Nová kniha
Martin Sedmirváč - Ivana Gálová
Martin si nerozumí se svým okolím a okolí nerozumí jemu. Jeho maminka mu v tom moc nepomůže, protože má dost starostí sama se sebou a tím, jak uživit sebe a své... detail knihy
Nové komentáře u knih Ivana Gálová
Martin Sedmirváč
„Dobrý den
ano, příběh je založený na skutečných událostech a lidech, ale většinou, a obzvlášť u hlavních hrdinů, je spojeno několik skutečných lidí do jednoho.“... celý text
— ivanakXgF
Martin Sedmirváč
„Podtitul: Příběh chlapce s poruchou ADHD a jeho nezralé matky.
„Jmenuji se Martin a letos mi bude dvanáct. Někteří lidé říkají, že jsem nevychovaný drzý parchant, který by potřeboval pevnou ruku; ti, co si myslí, že tomu rozumí, tvrdí, že jsem ádéhádé. Nevím, co je lepší.“
Hlavní postavou je ANDĚLA, která na základní škole otěhotní se stavebním dělníkem, který je Slovák. Anděla se rozhoduje, jestli si MARTINA nechá či nikoliv, ale nakonec ho vychovává sama. Jako samoživitelka to nemá snadné. Chodí do práce a na Martina nemá moc času. Anděla si nerozumí se svou mamkou, rozčiluje ji také protivná sousedka, která žije s nimi v paneláku. Kouří cigarety a na pravém rameni má tetování na kterém jsou zobrazeny hodiny a přesný čas Martinova narození.
Martin se předčasně narodil a byl v inkubátoru. Příliš si nerozumí se svým okolím. Nemá moc kamarádů a u Martina se zjistí ADHD. Rád čte knihy, má v oblibě také historii, občas si zahraje počítačové hry. Má vlčáka DANNYHO.
Martin s ADHD má různé problémy ve škole a jeho máma Anděla to musí řešit. Myslím si, že v minulosti dětí s tímto syndromem bylo méně, anebo se o tom nevědělo a učitelé nevěděli, jak mají pracovat s takovými dětmi. Dnes je situace mnohem lepší. Existují různí asistenti pedagoga, kteří pracují s těmito dětmi. Děti, které mají ADHD, navštěvují dětského psychologa a případně berou léky, jak tomu bylo u Martina.
V románu se dočteme informace o ADHD. Jak se projevuje tento syndrom u dětí a také jaké příznaky můžou být u dospělých.
Jednoho dne dojde k dramatické události, o které se dočtete v tomto románu.
Kapitoly jsou krátké. Střídají se kapitoly z pohledu MARTINA a ANDĚLY. Líbilo se mi, že kapitoly se odlišují barevným písmem. U Martina nalezneme zelenou barvu písma, u Anděly klasickou černou barvu písma.
Kniha se celkově četla dobře. Kniha je krátká. Je to četba na jedno odpoledne. Je to příběh ze života, který se mohl stát. Myslím si, že se jedná o autorčinu prvotinu.
Je škoda, že se v knize nenachází medailonek autorky. Určitě by bylo fajn, kdyby bylo v knize několik vět o autorce, ať si čtenář může udělat představu o autorce. Možná je to autorčin záměr, aby skryla svou identitu. Těžko říci.
Také si nejsem jistý, jestli je tento příběh založený na skutečných událostech či nikoliv. Z četby jsem však měl pocit, že román je založený na skutečných událostech. Tato informace se však v knize nenachází, je to jen moje spekulace.
Kniha má pěknou obálku.
Citáty:
Vymyslel jsem takové přirovnání, že lidi jsou kolikrát stejní jako knížky. Když je knížka nacpaná v knihovně mezi ostatní a vidíte jenom ten hřbet s názvem, tak si podle toho kolikrát myslíte, že kniha za nic nestojí. Pak ale, když ji náhodou vytáhnete, tak zjistíte, že vypadá úplně jinak a je o něčem, co jste ani nepředpokládali, a třeba stojí za přečtení. S lidmi je to to samé.“... celý text
— Marekh
Martin Sedmirváč
„Psychické poruchy mě zajímají, a proto podobné knížky vyhledávám. Tahle se mi ze začátku líbila, dvojice matka - syn byla celkem sympatická a uvěřitelná, ale od poloviny knížky už mě to nebavilo, To asi bude spíš moje chyba, mám to tak v poslední době téměř u všech knih.
Ráda bych se dozvěděla něco o autorce, odkud je (zřejmě z Moravy podle stále opakovaného slova děcko), jestli ten příběh popisuje její vlastní zkušenosti (třeba psycholožky), co ještě napsala. Na knize není obálka a o autorce ani slovo.“... celý text
— micha-ella
