• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 17 knih

Nové komentáře u knih Ivan Dorovský

S domovem v srdci

„Ačkoliv memoáry jen tak nečtu, toto byl možná vůbec první, co jsem kdy přečetl, musím uznat, že ohlédnutí se za minulostí v podání českého balkanologa Ivana Dorovského stálo za to. Člověk se toho hodně dozví o vesnickém životě v severních částech řecké Makedonie, řecké občanské válce, organizované emigraci řeckých a makedonských uprchlíků, a posléze i jejich prvních krůčcích ve spřáteleném Československu. Naprosto krásné, úsměvné, poučné... a hlavně ze života. Doporučuji všema deseti!“... celý text
— Jrsnbl

---

Makedonie: Zrození, nebo obrození národa?

„Loni jsem dostala jako téma dvou referátů „boj o verginské slunce“ mezi Řeckem a Severní Makedonií. Jenže když jsem se ptala, co mám použít za odbornou literaturu, vyučující s úsměvem pravil „Google.“ :D Poněvadž mě řecko-makedonské vztahy pořád zajímají, nedávno jsem Severní Makedonii procestovala, vyzpovídala jsem místní a chystám o tématu reportáž. Takže jsem si teď udělala důkladnější rešerši než před referáty - a zjistila jsem, že i v češtině jedna monografie o Severní Makedonii existuje! No, ale dlouho jsem se neradovala. Zhruba do poloviny je text poměrně objektivní. Působí ale hodně roztříštěně, jako směs článků publikovaných všude možně a pak shrnutých do jedné publikace bez oslích můstků. Autor tu (zkratkovitě) pojednává třeba o hlaholské literární škole v Ochridu nebo o původu starověkých Makedonců. Pak se dostává k makedonskému národnímu obrození v 70. letech 19. století a od něj přechází k moderním dějinám a současnosti, kde už si nedovede udržet nadhled. Věnuje hodně prostoru makedonským partyzánům bojujícím v Řecku proti Ose, ale ani slovem nezmíní řecké Makedonce bojující za Osu, kterých bylo poměrně mnoho (a po válce na to doplatili). Způsob, jakým pojednává o vztazích Severní Makedonie se sousedy, je až karikaturně stranický (naprosto nevinní Makedonci jsou podle něj bezdůvodně šikanovaní každým, kdo se k tomu nachomýtne) a vysloveně hellenofobní. Podotýkám, že Makedonce zbožňuju. Je to jeden z nejhodnějších a nejsympatičtějších národů, které jsem kdy poznala. Ale strany se v politických konfliktech nedělí na nevinné oběti a vyšinuté agresory. Dorovský tedy v zájmu svojí iluze Makedonie-oběti banalizuje územní nároky mladé republiky na podstatnou část Řecka, které jsou doteď extrémně silné. Řekům také vadí, jak Makedonci vyrabovali pokladnici řeckých kulturních motivů, počínaje antickou Makedonií (jež nemá s moderním státem společného nic než ukradený název a území) a konče Byzancí, aby tak vytvořili (do jisté míry) umělou národní identitu. Podle Dorovského je to záležitost několika makedonských extremistů. To není pravda - ztotožnění dnešní S. Makedonie s antickou říší je oficiální, mainstreamový narativ šířený makedonským školstvím, ale třeba také muzejnictvím. Kromě silné zatíženosti je text neobratně, těžkopádně napsaný, obsahuje dost chyb a zdroje cituje velmi vágně. Takže třemi hvězdičkami snad nekřivdím a spravedlivě oceňuji hromádku zajímavých informací.“... celý text
— JulianaH.