kapr diskuze u knih

POZOR SPOILER !!!

Malá poznámka k anotaci:

Anotace ke knize: Nevěsta v černém

Osudová náhoda svede dohromady pětici mužů a jeden novomanželský pár. Ve chvíli, kdy manželé vycházejí z kostela, si v blízkém domě hraje pětice mužů s ostře nabitou zbraní. Nechtěně vystřelená kulka udělala rázem z nevěsty vdovu. V ten den se nevěsta z bílých šatů převlékla rovnou do černého. Jediné, co ji od této chvíle na světě zajímá, je pomsta. Pět mužů postupně umírá zvláštním, rafinovaným způsobem daným jejich charaktery a prostředím, ve kterém žijí…

strana 118:
Prostě jsme se každý pátek sešli - ten den většina z nás brala - na partičku karet, pokaždé v bytě jednoho z nás. Potom jsme se všichni trochu pod párou namačkali do jednoho auta, které jsme si pořídili společně, a vyrazili jsme na bláznivou projížďku po městě a dělali povyk.

strana 119:
Jeden pátek sebrali čtyři muže v jednom autě za opilé a nemístné chování, hazardní jízdu, vyražení skla v okně, do kterého za jízdy hodili prázdnou láhev od kořalky, a nakonec za to, že porazili požární hydrant.

strana 145:
Ruce hledaly papírové pytlíky a první spršky rýže pokryly schody. Nevěsta rozhodila ruce, aby se ubránila tomu krupobytí, a stulila se blíže k ženichovi. Ozval se veselý výskot. Vzduch zbělel padajícími zrnky.
Najednou se ozvalo hysterické kvílení brzd. Velká černá věc, svou nečekaností na okamžik nezřetelná, se vynořila nakloněná za rohem kostela. Přehnala se přes obrubník, na okamžik se téměř zdálo, že se požene po schodech nahoru. Potom nějakým zázrakem šíleného manévrování změnila směr a vyrovnala se. Na zlomek sekundy se ukázalo, že je to černý sedan, který vystřelil znovu vpřed jako rozmazaná rychlá skvrna. Řada pronikavých výbuchů provázela celé to neuvěřitelné zjevení a světelné záblesky se postupně odrážely v okenních tabulkách nižších poschodí řadových domů na protější straně. Hned za ním otravný oblak černého kouře zahalil kostelní schody a všechny, kdo tam byli, jako by se tudy přehnal zlý duch. Kouř začal řídnout až dlouze potom, co zlověstně rudá koncová světla zmizela z dohledu na vzdáleném konci ulice.
...
A potom tu rázem stála sama a on ji ležel u nohou.

strana 147:
Vy jste nepomstila Nicka Killeena. Vy si to jenom myslíte, ale nepomstila jste ho. Toho večera, kdy se Bliss, Mitchell, Fergusson, Holmes a Moran řítili kolem kostelních schodů a opile řvali ve svém voze, krčil se u přízemního okna protějšího penziónu muž, který vás dva vyhlížel s pistolí v ruce a čekal, až vyjdete ven. ..., nehodlal ho minout, až bude vycházet.
A skutečně ho zasáhl.

Tak nevím, dočetl jsem, a jen tak pro pořádek jsem si znovu přečetl anotaci, a nepřestal jsem se divit. Zřejmě jsme každý četli jinou knihu, jak já, tak autor anotace.

Ještě mne zaujaly stránky lingohut, kde je možné se základním tematickým okruhům ukrajinských slovíček učit v celkem 125 lekcích zdarma. Stránky obsahují zřejmě prakticky totéž napříč 45 různými jazyky. Já se prozatím kloním k tomu projít si česko x slovenskou, a slovensko x českou nabídku, a vybrat si témata, o která mám největší zájem. Ta si následně projdu, v tomto případě, zřejmě v česko x ukrajinské, slovensko x ukrajinské, a polsko x ukrajinské verzi. Tyto stránky nelze zřejmě používat jako jediný zdroj, přesto mne jejich existence velice mile překvapila.

Druhým bohatým zdrojem jsou stránky:
Електронна бібліотека Інституту модернізації змісту освіти
Ze stránek je možné si stáhnout zřejmě všechny učebnice pro 1. až 11.třídu základní školy, ale i dvojjazyčné slovníky.
Tyto oboustranné slovníky jsou k dispozici mezi ukrajinštinou a ruštinou, (vhodné pro starší generaci, která ji měla ve škole,) dále polštinou, (asi nejvhodnější pro mladší generaci, mnohému lze dobře porozumět, zajásají především obyvatelé severních pohraničí obou našich republik - ať už sledují polské programy v televizi, nebo je pro ně polština prvním, či druhým jazykem,) dále i maďarštinou, (opět využijí ponejvíce obyvatelé jižního pohraničí Slovenska - ať už sledují maďarské programy v televizi, nebo je pro ně maďarština prvním, či druhým jazykem,). Slovník je dále nabízen i pro rumunštinu a moldavštinu. Spíše jako zajímavost uvádím, že mezi učebnicemi narazíte i na krymskou tatarštinu.
Mne osobně zaujaly zejména učebnice věnované ukrajinštině, ukrajinské literatuře, a historii Ukrajiny.
Ze slovníků bohužel ze států se kterými Ukrajina hraničí chybí právě ten, který by byl pro nás nejzajímavější a nejužitečnější - slovenský. Slovníky udávají kapacitu 7000 termínů, a představa možnosti si je přetransformovat jako několikajazyčný slovník do databáze mne velice láká. Asi pro začátek zkusím polštinu jako pro mne nejsrozumitelnější, a (vzhledem k povinné ruštině na základní škole,) i ruštinu - pro upřesnění a usnadnění překladu určitých termínů do češtiny. Rozhodně se nechci věnovat tomuto tématu na prvním místě, spíše budu vyhledávat pro mne nejužitečnější slovíčka a fráze umožňující porozumění a pochopení textů, později i slovních projevů, a nakonec i komunikace při turistice na Ukrajině.

Na toto téma jsem zatím narazil na dva bohaté zdroje, které bohužel nejsou pro každého:
Prvním z nich jsou videa k online vzdělávání na základních školách, pro 1 až 11 ročník, zřejmě vzniklá v době karantény v počátcích nemoci.

Всеукраїнська школа онлайн
Карантин не привід скасовувати навчання. Відтепер школа переходить у онлайн. 40 найдосвідченіших вчителів з Києва стануть наставниками для учнів зі всієї України.

Začal jsem materiály pro 1.třídu, zaměřoval jsem se především na jazyk - ukrajinštinu - ukrayinska mova, a pak už jsem si vybíral dál, především na dějepis.
Vybere si pravděpodobně každý. Srozumitelnost je samozřejmě pro začátečníka nejvyšší v nižších ročnících. Pomáhá i opakované, někdy nutně i několikanásobné zhlédnutí téhož dílu.
Tato videa přinejmenším rozšiřují možnosti práce s knihou 1000 ukrajinských slovíček.
Někdy jsem narazil na určitá, především časová omezení, ale většina byla přístupná volně.

UKRAJINŠTINA ZA KORUNU !!! (Ke stažení na vícero místech ve formátu pdf za jednu korunu, někde možná i zdarma.) Já ji mám ze stránek prodejce knih abz.

Anotaci v polštině je potřeba přeložit.
Na téže adrese je možno text číst on line nebo stáhnout v originálním znění, i ve formátech pro čtečky.
https://wolnelektury.pl/katalog/lektura/tomek-baran/

Jedna z mnoha povídek Władysława Stanisława Reymonta (1867–1925), spisovatele, autora rozsáhlého novelistického díla.
Hlavní hrdina, Tomek Baran přichází o práci, a od toho okamžiku poznáváme drama jeho života.

-

Jedno z wielu opowiadań Władysława Stanisława Reymonta (1867–1925), pisarza o ogromnym dorobku nowelistycznym. Główny bohater, Tomek Baran, traci pracę i od tego momentu poznajemy dramat jego życia.

Bieda, beznadzieja, choroba, śmierć i tragiczna dola najbliższych są przyczyną moralnego upadku bohatera. Brak wiary w możliwość zmiany swojego losu i stagnacja, trwanie w nędzy i rozpaczy to obraz charakterystyczny dla treści tych krótkich utworów Reymonta, które wpisują się w nurt naturalistyczny. Towarzysząca tym motywom prezentacja stosunków międzyludzkich, obnażenie izolacji społecznej postaci wzmagają wstrząsający odbiór noweli.

Zvláště v diskuzi k obálce knihy, která jedním z faktorů, které se velmi často u každého vydání od těch předchozích liší, je docela dobré uvést, které z nich máte na mysli.

31.07.2020

Národní knihovna - nkp.cz, vede zřejmě jen první vydání s nákladem 3500 výtisků.
Mnou vkládaná kniha uvádí 3000 výtisků, které se zřejmě vztahují k v ní uvedenému 4.vydání.

Vydání z roku 1983 je vcelku útlá knížečka. Na 191 číslovaných stránek autor, vědec, polská sf dvojka po Lemovi, umístil jak mé milované časohrátky tak i mnou nenáviděné postapo. Vcelku brilantní sf, s originálním technickým, (byť nevysvětlovaným,) řešením. Pro mne jeden ze základních kamenů světové sf. Velmi zdařilé dílo, které navíc není zaplaveno obvyklým balastem nepodstatných odlišností od našeho světa, takže, (mimo samotný již v názvu zmiňovaný vynález,) působí místy velmi realisticky, a tím snadněji Vás vtáhne do děje. Odložit knížku nedočtenu, byť třeba jen do zítřka, jde opravdu jen obtížně. Čteno opakovaně po mnoha letech. Přímo jsem si to vychutnával. Protože jde o autorovo podle hodnocení na DK nejlepší dílo přeložené do češtiny, (ve slovenštině od něj nevyšlo nic,) je to jednoznačných pět hvězd. Vzhledem k inflačnímu tématu postapo hodnotím přibližně 4,6.

2 06.07.2020

Omyl! Toto není Bílá kniha, tu rozdávali zdarma na komandaturách sovětské armády v srpnu - září 1968. Teda rozdávali - vystrčili před dveře židli a tam mimo svých letáků, které nazývali pokud se dobře pamatuji Zprávy, položili často i pár výtisků oné Bílé knihy. Někde jsem na ní tady na DK dokonce narazil, ale v tomto okamžiku právě netuším jak ji vyhledat. Jeden výtisk toho hnusu někde pravděpodobně ještě mám jako doklad jejich stupidity.

Tato kniha je naopak legitimizací okupace, a všeho co bylo spácháno v rámci tzv. normalizace,
Přiznávám ale, že jsem ji spíše ze zvědavosti a pro úplnost poznání prolistoval, nežli abych ji podrobně studoval.

Podle Národní knihovny vyšla poprvé v roce 1971:

Citace (dle ČSN ISO 690):
Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ: Rezoluce k aktuálním otázkám jednoty strany. Praha: Svoboda, 1971. 123 s.

Ani jedna ze zmíněných knih mi nestojí za hodnocení, protože pro každého myslícího člověka jde v obou případech o jednoznačný odpad!

Bílá kniha je tento titul:
https://aleph.nkp.cz/F/CRNXTT8TPXS4EY3J8C227MPT5RCNH7L7IT3BFUSHVFPUXQU435-36338?func=full-set-set&set_number=166153&set_entry=000002&format=999

K událostem v Československu : fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků
Vydání 1. vyd.
Nakl. údaje Moskva : Tisková skupina sovětských žurnalistů, 1968
Popis (rozsah) 159 s. ; 20 cm

Nakonec jsem jí na DK přeci jenom objevil:
https://www.databazeknih.cz/hodnoceni-knihy/k-udalostem-v-ceskoslovensku-116002

Kralicekusacek dal oběma těmto knihám po pěti hvězdách.
Zřejmě nad nimi slintal blahem.

Jinak fakt, že se Poučení z krizového vývoje ... stalo nakonec dokonce školní učebnicí vypovídá mnohé o kvalitách pedagogického sboru, který pro jistotu použil tuto knihu jako učebnici zřejmě především z čirého alibismu. Vydání tohoto škváru jako učebnice bylo prostě v dané době nenapadnutelné. Nakonec pro ně jako pamětník oněch časů musím nacházet i určité pochopení.

2020 03 21

Už jen doplňuji:

Narazil jsem na názory, že v oblasti byly vyvíjeny, a tedy i zkoušeny z našeho pohledu netradiční neobvyklé typy zbraní, vyvolávající stavy, které by bylo možné asi nejsnáze popsat podobnými slovy jako diskomfort, dezorientace, halucinace a podobně. Mohlo jít tedy v tomto případě o shodu okolností, kdy se skupina ocitla na špatném místě ve špatnou dobu.

2 21.03.2020

Nejsem znalcem, ale mnohé názvy knih tohoto autora zde na DK v obou našich jazycích se zdají naznačovat, že by mohlo jít v některých případech možná o tutéž knihu.
Ruská wikipedie uvádí následující díla, bez odborných publikací:
Проза:
По Уссурийскому краю
Дерсу Узала
В горах Сихотэ-Алиня
Сквозь тайгу
Жизнь и приключения в тайге

20.01.2020

Tak teď jsem právě přišel o komentář k této knize, se kterým jsem si dal ale opravdu hodně práce. Přišel jsem ale i o celou řadu informací, které jsem ke knize postupně vkládal. Jsem trvale přihlášen a proto mne vůbec nenapadlo, že mne stránky v průběhu práce tak nějak vyhodily, přestože jsem zůstal přihlášen.

17.05.2019

Tak se mi zase jednou po delší době dostala do ruky knížka mého milovaného detektivního autora, Arthura Williama Upfielda. Narodil se 1. září 1890 v Gosportu v jižní Angli, (cituji z české Wikipedie,) nedaleko Portsmouthu jako nejstarší z pěti synů obchodníka suknem, Vychovávala ho však jeho babička a její sestry.
Poté, co mladík třikrát za sebou propadl u praktikantských zkoušek, přikročil rozhněvaný Arturův otec k ráznému řešení - koupil nezdárnému synovi lodní lístek do Austrálie. Než vypukla první světová válka, pracoval mladý Arthur Upfield v Austrálii jako honák, kuchař a pasák ovcí. Poté nastoupil do armády a s australskými jednotkami odcestoval do Egypta a následně se zúčastnil bojů u turecké Galipole a ve Francii. V roce 1915 se v Egyptě Arthur Upfield oženil s Annou Douglassovou, australskou zdravotní sestrou.
Po skončení války se v roce 1919 A. Upfield s manželkou vrátil do Austrálie. Živil se zde pak nejrůznějším způsobem - jako lovec kožešin, zlatokop nebo hledač drahých opálů. Začal také opět psát, tentokrát s větším úspěchem. Jeho první knihu Kainův dům (anglicky The House of Cain), v níž ještě nefiguruje postava detektiva Napoleona Bonaparte, vydalo londýnské nakladatelství Hutchinson v roce 1928. Poté se Arthur Upfield začal věnovat výhradně psaní detektivních románů. (konec citátu)
Když jsem poprvé četl některou z jeho knih, odradilo mne jméno hlavní postavy evropsko-australského míšence nalezence Napoleona Bonaparta, slyšícího na jméno Bony. Podruhé jsem některou z jeho knih vzal do ruky možná až po deseti, patnácti letech. Tehdy už mi došlo jak ke svému jménu obvykle nalezenci přicházejí, někdy je to vedeno dobrým úmyslem, jindy méně dobrým, někdo si z toho také může dělat třeba legraci. Vzpomněl jsem si na chlapce jménem Růženka - Sue. Nakonec jsem musel uznat, že Bony dělal svému jménu vždycky jenom čest. Hodně to všechno vypovídalo i o autorovi samotném. A o něco později jsem se už do autorových knih prostě zamiloval, a začal všechna vydání jeho knih sbírat, a čas od času si je, třeba i opakovaně číst.
Tentokrát jsem otevřel jeho knížku ve slovenštině. Je pravdou, že na každé páté stránce narážím na slovo, jehož význam mi není tak úplně přesně jasný, nijak mi to ale nebrání v tom, abych si příběh naplno neužíval. Je tomu mimo jiné i proto, že v tomto okamžiku netuším, zda jsem tento příběh už vůbec kdysi četl. O své další dojmy se podělím v pokračování tohoto pokusu o zaujatý komentář knihy mého autora z nejoblíbenějších.

1 20.04.2019

Čerstvý přírůstek. Když jsem knihu otevřel, narazil jsem na autorův podpis. Mám radost. Teď číst, komentovat později.

Maďarsko – edice Stručná historie států – svazek 30 – Libri - 2005 – ISBN 80-7277-269-4

Příprava komentáře.

Po mnoha opakovaných, v posledních letech prakticky každoročních návštěvách Slovenska jsem postupně došel k závěru, že k lepšímu chápání faktů i souvislostí spojených s historickým vývojem kterékoli pamětihodnosti nebo městského celku, by bylo dobré se bliže seznámit s podrobnostmi jeho historie. Protože v tom hraje důležitou úlohu Maďarsko, rozhodl jsem se zajímat i o hrubé rysy jeho historie. Souhrou náhody jsem při vyhledávání narazil na tuto maličkou publikaci, která mne zaujala svoji stručností. Předpokládám, že by mohla býti vhodná k rychlému získání a zapamatování přehledu základních faktů, podkladu k lepšímu chápání historie Slovenska.

Postupně se chci seznámit i s dalšími podobnými publikacemi na toto téma od slovenských a maďarských autorů.

Prozatím nekomentuji, nehodnotím, ani nediskutuji, spíše se snažím shrnout pro vlastní potřebu obsah publikace.

O B S A H :


UHRY A MAĎARSKO


OD ÁLMOSE K ARPÁDOVCŮM

Původ Maďarů a obsazení vlasti
Christianissimus rex Stephanus
Mezi Říší, Římem a Byzancí
Neklidná léta

Kultura raného středověku


ZA VLÁDY CIZÍCH DYNASTIÍ

Anjouovci
Od Zikmunda Lucemburského po Ladislava Pohrobka
Matyáš Korvín
Cestou k Moháči

Středověká kultura a rozvoj humanismu (od poloviny 13.století do roku 1526)


MEZI RAKOUSKÝM ORLEM A TURECKÝM PŮLMĚSÍCEM

Rozpad Uher na tři části
Uherští stavové mezi Habsburky a Turky
Zapadající půlměsíc
Za vlast a svobodu

Kultura za reformace, renesance a baroka


OD SZATMÁRSKÉHO MÍRU DO SMRTI JOSEFA II.

Za císaře Karla VI.
Za vlády osvícenského absolutismu

Kultura v 18.století


VE STÍNU SVATÉ ALIANCE

Po Velké francouzské revoluci
Za vládu kabinetního absolutismu
Maďarské reformní hnutí

Národní obrození a kulturní vývoj od konce 18.století do roku 1848


OD REVOLUCE K VYROVNÁNÍ

Maďarská revoluce 1848 – 49
Na prahu rakousko – uherského vyrovnání
Zrod a stabilizace dualismu
Krize dualismu
Za 1. světové války

Kulturní vývoj, věda a školství


OD TRIANONU DO KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Ve víru revolucí a za tzv. Bethlenovy éry
Cestou ke 2. světové válce
Po boku Osy

Kultura, věda a školství


NA CESTĚ K SOUČASNOSTI

Ve východním bloku do roku 1956
Na cestě reforem k obnově demokracie a svobody
Směr Evropská unie

Kultura, školství a věda po 2. světové válce


D O P L Ň K Y

Česko–maďarské vztahy
Encyklopedické heslo
Doporučená literatura

PŘEHLED HLAV STÁTU

Maďarská velkoknížata
Uherští králové
Hlavy maďarského státu
Ministerští předsedové Uher
Ministerští předsedové Maďarska

RADY A DOPORUČENÍ PRO ČESKÉ TURISTY

ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY

DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

ADRESY A TELEFONY ORGANIZACÍ Svazu Maďarů v Čechách a na Moravě

ZAJÍMAVÉ WEBOVÉ STRÁNKY

JAZYKOVÁ PRVNÍ POMOC

SEZNAM ZKRATEK

- 2019 03 23

Dovolím si poněkud, byť naprosto laicky, polemizovat. Něco mi říká, že správně by měla být polovička praváků, a druhá polovina už by měli být jenom samí leváci. Napadlo mi, že musí existovat nějaký mechanizmus, který podíl leváků v populaci dramaticky omezuje. Samozřejmě, že u nevyhraněných a slabších jedinců, snažících se přizpůsobit požadavkům, které jsou na ně kladeny, má v tomto směru velký vliv často negativní úloha rodičů, vychovatelů, tedy i prarodičů, a hlavně pedagogů. Zdá se mi, že to ale stále nevysvětluje tak dramatický rozdíl mezi podílem obou skupin v populaci. Předkládám k úvaze teorii, že jak v okamžiku oplodnění, tak i po celou dobu vývoje plodu před narozením existuje jeden, nebo i více různých vlivů, které početí, či donošení leváků nějakým způsobem brání. Na druhé straně pokud už levák přijde na svět, je více než plnohodnotným, spíše nadprůměrným členem společnosti. (Podle této teorie musel překonat zřejmě překážky, které pravákům kladeny nejsou. Prošel tedy už jistým náročným předvýběrem.) Samozřejmě jeho další úspěšnost je vždy ještě poněkud brzděna strázněmi v podobě pravorukého světa, kdy bývá často nucen z nouze používat pomůcky, které jsou pro něj naprosto nevhodné.
Važme si jich, jsou v populaci přeci jen o trochu vzácnější, a možná nám problematika s nimi spojená jednou pomůže proniknout o krůček dále v poznání toho jak funguje náš mozek i celý náš organizmus.

23.11.2018

Překlady do češtiny a slovenštiny

https://www.nkp.cz/

Katalogy a databáze

Katalogy NK ČR

Online katalog NK ČR

… knihy

Vyberte údaj pro vyhledávání:

Autor (osoba, korporace)

Zadejte slovo nebo slovní spojení:

Jerome, Jerome

Druh dokumentu:

Knihy

pouze dokumenty v češtině

Blízkost slov?

Ano

OK

= 79 záznamů

Seřadit zázn.

Rok vyd. (vzest.) - Název
1/ - Tři muži na člunu (kromě psa)
Z angličtiny přel. Theodor a Emil Háchové
Nakl. údaje Praha: Topič, 1902
Popis, rozsah 292 s. ; 8°
Edice Paleček, III


2/ - Pod položkou č.2 jsou všechny údaje identické s následujícími vyjímkami:( Z mužů Na člunu se stávají muži Ve člunu, překladatel ani edice není uvedena. Vzhledem k identickému rozsahu lze předpokládat že jde o dotisk?

Poznámka: Vydání z roku 1902 mám doma, pořízené zde na DK za podle mne ještě rozumnou částku, ale netuším o kterou z obou knih jde.

3/ - (10) – přel. L.Vojtig – Autoris.vyd. - Praha, A.Srdce, 1922 – 201, 1 s., 1 |, ; 8°

4/ - (17) – 2.vydání – V Praze Alois Srdce 1929 190 s.

5/ - (22) – 3.vydání - přel. L.Vojtík – V Praze Alois Srdce 1948 230 s.
Edice Srdcovy knihy dobré nálady

6/ - (24) – 4.vydání – Praha Alois Srdce 1949

7/ - (25) – 2.vydání – přel. Vladimír Henzl – Praha Práce 1957 Edice Dikbraz sv.40

8/ - (26) – dtto Mladá Fronta 1957, všechny údaje identické s předchozím

Poznámka: Vydání z roku 1957 mám dvakrát, jednou vlastní (zděděné po otci) v dobrém stavu, druhé „pracovní“, zakoupené zde na DK za symbolickou cenu v havarijním stavu, zvláště přebal.

9/ - (27) – SNDK 1966 - Henzl

10/ - (29) – Odeon 1972 - Tři muži ve člunu a na toulkách /společné vydání/ - přel. J.Z.Novák

11/ - (30) – Odeon 1975 - /samostatné vydání/ - přel. J.Z.Novák

12/ - (36) – Ivo Železný 1992 -

13/ - (38) – Aurora 1995 - /společné vydání/

14 / - (40) – Aurora 1998 . /společné vydání/

15/ - (46) – Aurora 2000 - /samostatné vydání/

16/ - (51) – Aurora 2002 - /samostatné vydání/ - přel. Milan Žáček

17 – (56) – XYZ 2007 - /samostatné vydání/ - přel. L.Vojtík

18/ - (58) – XYZ 2009 - /samostatné vydání/ -

19/ - (62) - XYZ 2010 - /společné vydání/ - (…na toulkách jiná překladatelka)

20/ - (63) – Grada 2011 - /samostatné vydání/ - //komiks// - přeložil Michal Kočí

21/ - (64) – Československý spisovatel 2012 - /samostatné vydání/ - přeložil J.Z.Novák

22/ - (65) – XYZ 2012 - /samostatné vydání/ - přeložil L.Vojtík

23/ - (69) – Dobrovský – 2014 - /samostatné vydání/ - přeložil L.Vojtig

24/ - (74) – Fortuna Libri – 2016 - /samostatné vydání/ - přeložil J.Z.Novák

25/ - (75) - XYZ.-.2016.-/samostatné vydání/ - přeložila Jindřiška Kaplanová–Staňková

26/ - (79) – XYZ – 2018 - /samostatné vydání/ - přeložil Miroslav Macek

– – –

Shrnutí:

Three man in a boat to say nothing of the dog od Jeroma Klapky Jeroma postupně přeložili následující překladatelé:

1/ - Bratři Theodor a Emil Háchové
2/ - L.Vojtig-Vojtík nejspíše se jedná o jednu a tutéž osobu, jak lze usuzovat i z některých poznámek na nkp.cz.
3/ - Vladimír Henzl
4/ - J.Z.Novák
5/ - Milan Žáček
- - - Michal Kočí (pro komiksové vydání)
6/ - Jindřiška Kaplanová-Staňková
7/ - Miroslav Macek

Z těchto překladů znám pouze Henzlův z roku 1957. V loňském roce se mi podařilo sehnat i vůbec první z nich, překlad bratří Háchů. Ostatní překlady neznám. Mám i některý z dalších pozdějších překladů, ale rozdíly oproti překladu který jsem znal byly tak velké a tak odrazující, že jsem ji velmi brzo zavřel, a nedokázal jsem už číst dál, ani se k jejímu čtení později vrátit. Zřejmě jde o bolest spojenou s vekou oblíbeností knihy, kdy se čtenář nedokáže vyrovnat s pro něj podstatnými rozdíly.

Nyní, kdy jsem zjistil, že překladů existuje tolik, se k nim určitě budu vracet a porovnávat je navzájem. Bude to určitě velice zajímavé. Z§stanu ale jen u porovnávání knih jako celku, a rozhodně nebudu pitvat text tak, abych porovnával jeden a týž odstavec z pera různých překladatelů mezi sebou. To hodlám ponechat povolanějším, a hlavně mladším.

Ve slovenštině jsem nalezl v snk.sk dva překlady této knížky: Překlad Alfonza Bednára vydalo v roce 1949 vydavatelství Tatran v Bratislavě pod názvem Traja v člne. Překlad Milovoja Voltnera vydalo v roce 1997 vydavatelství Motýl v Bratislavě pod názvem Traja muži v člne (o psovi nehovoriac.)

Tento přehled si v žádném případě neklade patent na správnost, ani úplnost.

Pokud bude jen trošku možné, budu se k němu vracet, chyby opravovat, nepřesnosti upřesňovat a chybějící informace doplňovat. Samozřejmě velice uvítám jakékoliv příspěvky od kohokoliv, které tomuto hrubému přehledu pomohou k dokonalosti a aktuálnosti.

Kniha zřejmě původně vyšla v roce 1941 v nakladatelství František Borový v Praze. Pravděpodobně až následně ji vydalo ještě v témže roce nakladatelství Lidových novin, domnívám se, že pro své předplatitele. Poprvé jsem se s ní setkal ve vydání z roku 1959 z nakladatelství Československý spisovatel.
Zřejmě z této knihy, snad z předmluvy, pochází má prvotní informace o tom, že kniha byla původně vydána pod autorstvím Vlastimila Rady. Ten údajně z rukopisu odstranil několik líčení týkajících se hry v karty, která by bývala příliš svědčila o autorství Karla Poláčka, což v době okupace bylo přinejmenším nebezpečné. Tehdy je prý nahradil texty věnovanými tenisu.
Netuším, zda je možné, že by se původní text knihy někde zachoval. Nevím ani, zda je rukopis psán v ruce, a tedy, zda jej pan Rada musel celý v ruce přepsat, nebo zda byl nakladateli předán ve formě strojopisu. Uvítám jakékoliv informace k tomuto tématu.
Knížka je pro mne srdcovkou. Už dnes netuším, zda jsem ji nejdříve četl, což předpokládám, nebo jestli jsem ještě předtím zhlédl v kině její filmovou adaptaci.
Knížku mám velice rád. Mnohé postavy se pro mne staly ikonami. Samozřejmě, jako každé, je i této knize možné mnohé vytknout.
Já za svoji osobu především smekám před oběma autory, jak před panem Poláčkem, který v bezvýchodné atmosféře okupace, a tušení vlastního krutého osudu dokázal napsat knížku, která dodnes dokáže potěšit a pobavit, tak před panem Radou, který v té těžké době dokázal panu Poláčkovi pomoci přesto, že při odhalení by pravděpodobně musel čelit represím, které si my již dnes nedokážeme představit. Do textu hotové knihy zřejmě zasáhnout musel, a je úžasné, že i přes tento zásah výsledkem byla kniha, která dodnes dokáže potěšit. To, že její filmové zpracování máme možnost pravděpodobně každoročně zhlédnout v televizi rozhodně svědčí pro to, že kniha, která mu byla předlohou je opravdu dobrá. Dávám 4 x *.
-
2019 02 23
A začínám váhat i nad tou pátou, kterou by si autor nejspíš zasloužil. Snad až si to přečtu znova. Jsem šťastný, že se mi podařilo získat ono 1. - 2. vydání knihy, ještě z vydavatelství Lidových novin a vydané právě pod jménem p.Vlastimila Rady.

22.08.2018

byl vložen do diskuze, a po opakovaném přečtení knihy bude přemístěn sem, mezi komentáře.

22.08.2018

S knihou, která je krásnou a podrobnou sbírkou všech možných bytostí velice těžce bojuji. Jak použití velmi drobného typu písma, tak tmavočervený podtisk v důležitých částech mi brání si knihu doopravdy vychutnat. Snad s novými silnějšími brýlemi na podzim budu mít větší úspěch.
Ke knize se rozhodně chci vrátit.
Docela bych uvítal i tipy na podobné knihy, třeba i takové, které by byly zaměřeny na menší území.

22.08.2018

Krásné pohádky, ještě z doby, kdy po vstupu na Měsíc, bylo možné předpokládat další rychlý rozvoj cest v rámci sluneční soustavy.
Kniha se dělí do dvou částí. Ta první se mi líbila, i přes její pohádkovost. Druhou část jsem přečetl nesoustavně, po krátkých úsecích, asi po třech stránkách za den. Pravděpodobně i proto jsem se v ní ztrácel, chci se k ní vrátit, a nechci ji proto zatím hodnotit. Za první část dávám čtyři, za druhou zatím maximálně dvě, proto v tomto okamžiku celkově za dvě.

21.08.2018

Zatím se se Slovníkem teprve začínám seznamovat. Velice mne zaujal, knihy kupuji pouze výjimečně. Trošku mi v něm chybí informace odkud termín pochází, například z kterého jazyka je přejat a upraven. Přesto jej považuji za velice významný i přesto, že rozsah publikace je nevelký.

2018 11 23

Když jsem tuto knihu vzal do ruky byl jsem fascinován celým tím multijazyčným prostředím. Nedávno jsem někde jen kratičce narazil na obdobnou publikaci, snad dokonce z konce 19.století. Neměl jsem zatím příležitost se tomu více věnovat.
Prostě přesto, že mám zákaz kupovat další nové knihy, i že jsem tento zákaz do značné míry přijal i za své vlastní rozhodnutí. Když jsem tuto knihu uviděl a rozevřel, uvědomil jsem si, že ve většině knihkupectví na Slovensku bych pravděpodobně neměl nejmenší šanci na ni znovu narazit. Byla to otázka několika málo okamžiků, a já ji tam prostě nedokázal nechat. Snad v průběhu příštího roku najdu čas, pečlivě si ji přečtu a vychutnám. Prostě nedokázal jsem v tomto případě odolat. Fantastická záležitost.

01.08.2018

Opět jedna z nádherných prohlížecích knih, pojednávající o jednom z nejkrásnějších míst Českého krasu, tak poničených již v 19.století, kdy byla mimo jiné zničena velká jeskyně, tak i v posledních desetiletích, kdy sídliště do oné přírodní perly na území hlavního města nemilosrdně zasáhla. Knihu budu určitě procházet po delší období, a na závěr si opět jednou ten krásný přírodní kout, respektive to co z něj do dnešních dnů zbylo, s radostí projdu. Až budu knihu vracet, přesunu tuto "diskuzi", po jejím doplnění, do komentářů. Dosavadní dojem je rozhodně na více nežli čtyři hvězdičky, které knížce dávám bez váhání již v tomto okamžiku.

20.06.2018

20180606 - S knihou teprve začínám. Stále jsem ale váhal, zda jsem ji už nečetl. Dokonce jsem právě procházel pro jistotu i komentáře, abych měl jistotu.
-

Krásný začátek se postupně ztrácel tak dlouho, až jsem knihu odložil.

05.06.2018

POZOR JDE O P Ř E K L A D DO ČEŠTINY !!!

Mistrovská detektivka doby "také socializmu". Fešácký, zajímavý detektiv, tedy šéf kriminálky.
Přiznávám, že jsem z této doby prakticky téměř nic nečetl, a neviděl ani v kině ani v tv.
Negativem je schéma domácí zabíjačky.
Naopak za velký klad knihy považuji závěrečné dvojité finále.
Mnohé připomínky doby o které kniha pojednává beru jako závažné mínus, na druhé straně chápu, že se jim v tomto příběhu nebylo možné tak úplně vyhnout.
Pro mne zatím nejlepší kniha žánru věnovaná tomuto období.
Protože se chystám nyní, více než čtvrtstoletí po 89 tento typ literatury projít, je docela pravděpodobné, že z mého hlediska dojde ještě k mnohým přehodnocením.

05.06.2018

Kniha je na můj vkus příliš poznamenána válkou.
-
Právě čtené:
2018 05 05 mlp ústřední
Z chabého výběru asi 4 knih jsem původně nevybral nic. Napodruhé mne zaujala anotace naznačující problematiku ztráty a následné změny identity, která se mi zdála, že by případně mohla být i celkem slibná.
O titulu, ani o autorovi jsem dosud nikdy neslyšel. Vybavuji si pouze, že jsem se v minulosti již setkal s pojmem - Bláznivá ze Chaillot - což je název autorovy divadelní hry. Pod tímto pojmem si ale již nic dalšího nevybavuji.
Prvních pár stránek mne docela zaujalo, a přečetl jsem je soustavně. Pak se ale všechno začalo tak nějak rozpadat, a už jsem začal klouzat po odstavcích, a vybírat si z nich spíše jednotlivé věty. Zájem opadá. Uvidíme jak to bude dál, ale začínám být spíše pesimistou.

05.06.2018

Dal bych přednost spíše základním dílům německé literatury. Orientace na pouhých deset let knížku znevýhodňuje, i její přínos pro čtenáře snižuje.

Zastaralé. Přesto pro některé začátečníky poučné.

Ach jak jsem zajásal, když jsem po dlouhé době zase jednou narazil na Vondrušku detektivního, kterého jsem dosud nečetl.

Pozor, možné spoilery, a to i přesto, že jsem se snažil jim zuby nehty vyhnout!

Falešný tolar
------------------

Jiří Adam z Dobronína přijíždí s bakalářem Petrem do jihozápadních Čech, do Pošumaví, s pověřením k vyřešení sporu mezi dvěma městy. Vimperk a Prachatice usilují o získání co největšího podílu z obchodních cel. Při nehodě, která kočár cestou potká, královský písař málem zahyne, potřebný azyl pak naleznou v blízké tvrzi. Dcera majitele se na ně v noci tajně obrací s prosbou o pomoc. Její milý byl obviněn z vraždy, a je odsouzen k trestu smrti. Jiří Adam nemá ve zvyku slibovat, co by nemohl splnit, a tak raději mlčí. Petr neuváženě slibuje, že udělá vše pro to, aby odsouzence zachránil. Jiří Adam mu ale vyčítá, že to není v jeho silách. Nakonec Jiřího Adama napadá, jak by Petr mohl do případu přeci jen zasáhnout. Petr postupuje při vyšetřování vpřed nelehce, ale úspěšně. Přesto mu konečný cíl, záchrana vězně před popravou, dlouho uniká. Mnohdy je při tom nucen postupovat nestandardně. Konečné řešení a záchrana odsouzence nakonec zůstává na pánovi z Dobronína. I před ním vyvstává dilema, jak zachránit nevinného, a při tom zajistit spravedlnost. Důležité je pro něj i to, aby nezúčastněné nepoškodil. Řešení hledá obtížně. Nalézá jej až na hraně práva. Není to zcela čisté, ale nakonec to vcelku splňuje oba hlavní požadavky. Prvořadým pro něj je, aby nevinní netrpěli. Stejně důležité je ale i to, aby viníci byli co možná spravedlivě potrestáni. Staví to Jiřího Adama před těžké rozhodování, kterou cestu zvolit k tomu, aby byly obě podmínky současně splněny. Domnívám se, že hlavní viník nakonec z trestu vyklouzne poměrně lacino vzhledem k nejvyššímu trestu, který mu hrozil. Na druhé straně jde i o splnění druhé podmínky. Ta je při tomto řešení rovněž splněna, a to rozhodne. V tomto příběhu nám Petr do značné míry připomíná panoše Otu. Je znát, že oba protagonisté vznikli z pera téhož autora.
Mám pocit, že si při stavbě příběhu pan spisovatel chystal tak trochu špek na Petra i Jiřího Adama, ale nakonec jej připravil zejména sám na sebe. Určitě pro něj nebylo vůbec jednoduché v tomto zadání nalézt řešení, při kterém by ani jedna ze tří zmíněných osob, Jiří Adam, Petr, a ani autor sám neztratil kredit spravedlnosti, který je doposud v příbězích provázel. Řešení mi připadlo trošku krkolomné. Řekl bych, že v dalších dílech už byl pan spisovatel daleko opatrnější, a ke svým postavám, a nakonec i k sobě samému milosrdnější.
Takový život ve skutečnosti bývá. Nikdy není nic tak jednoduché, jak jsme si zpočátku představovali. Vždycky bývá skutečnost o něco složitější, a řešení problémů o něco těžší, přesně tak, jak tomu bylo i v tomto případě.

Hodnocení: V tomto okamžiku dávám za 4. Pokud budu i svá předchozí hodnocení o jeden bod snižovat tak, aby oněch pět ode mne dostaly pouze ty opravdu výjimečné knihy, budou to pak v tomto případě hvězdy tři.

--- --- ---

Tichý jazyk
---------------

Včera večer jsem dočetl druhý z příběhů. Domnívám se, že se k textu potřebuji ještě vrátit. Dosavadní hodnocení není u mne prozatím tak úplně jednoznačné. V příspěvku budu později pokračovat.

Uvítal bych odkaz na podobnou knihu na téma slovenské literatury.

Uvítal bych odkaz na podobnou knihu na téma slovenské literatury.

Nejde sice v tomto případě o běžného turistického průvodce, ale v tomto případě jsem prostě neodolal.

Ke komentářům, nejraději bych to vložil právě jako komentář, kritika je dobrá věc, ale doporučení podobné, třeba i stručnější, (ale i naopak,) knihy, která by poskytla základní informace a orientaci někomu, kdo se o toto téma nikdy nezajímal, ale přesto se domnívá, že hodně o tom ví a zná, ale potřebuje si především základní fakta uspořádat.
Stručně, uvítal bych zvláště u této publikace, aby každý komentář obsahoval nejméně jedno doporučení dalšího konkrétního, ale dostupného titulu. I dobré nedostupné vítám.

2018 03 28

Tak mi ten Firefox spadnul, no nic zkusím to v Opeře.
Pečlivě jsem knihu prostudoval, ale protože mi ještě některá fakta nejsou úplně jasná, ke knize se chci ještě, tak jako k mnohým dalším vrátit.

Můj dojem je ten, že řešení se skládá ze dvou částí.
Ta první je jednoduchá, a téměř se divím, že s ní nikdo, nebo téměř nikdo doposud nepřišel.
Zato ta druhá je daleko zapeklitější, a je docela dobře možné, že nebude už nikdy zcela objasněna.

Shrňme si fakta.

Výprava ve své většině mladých, dokonce bych řekl velice mladých lidí, ve věku blízkému dvaceti létům, v podstatě sportovců. Jde o osoby s dokončeným, zčásti s nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Z toho co kniha uvádí šlo převážně o studující a absolventy s technickým zaměřením. Tento fakt sám o sobě příliš mnoho neříká o jejich konkrétní studijní specializaci, a o jejich soukromých zájmech a koníčcích už vůbec nic. Rozhodně šlo pravděpodobně o osoby zvídavé.

Výprava sama o sobě měla být mimo jiné i přípravou na již skutečnou arktickou výpravu. Z našeho středoevropského pohledu se již tato akce zdá do značné míry arktickou. Podobný pohled se asi naskytne například i z Moskvy. Z města, kde studovali, ale už to bude pohled daleko realističtější. Byla to náročná zimní výprava, přesto se na ní někteří z účastníků mohli dívat podobně jako někdo u nás na účast v Jizerské padesátce. Určitě se nebrali zase tak vážně.

Pokud mohu z faktů v knize uvedených soudit, nebrali mnohé z v té době ve Svazu panujících poměrů jako určující, a určitě se jimi nenechali příliš omezovat. Kovbojská košile, finský nůž, a pod.

Přejděme k události samotné. Všichni se shodneme na tom, že podle všeho účastníci jednali, přinejmenším zpočátku všichni shodně, nevysvětlitelně a nesmyslně.

Zevnitř proříznutý stan, (při možnosti? použití normálního vchodu,) útěk často ve spodním prádle, v ponožkách, v rojnici, zní to všechno pěkně nesmyslně.

Na druhé straně někteří z účastníků, zřejmě později, projevovali známky zdravého rozumu, viz ochrana proti chladu pomocí součástí oděvu těch, kteří krizi podlehli. I fakt, že se nesnažili vrátit ke svému stanu, jde dobře vysvětlit tím, že jej, ono místo, pokládali za zdroj vlastních halucinací, které jinak postupně přecházely, a oni se přinejmenším částečně vraceli do normálu. Bohužel se tím připravovali i o možnosti dokonalejší ochrany proti chladu, a tedy i o možnost přežití.

Všechno co si můžeme v knize přečíst svědčí o něčem podobném amatérskému pokusu s látkou podobnou LSD, ovšem neřízenou nezávislou nezdrogovanou osobou, (nebo spíše osobami,) navíc v pro tento účel naprosto nevhodných drsných podmínkách zimy na severním Uralu. Jako zdroj bych viděl ona vynalezená stanová kamna. A je už úplně jedno, zda některý z účastníků spáchal klukovinu, jejíž důsledky nebyl schopen domyslet, nebo zda něco bylo přimíseno nebo obsaženo již v tom, čím se v oněch kamnech topilo, nebo zda nešlo o nějaký plyn z podloží na kterém stan byl postaven, či o působení nějaké "temné" síly, kterou v tomto okamžiku stále neznáme.

Paradoxně, pokud půjde o onu temnou sílu, nebo plyn z podloží, je naděje, že původce bude jednou odhalen. Naopak pokud půjde o součást toho čím se v kamnech topilo, z čeho byla vyrobena, nebo čím byla natřena, stejně jako o klukovinu, tak původce možná nebude odhalen nikdy.

Možná by něco mohla napovědět analýza všeho co v době, která výpravě předcházela, probíhalo na oné škole. Počínaje studijními obory, jejich náplní, případnými zájmovými organizacemi, ale i tím jak probíhala technická a stavební údržba školy, a dalších budov s účastníky expedice souvisejícími.

Dále je možné zvažovat i účast další osoby, nebo osob, které do celé záležitosti mohly ještě aktivně zasahovat.

Knížku si rozhodně ještě jednou pečlivě prostuduji, ale v současné době řeším poměrně náročné a neodkladné úkoly, a tak další hlubší rozbor poměrně depresivní publikace odkládám na pozdější dobu.

Přesto si myslím, že mnohé je do značné míry, samozřejmě zásluhou autora knihy, již odhaleno.

1 28.03.2018

Trošku váhám, nejsem si jistý, do jaké míry je ještě možné přisuzovat autorství původnímu autorovi, tedy autorce.
U vydání z roku 2009 je zde na DK uvedeno 352 stran.
U českého vydání nakladatelství Junior je zde na DK uvedeno 61 stran v souhlasu se stránkováním knihy, kterou držím v ruce.
To svědčí o tom, že z původního textu zůstala maximálně šestina, s přihlédnutím k počtu a rozsahu ilustrací zřejmě ještě daleko méně.
Je to opravdu krásná knížka, obsahující mnoho rozsáhlých velice hezkých ilustrací.
Přesto je to zřejmě úprava podobného typu jaká bývá běžnou například u filmového zpracování.
Z původní knihy, chtělo by se říci, nezůstal kámen na kameni. Já se ale spíše obávám, že zůstalo jen pár těch základních kamenů, spíše hodně omletých oblázků.
Knížka by mohla doprovázet děcko, které se učí číst. První stránky by mu četl člen rodiny, a s těmi dalšími by už mohlo bojovat samo. Chtělo by to ale v každém případě větší písmena, jak pro dejme tomu tu pra-babičku, tak pro to mrně. Možná by se příběh mohl vyvíjet i o něco pomaleji. Takto mi to trošku připadá, že co otočení stránky, to časový, a především dějový skok. Já se snažím trošku domýšlet, jak by přirozený vývoj mohl vypadat, ale to děcko, no nevím nevím. Mnohé skoky působí až nevěrohodně.
Prostě připadá mi, že jde o příběh na motivy původní knihy, doprovázený nádhernými ilustracemi, přesto hrubě narušovaný prakticky nenavazujícím dějem.
Jde o nejmilejší dětskou knížku mé maminky, kterou kdesi chováme jako klenot.
Texty se kterými jsem se v tomto vydání setkal mne hluboce zklamaly. Jsou krásné, ale celkový dojem je téměř po každém otočení stránky roztříštěn tím, jak se téměř pravidelně jak děj sám, tak postoje a charaktery jednotlivých postav prudce, až nevěrohodně stránku od stránky mění. Snaha omezit množství textu bohužel knize výrazně uškodila. Moc se těším na to, až budu mít příležitost přečíst si současný standardní překlad původního textu, a ještě více se těším na to, až vezmu do ruky tu maminčinu zamilovanou. Půjde zřejmě o některé vydání z první poloviny 20.století.
Myslím si, že knihy, které prošly natolik destruktivní úpravou, by měly být hodnoceny samostatně. Původní kniha si zřejmě zaslouží plný počet hvězd. Příběh v této úpravě si jich podle mého názoru zaslouží pramálo.
Proto knihu raději v tomto okamžiku nehodnotím, protože kterákoliv z obou krajních variant by jen hrubě zkreslovala skutečnost. Proč? Protože platí současně obě dvě, podle toho, které vydání se vám právě dostalo do ruky. Ani sebenádhernější ilustrace nemohou nic změnit k dobrému, pokud je text necitlivě, chce se mi říci vystříhán, téměř jak po zásahu cenzora, který příběh roztříštil a ponechal jen pár jednotlivých často nenavazujících okének.

Komentář
Příprava
20180319
Tak jsem si právě přinesl domů novou knížku. Hlavním tématem je zřejmě Egypt. Otevřel jsem ji hned v metru, a hned jsem se do ní začetl. A byl jsem uchvácen. Už její úvodní řádky jsou krásnou demonstrací, (tedy ve smyslu předbedebi,) poměrů za socializmu v samé polovičce 60.let. Tu úvodní kapitolu, přinejmenším její úryvky, sem prostě musím vložit, je to stokrát lepší než celé Vyprávěj.

Příprava komentáře:
Kniha mne velice zaujala. Po celou dobu jsem byl přesvědčen, že jde o dílo lékaře. Závěrečné zjištění, že autorem je novinář mne trpce zklamalo. Přesto si myslím, že mohu knihu s klidem doporučit, přístup autora je naprosto profesionální, a řekl bych, že ve všech případech staví na líčení skutečných příběhů specialistů z praxe.
Mnohé z nich mne zaujaly, a abych se přiznal, jeden z nich přede mnou otevřel i jednu hádanku, týkající se osoby, kterou jsem jako dítě dobře znal.
Myslím si, že knížka nás může poučit i o tom, že člověk se nikdy nemá vzdávat a při posuzování vlastních obtíží se má snažit hned zpočátku o komplexní pohled. Vždyť my sami známe své domácí zázemí nejlépe ze všech, a byť nám v oboru vzdělání chybí, můžeme na souvislost, která obtíže způsobuje ve výjimečném případě přijít i sami.

2018 04 02

Shodou okolností jsem s malým časovým odstupem narazil na podobnou knihu, která je podle mého soudu ještě, snad dokonce o celou třídu, lepší. Jde o
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/antropolozka-na-marsu-311004

18.03.2018