Hésiodos

Přidat do oblíbených Koupit knihy

řecká, -800 - -700

Populární knihy

Práce a dni
Práce a dni
Zrození bohů
Zrození bohů
Zpěvy železného věku
Zpěvy železného věku

Nové komentáře u knih Hésiodos

Zrození bohů Zrození bohů

„Hésiodova Theogoniá bezpochyby patří k nejdůležitějším textům našeho civilizačního okruhu, kde má místo vedle homérských eposů. Ale četla se mně dost ztuha. Zčásti kvůli nezvykle archaizujícímu (na 50. léta) překladu Julie Novákové, ale hlavně proto, že v ní výčet suverénně převažuje nad vyprávěním. Většinu básně tvoří božská genealogie, zlomek pak připadá na záživnější části: tedy na mýty (títánomachie, Prométheus a Pandora), hymny (na múzy + možná trochu na Hekatu) a popis Tartaru. Hésiodos mi připomíná moji středoškolskou profesorku literatury tím, že uvádí stovky jmen, ale často už nic k nim. Když se poté, co vyjmenoval všech padesát Néreoven, rozhodne nevypisovat zvlášť bůžka každé řeky v Řecku, člověk se skoro až diví. Z Theogonie dýchá propastné stáří, něco nesmírně archaického a prvotního. Mezopotámské vlivy určitě nezapře; připomíná "Enúma eliš" s jeho válkami mezi generacemi bohů, bujnou a často incestní fertilitou, z níž se rodí stvůry, či absolutními bizarnostmi (Zeus spolkne bohyni moudrosti Métidu, aby mu z jeho útrob radila). Poměrně pozoruhodná je tím, že několik veršů věnuje zrození žen (gynaikogonii), ačkoli vznik člověka obecně Řeky příliš nezajímal. Podle Hésioda vzešlo něžné pohlaví, "to škodlivé plémě", z Pandory, a je tedy součástí trestu uvaleného na lidi (= muže) Diem. Nepředpokládám, že by si autor tenhle mytém sám vymyslel, ale hezky koresponduje s jeho nářky na manželky v Práci a dnech a zdá se odrážet ne právě příjemné poměry v domě otráveného bručouna Hésioda. Dokonce jsem v pokušení vidět ozvuk jeho osobního života i v tom, že jedinou obsáhlou charakteristiku božstva věnoval Hekatě, dárkyni bohatství a vítězství v soudních sporech. (U našeho básníka je ještě vlídnou bohyní mládeže, v podsvětního daimona a patronku oblud se mění až později.) Poslední věc, která mě zaujala, je náběh k jakési alternativní mytologii, když autor podotýká, že vládcem bohů i lidí se mohl stát obludný obr Týfón, kdyby Zeus včas nezpozoroval nebezpečí. Souhrnem netvrdím, že tenhle veršovaný rodokmen není zajímavý. Hodně příbuzenských vztahů mezi bohy, héróy, obludami a dalšími bytostmi mě překvapilo a je fajn mít to přečtené (rozhodně nejen proto, že to potřebuji ke zkoušce; číst něco starého 2 700 let má svoje kouzlo). Ale Hésiodos je děsně protivný škarohlíd.“... celý text
— JulianaH.

Práce a dni Práce a dni

„Hésiodova „Erga kai hemérai“ je, pokud vím, známá třemi věcmi. Jednak konceptem vývoje jakožto degenerace, tedy sestupu od zlatého věku po „železnou“ současnost. Básníkův život spadá do poslední éry, kdy už se hroutí právo, úcta k rodičům, pohostinnost či poctivost soudů, zkrátka kdy kolabuje světový řád. Jaký tedy div, že Hésiodos vinou „darožerných“ soudců prohrál při s bratrem Persem. Tento pocit kosmicity vlastního života, jeho osudného vpojení do řádu světa, je podstatným rysem archaického myšlení. Zároveň ale nutně vzbuzuje otázku, jestli by Hésiodos, kdyby spor s Persem vyhrál, zvolil jinou filosofii dějin než tu degenerativní. Druhým filosoficky podnětným aspektem eposu je Hésiodovo pojetí práce. Tomu se věnuje úžasná paní doktorka Tereza Matějčková a srovnává ho s pojetím křesťanským a Hegelovým, takže doporučuji její texty/přednášky. :) Hésiodos sice vnímá fyzickou lopotu coby důsledek úpadku (zlaté pokolení bylo živo bez práce), ale zároveň se do ní vrhá s ohromnou chutí a entusiasmem. Dřina v zemědělství pro něj představuje seberealizaci a školu ctností, tak jako třeba pro Vergilia a pro Římany celkově. Proto se epos nepodobá křesťanským lamentacím na práci jako boží trest (Komenský). Je znát, že Hésioda prostě strašně baví orat, v zimě si podomácku vyrábět nástroje a hledat si na toulkách po lesích vhodný „ohyb z křemelékového dřeva“, ať už je to cokoliv (součást pluhu?). Především ho ale po čertech těší poučovat Persa... o naprosto všem. A tím se dostáváme k třetímu důvodu jeho proslulosti – veršovanému návodu, jak a kde správně močit. (Zmiňuje ho i komentář přede mnou a komentář Jess k soubornému vydání, a já se jim nedivím.) Hésiodos, pokud je vůbec autorem on (a pokud Perses není smyšleným adresátem), tu asi jen vyjadřuje všeobecně známou poučku, jak se vyvarovat znesvěcení posvátného prostoru a neurazit bohy. Ale pro současného čtenáře je to i tak zábavnější než návod k orbě. (I když ten mě třeba taky dost bavil – básník totiž dbá o to, aby býci ani čeledín nebyli rozptylováni přílišným mládím, takže pro ně vypočítává ideální věk, což není nezajímavá myšlenka.) Původně jsem měla zato, že hodnocení Hésioda závisí na tom, jestli je sám čtenář prvorozený, nebo druhorozený. Ale ne, i jakožto prvorozená uznávám jeho nesnesitelnost. :D A oblíbenost tohoto didaktického eposu v antice pro mě zůstává záhadou, vždyť většina jeho mouder je jaksi intuitivní. Na druhou stranu se mi tolik stýská po „Helladě svaté“ a „Thrákii, matce koňstva“, že mi přišel vhod i tenhle mrzutý, mentorující a věčně si stěžující básník, popisující podnebí rodné Askry jako Sibiř.“... celý text
— JulianaH.

Železný věk Železný věk

„Ja to na rozdiel od predošlých kolegov skrátim. 5* z toho dôvodu, že je to jeden zo základných textov, ktoré nám približujú na jednej strane zvyky a obyčaje starogréckych roľníkov, na strane druhej základy gréckeho pantheónu od prvej generácie božstiev až po polobohov. Je teda skvelé, že v jednom súbornom spise môžeme čítať Hesiodovu kozmológiu aj antropológiu. Tento text som vo veľkej miere využíval práve keď som vyučoval mytológiu. Posledná časť s názvom "Štít" ozaj pripomína Homérovské rozprávanie, môže pôsobiť dojmom druhotriedneho doplnku (predsa Theogóniu, resp. Práce a dni pozná snáď každý elementárne vzdelaný jedinec), avšak rozhodne to nie je nič nudné. Určite odporúčam milovníkom antiky a mytológie.“... celý text
— DarthSoren

Železný věk Železný věk

„Erga kai hémerai; Theogonia; Aspis. Tri pomerne krátke diela ďalšieho nasledovníka Homéra, rapsóda a roľníka zároveň, Hésiodosa z Askeru. Hésiodosa radíme do počiatku 7. st. pred n. l. V prvej skladbe Práce a dni, Hésiodos pripomína krásu roľníckeho života, poskytuje rady a odporúčania rozumnému hospodárovi. Odporúča, riadiť sa podľa dní, či ročných období ale tiež uvádza a s jemným sarkazmom približuje aj svoj život. Opisuje strašný zážitok, keď ho jeho brat Persus na základe nepravdivých svedectiev pripraví o majetok. Spravodlivosť však Hésiodosovi vráti podiel a Persus ako zlý hospodár musí žobrať o chlieb u svojho brata. Hésiodos v úvode ďakuje Múzam za ich pomoc a približuje príbeh o Pandore ako aj známy príbeh o Zlatom veku, keď smrteľníkov stvorili nesmrteľný bohovia, nepoznali prácu, protivenstvá a biedu. Druhé pokolenie Strieborného veku boli ľudia oveľa horší ako ich predkovia. Tretie pokolenie Bronzového veku bolo od strieborného iné, silné, bojovné a herojské. Vo veku bronzovom boli dve pokolenia. Posledné pokolenie, Železného veku plné, bied, ťažkej roboty, nepokojné, žijúce krátko, nespravodlivé, podlé a nízke. Druhá skladba Zrodenie bohov je skladbou, ktorá sa pokúša vysvetliť množstvo, pôvod a vzájomné vzťahy gréckych bohov. Okrem najstarších bohov (prvá generácia) ako Chaos, Zem, Króna, Gigantov, Kyklópov a Titánov približuje aj novších bohov (druhá generácia) Dia, Poseidóna, Héru a ďalších. V ďalšej (tretej) generácií vidíme, Afrodité, Área a ďalších. Na záver generáciu polobohov tj. spojenia nesmrteľných bohov a smrteľných ľudí, ako napríklad Herkulesa, Achilleus a ďalší. Práve v tomto diele máme prvý popis Tartaru (Pekla) ktorý je našej predstave povedomí. Posledná skladba Štít sa najviac podobá spôsobu rozprávania Homéra v epose Illias. Príbeh je vlastne epos o súboji Herkulesa so spupným Kyknom. Prevažná časť práce sa týka Herkulovho štítu, ktorý vytvoril Hefaistós. Obdobný motív možno vidieť aj pri opise štítu a zbroji Achillesa od Hefaistá v Illiade.“... celý text
— Benedikt

Zrození bohů Zrození bohů

„Prostě Hesíodos! :) Naprostá dokonalost stejně jako Práce a Dni.“
— Andráse de la

Přejít na knížky autora