Sándor Márai

maďarská, 1900 - 1989

Populární knihy

/ všech 21 knih

Nové komentáře u knih Sándor Márai

Chtěl jsem mlčet Chtěl jsem mlčet

Brilantní kniha nevelká rozsahem, ale překvapující hloubou svých myšlenek, velmi užitečná pro pochopení i nynějšího středoeropského kontextu, a to navzdroy skutečnosti, že ne každý se nutně musí ztotožňovat se všemi autorovými názory. Navíc stylisticky a jazykově zcela vybroušená ve vynikajícím překladu. Uvažuji, že bych si přečetla i další knihy tohoto autora, s jehož dílem jsem se setkala poprvé.... celý text
jaro999


Svíce dohořívají Svíce dohořívají

I když premisa je jednoduchá a zajímavá, setkání starých přátel po 41 letech na zámečku v lesích, a mezi nimi nevyřčená tajemství minulosti, nedokázala mě kniha zcela pohltit. Henrikův monolog je plný zajímavých myšlenek a jistě se nejedná o slovní balast, já tam ale prostě to mistrovství slov a myšlenek zatím nedokáži vidět, a mám pocit, že povídkový formát by příběhu spíše prospěl. Nicméně sem tam se vyskytují věty, co se dají tesat a poetický autorův jazyk. Určitě jsem zvědavý a seženu si i Máraiův Herbář.... celý text
Politre


Odkaz Ester Odkaz Ester

První povídka krásná, druhá byla sice ze soudku ne zrovna podle mého gusta, ale napsaná hezky. Třetí povídku jsem četla už s velkým přemáháním a čtvrtou jsem měla problém dočíst. Poslední dvě patří do skupiny , kvůli kterým povídky nečtu. Tyto povídky jsem si vzala z knihovny hlavně kvůli knize Svíce dohořívají, která byla vskutku krásná.... celý text
TaJeMa



Judita Judita

Možná to nebylo úplně špatné, příběhy ale měly z mého pohledu spíše sestupnou tendenci, a po naprostém unešení románem "Svíce dohořívají" je tohle celkem velké zklamání proti očekáváním.... celý text
FanDE


Zpověď Zpověď

Je to zvláštní žánr, „literární zpověď“, tedy něco jako vzpomínky z Máraiho dětských let a „tovaryšských“ let, jenže zliterárněním povýšené na cosi obecněji platného. Aspoň podle autorova záměru. Zároveň šlo v definitivním, třetím vydání o dekonkretizaci příliš rozpoznatelných osob z autorova okolí. Po devadesáti letech, kdy už soukromí jeho současníků není podstatné, nevnímám ono zliterárnění až tak pozitivně. Ne všemu věřím, nevěřím třeba množství nekonkrétních náznaků o vypravěčových milostných eskapádách. Literární je to i ve smyslu zbytečné mnohomluvnosti (detaily a postřehy se rozepisují do dlouhých odstavců jako nějaké slohové cvičení) a za každou cenu formulovaných obecných pravd. Filosofií měšťanství je tu ale Márai samozřejmě velmi svůj, ke své vlastní vrstvě upřímný i kritický (srovnej pasáž o dětech, které se neomylným stavovským instinktem stydí za bohatého předka, který ovšem svého času pracoval – rukama...) A jsou tu zobrazena různá dnes už exotická a lákavá prostředí – důstojně měšťanská výchova v maďarských Košicích, v nákladné internátní škole v Budapešti, 20. léta minulého století napřed v Německu (kulturní kvas i pohodlný život valutových cizinců v hyperinflačních letech) a pak v Paříži (zajímavý je kontrast, s nímž Márai vidí německou kulturu jako téměř vlastní, přívětivou, zatímco ve vítězné Francii pro něj začíná skutečná povýšená cizina). Překlad Dany Gálové se podle českého znění zdá velmi dobrý, doslovem Evžena Gála je dílo bohatě doplněno o kontext.... celý text
pomala_kniha