci mezi jednotlivými osobami, zřejmě vinou toho, že někdy je osoba označena plným jménem, jindy pouze křestním. Autor, či překladatel předpokládá, že se čtenář bude lehce orientovat mezi více než deseti různými postavami, které často tituluje poněkud nejednotně. Vychází to zřejmě ze skutečnosti, že jde o maloměsto, kde každý zná každého, a mnozí z aktérů jsou přímo vyšetřovatelovi kamarádi z dětství, nebo jeho spolužáci. Z pohledu čtenáře to ale bohužel někdy úplně dokonale nefunguje. Každá z oněch třech knih pravděpodobně vznikala samostatně, a tak váha postav které vystupují ve více nežli jednom z příběhů se příběh od příběhu často výrazně liší. - Jinak s politováním zjišťuji, že se zřejmě jedná téměř o jedinou knihu tohoto poměrně plodného autora na našem trhu, s jedinou výjimkou loňského slovenského vydání. Pro ilustraci toho o jak plodného autora v tomto případě jde vkládám nepřeloženou citaci z anglické wikipedie, kde jsou uvedeny i mnohá významná ocenění jeho děl, byť musím přiznat, že by se mi možná některé z jeho dalších knih už tolik nelíbily: (https://en.wikipedia.org/wiki/Jeff_Abbott): [Bibliography: The Jordan Poteet mysteries These novels are more traditional mysteries, centering on Poteet's eccentric family in a small Texas town. Do Unto Others (Oct 1994) winner of the Agatha Award (given by Malice Domestic) and the Macavity Award (given by Mystery Readers International) for Best First Novel,[2][3] nominated for the Dilys Award given by the Independent Mystery Booksellers Associations.[4] The Only Good Yankee (Apr 1995)–nominated for the Writers' League of Texas Violet Crown Award[citation needed] Promises of Home (Jan 1996) Distant Blood (Sep 1996) The Whit Mosley series Mosley is a Texas judge and coroner who partners with investigator Claudia Salazar in a Gulf Coast county. These books are darker and more thriller-oriented than the Poteet novels. A Kiss Gone Bad (Oct 2001)–nominated for the Anthony Award at Bouchercon XXXIII in the "Best paperback original" category.[5] Black Jack Point (Sep 2002)—nominated for the Edgar Award (given by Mystery Writers of America),;[6] the Anthony Award for "Best paperback original";[7] and also for the Barry Award.[citation needed] Cut and Run (Nov 2003)—nominated for the Edgar Award),[6] The Sam Capra Series[8] Capra is a brilliant CIA agent who is set up and loses everything that matters to him. He then uses his skills to help the helpless, protect the innocent and track down those who took his family from him. # Title Date Published Comments 1 Adrenaline Jan 2010 1.5 Sam Capra's Last Chance May 2012 e-book short story 2 The Last Minute July 2012 3 Downfall July 2013 4 Inside Man July 2014 5 The First Order Jan 2016 Stand Alone Novels Panic (Aug 2005)—nominated for the Thriller Award (given by the International Thriller Writers).[citation needed] Panic, has been optioned for film by The Weinstein Company and is in development. Fear (Aug 2006) Collision (Jul 2008)—known as Run in the United Kingdom[9] Collision, has been optioned for film by Twentieth Century Fox.[10][11] Trust Me (Jul 2009) Blame (Jul 2017) The Three Beths (October 2018) ISBN 978-1538728697] - konec citace - Jak již z textu výše uvedeného komentáře vyplývá, chci se ještě v klidu vrátit ke každému ze tří příběhů několika větami tak, abych jejich děj poněkud přiblížil. - - -... celý text

Předmět doličný 1998, Patricia Cornwell

Kniha byla pro mne poněkud rozporuplná. Jako detektivka je naprosto perfektní, tedy za 4 nebo 5. Z hlediska vraždy mám raději něco klasičtějšího. Zvažoval jsem dokonce jenom dvě hvězdy. Nemám prostě rád POZOR SPOILER !!! vrahy, kteří nezapadají do běžného rámce. Ať už jde o mafii, drogy, nebo psychická vyšinutí. Samotná hrůza, ať už skutečná, nebo vyfantazírovaná mne přinejmenším nezajímá, a vyhýbám se jí jak se dá. Knihu jsem četl zpočátku nesoustavně, ke konci jsem se už jenom snažil ji za každou cenu co nejdříve dočíst. Ne, že by to nebylo čtivé. Spíše jsem ji otevíral vždy až když jsem se šel natáhnout. Výsledek, z obvyklých 10 až 30 stránek, kdy minimem byly ony tří, tak tentokrát mi kniha už někde vprostřed druhé stránky pravidelně vypadávala z ruky, já se převracel na druhý bok, a nejméně na dvě tři hodinky usínal. Posledních 50 stránek jsem četl snad 14 dnů, přestože jsem ji každodenně, tedy spíše každovečerně otevíral. Knížka je rozhodně dobrá, a řadě čtenářů se líbila a bude se jí líbit. Já autorku považuji za spolehlivý zdroj, ale v případě této knihy je, jak píšu již výše, z vícero důvodů můj dojem přinejmenším rozpolcený.... celý text

Poprask u Čínské zdi 2016, Frédéric Lenormand

Není to (úplně) špatné, najdou se tam občas nádherné momenty. Bohužel pro čtenáře Gulika, bývá Lenormandův Ti často spíše karikaturou toho na co jsme byli zvyklí. Dobové reálie a historické souvislosti nejsem schopen posoudit. Velké naděje v tomto směru si ale nedělám. Ještě ke knize v papírovém vydání. Text je tištěn blízko ke středu knihy, kterou je tak nutné držet skutečně plně rozevřenu. Při čtení se kniha špatně drží, a při sebemenší nepozornosti vypadne z ruky. Zvláště od poloviny textu se pravidelně opakují slabší místa, při kterých pozornost ztrácíte. Obvykle jsem četl večer před spaním. Pět stránek bylo maximem. Posledních 30, 40 stránek jsem tak četl snad dva týdny. Nakonec jsem četl dál už jen proto abych dočetl. V některých místech to bylo únavné.... celý text

Čutora - pes s charakterem 2005, Sándor Márai

česky - Academia - 2005 S knížkou jsem měl celkem potíž. Od samého začátku jsem se ji snažil k něčemu přirovnávat, i když ne zaškatulkovat. Hodnotím ji poměrně vysoko, ale mé konečné hodnocení tvrdě poznamenává určitá rozpolcenost a výsledný nepříjemný pocit. Čtenář postupně prochází několika výrazně odlišnými obrazy, jednáními, z nichž každý, každé na něj působí jiným, často protichůdným dojmem. V knížce je i mnoho hezkých okamžiků, přesto vás v některých momentech důkladně rozebere. K opakovanému čtení, které jsem původně předpokládal, když jsem hledal titul se kterým se chci pokusit začít seznamovat v originále, v tomto případě rozhodně nedojde.... celý text

Žila jsem již před staletími 2005, Barbara Erskine

Kniha se už podle českého názvu tváří jako výpověď o osobní zkušenosti. Ve skutečnosti zřejmě jde o historický román o "Lady of Hay," na který je namontován módní trend minulých životů. Celkově mne kniha zklamala, byť některé části jsou velice čtivé.... celý text

Odtamtud 1993, Howard Blum

V knize se dozvíte poměrně mnoho o tom jak probíhá utajování, a nakonec i něco málo o událostech před rokem 1950. Mé velké očekávání přineslo do značné míry pouze zklamání. Přesto je kniha více méně potvrzením faktu, že v celkovém součtu převážně zřejmě nejde o báchorky. Já na UFO věřím, ale ke každé zmínce na toto téma jsem velice, velice kritický.... celý text

Krédo 2018, Fedor Gál

S radostí jsem vzal tuto knížku do ruky. Chtěl jsem vám z ní něco přiblížit. Začal jsem ale zvažovat, zda se tím co vyberu nemohu někoho dotknout. Už mne ta korektnost asi také popadá. Nakonec jsem vybral tuto malou ochutnávku: Skutočným nepriateľom života nie je nedostatok šťastia alebo smrť, ale absencia zmyslu. A skutočným ohrozením civilizácie je nadkritické množstvo ľudí, ktorým to nevadí. A teď ještě připojuji ty, které jsem zvažoval, ale tak nějak některé z nich trošku drhly. Prostě, co kdyby. Ti, kteří si otevřeně a naléhavě říkají o existenční pomoc, většinou žádnou nepotřebují. "Na hloupý dotaz, zda vidíte rozdíl mezi fašizmem a komunizmem, by bylo možné dát tuto stručnou odpověď: Komunizmus je utopie, fašizmus praxe - stranické hnutí a moc je tím, co obě slučuje a co činí i komunizmus fašistickou praxí." - (Imre Kertész: Někdo jiný) Nietzscheho aforizmus "Pomatenost je u jednotlivců vzácností, ale u skupin, stran, národů a časů pravidlem" by bylo dobré rozšířit: má-li pomatený jednotlivec charizma, vůli k moci i moc samotnou, jeho pomatenost je epidemická. Po pivě potřebuji cestou domů na záchod. Není-li poblízku, zajdu do další hospody a abych se nestyděl, že jdu jen kvůli hajzlu, dám si pivo. Večná dilema šťastia ako cieľa je bludná cesta. Šťastie je ako roj svätojánskych mušiek blikajúcich v tmavej noci. Raz stačí natiahnuť ruku, inokedy kráčať do úmoru, a stále nič. Na peniaze je dobré myslieť, kým sú. A mnoho mnoho dalšího. Doporučuji.... celý text

21 detektivů 1992, * antologie

Nemám ještě dočteno. Této knihy si vážím jako zdroje podnětů o kterých jsem do té doby nevěděl. Bohužel ale obsahuje i mnohé autory všeobecně známé a proslavené. Potěšila mne informace o rozsáhlé Chestertnově sérii s mým oblíbeným páterem Brownem v hlavní roli. Jednu z těchto knížek někde mám, ale o ostatních povídkách jsem doposud nikdy neslyšel. Pokud jsem se s nimi setkal ve formě například seriálu, pokládal jsem je za výsledek nezávislé tvorby na motivy původní sbírky. Prozatím dávám 3,4 - tedy ***. Konečné hodnocení odhaduji mezi třemi a čtyřmi, ta čtyřka, pokud na ní dojde, bude tak trošku i za zásluhy. - 20200214 Přidávám na ****. Dočítám. Díky za tuto sestavu. Jen bych uvítal více těch málo známých. Ještě mi zbývají asi dvě povídky. Pak to uzavřu.... celý text

Ako chutí moc 1968, Ladislav Mňačko

Kniha, kterou by si měl přečíst úplně každý. Kniha charakterizující, už jen samotným faktem, že vůbec vyšla, počátek přelomu 1967/1968, rokům které mnohým z nás výrazně změnily život, a mnohým dalším, nedovtipnějším i jejich pohled na stát a společnost ve které tehdy žili, na tehdejší skutečnost. Až se mi podaří přečíst si ji po letech znovu, napíši samozřejmě více.... celý text

Nový zákon 1992, kolektiv autorů

Jeden ze základních historických kamenů naší současné civilizace. Jde o knihu k postupnému studiu, nikoliv jen k jednotlivému jednorázovému přečtení. Samotné publikace tohoto typu nelze v podstatě hodnotit. Hodnocení by bylo možné například u titulu na stejné téma s vědeckým nebo populárně-vědeckým zaměřením. Publikacím tohoto typu dávám standardních 50%, tedy 3 hvězdy. Hodnotit do plusu či mínusu by šlo spíše každé její vydání co do kvality překladu, poznámkové výbavy a technického zpracování. Jsem velice rád, že jsem tuto knihu získal, a její přátelský formát, dle nkp 8 x 11 cm, mi umožňuje mít ji při sobě i tam, kam bych rozměrnější a těžší publikaci nebral.... celý text

...Á propos... / Rybydobre 2002, Michal Žurovec

/Pracovní verze - rozpracovaná anotace a základy komentáře/ Dostal se mi do ruky včera na třídním srazu do ruky útlý svazeček drobných knížek. Nejsem pravidelným čtenářem tohoto žánru. Proto mi i hodnocení dělalo velké potíže. Nakonec jsem si řekl, že nějaké hodnocení bych knížce přidělit měl, něco za odvahu, a našlo se tu a tam i něco, co se mi docela líbilo, nebo spíše zaujalo. / Vložené jsem raději po chvíli uložil tak, aby nehrozilo, že to budu nucen psát znova. Velice mne překvapilo, když jsem chtěl anotaci dokončit, že se mi zobrazilo upozornění, že kniha dosud není schválena, a další úpravy budu moci provést až potom co proběhne. Obvykle ten kdo knihu vkládal, měl po celý den možnost se k ní vracet, a údaje upravovat. Tak nevím. Až to proběhne, tak anotaci doplním, a tento odstavec z mého komentáře smažu. Teď, dokud ještě mám to nadšení, sem vložím zbytek anotace tak, abych neztratil energii, a po schválení knihy text na konec anotace překopíroval. / Následuje druhá polovina anotace, která přežila - je věnována druhé části knihy, jejímž autorem je Michal Žurovec. Názvy textů: Na rozchod uvaž mi motýla, Daleko víc, V kopřivách, Promis, Gordon, Literát, Věčná zima, Loď, Bez očí, RYBYDOBRE Literát Učí se o něm svět v povinné četbě někdy od základní školy, napsal pár krásných vět udělal z politiků voly. Má jednu ulici a mezi králi pomník, a když má opici, tak u něj brečí hrobník. Psal krásné básně, někdy doma, jindy v base, s kyticí vášně líbal ženy útlé v pase. Vánoce v hospodě a Valentýna v práci, s žaludkem na vodě si po kravatě zvrací. Literát umělec, básně jak čisté víno, složme se na věnec, ať začne další kino. Snad se mezi vámi najde někdo, kdo knihu má, nebo ji četl, a bude povolanější a knihu spravedlivě ohodnotí. Mně osobně, jak jste asi poznali, se nejvíce líbil právě onen Literát, který by si zasloužil rozhodně více, nežli ty dvě hvězdy, které jsem - více méně z opatrnosti - dal celé sbírce. - Děkuji moderátorce / moderátorovi za dohledání ISBN. Zřejmě jsem měl být trpělivější a pečlivější. Přesto. Dnes ráno jsem vkládal anotaci. Pečlivě jsem si s tím vyhrál, snad přes hodinu, a jsem hluboce přesvědčen, že se mi ji i podařilo uložit, protože jsem se ke knize opakovaně v průběhu rána vracel. Pravda moje anotace ke knížce o 29 stránkách byla poněkud rozvláčná. Přesto si nedokážu představit, že by jí kdokoliv úmyslně a bez upozornění smazal. V každém případě už vždycky uložím ke knize jen pouhé minimum. Teprve po několika dnech začnu vkládat jakékoliv další informace. Anotaci si nejdříve celou dokončím a uložím na svém počítači, a teprve potom ji přesunu ke knize na DK. - Úkol: Musím dodělat, respektive znovu napsat, (přinejmenším velice stručně,) první polovinu anotace k této knize, o který, (dal mi více než hodinu práce,) jsem záhadně přišel. Druhou polovinu anotace jsem uložil do toho komentáře o pár řádek výše. Úplně nejdříve se tomu budu ale moci věnovat ve čtvrtek večer 12.prosince. Do té doby jsem nepřetržitě zapřažen jinými povinnostmi.... celý text

Nástrahy zubařského křesla 2001, Agatha Christie

Na této detektivce, zfilmováné s famózním Davidem Suchetem v hlavní roli, jsem si ověřil, jak nepozorně sleduji televizi. Teprve po přečtení celé knihy jsem vlastně zaregistroval kdo vraždí a proč. Zatímco televizní série i přes kvalitní obsazení i mobiliář mne v tomto případě příliš nezaujala, ze samotné knihy jsem po přečtení posledních stránek byl naprosto nadšen. Obsah, spíše však jen opravdu velice stručný nástin základních kontur, kulis příběhu Přezka spadla kdo ji zvedne, dveře klaply líc ti zbledne nedělej si ze mne blázny, talíř zbyl mi celý prázdný. (názvy prvních a posledních dvou kapitol) Hercule Poirot se vypravil ke svému zubaři, a co všechno z toho pošlo, ... Z taxíku vystupovala dáma, která se však zachytila druhou nohou ve dveřích a z boty se odtrhla přezka. S cinkotem dopadla na chodník. Poirot galantně přiskočil, zvedl ji a s úklonou vrátil majitelce. /z první části/ ... Hercule Poirot kráčel pustými ulicemi domů. Připojila se k němu nenápadná postava. "Takže?" vyzvídal pan X Hercule Poirot pokrčil rameny a rozpažil ruce. "Jakou (zvolil/a) taktiku?" zeptal se X "Ke všemu se (přiznal/a) a (dovolával/a) se ospravedlnění. (Tvrdil/a,) že ... /z poslední části/ Až na poslední stránce knihy zjistíte, že ani Hercule Poirot tentokráte neodhalil všechna tajemství s příběhem spojená. Knihu jsem měl půjčenu z knihovny.... celý text

Vejce a já 2008, Betty MacDonald

Bez komentáře: Poctivě přiznávám, že tuto knihu jsme u nás doma neměli v knihovně, ale v šuplíku s těmi nejvzácnějšími rodinnými památkami. - 20200219 Velice jsme si vážili toho, jak se autorka dokázala přizpůsobit novým podmínkám, i toho jak se dokázala s humorem ohlédnout, a přiblížit nám svůj život v tomto období.... celý text

Velká severní? 1974, Arthur Ransome

Velká šestka 1967, Arthur Ransome

Trosečníci z Vlaštovky 1988, Arthur Ransome

Velmi uspokojivé. Možno číst v každém věku. Jedna z knih, ke které se neustále vracím, zvláště ve chvílích nejtěžších.